Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Naše případy

Za povedenou akci policejního násilníka Jana Vyviala požaduje poškozený Štěpán Reich náhradu ve výši 188 660 Kč. A záležitost prý stále šetří i GIBS. To je správné, každý případ tak závažného zneužití pravomoci je třeba řádně vyšetřit. Co bude výsledkem? Znalí běžné praxe tohoto komického kontrolního orgánu, řekli bychom – s klasikem užité alchymie – že nejspíš žbrdluch.
Ano, i u krajského soudu, a to dokonce ostravského, jenž má v místní justici pověst dračího doupěte a kolébky všeho zla, vzniknou občas zajímavé a použitelné judikáty. Dnes budeme komentovat usnesení v trestní věci severomoravského extremisty, jenž se provinil tím, že symbolika na jím vyráběném zboží připomíná symboliku nacistickou (krátce jsme thema pojednali s Josefem Zouharem v Debatním klubu).

Krajský soud tvrdí (od str. 6), že je nepřípustné, aby policisté místo prosté dokumentace trestné činnosti extremisty vyhotovovali úřední záznamy, v nichž nalezené předměty, resp. jejich fotografie, komentují a předjímají odborné a právní závěry.

To je důležité pro celou řadu našich případů, protože komentování je činnost, v nichž se někteří policisté, příkladmo Zlata Pálfiová z NCOZ (dříve ÚOOZ), přímo vyžívají. Znalci dostanou nikoli fotografii předmětu, který by měli posoudit, ale podrobný výklad, co předmět z hlediska Marešovy theorie kontextuálního extremismu představuje, přičemž obvinění, případně dosud pouze podezřelí, i jejich činnost obdrží hned v úředním záznamu nebo protokolu zvučnou nálepku.

Jak jsme na tomto blogu zvyklí, ukážeme si to na praktickém příkladu:

U podezřelé Martiny B. z kausy RWU (čarodějnický proces) se při domovní prohlídce našly jakési samolepky. Z. Pálfiová vyhotovila protokol, kde znalcům a posléze i soudu vysvětlila, co samolepka zachycuje (zřejmě pro případ, že by protokol byl studován osobou nevidomou v Braillově písmu), a neopomněla – třikrát – zopakovat, že stíhány budou neonacistky; snad proto, aby znalci nechtěli zpozdile dojít k závěru jinému.

Obžalované se, inter alia, domnívají, že takto policií naprogramovaní znalci jsou podjatí a že je porušena zásada rovnosti zbraní, protože obhajoba právo anotovat znalcům předkládané fotografie a vysvětlovat, co je na nich, nedostala. Co na to senát (i s nepodjatým přísedícím z neziskovky), uvidíme.

Ke stejné situaci došlo arci i u Adama B. Bartoše: tam, jak jsme nedávno demonstrovali, policista vyhodnotil obsah knih místo znalce, a protože celá řada publikací, za něž je Bartoš stíhán, jiným znalcem než tímto policejním expertem posouzena nebyla, bude z Ulrichových textů vycházet v rozsudku i soud, tak jako učinil ten novojičínský.

To zas bude na Zbraslavi radosti, až se dozvědí, že něco tak samozřejmého, jako vysvětlovat znalcům a soudu význam fotografií, dělat nesmějí!

Kausa závadových lajků, o níž jsme psali loni, dospěla, poněkud křivolakou cestou, ke zprošťujícímu rozsudku. Obžalovaný Tomáš Ch. byl zproštěn, zatím v I. stupni, u různých skutků podle § 226 písm. a), b), i c) TrŘ, přičemž základem je, že soud nebyl schopen prokázat, že to byl právě on, kdo na Internetu užíval nick Tomáš Chlupec.

Za poněkud znepokojivé pokládáme chování v Irsku sídlící společnosti provozující portál ASKfm; ta odpověděla na výzvu Obvodního soudu pro Prahu 10, jenž obešel zákon a místo žádosti o právní pomoc jí lámanou angličtinou napsal přímo, a prozradila IP-adresu, pod níž byl závadový profil registrován, přestože výzva jasně uvádí, pro jaký trestný čin je Tomáš Ch. stíhán, tedy pro jednání, které v Irsku není trestné. Jak se ovšem prokázalo, předmětná IP-adresa obviněnému nepatřila. Kdyby soudce Tome Frankič ml. postupoval podle zákona, buď by vypracovat žádost o právní pomoc odmítlo přímo ministerstvo spravedlnosti, anebo by jí nevyhověla irská strana, jíž by byla předložena.

V Kalifornii sídlící Facebook, kde mělo dojít k závadovému lajkování, naopak žádost cizozemského soudu – zcela správně – ignoroval a neodpověděl na ni.

Svého šerifa, resp. policistu, bychom měli milovat, neboť on je tím, kdo chrání naše bezpečí a naši svobodu. Ne, nežertujeme, skutečně si to myslíme, a abychom tomuto cíli napomohli a zároveň využili moderních technologií, použijeme dnes formát Slow TV. To je, jak mnozí jistě vědí, dlouhotrvající, často v reálném čase přenášený záběr na velmi pomalý proces, příkladmo provoz na nádraží, na letišti, nebo, chcete-li něco akčnějšího, třeba na usychání barvy.

Věříme, že si postavy na záznamu zamilujete: naším favoritem je Ondřej Police (určitě poznáte, koho myslíme), ale na výběr máme řadu dalších možností, příkladmo policistu-znalce Milana Ulricha nebo skvělého Bartošova obhájce Jana Vytisku, který, troufáme si tvrdit, nebude mít po celý zbytek své profesní kariery nikdy potíže s tím, že by jej ČAK popotahovala za příliš aktivní obhajobu obviněného (náš subjektivní názor, že se jedná o blba k pohledání, přirozeně sdílet nemusíte).

Záznam jsme ponechali v authentické, policejním kameramanem pořízené podobě, pouze v čase cca 1:16:30 jsme vystřihli několikasekundový záběr na občanský průkaz (neoprávněně perlustrované) osoby.

Věříme, že pohled na profesionální výkon policistů, kteří nás a naše děti chrání před možností zasažení nesprávnými, škodlivými, ba oposičními politickými názory, vás uklidní stejně jako nás. Díky, chlapíci stateční!

Čím by byl tento blog bez jeho proslavených nekonečných seriálů? Kam bychom došli, kdyby se tu nedávaly nálepkové procesy, Power I a II, velký čarodějnický proces, Navara nebo – stále rovněž neskončený – Hitler?

Nebojte se, přátelé, nic nekončí, a ve středu se určitě, budete-li moci, vypravte k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, kde začíná od samotného počátku, tedy přednesením obžaloby a výslechem obžalovaných, druhá větev čarodějnického procesu aka Lid proti RWU. V případě nespokojenosti vám justiční stráž vrátí vstupné.

Tisková zpráva.

Podkategorie