Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jiné případy

Ministerstvo financí nám na základě opakované žádosti poskytlo originální versi zprávy OLAFu k Čapímu hnízdu (tu zveřejnil už Kverulant.org) a první čtyři z celkem třiadvaceti příloh ([1], [2], [3], [4]). Ostatní nám Babišovi podřízení poskytnout odmítají s odůvodněním, které je, vyjádříme-li to hodně mírně, poněkud slabomyslné. Samozřejmě – ihned po aspoň mírném ochlazení – podáme rozklad.

Co nového o dotačním podvodu spáchaném současným předsedou vlády nám tyto čtyři přílohy říkají, zjistíme až důkladnější analysou, předběžně se však domníváme, že nic: to by nám je ministerstvo neposlalo.

Aktualisováno.
Rozklad.

Nějak se nám nedaří porozumět všeobecným vášním, vzdutým po rozsudku Nejvyššího soudu v kause stavebního letadla nazvaného H-System.

Rozsudek Nejvyššího soudu máme totiž za naprosto správný.

Jestli celému případu správně rozumíme, projekt založený na myšlence, že náklady investorů zapojených v n-tém kroku zčásti ponesou investoři, kteří se zapojí v krocích + 1, + 2, + 3 atd., je již na první pohled podvodem, a kdo do takového podvodu vstoupí, měl by jaksi imanentně počítat s risikem, že v postavení okradeného se může octnout v některém příštím kroku i on sám.

A za druhé, nápad, že když nám podvodník domy nepostavil, vezmeme to, co je hotovo, a dokončíme si to sami, připomíná mírou své právní naivity jednání člověka, který vypátrá zloděje, jenž ho připravil o auto, a protože to už je prodané, vezme si ze zlodějovy garáže jiné.

Tedy nevím; je tu snad něco, co jsem nepochopil?

Znak města Boru

Když byl Jan Drda ještě slušný člověk a ne komunistický aparátník, napsal román Městečko na dlani, popisující město Rukapáně, představující jeho rodnou Příbram, v němž velmi authenticky a působivě zachytil život českých měsťanostů, rukapáňských radních. I ti, kteří Městečko nečetli, ho možná budou znát díky vynikajícímu filmovému zpracování podle scenáře Karla Steklého, ve kterém exceloval František Smolík jako slabou vůlí stižený starosta Buzek a zejména František Filipovský jako čepičář Stýblo, jehož – v té době oposiční – strana si nevezme za čest padnout na to odium a když na to přijde, udělá všem tabulu rasa; tuto kreaci máloco v dějinách české kinematografie překoná.

Jako z této knihy nám musí připadat zápis z červencového zasedání rady sudetského města Haidy, později Boru, případně Boru u Tachova, na kterém si radní odhlasovali, že v podzimních komunálních volbách smějí na svých propagačních materiálech používat městský znak: budou se tedy presentovat jako svého druhu oficiální kandidáti města. Kandidáti ostatní této privileje požívat přirozeně nebudou a do voleb půjdou jako prostý občanský plebs.

Nezbývá než věřit, že této vypečené radniční společnosti udělá tabulu rasa ministerstvo vnitra, kam se oposiční zastupitelé hodlají obrátit se stížností.

Jak vypadá mediální manipulace (a co je to kampaň, ale opravdová, Andreji!), se v těchto dnech můžeme přesvědčit na stránkách koncernového tisku.

Nejde o nic menšího než o Roberta Šlachtu, zcela neschopného, avšak o to ambiciosnějšího bývalého policistu, jehož pověst, pošramocená konsistentní řadou neúspěchů (naposledy fiaskem v Operaci Fénix), potřebuje vylepšit, aby byl pro veřejnost přijatelnější pro nové výzvy příkladmo v křesle policejního presidenta nebo ministra vnitra.

Zátah celníků v zooparku Ludvíka Berouska v Bašti u Prahy a jeho mediální pokrytí nesou všechny rysy vrtění psem: akce se ujali Babišovi nejvěrnější propagandisté a emotivně se píše např. o tygřích jatkách, jsou publikovány srcderyvné příběhy o celebritách, které samy tygry chovaly, a údajní pachatelé jsou označováni za brutální vrahy zvířat a sadisty, ačkoli v principu není rozdílu mezi tím, je-li zabito zvíře chované na maso nebo zvíře cirkusové.

Nakonec, jak bývá zvykem, se dozvíme, že tygři zemřeli věkem, ovšem v rámci Šlachtova vyšetřování se podařilo odhalit masivní daňový únik spočívající v tom, že paní Berousková nezdanila své kabelky.

Mimochodem, pro potvrzení pravidla, jak je svět malý: v Bašti, minimálně v minulosti, působil i náš známý z kausy kroměřížského únosu Ladislav Faltýnek.

Kdysi, ledva odrost roběcím střevíčkům, nechtěl jsem být ani fysikem, ani právníkem, nýbrž, pokud moje paměť sahá, strojním inženýrem, neboť mne v té době nesmírně fascinovaly nejrůznější stroje, strojky, soustrojí a jiná mechanická ústrojí, jež jsem, disponuje již tehdy myšlením spíše analytickým než praktickým, s mimořádným zápalem rozebíral (a ne vždy pohříchu zvládl opět smontovat do funkční – a často arci ani ne vnějškově původnímu stavu se uspokojivě blížící – podoby).

Přesto se mi, ve věku nějakých 10–11 let, dostalo do ruky české vydání tří perry-masonovek Erle Stanley Gardnera, jež jsem s velkým zájmem přečetl. Jedním z těchto příběhů byl The Case of Velvet Claws, z něhož si dodnes pamatuji, jak Perry Mason u soudu zápasil se státním zástupcem Hamiltonem Burgerem, který dosáhl positivní rekognice určité osoby tak, že svědkyni policisté ukázali fotografii osoby, již hodlali usvědčit, a protože si svědkyně podobu zafixovala, při rekognici v ní poznala pachatele.

Přesně ten samý trik použili policisté vyšetřující útok na tenistku Petru Kvitovou: aniž by se kdokoli, nejméně pak obhájce obviněného, nad takovým postupem pozastavil, tenistce dlící kdesi na turnaji v Paříží nejprve ukázali fotografii vytipovaného – s velkou pravděpodobnosti nikoli skutečného – pachatele, a po jejím návratu do České republiky pak s velkou slávou uspořádali rekognici, při které Kvitová danou osobu poznala. Což, ve spojení s positivním výsledkem methody pachové identifikace, představuje tak silnou důkazní kombinaci, že nepachatel nebude mít šanci u soudu se obhájit.

Pro blba-obhájce, jakmile zjistíme jeho jméno, máme v redakci připravenu Cenu Karla Čermáka, jíž dekorujeme zvláště kvalitní a následováníhodné výkony v oblasti trestní obhajoby, provedené přesně v souladu s představami České advokátní komory.

Podkategorie