Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jiné případy

Pro rozehřátí, před ponorem do digitální thematiky, si zkusme představit situaci, že lupič vykrade čerpací stanici, vybere pokladnu a ve večerce si za výtěžek lupu koupí láhev vína. Právně se (v případě prodávajícího, tedy!) jedná o příklad jednání v dobré víře a čerpadlář se proto po večerkáři nemůže domáhat vrácení lupičovy útraty, protože tomu brání ustanovení § 1041 odst. 2 ObčZ. Jinak by tomu arci bylo, kdyby šlo o dvě bensinky na protějších stranách dálnice, a čerpadlář na straně, kde se nákup odehrál, loupež viděl. V tom případě by nemohl o původu peněz nic netušit a musel by je svému kolegovi vydat.

Proč to ale píšeme v souvislosti s Velkou bitcoinovou kausou?

Číst dál... Přidat komentář
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 335

Jsou věci, které jsou možné, v jejich úplnosti, pouze v zemi, jejíž politický systém jsem kdysi charakterisoval jako imitativní demokracii; mutatis mutandis je na místě hovořit rovněž o českém soudnictví jako o imitativní justici.

Řeč je o kause darovací daně Jany Nečasové (dříve Nagyové). Finanční správa vymáhá, delikventní poplatnice se brání, a soudě podle dvou posledních rozsudků Nejvyššího správního soudu, bude v tom úspěšná ([1], [2]). Jde arci o běžný, obvyklý daňový příběh. Kdysi, když mladá bufetářka povýšila a následovala svou lásku do Prahy, požádala karlovarský finanční úřad, aby jí doručoval veškerou korespondenci na adresu tehdejšího sídla ODS na Malé Straně. Od té doby uplynulo v Ohři, v Teplé i ve Vltavě mnoho vody, a když jí po razii v r. 2015 zaslal úřad výzvu, sídlila už ODS jinde a nikdo poštu pro premierovu milenku nepřevzal. V zemi s imitativní justicí ovšem nevadí, že je doručováno tam, kde se adresát nezdržuje: jeho vina, má být k zastižení, kdekoliv je mu úřadem doručováno. Mezi právníky se tomu říká fikce náhradního doručení a v případě J. Nagyové to znamenalo, že úřad se vůbec nezajímal o to, že oznámení o doručovací adrese je devět let staré a bylo určeno pouze karlovarské finanční správě, a už vůbec ne o to, že ODS se přestěhovala; podle zásady profesora Hrbolka: Mně je jedno, že se Hliník odstěhoval do Humpolce, já mu píšu Nepřítomen!

Ostuda je nyní dovršena, protože daňová povinnost se v mezidobí prekludovala a ať se Městský soud v Praze snaží sebevíc, s jasnou argumentací NSS nic neudělá.

Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Jana Nečasová-Nagyová
Počet zobrazení: 1723

Mysli si, že na takových klystýrech stojí Rakousko, a vítězství je naše, pravil Švejk před oním úkonem nemocničnímu zřízenci; podobný pocit máme ze zásahu Vrchního státního zastupitelství v Praze do okolností údajně protekčního věznění Davida Ratha. Nemůže být, domníváme se, příhodnější tečky za tímto trestním stíháním: porušili jsme sice vše, co jsme mohli, od nezákonného dozoru místně nepříslušným státním zástupcem a účelový výběr soudu pro povolení odposlechů přes nedovolený zásah Nejvyššího soudu do neskončeného řízení po flagrantní výhrůžku presidenta republiky předsedovi odvolacího senátu kárnou žalobou, ale dobrá věc se podařila a David Rath byl nakonec spravedlivě potrestán a odeslán na převýchovu do zařízení s tvrdým ložem, jehož parametry je třeba pravidelně kontrolovat, protože, jak praveno stínovým ministrem spravedlnosti za stranu, jejíž poločas rozpadu se jeví být povážlivě souměřitelným s délkou volebního období, vězení není hotel.

Dobrá věc se, jak řečeno, podařila, a jistě budou následovat další velké ryby korupčního businessu. Třeba Vlasta Parkanová je stále stíhána pro skutek spáchaný tak dávno, že jako svědky bude soud muset předvolat historiky a archiváře, ale řízení běží a běží a běží, tak jako králíček v reklamě na jisté předražené baterie.

1 komentář
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: David Rath
Počet zobrazení: 2189

Protože zatím nemáme k disposici usnesení, jímž se trestní stíhání Andreje Babiše a Jany Mayerové v kause Čapí hnízdo obnovuje, bylo by nezodpovědné pouštět se do jeho komentování; omezme se tudíž na dvě poznámky.

Za prvé, nedomníváme se, že bude nutné žádat o nové vydání A. Babiše k trestnímu stíhání. Pravomoc nejvyššího státního zástupce rušit usnesení o zastavení trestního stíhání představuje mimořádný opravný prostředek sui generis, a je tak třeba postupovat analogicky k situaci, že by toto rozhodnutí bylo zrušeno např. povolením obnovy řízení. V takovém případě se, stejně jako u všech mimořádných opravných prostředků v trestním řízení, ruší původní rozhodnutí s účinky ab origine, tedy jako by nebylo nikdy vydáno, a to, co jeho domnělá právní moc způsobila, nebývá zpravidla takového druhu, aby to vyžadovalo zvláštní postup – za normálních okolností nejsou ve hře žádná v dobré víře nabytá práva, jak tomu běžně bývá v civilních sporech; i proto je úprava § 174a TrŘ velmi kusá. Není tedy správný právní názor, že rozhodnutí Pavla Zemana je ekvivalentní pokračování v přerušeném trestním stíhání; taková analogie není na místě.

Za druhé si nejsme zcela jisti, zda není rozhodnutí o nestíhání stáda Babišových bílých koní předčasné. Nešlo, snad s výjimkou Babišova syna, o osoby stižené duševní poruchou a všichni věděli, co dělají, jestliže se k roli bílého koně propůjčují. Nelze presumovat, že by věděli, co s jejich podpisy Babišovi lidé udělají, ale není vyloučeno, že minimálně někteří z nich o tom povědomost měli a že si dobře uvědomovali, že skutečné nebo fiktivní vyčlenění Čapího hnízda z holdingu je účelový, fraudulentně motivovaný krok. Proto bychom měli za vhodnější, kdyby jejich vinu, zejména z hlediska možného naplnění subjektivní stránky stíhaného zločinu, posoudil soud.

Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Čapí hnízdo
Počet zobrazení: 2216

Převeliké divení, následované již z Bible známým obligatorním pláčem a skřípěním zubů, nastalo v kause Lukáše Kuzmiaka, který poté, co pozbyl a poté dálkově nalezl svůj notebook, pojal vpravdě velkolepou myšlenku vystavit na svém blogu fotografie nových majitelů téhož.

Pročež něco bezplatného poučení: 1. Nový majitel ukradené věci nemusí být nutně zlodějem, takže chceme-li mu přičíst krádež, měli bychom zvážit, zda se nemýlíme – a i kdybychom měli pravdu, zda budeme schopni svou domněnku prokázat u soudu. 2. I kdyby nový majitel zlodějem byl, zásah, který mu publikací jeho podoby, případně dalších osobních údajů, způsobíme, nesmí být vůči aktu krádeže disproporční.

Máme podobnou situaci, ke které došlo u naší první řady Nevyšetřovatelů. Syrovátkový král Josef Štolfa, jeden z organisátorů únosu, nás žaluje na ochranu osobnosti, požádav soud, aby nám uložil povinnost poskytnout mu omluvu a relutární satisfakci ve výši 30 tisíc korun. Nepochodí, arci toliko proto, že jeho pověst hodonínského výběrčího výpalného i podíl na únosu Zuzany Vybíralové umíme prokázat, dnes již velmi solidními důkazy, a že náš výsměšný text není zjevně nepřiměřený skutečnému stavu věci.

Přidat komentář
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 1988

Podkategorie

Čapí hnízdo Počet článků:  34

David Rath Počet článků:  35

Dělnická strana Počet článků:  26

Fénix Počet článků:  22

Helena Vondráčková Počet článků:  7

Igor Ševcov Počet článků:  14

Jana Nečasová-Nagyová Počet článků:  9

Klára Samková Počet článků:  18

Lukáš Nečesaný Počet článků:  10

Marek Dalík Počet článků:  5

Marián Magát Počet článků:  7

Plzeňská práva Počet článků:  14

Yekta Uzunoğlu Počet článků:  12

Zdeněk Altner Počet článků:  8

Ztohoven Počet článků:  8

Zuzana Candigliota Počet článků:  10