Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jiné případy

Jsou to nevděčníci. Na mysli máme emigranty ve Švýcarsku, kteří vytýkají premieru Andreji Babišovi jeho minulost (jakož i žhavou – takříkajíc čapí – současnost), a z toho důvodu protestují proti výtečníkově plánovanému vystoupení na curyšské universitě.

Jak však uvedl tiskový orgán Agrofertu, jejich znepokojení bylo zbytečné: soudruh premier bude příliš zaneprázdněn a – jistě ne z obavy před ostudou! – své vystoupení raději zrušil sám.

—Skutek jinak trestný, jehož se dopustí novinář ve veřejném zájmu, není trestným činem.

Které že ustanovení trestního zákoníku jsme právě citovali? Žádné, milí novináři, protože nic takového jako právo páchat ve veřejném zájmu trestnou činnost český právní řád nezná. Nemůžete se proto příkladmo beztrestně vloupat do centrály Agrofertu a odnést si odtamtud kompromitující materiály, protože monopol na domovní prohlídku má v právním státě policie.

Existuje jedno jediné universálně platné privilegium novinářské práce, a tím je ochrana zdroje: novinář není – až na výjimky – povinen sdělit nikomu, ani policii, ani soudu, odkud určitou informaci získal, protože zájem společnosti na efektivním fungování medií v jejich funkci hlídacího psa je tak silný, že převáží i zájem na odhalování a stíhání trestných činů, protože kdyby zdroj neměl jistotu, že jeho identitu smí novinář utajit, nikdy by se na něj s informací neobrátil.

Pokud se týká toho, co burleskní duo Slonková-Kubík na avenue de Champel v Ženevě předvedlo, to bylo podle švýcarských zákonů jednoznačně trestné, a nepomohou ani odkazy na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Haldimann et al. v. Švýcarsko, neboť tam šlo o zřetelně jinou situaci: Novináři chtěli poukázat na podvodné praktiky agentů se životním pojištěním, a proto s jedním z nich provedli fiktivní interview, které nahráli na dvě skryté kamery. Tyto záběry poté, aniž by prozradili totožnost agenta a společnosti, ve které agent působil (a jeho obličej rozmazali), presentovali ve vysílání. Protože Švýcarsko na ochranu soukromí velice dbá, byli za to všichni čtyři odsouzeni k pokutě. ESLP jim však dal za pravdu, neboť trestněprávní represi shledal v tomto konkrétním případě nepřiměřenou.

V testu proporcionality mezi právem na svobodu (novinářského) projevu a ochranou soukromí tento soud vyšel ze šestibodového testu, jenž byl formulován v rozsudku ve věci Axel Springer AG v. Německo. Body tohoto testu bude vhodné si stručně rozebrat a podívat se, jak se v jejich světle jeví případ Andreje Babiše juniora:

a. Contribution to a debate of general interest

V tomto ohledu nelze ničeho namítat, informace o tom, že podle přesvědčení jednoho z obviněných v kause Čapího hnízda došlo k protiprávnímu jednání ze strany osob spojených s jiným obviněným, jež resultovaly v to, co lze kvalifikovat jako trestný čin vydírání, případně zavlečení, a že se tato osoba, patrně nelegálně, ocitla na území, jež si nárokují dva různé státy, a byla tam kontaktována ženou, jež mohla být agentkou některé cizí mocnosti, přispěla k veřejné debatě o důležité politické otázce.

b. How well known is the person concerned and what is the subject of the report?

Zde se objevují první problémy. Jak ESLP poznamenává, a fundamental distinction needs to be made between reporting facts capable of contributing to a debate in a democratic society, relating to politicians in the exercise of their official functions for example, and reporting details of the private life of an individual who does not exercise such functions.

Junior je pouhým synem politika, a zásah do jeho privátní sfery není opodstatněn ani relativně silným veřejným zájmem na publicitě informací, které poskytl.

c. Prior conduct of the person concerned

Jde tu o případy typu tzv. celebrit, které plní stránky bulvárního tisku. I zde je výsledek jednoznačný: Junior sám nikdy media nekontaktoval a tím své právo na ochranu soukromí neoslabil.

d. Method of obtaining the information and its veracity

ESLP odkazuje na ethická pravidla žurnalismu, a s ohledem na to, že byl bez vědomí a souhlasu natáčen projev osoby, která je pravděpodobně stižena duševní nemocí, i v tomto bodě vychází test v neprospěch Slonkové a Kubíka.

e. Content, form and consequences of the publication

Jediným dosud známým důsledkem zveřejnění rozhovoru byl nátlak, vedoucí s vysokou pravděpodobností ke zhoršení podmínek Juniorova života. Ani zde tedy nevyznívá test ve prospěch novinářů.

f. Severity of the sanction imposed

To prozatím není relevantní, protože Slonková s Kubíkem dosud nebyli za své extempore postiženi, ani trestní, ani civilní sankcí.

Aplikací shora vysvětleného šestibodového testu nelze tedy dojít k jinému závěru, než co presentují různí podporovatelé oné hurá-akce: tedy že kdyby se případ dostal před soud, buď ve Švýcarsku, kde byly oba trestné činy – tj. vniknutí do soukromého prostoru s použitím neoprávněně získaného kodu a nahrávka rozhovoru skrytým zařízením – spáchány, nebo v České republice, nemohl by být výsledek příznivý. Nahrávána byla bez svého vědomí a souhlasu osoba, která sama nemá ani postavení celebrity, ani není politikem, a nadto je zřejmě stižena duševní chorobou, a ani veřejný zájem na publikaci informací, které poskytla, nemůže ospravedlnit takovou míru invase do jejího soukromí.

I ony, stejně jako ty Boží, melou pomalu, ale jistě. Dnes podruhé nepravomocně semlely Alenu Vitáskovou, tentokrát za trestný čin spočívající ve jmenování nezpůsobilé místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu. Solární baroni, skuteční majitelé tohoto státu, se potutelně smějí, my ostatní jen tiše žasneme.

Dorazilo usnesení, o kterém jsme se DSKJSZDN dozvěděli a které jsme si vyžádali. Mnoho toho z něj nevyčteme, jen to, že Junior byl v tamější léčebně víc než dva měsíce a propuštěn byl poté, co podepsal souhlas s hospitalisací v Klecanech. Vyčkejme, co nám poví usnesení o detenci, o něž jsme si napsali nyní.

Aktualisováno.
Usnesení poslal soud okamžitě a poskytuje nám podstatně víc informací, např. že Junior byl převezen do Prahy již po čtyřech dnech a nikoli za dva a půl měsíce, jak jsme se mylně domnívali. To mj. znamená, že ve věci rozhodoval nepříslušný soud. Obsah usnesení komentovat nebudeme, nechť si každý udělá obrázek sám.

Motto:
—Já mám koně, bílý koně, to jsou děti mý!
(z novodobé lidové slovesnosti)

Po Babišově sobotní cestě do Ženevy se začíná diskutovat o otázce, zda je pro trestní orgány únosné, aby byl předseda vlády Andrej Babiš v kause Čapí hnízdo dále stíhán na svobodě, jelikož v takovém případě začínají být jmenované orgány pro legraci nejen králíkům a jiným hlodavcům, ale veškeré zvířeně, a možná i rostlinstvu, ne-li nerostům a dalším přírodninám. Princip rovnosti před zákonem je tu porušován tak flagrantním způsobem, že vyvstávají pochybnosti o legitimitě státní moci, která se bojí zasáhnout proti zjevnému porušování práva jen proto, že se tohoto jednání dopouští jeden z jejích představitelů, evidentně v obavě z nejisté budoucnosti každého, kdo by tak učinil. Taková státní moc je arci hodna výsměchu a pohrdání; žel, vidina odchodu do pense v klidu a s výsluhami je v žebříčku hodnot u mnoha OČTŘ proklatě vysoko.

Bez ohledu na to, že Babišův syn zřejmě trpí duševní nemocí, na niž nemá, jak říkávají psychiatři, náhled – tedy neuvědomuje si ani své onemocnění, ani jeho projevy – celkem jednoznačně se vyjádřil v tom smyslu, že jeho otec činí na jeho matku blíže nespecifikovaný nátlak a tento nátlak je přenášen na něj samotného. Jakým směrem tento nátlak směřoval, je pak evidentní z nedělního čteného vystoupení Beatrice Babišové na TV Nova.

Podle § 67 písm. b) TrŘ platí, že obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, zejména uložením některého z předběžných opatření. Přesně ten případ nyní u Andreje Babiše nastal a kolusní vazba je jediným logickým vyústěním jeho ženevské instruktážní cesty.

Poněkud netypické je toliko to, že Babišovi svědčí poslanecká imunita a v jejím důsledku je vyloučeno, aby byl policií zadržen a předán soudu k rozhodnutí o vazbě. Vydán k trestnímu stíhání již byl, a žádný další souhlas Ústava nepředjímá, proto je správný postup takový, že soud poté, co od státního zástupce obdrží návrh na vzetí do vazby, obviněného premiera k vazebnímu zasedání předvolá. Až pokud by Babiš obsílku oslyšel, je na místě přikročit k dalším krokům.

Pokud to trestní orgány neudělají, dají tím najevo, že se Babiše bojí, a ten bude bezesporu reagovat dalším stupňováním obstrukcí a útoků na vyšetřovatele. Jak však opakovaně upozorňujeme, kausa dotačního podvodu kolem Čapího hnízda nemá jasné pachatele. Zdaleka ne každý, kdo o převodu akcií Babišovým dětem věděl, jednal nutně v úmyslu dopustit se dotačního podvodu, protože se mohl oprávněně domnívat, že jde o převod skutečný, nikoli účelový, resp. fiktivní, a že resort ve skutečnosti nezůstává uvnitř koncernu.

Podkategorie