Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Čapí hnízdo

Já vím, že by mi měla stačit kobliha, stejně jako těm momentálně zaostalým – případně ztrátou historické paměti stiženým – spoluobčanům, kteří zítra a v sobotu půjdou volit v komunálních a senátních volbách kandidáty Agrofertu, ve víře, že bude líp (tedy jim, Agrofertu už líp je). Ale když já bych si přece jen chtěl udělat vlastní názor na to, je-li trestní stíhání obviněných za Čapí hnízdo důvodné. Přílohy vyšetřovací zprávy OLAFu ovšem dostat nemohu, ty je nutné před veřejností uchránit – když už se nepodařilo udržet v tajnosti zprávu samotnou.

A na čem rozhodnutí ministryně Aleny Schillerové spočívá? No samozřejmě, hádáte správně: byl proveden test proporcionality a v něm moje žádost neobstála!

Mám rád tahle vleklá správní řízení, kdy se naoko předstírá nezávislost, rozhodnutí se jednou či dvakrát zruší a až poté to dopadne tak, jak to dopadnout správně má.

Nezávislost na svém stranickém šéfovi, p. t. dotačním podvodníku Andreji Babišovi takto zdatně předstírá ministryně financí Alena Schillerová. Nyní proběhne ještě jedno kolo a až pak mi bude definitivně vyjeveno, že na informace usvědčující předsedu vlády z podvodu veřejnost právo nemá; kolega blogger Bohumil Doležal v těchto situacích uděluje bobříka vyčůranosti, my loyalní ministryni věnujeme toliko tento pohrdlivý post.

Ministerstvo financí nám na základě opakované žádosti poskytlo originální versi zprávy OLAFu k Čapímu hnízdu (tu zveřejnil už Kverulant.org) a první čtyři z celkem třiadvaceti příloh ([1], [2], [3], [4]). Ostatní nám Babišovi podřízení poskytnout odmítají s odůvodněním, které je, vyjádříme-li to hodně mírně, poněkud slabomyslné. Samozřejmě – ihned po aspoň mírném ochlazení – podáme rozklad.

Co nového o dotačním podvodu spáchaném současným předsedou vlády nám tyto čtyři přílohy říkají, zjistíme až důkladnější analysou, předběžně se však domníváme, že nic: to by nám je ministerstvo neposlalo.

Aktualisováno.
Rozklad.

Když jsme psali o anomálii týkající se vyšetřovací zprávy OLAFu k Čapímu hnízdu, byla naše očekávání ohledně možnosti, že by některý z Babišových podřízených zprávu o tom, proč je jeho šéf trestně stíhán, mohl poskytnout veřejnosti a riskoval přitom ztrátu funkce – a, přiznejme, s ohledem na momentální politickou situaci zřejmě i kariery – nevysoká. Nyní se očekávání potvrdilo: veřejnost nemá na zprávu právo, protože poskytnutí informací žadatelům by jistě zmařilo předmět a účel vyšetřování. Jak by se to mohlo stát, když zpráva, inter alia, dávno vyšla v novinách, autorka rozhodnutí, ředitelka ministerského odboru Marie Kotrlá, nevysvětlila – a ani nemohla, nechtěla-li zakrátko skončit na úřadu práce. Nezlobíme se na ni, jen v nás vzrůstá pocit déjà vu: To všechno už tady jednou bylo, na začátku normalisace, a zřejmě i předtím, po r. 1948, a ještě předtím, na počátku německé okupace: kdo včas pochopil, tak jako paní Kotrlá, uspěl, kdo ne, odebral se v lepším případě na smetiště dějin, v horším do kriminálu. Marie Kotrlá si vybrala správně.

Přesně před dvěma lety jsme a margo kausy Čapí hnízdo napsali:

…přes Babišovo přiznání může nakonec vzniknout situace, kdy policie podezření z dotačního podvodu odloží, protože nebude koho stíhat: nikdo nebude vědět, komu společnost provozující farmu v předmětném období patřila. Protikorupční policie dostala před několika dny varování, co by se mohlo stát v případě nadměrné horlivosti, a tak všichni budou raději horliví nedostatečně, čímž příběh dotace na Čapí hnízdo definitivně skončí.

Přesně to se v těchto dnech a týdnech začíná plnit. Jaroslav Šaroch, státní zástupce MSZ v Praze případ dozorující, zrušil trestní stíhání tří obviněných, včetně poslance Jaroslava Faltýnka, přičemž, jak správně upozorňuje na České justici Roman Jelínek, nebyl vůbec k rozhodnutí o stížnosti příslušný, neboť to byl právě on, kdo podáním žádosti o vydání poslanců se stíháním vyslovil souhlas [§ 146 odst. 2 písm. a) TrŘ]. Situace kolem Babišova dotačního podvodu tak začíná stále víc připomínat to, co se v této zemi dělo po ruské okupaci v r. 1968. Předsrpnoví straničtí hrdinové – a ti verbálně nejstatečnější obvykle nejiniciativněji – pochopili, že vítr se obrátil a přišli s prosíkem, u prověrkových komisí provedli sebekritiku a za to jim bylo dovoleno, minimálně některým, pokračovat v načaté karieře.

Stejně tak nyní v justici. Kdo včas pochopí, že celé stíhání je účelovka a OLAF se ve své zprávě spletl, budou moci zůstat, ostatní čekají nové výzvy – mimo justici. Jaroslav Šaroch, zdá se, pochopil včas.