Byli jsme mezi těmi, kteří od počátku predikovali, že Andrej Babiš vládní krisi ustojí – přestože bezprostředně po odvysílání záběrů ze Ženevy to neočekávali ani bookmakeři. Stalo se, a je nyní správný čas rozebrat si důvody a rekapitulovat následky.

Prvním z nich je, že švýcarské docudrama televise Seznam bylo zpracováno otřesným způsobem, s minimem odborné přípravy a zcela bez obezřetnosti, jež byla sine qua non úspěchu. Pokud se vědělo, že Babiš junior má být duševně nemocný, bylo nasnadě, že cokoli uvede, bude automaticky zpochybněno, bez ohledu na to, že jde o vnitřně konsistentní a s ostatními známými fakty souladná tvrzení. Že Senior dokázal případ presentovat jako pokračování kampaně proti sobě a bezohledné zneužití psychicky nemocného, je ukázkou neschopnosti medií i parlamentní oposice. Výsledkem je, že Junior má nyní zřejmě zakázaný jakýkoli kontakt s vnějším světem vyjma těch, kteří jsou pod Seniorovou kontrolou, a preference politické divise Agrofertu spíš vzrostly, než že by poklesly (a setrvalých – a zasloužených! – 30 % je pro vyhlídku demokratického vývoje v této zemi věru hrozivý stav).

Stejným debaklem bylo arci i hlasování o nedůvěře vládě. Pokud někdo propadl, pak ČSSD, která naprosto nevyužila vydírací potenciál a přenechala v tomto směru iniciativu Babišovi, jemuž se bránila na samé hranici trapnosti chabou omluvou, že kdyby ve vládě nezůstala, šel by do ní někdo ještě daleko horší (tzv. worse guy theory, o které jsem psal kdysi dávno zde). Samozřejmě, kdyby se to stalo, nebylo by to snad pro ČSSD to vůbec nejlepší, protože příští volby by přesvědčivě vyhrála a Babiš i jeho nacionalističtí spojenci by se odebrali na smetiště dějin? Ve skutečnosti by k ničemu takovému nedošlo, protože ANO by vládlo se stejným – nulovým – stupněm respektu ke svému spojenci, ať by jím byl kdokoliv, a SPD by mohla nejvýš plamenně řečnit, jak ji Babiš ignoruje. Aktuálně sedmi- až desetiprocentní strana může třicetiprocentní diktovat tak nejvýš domácí úkol, určitě ne programové požadavky.

Za třetí, velmi se zhoršila šance, že Babiš bude z politiky odstraněn trestněprávní cestou. Výlet do Ženevy, při kterém umlčel Juniora a ovládl bývalou manželku a po němž nenásledovalo vzetí do kolusní vazby, jasně ukázal, kdo je pánem situace. Stíhání je tak už nyní odsouzeno k nezdaru, protože státní zástupce, který se neodváží navrhnout vazbu, se stěží odváží podat obžalobu. Zpráva OLAFu je zapomenuta a nyní se hledá už jen co nejelegantnější způsob, jak stíhání za Čapí hnízdo zastavit.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)