Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Igor Ševcov

Jak dopadl horlivý strážmistr četnictva v Putimi Flanderka po nezdařené akci s odhalením ruského agenta, vydávajícího se za jistého Josefa Švejka, klasik neuvádí; je nám tedy než se dohadovat, zda onen byl i se svým pendrekem poslán do Užhorodu, Jasiny, případně jiné, ještě odlehlejší lokality tehdejší monarchie, jež v tomto směru skýtala pohříchu více možností než územně se redukující státy vzniklé na jejích troskách. Jak dopadnou trestní orgáni, kteří úředně pojednali případ Igora Ševcova, jehož vina se z bezmála hrdelního zločinu útoku na dům ministra obrany a útěku po rozhodnutí Nejvyššího soudu zúžila na pouhý potenciální přestupek, lze presumovat s vysokou mírou pravděpodobnosti: povýšeni nebudou.

V usnesení Nejvyššího soudu, jež dává ohledně pomoci pachateli formou natáčení jeho skutku na kameru plně za pravdu našemu předchozímu právnímu posouzení věci, dovolujeme si upozornit na skvostný výklad státní zástupkyně v § 11, kde tato nemá o vině dovolatele pochybnosti ani v míře odpovídající posledním zbytkům zdravého rozumu.

Na Osla měsíce, jímž jsme předchozí právní výkony soudů ocenili, tak dal své razítko i Nejvyšší soud. Jen tak dál, soudruzi soudci!

O tom, jak Probační a mediační služba (PMS) pracuje na nápravě a resocialisaci Igora Ševcova, odsouzeného za napomáhání trestnému činu sprayerství formou natáčení, jsme již informovali. Její nové methody jsou, jak by řekl (zazpíval) klasik, humosní: v době konání závadové akce se delikvent musí hlásit na policii. A pokud jde o akci trvající déle, např. pět hodin, aby nemusel na služebně sedět tak dlouho, má se tam hlásit dvakrát – na začátku a na konci plánované akce. Nepomůže, ani když se žádná akce nekoná: viz tento půvabný záznam telefonické komunikace odsouzeného s probační úřednicí (mp3), a na jeho okraj naši obrazovou poznámku.

Ať jsme hledali v zákonech sebevíc, tento způsob výkonu trestu zákazu činnosti, ač je to tradiční methoda odzkoušená příkladmo na signatářích Charty '77, jsme tam nenalezli: možnost, aby PMS – ostatně jako kterýkoli jiný orgán veřejné moci – uložila fysické osobě povinnost, aniž by k tomu měla výslovné zákonné zmocnění, je přitom v rozporu s ústavně zakotveným principem enumerativnosti veřejnoprávních pretensí.

Ale zajímá to někoho? Pokud je nám známo, příslušné orgány již pracují na tom, aby Ševcova mohly správně vyhostit: vždyť si představte, ničema se vykroutil ze závažného obvinění, za které mohl dostat nejméně deset let vězení, a pokud proti němu rázně nezakročíme, ještě by po našem zchudlém státu třeba chtěl odškodnění!

Aktualisováno.
Když něco nevíme, není žádná ostuda se zeptat.

Občas si říkám, že typický český policista je kombinací Haškova poněkud natvrdlého, leč o to ambiciosnějšího strážmistra Flanderky, a sadistického dozorce z koncentračního tábora, jak ho s oblibou zobrazovala dobová komunistická kinematografie.

Vezměme případ Igora Ševcova: člověk by předpokládal, že poté, co mu nebyl prokázán útok na dům ministra obrany Martina Stropnického, policie se mu omluví a nechá ho na pokoji. Nestalo se; po odsouzení za skutek, který může být trestným jen v očích hodně ideologicky předpojatého pozorovatele, totiž nápomoci formou natáčení přečinu kamerou, dělá policie spolu s aktivní úřednicí Probační a mediační služby vše pro to, aby mohl být Ševcov poslán do vězení aspoň za to, že se účastní veřejného života, což mu soud zakázal.

K tomu účelu policie a PMS sestavují jakýsi itinerář akcí, kam delikvent nesmí ([1], [2]), avšak nepostupují tak, že by mu jej v pravidelných, například měsíčních, intervalech posílali, ale založí jej do spisu a poté kontrolují, zda na některé nebyl; a pokud ano, iniciativně žalují soudu ([1], [2]).

Další podnětné dokumenty lze stáhnout z webu Antifénix.

U extremistických blogů jako je tento patří k dobrému tonu pozvat čtenáře tu a tam k páchání trestné činnosti. Kteréžto povinnosti činíme tímto postem zadost.

Na úvod tedy několik vysvětlení: Mařenka neboli mařena je přečin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 trestního zákoníku. Ocásci, v počtu tří, tvoří název kavárny na adrese Gorkého 37 v Brně. Gorkého je ta ulice, které jde z Veveří přes Obilní trh na Úvoz. Brno je… však víte!

Igor Ševcov, nám dobře známý pachatel přečinu sprayerství formou filmování, jemuž byla vrchním soudem zakázána po dobu tří let účast na manifestacích, demonstracích, pochodech a veřejných shromážděních anarchistického hnutí, obdržel dnes ráno tento e-mail:

From: <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>
Date: 2016-12-09 10:00 GMT+01:00
Subject: Oznámení
To: XXX

Dobrý den pane Shevstsove,
akce, na kterou se dne 12. 12. 2016 (od 19:00 hodin) chystáte do Brna (kavárna Tři Ocásci, Gorkého 37, Brno), je z naší strany hodnocena jako ta, na kterou se vztahuje soudem uložený zákaz.

V případě účasti zde se vystavujete hrozbě trestního stíhání.

S pozdravem,
Mgr. Tereza Kodešová
probační asistent

Probační a mediační služba
Středisko Praha
Na Míčánkách 1497/2
110 00 Praha 10
tel.: +420 251 444 956
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
http://www.pmscr.cz

Probační úřednice Tereza tak reagovala na plánovanou účast Ševcova na této akci, která zcela evidentně není ani veřejným shromážděním, ani manifestací, ani demonstrací, a může být snad jedině pochodem, tedy pokud účastníci v prostorech podniku utvoří kruh a budou na protest proti státní represi svého hnutí organisovaně pochodovat okolo kavárenských stolků.

Doufejme, že se mladý terorista in spe úkladů státní moci nezalekne a do Brna přijede.

A máme tu konečně rozsudek Vrchního soudu v Praze nad Igorem Ševcovem za přečin trestné pomoci při sprayerství formou natáčení na kameru. Senát složený ze tří předlistopadových členů komunistické strany Petra Píši, Miroslava Pavrovského a Jany Kantorové se vskutku vyznamenal a svému soudu, jenž je vyhlášený nekvalitou soudců i jejich produktů, neudělal ostudu.

Uložený trest spočívající v zákazu účasti na manifestacích, demonstracích, pochodech a veřejných shromážděních anarchistického hnutí po dobu tří let lze bez nutnosti hlubšího rozboru označit za protiústavní. Ovšem za pozornost stojí i to, že anarchista přišel o svou kameru, neboť jí prý bylo užito ke spáchání trestného činu. Pak mu arci soudruzi měli odebrat i brýle, neboť skrz ně se do kamery díval a trestný čin jimi tedy nespáchal o nic méně než onou kamerou.

Jak je příznačné, sedmistránkový rozsudek věnuje skutečnému odůvodnění jen několik slov, jimiž označuje rozsudek soudu I. stupně za správný a přesvědčivý, a jeho základní právní vadou, tedy že zaznamenávání trestného činu videokamerou ani provolávání solidárních hesel ještě neznamená pomoc pachateli, se nezabývá vůbec, vyjma jedné kostrbaté a vnitřní logikou na obě nohy kulhající věty, již si dovolujeme u vědomí její formální i právní monumentality ocitovat in extenso:

Jak již správně uvedl městský soud, část videozáznamu svědčí o tom, že obžalovaný kameru směroval i mimo počínání hlavního pachatele během sprejování nápisu (a současně i mimo skupinu ostatních přítomných podporovatelů anarchistického hnutí) na příjezdovou cestu a znovu na hranici příjezdové komunikace, takže toto počínání svědčí o monitorování okolí místa činu právě v době poškozování zdi věznice a jedná se tak o určitou formu „hlídání“ pachatele při páchání činu, neboť nesporně obžalovaný jednal při vědomí protiprávnosti akce anarchistů (ti měli s cílem ztížení své identifikace zakryté obličeje, což není povoleno ani při řádně ohlášených demonstracích), když jednali s vědomím, že jejich shromáždění nebylo řádně ohlášeno a kromě slovních projevů podpory svých členů, které jinak je nutno hodnotit pouze jako realizaci práva na svobodu projevu, vyústilo až do poškození cizího majetku.

Srpnová cena našeho blogu Osel měsíce nemůže tři shora jmenované justiční výtečníky minout. Gratulujeme – jen se trochu obáváme, že pokud se některému ministrovi nepodaří vrchní soudy rychle zrušit (zkoušeli to všichni, co jich cca posledních 20 let ve funkci bylo), bude to u Vrchního soudu v Praze zakrátko vypadat jako v oslí stáji.