Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Igor Ševcov

Máme tu rozsudek ve věci suchdolského žháře a účastníka sprayerství formou natáčení a souhlasného pokřikování Igora Ševcova. Že se jedná o jedince kromobyčej zpustlého a společensky nebezpečného, seznala soudkyně Bedřichová již na str. 4–5 rozsudku, konstatujíc:

Obžalovaný sám svoji anarchistickou příslušnost nepopírá, hrdě se k ní hlásí a pokoušel se demonstrovat své anarchistické postoje i v průběhu hlavního líčení, a to za přítomnosti veřejnosti, tvořené z velké části stejně orientovanými příznivci (v některých případech zachycenými na fotografiích z neohlášených veřejných shromáždění, zajištěných ve vyšetřovacím spisu, včetně setkání demonstrantů dne 10.5.2015). Svou příslušnost k anarchistickému hnutí obžalovaný dále demonstruje nejen vlastními postoji, ale též četným tetováním na těle včetně nápisů na pažích a krku, na kterém má po celé šíři krku vytetována písmena A.C.A.B., tedy zkratku posměšného nápisu All Cops Are Bastards (Všichni policajti jsou parchanti). Není tedy žádných pochyb o tom, že obžalovaný svými životními postoji hluboce pohrdá státním zřízením České republiky, neuznává zákony České republiky, neboť se jimi necítí být z titulu svého smýšlení vázán a domnívá se, že demokratická země, která toleruje demokratické projevy včetně demonstrací a která mu umožňuje zdarma studovat na českých vysokých školách, obnáší kromě kritiky i právo zasahovat proti výkonné složce státní moci, a to i násilnými prostředky.

Odsoudit ho pro žhářský útok arci nemohla, přestože jeho obhajobě, jak mohlo dojít ke zjištění pachové stopy na láhvi, neuvěřila, s bystrostí sobě vlastní dedukujíc:

Soud současně neshledal vysvětlení pro výskyt pachové stopy obžalovaného na zajištěné láhvi, když v kontextu s dalšími nalezenými typově shodnými lahvemi v pokoji obžalovaného považuje obhajobu obžalovaného, že právě zkoumané láhve se mohl dotknout v popelnici, odkud běžně vybírá jídlo, jako zcela účelovou a nevěrohodnou. Konečně obžalovaný sám v průběhu hlavního líčení uvedl, že předmětný večer u popelnic nebyl, byl v klubu, odkud komunikoval prostřednictvím FB se svou přítelkyní, k popelnicím by jít už nestihl. Trvanlivost pachové stopy je skutečností notoricky známou a s ohledem na výsledky dokazování ji soud nepovažoval za nutné osvědčovat výslechem zpracovatele odborného vyjádření z oboru pachových stop.

I když si nemyslíme, že by se pachová stopa na láhev dostala právě tímto způsobem, nad touto úvahou nám nezbývá než zalitovat, že jsme květnového Osla měsíce vyplývali na kandidáty evidentně méně příhodné.

Pro po originální dokumentaci lačnící čtenářstvo přinášíme obžalobu podanou OSZ pro Prahu 6 na Igora Ševcova. Vše je jasné, přiveďte odsouzeného, smíme-li parafrasovat Jaroslava Haška.

Z jiných klasiků, v této zemi pohříchu téměř neznámých, upomíná mi proces román ruského emigrantského spisovatele Vladimira Nabokova Приглашение на казнь. Jak zmíněno, šlo o poříjnového emigranta, tedy v celém východním bloku o neosobu, a velká část jeho díla tak zůstala do češtiny nepřeložena, snad s výjimkou Lolity, což bylo arci toliko zásluhou slavného (a skandálního) Kubrickova filmu. Nabokov žil určitou dobu i v Praze – na což vzpomíná v autobiografickém díle Другие берега – a z celé ruské aristokratické emigrace byl nejvýznamnějším a nejuznávanějším autorem.

PS: Pivovaru Bernard blahopřejeme k originálnímu product placement-u. Když zápalná láhev, pak jedině v pivní láhvi od Bernarda!

Aktualisováno.
Neméně hodnotné je i usnesení o vzetí do vazby vydané soudcem Obvodního soudu pro Prahu 6 Kryštofem Novým.

Soudce posoudil pachovou stopu jako absolutní důkaz viny, takový, o jakém se nepochybuje; k tomuto důkazu mají arci i jiní čeští soudci tendenci přistupovat jako k důkazu královskému, jehož věrohodnost je snad ještě vyšší než důkaz výpovědí policisty a blíží se koruně všech důkazů, znaleckému posudku. V zadrženém rebelu, buřiči, petrolejníku a nihilistovi soud správně rozpoznal osobu schopnou dosáhnout rozvratu tohoto státu, nenechav se zviklat ani nešťastníkovým tvrzením, že do České republiky přicestoval za účelem studia, nikoli pouze za realisací svých anarchistických plánů, a k tíži mu přičetl i fakt, že tato země je součástí schengenského prostoru, takže by se mohl snadno skrývat v zahraničí.

Vůbec nejfantastičtější mi ovšem přijde zdůvodnění kolusní vazby: protože policie způsobem podobně inteligentním jako Ševcova vytypovala další dva možné pachatele (z nichž jednomu přitížilo, že pracoval jako vařič piva v Bernardově pivovaru a tedy měl možnost dostat se k příslušné láhvi – sic!), nelze vyloučit, že by se tito podezřelí navzájem spojili a svou obhajobu koordinovali.

Existují záhady, které se možná nikdy lidstvu nepodaří rozluštit: příkladmo, jakým mechanismem byly zbudovány megalithické stavby v Baalbeku. Anebo proč státní zastupitelství podalo na Igora Ševcova, viněného ze žhářského útoku na dům ministra obrany Stropnického, obžalobu, aniž by k tomu mělo jediný přesvědčivý důkaz (o případu jsme prvně referovali zde). Možná doufalo, že se stane zázrak, anarchista sezná nesprávnost svého politického přesvědčení a k činu se před soudem plačky dozná.

Což se nestalo, zato se před Městským soudem v Praze odehrála nebývalá fraška, jejímž výsledkem je nepravomocný trest za účastenství na přečinu sprayerství formou přihlížení, filmování a souhlasného pokřikování, patrně v domnění, že stát nebude v takovém případě muset obviněnému hradit újmu způsobenou vazbou. Bude, protože za samotné sprayerství by vazba nepřicházela v úvahu (§ 68 odst. 2 TrŘ).

O pachové identifikaci jsme tu psali nedávno a případ suchdolského žhářství potvrdil správnost našeho stanoviska: jestliže psovod ví, která pachová konserva pochází od toho drbana (v policejním žargonu pachatele, který byl policií dopaden a řádně usvědčen a v jehož odsouzení může zabránit jen liknavost zbytečné a nekvalitní instituce zvané soud) a které jsou srovnávací, nelze vyloučit, že psa minimálně neúmyslně ovlivnil – a to nehovoříme o možnosti zcela záměrného falšování tohoto důkazu, z čehož je prakticky nemožné kohokoli usvědčit, an pes není trestně odpovědný a policisté vědí, jak realitě, je-li to potřeba, vhodně pomoci.

Důkaz pachovou zkouškou je tedy pouze nepřímý a podpůrný: v daném případě, kdyby se příkladmo u Ševcova našly fotografie ministrova domu a paragon z drogerie o nákupu příslušných chemikálií, bylo by možné o použití tohoto důkazu uvažovat. Nic podobného se arci nestalo, důkaz pachovou zkouškou byl tím jediným, čím policie disponovala.

Za směšné pokládáme náhradní odsouzení Ševcova za účast na sprayerském útoku. Účastníkem trestného činu je podle § 24 odst. 1 TrZ ten, kdo spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organisátor), vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce), nebo umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník). Nikoli tedy ten, kdo trestnému činu přihlížel, pachatele filmoval a dokonce ani ten, kdo k tomu provolával jakákoli hesla.

Ergo, hlavní líčení nakonec festivalem bylo, ovšem festivalem trapnosti a neschopnosti českých trestních orgánů.

V úterý začíná u Městského soudu v Praze hlavní líčení s ruským anarchistou Igorem Ševcovem, jehož obžaloba viní z hození několika zápalných lahví na dům ministra obrany Martina Stropnického. Již od dob Bakuninových víme, že anarchista-militant hodný toho jména musí být Rus, jaksi z povinnosti, tedy potud bez námitek.

Určitý neklid vzbuzuje, že podle tvrzení obhajoby se policie zpěčuje poskytnout jí důkaz záznamem z kamerového systému suchdolských kolejí, které by měly svědčit ve prospěch obžalovaného. To není nic nového, důkazy ve prospěch obviněného policie běžně zatajuje (viz případ Pechanec a vražedná zbraň, s níž údajně nikdo nesejmul daktyloskopické otisky – patrně proto, aby se jasný případ zbytečně nekomplikoval nějakými pochybnostmi). Vážnější je, že v řetězci nepřímých důkazů má prý hrát stěžejní roli důkaz pachovou zkouškou, a to za situace, kdy analysa DNA ze zápalných lahví vyšla ve prospěch obviněného.

Je-li to skutečně tak, k dokonalosti už chybí jen spoluvězeň z vazby, jemuž se Ševcov ke svému skutku doznal; ale třeba se mýlím a nadcházející hlavní líčení bude úplným festivalem nepřímých důkazů.

Aktualisováno.
Video z prvního dne hlavního líčení:


Soudkyně Blanka Bedřichová je nám dobře známa z nálepkového procesu, kde rozhodovala o vazbě. Svůj pronikavý intelekt a smysl pro spravedlnost jistě uplatní i u Městského soudu v Praze, kam byla mezitím povýšena.