Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Příběh z Kroměříže

Pro přátele astrologie, numerologie, tradiční čínské mediciny, homeopathie, aplikovaného věštectví a methody pachové identifikace tu dnes máme obsáhlou závěrečnou zprávu pracovní skupiny Policejního presidia, pocházející patrně z r. 2013, kde se sice dozvíme, že methoda pachové identifikace je to nejlepší, co lidstvo za posledních 150 tisíc let objevilo, avšak zpráva kriticky připouští např. to, že v žádné jiné zemi není dovoleno, aby psovod znal polohu vzorku, který má jeho pes označit, a nikde jinde nestačí, jestliže komparaci uskuteční jediný pes. Takový důkaz by žádný jiný soud, vyjma českého, nepřipustil.

Jak dopadlo testování kvality psů v případě, že psovod žádoucí výsledek neznal, víme rovněž, z jiné zprávy (psali jsme o ní zde): ze 40 pokusů se psi zmýlili patnáctkrát, takže výsledek odpovídá svou kvalitou tomu, že by si policie hodila korunou – což by bylo i podstatně levnější, jelikož koruna nevyžaduje ani pravidelné krmení, ani vytápěný kotec.

Nadcházející boj v kroměřížské kause bude významný nejen pro Michala Šnajdra, který je na deset let ve vězení nikoli za to, že by se dopustil čehokoli trestného, nýbrž toliko z vůle svého osobního nepřítele, zkorumpovaného zlínského policisty Jana Ovčáčka, ale dá naději i desítkám, možná stovkám dalších nespravedlivě odsouzených, v jejichž případě se pes při označení pachové konservy rovněž, náhodně či řízeně, spletl.

Přinášíme zatím poslední díl našeho seriálu z kroměřížského podsvětí, a jak jsme avisovali v minulém díle, povíme si, jaké to bylo u soudu. Hlavní líčení, ve kterém byli u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně senátem komunistické soudkyně Ivety Šperlichové souzeni tři nepachatelé a jeden pachatel únosu Zuzany Vybíralové, bylo pouhou formalitou: obhájci, často ex offo, se soudem vzorně spolupracovali a přesně podle Čermákovy doktriny ušlapávali cestičku k odsouzení svých klientů. Tedy dvou ze čtyř: Daniel Šprňa s OČTŘ spolupracoval a u Radomíra Vlčka musel i státní zástupce uznat, že ten člověk nemá s únosem Vybíralové společného zhola nic a byl obviněn toliko ke zvýšení odstrašujícího účinku.

V pátém dílu našeho seriálu z Kroměříže prostudujeme obžalobu, kterou na čtveřici obviněných podal Ivan Hrazdira z brněnského KSZ, a vysvětlíme si na ní nejčastější techniky, které policie a státní zastupitelství užívají, pokud chtějí usvědčit někoho, o kom vědí, že žalovaný trestný čin nespáchal (jedno podobné představení nám, mimochodem, právě teď běží v Olomouci v souvislosti s vyšetřováním útoku na tenistku Kvitovou). Je to poučná četba, a rozhodně by jí měl věnovat pozornost každý, komu hrozí, že se kdy znelíbí orgánům činným v trestním řízení – právě takto může jednou skončit kdokoli z nás.

V dnešním díle si tedy konečně řekneme, kdo unesl Zuzanu Vybíralovou, bohatou podvodnickou dcerku z Kroměříže. Policisté měli dostatek podkladů, aby to zjistili, ale, jak jsme si vysvětlili, jejich priority byly nastaveny jinak. Budiž předesláno, že údaje, s nimiž budeme pracovat, jsou neúplné, protože ve snaze poskytnout obhajobě co nejméně důkazů policie do spisu nezařadila ani tak důležitý podklad, jakým je přehled telefonních hovorů Ladislava Faltýnka (jediného skutečného pachatele, jehož byla schopna vypátrat); přesto se i s těmito neúplnými důkazy dostaneme mnohem dál než naši nevyšetřovatelé, zprvu zlínští, poté brněnští. K čemuž dodejme, že naše snažení bude představovat spíše než skutečné vyšetřování jeho post mortem: pitvu mrtvoly, která dávno vychladla: možnost, že by někdo z pachatelů mohl být ještě dnes usvědčen, je minimální, hrozbu objasnění únosu se policistům podařilo bezpečně odvrátit. Dobrá práce, chlapci!

V minulém díle našeho seriálu historek z kroměřížského podsvětí jsme sice slíbili, že odhalíme identitu pachatelů únosu Zuzany Vybíralové, leč cítíme, že než k tomu přistoupíme, je třeba se aspoň krátce zastavit nad tím, jakou roli hráli v celém případu státní zástupci. Bez nich, jak je každému právně orientovanému čtenáři jistě jasné, by případ tak obludného selhání policie nemohl proběhnout. Ukážeme si proto několik dokumentů a povíme si, kdo je kdo. Můžeme slíbit, že pro nikoho z těch, o nichž hodláme psát, to nebude příjemná četba.