Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

– Šéfe, průšvih! vyhrkl jeden ze dvou policistů, kteří bez zaklepání vtrhli do kanceláře zlínského státního zástupce Martina Malůše. Ten byl ve funkci jen krátce, avšak na výhody s ní spojené, zejména na luxus, který mu poskytovala práce pro organisovaný zločin, v jeho regionu zvláště rozvinutý a výnosný, si rychle zvykal. – Představte si, šéfe, ten advokát z Brna, ten… ten Cholenský – on by chtěl vědět, co jsme vyšetřili! – Nic jste nevyšetřili, samozřejmě! obořil se na opovážlivce mladý prokurátor. – A co mě vůbec obtěžujete s takovými nesmysly? To tam nemáte žádný čerstvý mord nebo znásilnění? Advokát si moc vyskakuje, tak se na místě činu najde jeho pachová stopa, a hotovo. Číslo na kynology máte? Máte, tak si to zařiďte. Děláte, jako byste byl u kriminálky první měsíc, člověče! A ukažte, co jste mi to přinesl! Státní zástupce se začetl do listiny, kterou mu policista předložil. – Taková drzost! Neuvěřitelné! Jasně se mu vzkázalo, že se nic vyšetřovat nebude, a on si nedá pokoj. No nic, nechte mi to tady, já mu něco napíšu. Dostal vyrozumění, že věc postupujeme z Brna do Zlína? Dostal! To mu musí stačit, otrapovi. Jo, a kluky od Pepíka Štolfy z Hodonína pozdravujte, ať se ničeho nebojí, a příležitostně ať se mi ozvou, měl bych pro ně možná takovou malou zakázečku, dodal státní zástupce závěrem.

Fiktivní dialog, jímž jsme dnešní díl seriálu ze zlínského podsvětí načali, je, obáváme se, méně fiktivní, než by se zdálo.

Trestní oznámení, které neprávem odsouzený Michal Šnajdr podal, obsahovalo samozřejmě nejen údaje získané výpovědí Ladislava Faltýnka, jediného skutečného únosce, jehož policisté vypátrali a který dostal pět let, ale přesný popis důkazů, což by za situace, že by policisté zločince nekryli, muselo vést k okamžité realisaci. Napsat za těchto okolností, že se vyšetřování nezdařilo, zlínské policii přišlo přece jen hloupé, a tak, spolu se státním zástupcem Martinem Malůšem, který do případu nastoupil na místo Romana Kafky (a v míře propojení s organisovaným zločinem se mu patrně už nyní vyrovná), vymysleli, že dostatečným vyrozuměním o výsledku vyšetřování je sdělení, který útvar věc dostal přidělenu. Je to nesmysl, ale protože Vrchní státní zastupitelství v Olomouci se o případ nechce zajímat, pro účely zametení případu pod koberec to stačí.

Co v této situaci můžeme dělat?

Mnoho možností není. Rozhodně ale má smysl publikovat všechny listiny, které jsou k disposici – risiko, že tím bude policejní vyšetřování zmařeno, by mohlo existovat jen tehdy, kdyby policie skutečně vyšetřovala, a takové obavy na místě nejsou – a opakovat do omrzení, že zlínská policie kryje únosce a zločinec v taláru, státní zástupce M. Malůš, tento živý, žel skutečný, opak čestného a odvážného prokurátora Corrada Cattaniho, jí místo dozoru nad vyšetřováním poskytuje ochranu.

Pokračování příště…

Příště uvidíte: jak obhajoba požádala o nahlédnutí do spisu vedeného k vyšetřování únosu a proč je to vyloučeno, ba nemyslitelno.

 Předchozí díly:

I. Zločin
II. Pátrání
III. Prokurátorské intermezzo
IV. Pachatelé
V. Komplot
VI. Trest
VII. Partička
VIII. Ovčáček to zařídí
IX. Intermezzo letní

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)