Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Adam B. Bartoš

Prodiskriminační nález Ústavního soudu byl českými podnikateli bleskově aplikován v praxi. Adam B. Bartoš si, zlého netuše, objednal v e-shopu antikvariátu knihu, leč od antikváře Tomáše Maděry se mu dostalo následující milé odpovědi:

Podle Vojtěcha Šimíčka a Kateřiny Šimáčkové nic nelegálního, podnikatel si přece může vybrat, kteří zákazníci vyhovují jeho světovému názoru, a jen těm své zboží a služby prodávat. Jeden aktivista neprodá Bartošovi knihu, další ho nepustí do své kavárny, třetí jej nedoveze svým autobusem do jiného města, a máme tady přesně ten hnusný stav, který zde už jednou byl a který symptomatisovaly cedulky Židům a psům vstup zakázán!

Opravdu jste si tohle představovali, ústavní soudcové?

Adam B. Bartoš číní, jak avisoval, a podává proti usnesení Městského soudu v Praze dovolání. To je vyvedeno v barvách a se dvěma fotografiemi, ale mnoho šancí mu nelze realisticky dávat: rozkaz zněl jasně – kriminalisovat politickou oposici za každou cenu. Co by to bylo za demokracii, kdyby jejím oponentům nehrozilo vězení!

Jsou lidé, kteří nemají rádi pondělí. Pro ně – arci nejen pro ně – zde máme něco, čím si určitě spraví náladu: usnesení odvolacího Městského soudu v Praze, v senátu složeném z předsedy Jaroslava Cihláře a soudců Jana Kareše a Miroslavy Strakové, ve věci knižní tvorby Adama B. Bartoše.

Na procesu bylo pozoruhodné, že ani soud I. stupně, ani stolice odvolací, se s knihami, za které byl Bartoš odsouzen, neseznámily, ale provedly jimi důkaz jako věcí: tedy ukázaly je při jednání stranám. Soudci si je prý přečetli mimo jednání, in camera (kdo snad nevěří, je podezřelý element a měl by se nad sebou zamyslet, než ho rozpracuje soudruh státní zástupce). Většinu knih ovšem nečetl ani znalec, takže soud vyšel z toho, co si o nich myslí policejní orgán: to přece stačí.

Vítejte zpět v 50. letech, přátelé!

S tím, že politik Adam B. Bartoš byl odsouzen toliko k podmíněnému trestu, se státní zástupkyně OSZ pro Prahu 1 Zdeňka Galková prý ještě dokáže smířit, ale že mu nebyl uložen peněžitý trest, je zjevně přes čáru: oposice musí být za svou činnost trestána tvrdě a soustavně, vždyť jinak by se mohla dokonce dostat ve volbách k moci, že?

Je to svým způsobem monumentální dílo: pětasedmdesátistránkový rozsudek za vydavatelskou činnost Adama B. Bartoše má epickou šíři i lyrické pasáže, a také dramatický oblouk, jenž, klena se kol centrálního motivu bojující demokracie a jejích úkolů v boji s ideodiversí, graduje k závěrečnému doporučení soudkyně Pavly Hájkové, aby byla Národní demokracie, politická strana, v níž delikvent své závadové názory uplatňuje, navržena k rozpuštění. Osobní statečnost, k níž ji obžalovaný vyzval, sice soudkyně neprokázala, zato pozoruhodnou dávku loyality a jemný cit pro to, ke komu je vhodné se lísat, aby jí to karierně prospělo. Po Lence Bradáčové, troufáme si predikovat, v řečené vzchází další velká osobnost české justice.