Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Yekta Uzunoğlu

Kde má být při výslechu obviněného umístěna židle jeho obhájce? Optimálně na chodbě – potvrdí devět z deseti policejních orgánů, s tím, že podle orgána desátého by měla být ve zcela jiné budově (mimochodem, vysmívané skloňování orgán – bez orgána není žádná urban legend, nýbrž authentické dobové dokumenty ho zachycují i v písemné, předtištěné podobě).

Rozsudek, v němž je protokol na str. 6 rekapitulován, se týká trestního řízení proti Monice Uzunoğlu, exmanželce kurdského podvodníka Yekty Ergüna Uzonoğlu, která spolu se svou matkou Věrou Trakalovou připravila poškozenou, starou ženu, o byt. Nu což, povedený párek, přesně dle staré moudrosti, podle níž vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá. Na rozdíl od dva roky starého rozsudku podvodníkova je arci ten její zatím nepravomocný.

Krajský soud v Praze dnes zamítl odvolání kurdského podvodníka Ergüna Yekty Uzunoğlu proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ, jímž byl tento výtečník spolu s recidivistou Václavem Faktorem odsouzen k podmíněnému trestu za intriky proti Uzunoğlově bývalé manželce Monice. Blahopřejeme, zdá se, že se voda nakonec dovařila.

Jistý vývoj zaznamenal i volně související případ syna a bývalé snachy JUDr. Zdeňka Hraby z Říčan, ve kterém jsme dekorovali Oslem měsíce října policistu Adama Kunce. Protože jsme o sporu psali, JUDr. Hraba usoudil, že jsem autorem exsnašiných podání, a toto strašlivé zjištění neopomněl ihned intimovat soudu. Že jsem velmi podivná existence, s Hrabou souhlasím, leč žádné podání protistrany jsem nejen nepsal, ale ani neviděl. To se ovšem nyní bude muset změnit: jsem-li z autorství podezřelý, budu muset průběžně dohlížet, aby tyto texty měly dostatečnou odbornou a stylistickou úroveň!
Ergün Yekta Uzunoğlu je turecký imigrant žijící v České republice, známý tím, že byl cca 13 let neúspěšně stíhán jako hlava – patrně a limine neexistující – kurdské mafie v České republice, poté osvobozen a odškodněn. Ač je to podvodník, není prost intelektu a dokáže se s jelínkovskou obratností vetřít do přízně mocných.

Nyní ovšem, jak se zdá, narazila kosa na kámen a Uzunoğlu byl Okresním soudem pro Prahu-východ nepravomocně odsouzen pro trestný čin pomluvy a křivého obvinění, jehož se dopustil intrikami proti své exmanželce, o 24 let mladší Monice.

Zatím nepravomocný rozsudek je poučné čtení: kupř. jímavá pasáž, jak recidivista a nynější Uzunoğlův spoluobžalovaný Václav Faktor svému otci občas promluvil do duše pár fackami. Určitě by si ho měli přečíst všichni, kteří v minulosti kurdskému podvodníkovi dopřávali přízně a dávali mu, tak jako europoslanec Jaromír Štětina, prostor pomlouvat a ostouzet slušné lidi.
Podle zprávy ČTK prohrál kurdský podnikatel, neprávem v 90. letech vězněný pro obvinění ze závažné násilné trestné činnosti, další soudní spor s Českou republikou. Z celkem požadovaných 650 miliard korun tak Uzunoglu v souhrnu vysoudil jen necelých šest milionů.

Na jedné straně přijímám tento výsledek Uzunoglových sporů s velkým osobním zadostiučiněním: opakované lži vůči partnerům, nekonečné intriky a porušování daného slova mu přinesly ovoce v podobě série procesních neúspěchů – tedy přesně to, co si tento hochštapler zasloužil.

Na druhé straně je ovšem takový výsledek prachšpatnou visitkou stavu České republiky jako právního státu: více než dva roky trvající vazba – nehledě na 13 let trvající trestní stíhání – Kurdovi prokazatelně zabránila pokračovat v podnikání a jen na nákladech své obhajoby prokazatelně zaplatil víc, než kolik mu bylo přisouzeno; Uzunoglův oprávněný nárok zkrátka byl daleko vyšší, a soudy mu měly vyhovět v podstatně vyšším rozsahu, než učinily, bez ohledu na zjevně špatné služby a miserné právní zastoupení, které mu poskytoval jeho (dokonce i Ústavním soudem za troubu označený) advokát Matěj Kutěj.
Jak informuje ČTK, tentokrát se jedná o náhradu za průtahy v řízení o určení výživného na zletilé dítě (kvůli jehož neplacení se Kurd dostal do exekuce, o níž jsme psali na jiném místě).

V tomto případě je rozhodnutí soudů naprosto správné: pokud účastník o řízení neví, nemá přirozeně ani právo na náhradu za průtahy, k nimž v takovém řízení dochází. Tuto banální skutečnost měl Uzunoglu sdělit už jeho advokát, nebylo vůbec nutné chodit s podobnou žalobou k soudu.