Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Shromažďovací právo

V červenci 2018 jsme napsali a margo albertovského incidentu z r. 2015: Nyní bude ve věci znovu rozhodovat osmý senát Městského soudu v Praze a není vyloučeno, že odpověď na otázku, zda policie postupovala správně, obdržíme ještě do konce desetiletí. Náš optimismus byl arci nepřiměřený: rozhodl až letos v únoru, a to tak, že policie pochybila.

Rozsudek, za který nelze s ohledem na to, že mezi reparovaným zásahem a jeho vydáním uplynulo více než pět let, senát ve složení Slavomír Novák, Jana Jurečková a Andrea Veselá pochválit, označil za nezákonnou nadměrnou policejní horlivost, jež na metání vajec po úřadujícím gubernátorovi (aka presidentu republiky) Miloši Zemanovi o rok dříve reagovala monstrosní akcí, jejímž účelem bylo pustit do Zemanovy blízkosti co nejméně demonstrantů – vyjma arci presidentových přátel a obdivovatelů – a ve svém nezákonném úsilí pokračovala dokonce ještě poté, co Zeman prostor opustil, dle zásady, že čím méně demonstrantů kdekoli, tím pochválenější policejní šéfové.

Je to podobný rozsudek jako ten, o který – byť v náhradovém řízení a nikoli v řízení o zásahové žalobě – již srovnatelně dlouhou dobu usilujeme v případě osob zamýšlejících protestovat proti pochodu Prague Pride 2014: tam nebyl protest vůbec umožněn, protože potenciálním demonstrantům bylo zčásti zakázáno k pochodu se přiblížit, zčásti byli preventivně umístěni do policejních cel.

Ještě podstatnějším než výsledek je však samotná délka řízení o žalobě (ano, zásahové žaloby mají být podle § 56 odst. 3 SŘS projednávány přednostně, takže na běžný nápad se dostane někdy po r. 2030), která signalisuje podstatnou míru dysfunkce správního soudnictví. Ta se promítá i do odlišného pohledu na postavení toho, kdo je s nezákonným postupem policie konfrontován: jde tu o svého druhu částečnou invokaci čl. 23 Listiny základních práv a svobod. Soudy jsou, arci nikoli vinou jakéhosi usurpátora, nýbrž leností vlastních, k práci nemotivovaných, soudců, prakticky paralysovány a každý, kdo se policii postaví s použitím násilí, může následně argumentovat, že jinak činit nemohl, protože účinné soudní ochrany, jež by měla dle dikce zákona přijít za několik málo měsíců, nikoli za pět let, by se od státu stejně nedomohl.

Kdo zvedne tuto ústavněprávní rukavici?

2 komentáře
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 2046

Advokacie je zároveň jedním z nejkrásnějších a jedním z nejodpornějších povolání. Ke stinným stránkám profese patří, že pokud klient zavelí, musí advokát odhodit všechny zábrany a zapomenout na zásady, které mu vštěpovali na škole, a začít např. tvrdit, že vražda je morální, úplatek byla jen provise (a peníze ve škatuli jen trochu jiné víno), případně že sražený chodec obviněnému lstivě a v sebevražedném úmyslu skočil před automobil, když řečený projížděl kolem tramvajového ostrůvku stošedesátikilometrovou rychlostí.

Přinášíme pěknou ukázku, kam až může advokát při obraně zájmů klienta zajít, aniž by se zarděl, v podobě vyjádření Městské části Brno-střed v kause rozpuštěného prvomájového pochodu. Komentovat nemíníme, nechť si soudný čtenář udělá o žalovaném představu sám, a omezíme se toliko na repliku, jíž jsou největší nesmysly vyjádření uváděny na pravou míru.

4 komentáře
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 2467

Letošní prvomájová demonstrace v Brně nebyla to pravé: jak by také mohla, když hlavní atrakci, team policejních provokaterů v čele s Janem Vyvialem, tam po velkém úspěchu minulého vystoupení raději nepustili. A tak se letos musíme spokojit se strohým, suchým správním právem a s řešením otázky heckler's veto, tedy možnosti efektivně omezit svobodu projevu protestem, ve vztahu ke shromažďovacímu právu. Poškozený svolavatel, Národní a sociální fronta předsedy Erika Lamprechta, podává proti nekorektnímu postupu Úřadu městské části Brno-střed správní žalobu.

2 komentáře
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 3172

Nad událostmi 17. listopadu 2015 jsme se zamýšleli v článku Ať žije Zeman!; nyní se k jejich judikatornímu pojednání dostal i Nejvyšší správní soud, an v senátu složeném z Filipa Dienstbiera, Marie Žiškové a Lenky Kaniové vyhověl kasační stížnosti jednoho z účastníků demonstrace. Ten se domáhal zásahovou žalobou ochrany před postupem policie, která se po zkušenostech z předchozího roku rozhodla, že na dohled (dohod) od presidenta nikoho neprověřeného nepustí.

Soud zdůraznil, že soudy nesmějí akceptovat povšechná vysvětlení policie, že určité bezpečnostní opatření bylo nezbytné, ale musejí se každou takovou žalobou pečlivě zabývat.

Nyní bude ve věci znovu rozhodovat osmý senát Městského soudu v Praze a není vyloučeno, že odpověď na otázku, zda policie postupovala správně, obdržíme ještě do konce desetiletí.

Přidat komentář
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 2089

Když jsem se dozvěděl, že ústavní stížnost týkající se zákazu shromáždění Českých lvů dostal k projednání třetí senát Ústavního soudu ve složení Jan Musil, Vladimír Kůrka (soudce zpravodaj) a Jan Filip, nedělal jsem si velké naděje na to, že by mohla uspět: zejména od J. Musila a zasloužilého soudruha soudce J. Filipa jsem si mnoho nesliboval, jsa přesvědčen, že ani jeden nemá u Ústavního – a arci ani kteréhokoli jiného – soudu demokratické země co pohledávat. Byl jsem proto příjemně překvapen, že si soud vyžádal vyjádření účastníka i repliku stěžovatele, avšak výsledek byl stejně takový, takový jsme očekávali.

Pro ty, kteří nechtějí celou ústavní stížnost číst, rekapitulujme, že českobudějovický magistrát zakázal shromáždění s pochodem, které se mělo uskutečnit v létě 2013 poté, co eskalovalo napětí na místním sídlišti Máj, s odkazem na nevhodnost osoby svolavatele a jeho zmocněnce a na to, že pořadatelé nevyužili nabízenou možnost konat akci jinde. Správní žaloba byla krajským soudem zamítnuta bez toho, že by byly žalobní body jakkoli vypořádány, a když si Čeští lvi stěžovali u Nejvyššího správního soudu, dozvěděli se (soudce zpravodaj Tomáš Foltas), že do kasační stížnosti nenapsali, se kterými argumenty se krajský soud nevypořádal (no právě, že se žádnými, troubo, chtělo by se neuctivě na adresu jeho ctihodnosti poznamenat).

Podávat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva je patrně marným plýtváním energií, takže zůstává nepěkný precedens, na jehož základě bude možné zakázat kteroukoli demonstraci a do odůvodnění prostě napsat, že svolavatel je extremista a ti právo demonstrovat nemají.

Černý, velmi černý den pro svobodu v této zemi…

34 komentářů
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 4884