Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Shromažďovací právo

Nejvyšší správní soud podle očekávání zamítl kasační stížnost Úřadu městské části Brno-střed ve věci zakázaného prvomájového pochodu brněnskou čtvrtí zvanou Bronx.

Příjemným překvapením je, že tak učinil antiliberální osmý senát NSS, a co musí inteligentnímu čtenáři způsobovat hotovou rozkoš, jež četba pasáží z hojně rekapitulované kasační stížnosti, pod kterou je podepsán advokát Radek Ondruš (těžko říci, zda jde o produkt jeho vlastního mentálního ústrojí anebo o text, který dodali úředníci a on ho pouze, úpěje, podal).

Ačkoli mám obvykle k nadměrným rekapitulacím výhrady, tentokrát jsem Nejvyššímu správnímu soudu vděčen; perly obsažené v kasační stížnosti tak zůstanou zachovány příštím generacím. Příkladmo tohle:

Je obecně známým historickým údajem, že svátek práce byl zneužíván k propagaci svých ideí i fašistickým režimem v letech 1933, 1936, 1939 a po celou dobu války. S tichým souhlasem německých státních orgánů, zastávajících stejně formální a formalistický přístup, jaký nyní slepě uplatnil Krajský soud v Brně, začínal stejným způsobem i nacismus v Německu, výsledkem byla Osvětim, Majdanek, milióny zavražděných a umučených obyvatel Evropy, více než 6 milionů zabitých židů a nevyčíslitelné škody na majetku, kultuře a dalších společenských hodnotách. Tyto škody v řadě ohledů přetrvávají dodnes, stěžovatel si osoboval právo nebýt stejně slepý.

Jak prosté: dnes povolíte pochod závadovým osobám, a zítra tu máte nový holokaust!

Jak rekapituluje NSS, podle stěžovatele ani dnešní hypertrofie lidských práv nemůže popřít, že práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhých.

Anebo převratný právní názor, že [p]rávo několika osob konat shromáždění a prezentovat na něm své názory pak nelze upřednostnit před právem obyvatel města pokojným způsobem a bez zbytečných komplikací je užívat.

Členové svolavatele se podle Úřadu hlásí k myšlenkám národně socialistické revoluce a odmít[ají] hodnoty a usiluj[í] o změnu společnosti v souladu s vlastním světonázorem, takže je logické, že, jak píše kasační stěžovatel, samotný zákaz shromáždění je sám o sobě odůvodněn charakteristikou svolavatele shromáždění, kdy souhrn důkazů opatřený v dané souvislosti tvoří logickou, uzavřenou a ničím nenarušenou soustavu důkazů, které na sebe navzájem navazují a vzájemně se doplňují. Takže to máme černé na bílém: některé osoby jsou již svou povahou z universálního shromažďovacího práva vyňaty!

Souhrnem důkazů je zde, mimochodem, míněno několik povšechných odkazů na domnělé notoriety a informace šířené medii (záběry České televize například z května 2008, 2009, webové stránky anarchistických skupin, údaje z regionálního tisku). Zákaz je pak prý plně odůvodněn tím, že svolavatel neskýtá záruku, že účel shromáždění nebude zneužit a je zjevné, že svolavatel, jako myšlenkově spřízněný subjekt s nástupnickou DSSS a k jeho programu se hlásící, je veden snahou pokračovat v podobném programu.

To, myslím, bylo příliš i na NSS, který ve svém rozsudku Úřadu vysvětlil to, co je pro nás samozřejmostí, ale pro úředníky městské části je to zřejmě novinkou:

Zmínil-li proto stěžovatel německý režim v třicátých letech dvacátého století, Nejvyšší správní soud připomíná český, resp. československý režim v letech 1948–1989. Česká republika roku 2011 se pak jistě nenachází v situaci obdobné třicátým letům dvacátého století a tím méně v nutnosti bránit projevům extremismu pouze za cenu nezákonností v rozhodování správních orgánů. Uvedl-li stěžovatel, že si osoboval právo nebýt slepý, měl tak učinit již při svém rozhodování o zákazu shromáždění s oporou v důkazech, o něž by přesvědčivě a přezkoumatelně opřel své závěry.
2 komentáře
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 3407

Jak je zřejmé z údajů internetové úřední desky (1, 2), zákaz pochodu, o kterém jsme tu nedávno psali, byl Krajským soudem v Brně zrušen.

O oba rozsudky, které zatím patrně nejsou písemně vyhotoveny, jsem požádal podle InfZ.

Aktualisováno.
Další žalobu zveřejnila na svých stránkách Dělnická mládež.

Rozveselil mě citát z napadeného rozhodnutí brněnských úředníků: Pokud jde o datum, které si svolavatel zvolil pro konání oznámeného shromáždění, toto se shoduje s datem, kdy v posledních několika letech konala akce již zmíněná rozpuštěná Dělnická strana. Podle dostupných informací se dne 1. 5. 2008 uskutečnila v Praze demonstrace Dělnické strany a Národního odporu pod totožným názvem jako je v oznámení uveden účel shromáždění „Oslava svátku práce“. Dne 1. 5. 2009 v Brně proběhlo shromáždění Dělnické strany a jejích příznivců.

Příště tedy, milí extremisté, když budete chtít konat nějaké shromáždění, tak zásadně jindy a pod jiným názvem: příkladmo letní slunovrat by se mohl slavit v únoru pod názvem Dožínky!

Nemohu jinak a dosud neznámému autoru tohoto blábolu uděluji prosincového Osla měsíce za mimořádný výkon na poli českého práva. Blahopřeji!

2 komentáře
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 2083

Nebo tam minimálně nechoďte na Prvního máje, zvlášť když, jak se píše v rozhodnutí, vaše osoba nedává záruky, že pochodu nebude zneužito k popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů.

Kdybychom to vzali brutální zkratkou, dalo by se dovodit, že je nepřípustné každé shromáždění k oslavě Svátku práce, které se koná v místě s vyšší koncentrací romského ethnika, neboť by to mohlo být chápáno jako provokace. Tak to brněnští úředníci jistě nemysleli, byť výsledek bohužel právě k tomuto výkladu svádí.

Magistrát je nicméně z obliga, ve svém výtvoru se může opřít o judikaturu Nejvyššího správního soudu ohledně možnosti zkoumat skutečný účel shromáždění a nikoli pouze, jak výslovně stanoví zákon, účel oznámený. Tedy zkoumali, až vyzkoumali.

Díky, Nejvyšší správní soude, který ses v posledních dvou letech stal spásou a útočištěm všech intolerantních lidí v této zemi. Díky, pánové Passře, Mazanče, Camrdo a další, za váš jedinečný příspěvek demokracii!

8 komentářů
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 3203

Další zákaz občanského shromáždění v Plzni vyráží dech. Posuďte sami:

Po obdržení oznámení svolavatele Jana Čapka podaného dne 16.2.2009 v 10.05 hodin, bylo Policií ČR Úřadu městského obvodu Plzeň 3 oznámeno, že svolavatel patří mezi příznivce hnutí Skinheads, je jedním ze zakládajících členů hnutí Autonomních nacionalistů Plzeňsko a má úzké kontakty na radikální část Národního odporu Praha.

Tyto okolnosti samy o sobě nezakládají důvody pro zákaz oznámeného shromáždění. Dle sdělení Policie ČR však existuje předpoklad, že se uvedeného shromáždění zúčastní hlavně osoby z řad pravicově extremistických hnutí. Dle závěrů Policie ČR nelze vyloučit, že při akci dojde k omezování osobních, politických či jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo že dojde k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti. V těchto souvislostech je třeba posuzovat i to, že předmětné shromáždění je svoláno na sobotu, která je z hlediska židovského náboženství svátkem, a kdy se věřící shromažďují v synagogách a z toho důvodu existuje důvodná obava ohledně možného střetu případných účastníků shromáždění s věřícími.

[…]

Ze všech uvedených okolností a uvedených souvislostí má Úřad městského obvodu za to, že presentovaným účelem shromáždění "Protest proti okupaci Palestiny" je pouze zastírán skutečný závadný účel shromáždění spočívající v omezování nebo popírání politických nebo jiných práv občanů, tak jak předvídá ve svém rozsudku č.j. 8 As 51/2007-67 ze dne 5.2.2007 Nejvyšší správní soud.


Nemohu si pomoci, ale Nejvyšší správní soud svým neuváženým rozsudkem, v němž dovodil možnost zakazovat veřejná shromáždění nikoli pro oznámený, nýbrž presumovaný účel, otevřel stavidla bezpráví.

Proto mi nezbývá než udělit únorovou cenu Osel měsíce za mimořádný výkon na poli práva – jaksi post mortem – právě senátu NSS 8 As. Vkusný doplněk taláru, oslí uši ve tvaru paragrafů, si mohou soudci JUDr. Petr Příhoda, JUDr. Michal Mazanec a Mgr. Jan Passer převzít na adrese tohoto blogu.

Je mi to líto, jsem přesvědčen, že záměrem těchto soudců nebylo nastolit stav pošlapávání ústavních práv, pouze nedomysleli důsledky svého kroku a příliš daleko vyšli vstříc volání medií bažících po krvi "extremistů". Soudce je však povolán k ochraně trvalejších hodnot a nesmí rozhodovat s motivací najít své jméno a podobenku s pochvalnou zmínkou v zítřejším čísle bulvárních novin; tomuto poslání senát 8 As zjevně nedostál.

6 komentářů
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 1955

"Extremisté" v sobotu Plzní pochodovat nebudou. Úřad třetí městské části vydal rozhodnutí, jimž zakázal pochod, jehož účelem měl být protest proti sionismu.

Úředníci dospěli k závěru, že "dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o právu shromažďovacím, není možné shromážděním protestovat proti politickému nebo jinému smýšlení", a pochod proto zakázali. Nad rámec tohoto odůvodnění pak uvedli, že "svolavatel shromáždění Tomáš Babka je dle vyjádření Policie ČR ze dne 16. 2. 2009 znám jako jeden z čelních představitelů Autonomních nacionalistů Plzeňsko s kontakty na radikální část Národního odporu Praha. Vzhledem k osobě svolavatele a oznámenému účelu shromáždění lze předpokládat, že se uvedeného shromáždění zúčastní osoby z řad příznivců radikálních hnutí a nelze vyloučit porušení zákona." Ano, špatné kádrové předpoklady žadatele, to má v této zemi dlouhou tradici…

Báječný nový svět, kde nelze protestovat proti politickému názoru (a co kdyby to byl protest proti komunismu, nacismu nebo jinému "extremismu"?)!

Ve skutečnosti zakazuje ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) ShromZ pouze taková shromáždění, jejichž oznámený účel shromáždění by směřoval k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů.

To je ovšem cosi nikoli nepodstatně jiného: protestovat proti určitému politickému názoru je přípustné, pouze nelze požadovat omezování práv jeho nositelů.

V Plzni ale mají zřejmě jiný shromažďovací zákon, anebo jsou názoru, že té extremistické verbeži nelze žádná práva přiznat. Bohužel, dosti nepřesvědčivá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu na toto thema a reakce zhysterisovaných medii zřejmě plzeňské úřednictvo respektovat právo na vyjádření jiného než konformního názoru nepřinutí.

Aktualisováno.
Napadá mě, že tímto rozhodnutím zašli plzeňští úředníci dál, než kam si troufli komunisté. Ti mohli kupř. shromáždění ke Dni lidských práv na Škroupově náměstí v Praze 3, konané v prosinci 1988, zakázat s odůvodněním, že nelze konat shromáždění, jež by mohla vést ke zpochybňování základů socialistického státního zřízení, a navíc hrozí, že shromáždění se zúčastní i kriminálně závadové osoby jako Václav Havel, Jiří Dienstbier nebo Petr Uhl, a "nelze vyloučit porušení zákona".

Aktualisováno.
Plzeňský krajský soud rozhodnutí zrušil, takže shromáždění se může konat, byť v jiném termínu.

Přidat komentář
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 1358