Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Díky informačnímu systému, který jsme se zavázali dočasně nejmenovat (já vím, už bych si na to mohl vytvořit zkratku, abych se pořád neopakoval, ale když on je ten systém fakt mimořádně užitečný…), jsme se dozvěděli, že Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti Jany Nečasové (dříve Nagyové) ve věci její kabelkové daně a vrátil věc soudu I. stupně; jeho rozsudek je zde.

4 komentáře
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Jana Nečasová-Nagyová
Počet zobrazení: 440

Je-li ve hře trestný čin spáchaný předsedou vlády, musí jít zákon stranou. To víme z četných prohlášení politiků ANO, notabilně usvědčené plagiátorky a ministryně na skok Taťány Malé. Dnes jsme se dozvěděli, že stranou jdou i stavovské předpisy: advokát Michael Bartončík totiž obhajuje jak Andreje Babiše staršího, tak jeho syna, přestože ten o svém otci prohlašuje, že lže.

Není vůbec podstatné, že prohlášení pronesl člověk s diagnosou schizofrenie a nemusí být nutně pravdivé, protože § 37a odst. 2 TrŘ hovoří jasně: O vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne též tehdy, jestliže obhájce vykonává obhajobu dvou nebo více spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporují. Obhájce, který byl z tohoto důvodu vyloučen, nemůže v téže věci dále vykonávat obhajobu žádného z obviněných. Obdobně pak čl. 7 odst. 3 ethického kodexu ČAK: Advokát odmítne poskytnout právní službu v téže věci více osobám také tehdy, jestliže zjevně hrozí, že v průběhu vyřizování věci vznikne rozpor v jejich zájmech. Zájmem Juniora přitom je být zproštěn obžaloby, protože dotační podvod nezorganisoval a patrně o něm vůbec nevěděl, zájmem Seniora je, aby se orgány činné v trestním řízení o skutečném stavu věci a o tom, jak příprava dotačního podvodu vypadala, dozvěděly co nejméně.

Podobnou situaci jsme, mimochodem, v srpnu řešili u Michala Šnajdra v našem kroměřížském případě: bývalý Šnajdrův obhájce Petr Novák převzal obhajobu jeho spoluodsouzeného Ladislava Faltýnka, přestože byl opakovaně upozorněn, že je ve flagrantním střetu zájmů. Nedal si říct, a soud nyní bude rozhodovat o návrhu na jeho vyloučení.

Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Čapí hnízdo
Počet zobrazení: 286

Na Internetu i mimo něj právě probíhá další z pokusů o státní převrat; předchozí díly tohoto seriálu, známé jako televisní krise a Kubiceho zpráva, byly neúspěšné, naopak sarajevský atentát a Nagyovágate ke kýženému pádu vlády vedly.

Velmi pravděpodobně neúspěšný bude i tento pokus, moc Andreje Babiše nad státními orgány je už příliš silná a jinak než porážkou ve volbách ji oslabit nelze. Právně je věc zajímavá hned z několika aspektů.

Na prvním místě je tu zveřejnění videa natočeného skrytou kamerou v Ženevě. To je postup, který umožňuje občanský zákoník v § 89: jde o známou zpravodajskou licenci. Ovšem v § 90 zákon výslovně stanoví, že zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. Což je podmínka, jejímž splněním si rozhodně nejsme jisti.

Ze všech okolností je zřejmé, že Babiš junior je osobou, které hrozí nebezpečí ze strany organisovaného zločinu navázaného na jeho otce, a zveřejnění záznamu může toto nebezpečí zvýšit. Nemusí se jednat přímo o fysickou likvidaci, ale např. o trvalé ovlivnění psychiky silnými psychofarmaky – chemickou lobotomii.

Dalším aspektem je údajný únos juniora do Ruska a poté na Krym. Ten, jakkoli se jeví divokou konspirační theorií – v čemž souhlasíme s Milošem Zemanem – není prima facie prost logiky. V klecanském psychiatrickém zařízení bylo sice možné Babiše držet po neomezenou dobu, ale nebyl tam v bezpečí před policií a jeho výpověď je bezpochyby něčím, čeho se Babiš senior děsí. Stejně tak nepřicházelo v úvahu umístění v Evropské unii, odkud si vyšetřovatelé mohli Babiše vyžádat na základě eurozatykače, a ani ve Švýcarsku, protože tam by nebylo snadné vyloučit možnost, že se junior obrátí na policii; nezapomínejme, že jde o švýcarského občana. Rusko je tak jednou z mála možností, kde šlo Babiše věznit bez risika. Z těchto důvodů se kloníme k názoru, že k únosu skutečně došlo, a že do Švýcarska k matce junior před svým otcem uprchl.

Za třetí, nejpozoruhodnější událostí a evidentní chybou v Matrixu je odstoupení psychiatričky Dity Protopopové ze zastupitelstva Prahy 8. Tento akt, který je v přímém rozporu s premierovou versí (syn je nemocný, všude jezdil dobrovolně), by mohl vést k dalšímu vývoji: Protopopovová může být v tuto chvíli dalším člověkem, který má panický strach o život, a třeba se rozhodne s orgány činnými v trestním řízení spolupracovat. Uvidíme: že Andrej Babiš senior je gauner, který se neštítí ničeho, víme roky, a kausa Únos rozhodně není v rozporu s jeho předchozími akcemi.

A abychom přispěli svým pětníkem, díky systému, který jsme se zavázali dočasně nejmenovat, máme dokument související s hospitalisací Andreje Babiše ml. v havlíčkobrodské psychiatrické léčebně. Rejstřík L znamená, že pravděpodobně půjde o návrh na souhlas s nedobrovolným držením ve zdravotnickém zařízení, a § 50 odst. 2 OSŘ je náhradní doručení. Více zjistit neumíme, detence se v infoSoudu neevidují. O dokumenty z tohoto spisu si arci můžeme napsat, i když nepochybujeme, že Babišův ministr Kněžínek se u postará o jejich utajení – k tomu tam přece byl jmenován.

6 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Čapí hnízdo
Počet zobrazení: 1180

Poté, co byla ředitelka procesně úspěšné střední zdravotní školy v Praze 10 Ivanka Kohoutová na Pražském hradě dekorována řádem Za zásluhy I. stupně, a to výslovně za boj s netolerantní ideologií, aniž by přitom předmětné soudní řízení bylo zcela skončeno, ano žalobkynino dovolání dosud leží u Nejvyššího soudu, objevilo se několik názorů, mj. nepřekvapivě rovněž od právní zástupkyně domnělé muslimské studentky Radky Korbelové Dohnalové, že je tím nepřípustně zasahováno do nezávislosti justice.

Otázku lze převést na jinou, ekvivalentní, totiž zda může jeden státní orgán, notabilně takový, který sám ve věci nikdy rozhodovat nemůže, vyjadřovat názory, které přímo nebo implicite hodnotí rozhodovací činnost orgánu jiného. V obecné rovině je odpověď snadná, ostatně správní úřady se smějí žalovat i navzájem, a některé tak s oblibou činí.

Zde se arci jedná o případ složitější. To vyplývá z faktu, že státní vyznamenání má imanentní hodnotový obsah, který se nemůže nepromítnout do obecné percepce dekoranta. Představme si, že by se Zeman rozhodl ocenit medailí za statečnost čerstvě odsouzeného střelce z Chomutova, jemuž soudy nepřiznaly právo na nutnou obranu a obhajobě oním argumentem nepřisvědčily. To by byl bezesporu rozkol ve vystupování státních orgánů, který by bylo lze hodnotit jako svého druhu ústavní hodnotovou krisi: jeden orgán státu trestá to, co jiný oceňuje. V případě šátkového sporu tu k takovému rozkolu nedošlo, protože presidentovo gesto je v souladu s pravomocným rozsudkem. K nastíněné krisi by ovšem stále ještě dojít mohlo, a to právě v případě, že by Nejvyšší, případně Ústavní soud vyslovil opačný názor než soudy prvních dvou stolic.

Je motivace takovou krisi nevyvolat dostatečně silným přídavným závažím, schopným vyvést z rovnováhy váhy justice?

Těžko říci, vyloučit to však prima facie nelze. Proto se domníváme, že advokátka Korbelová Dohnalová má pravdu a státní vyznamenání udělené procesní straně před konečným rozhodnutím v dané kause je nepřípustným zásahem do výkonu spravedlnosti.

35 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 847

Zveřejňujeme rozsudek, jímž senát Městského soudu v Praze ve složení Karla Cháberová (ex-KSČ), Štěpán Výborný (ano, to je ten výtečník, který kdysi navrhl moje trestní stíhání za kritiku protiextremistických soudních znalců) a Jan Kratochvíl vyhověl žalobě Kláry Samkové směřující proti kárnému rozhodnutí České advokátní komory.

Soud se detailně obíral řešenou materií, tedy, inter alia, exkrementy ve všech myslitelných a právně relevantních modalitách; zaujalo – a pobavilo – nás toliko tvrzení na str. 17 rozsudku, že výrok proponující, že orgány činné v trestním řízení jsou pitomé, nelze ověřit. Dle našeho soudu je ověřován spontánně každý den.

Velmi podstatnou částí rozsudku je arci pasáž, zavádějící námi již dříve traktovaný koncept tajného advokáta, který má právo na svobodný projev ve stejném rozsahu jako běžný občan, a advokáta veřejně známého, který je ve svých veřejných projevech vázán povinností přispívat k vážnosti a důstojnosti advokátního stavu (s presumcí, že něco podobného skutečně existuje, dodejme). Nesouhlasíme a doufáme, že Nejvyšší správní nebo Ústavní soud vrátí svobodu slova i veřejně se presentujícím advokátům.

Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Klára Samková
Počet zobrazení: 405