Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Dle dnešních zpráv byla pražská lékařka zabývající se esthetickou medicinou MUDr. Iveta Křížová obviněna ze šíření poplašné zprávy, neboť postovala texty informující nepravdivě o účincích vakciny proti Covidu-19. Předpokládáme, že se obhájí snadno, protože úmyslná povaha tohoto trestného činu vyžaduje mimo jiné, aby si šiřitel poplašné zprávy byl vědom její nepravdivosti, avšak samotný fakt, že se začíná používat v boji proti covidovým desinformacím prostředků trestního práva, je nanejvýš zneklidňující. Faktem totiž je, že k očkování se používá vakcina, která neprošla tak rozsáhlým testováním, jaké je předepsáno, tato vakcina, resp. žádná z používaných variant, dosud neprokázala účinek drastického snížení možnosti nákazy očkovance, a vedlejší účinky vakciny, které se postupně ukazují, nejsou zcela zanedbatelné a mohou způsobit vážné poškození zdraví, nebo i smrt. Vakcina je prokazatelně účinná v tom, že snižuje závažnost průběhu onemocnění, avšak nic víc – a právě tak je třeba konstruovat jakoukoli kampaň propagující očkování, nemá-li být a limine lživá.

Trestní stíhání nebo umlčování osob, které s oficiální pravdou (respective, jak vysvětleno, s oficiální lží) nesouznějí, je živnou půdou pro další desinformace, které budou mít onu, státní moci lehce nepříjemnou, vlastnost, že budou pravdivé.

7 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 86113

Stíhat nepřátele státu je třeba za všech okolností, bez milosti a (hlavně) bez logiky, aby se v obyvatelstvu zasela konformogenní úcta ke státu, jeho představitelům a momentálně vládnoucím ideologiím. Po pouhém roce od serie domovních prohlídek (o nich blíže zde) se rozbíhá další politický proces se skupinou kolem Pavla Kamase, Lukáše Nováka a Erika Sedláčka. Obviněni byli za vydání dvou publikací: jedné historické a jedné populárně-publicistické. Pozoruhodným se jeví, z čeho je pplk. Zlata Pálfiová viní: příkladmo E. Sedláčka z autorství předmluvy, kde dílo výslovně označuje za revisionistické, a Pavla Kamase za formulaci předmluvy ke druhé knize; pod ní je ovšem podepsán společně s Adrianem Preißingerem a dle stylu se zdá, že předmluvu pouze přeložil do češtiny. Ovšemže A. Preißinger obviněn nebyl, leč to nevadí, závadové texty je trestné i překládat, a možná dokonce o nich i přemýšlet.

Posudek rychloznalců z Plzně zatím nemáme, proto se oběma knihám nebudeme věnovat podrobněji, omezujíce se na poznamenání, co nás překvapilo nejvíc: totiž že si NCOZ nevybrala ke stíhání vydání Jedovaté houby, nýbrž díla historického, sepsaného v době o čtvrtstoletí předcházející konci války a době poválečné, kdy byl jeho autor, Alfred Rosenberg, postaven před norimberský tribunál a popraven. Této publikaci jsme se do určité míry věnovali sami (což nezamlčela druhá Kamasova předmluva) a domníváme se, že výběr Centrály byl v tomto případě krajně, fatálně nemoudrý. Šlachtův duch tamní unimobuňky patrně dodnes neopustil, přestože jeho tělo dávno dlí jinde a jeho nebřitká mysl se obírá myšlenkou na dlení na státní útraty ve Sněmovně.

6 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hitlerovy projevy
Počet zobrazení: 82261

Strašlivý protipandemický přestupek, o němž jsme, třesouce se státotvornou hrůzou, stručně referovali, dospěl k překvapujícímu vyústění: nenasazenec Jan Šinágl sice znaky skutkové podstaty přestupku po stránce formální naplnil, mínil správní úřad, leč po stránce materiální šlo o věc tak banální, že se o přestupek nejednalo. Proč tedy byl přestupkový příkaz vydán, in the first place, jak praví Angličané, zůstává nám-plebu arci nevysvětleným a nevysvětlitelným.

27 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Jan Šinágl
Počet zobrazení: 83489

Vinou covidové paniky žijeme ve zideologisované a zároveň zhysterisované době; to není právě dobrá kombinace, neboť tyto atributy působí v synergii: ideologie zásobuje hysteriky nepřebernou studnicí argumentů a pseudoargumentů, a hysterie činí ideologii všudypřítomnou a nevyhnutelnou, schopnou vytlačit na okraj mediálního prostoru prakticky všechnu ostatní agendu. Lidé se mění v tlampače hlásající covidově-ideologické floskule, přičemž věci podstatné nelze od těch nepodstatných odlišit: pravdu má ten, kdo více a přesvědčivěji křičí.

Jedním z hlavních themat této doby jsou tzv. CovidPassy, připravované elektronické průkazky zajišťující majiteli o něco normálnější, svobodnou minulost více připomínající život. Zjevným účelem CovidPassů je dosáhnout toho, aby se co největší část populace nechala proti Covidu naočkovat, což samo o sobě není nelegitimním nebo v jakémkoli smyslu zavrženíhodným cílem: Jistě, vakcina není dostatečně otestovaná a může mít nepředvídatelné vedlejší účinky, avšak podle všeho se zdá, že její přínos při potlačování epidemie tato negativa převáží.

Krajně problematickou se arci jeví myšlenka, jak tyto CovidPassy mají být používány, totiž že podle představ vlád má být – nikoli od začátku, nýbrž postupně – povinnost nevpuštění potenciálně epidemiologicky závadových osob na určitá místa nebo akce přenesena na soukromé osoby, majitele restaurací nebo aquaparků, organisátory festivalů, později patrně i provozovatele veřejné dopravy, majitele obchodů a nákupních center, a bude-li to možné, v konečném stadiu snad i na obsluhu veřejných záchodků.

Toto schema je v některých rysech identické s privatisací censury, jíž jsme svědky na sociálních sítích: protože vlády dost dobře nemohou samy šíření určitých informací na Internetu zakázat, censuru jejich obsahu delegují na provozovatele internetových platforem. Ti zpravidla ochotně ustupují, protože bezpečný, nejlépe apolitický, obsah je i pro ně výhodný, a ve svém ustupování moci zacházejí často dál, než jejich vlády kdy snily: vzpomeňme případ, kdy se na Facebooku nesmělo objevit, bez ohledu na kontext, ani samotné jméno britského disidenta Tommyho Robinsona.

Je ovšem zřejmé, že CovidPass jde daleko dál než privatisovaná censura sociálních sítí, a to nejen co do rozsahu omezovaných práv: v případě censury je možná kontrola toho, co bylo zakázáno – a takové excesy jako Robinson byly rychle korigovány, jakmile se o nich začalo psát – kdežto CovidPass může velmi snadno přerůst v nástroj trvalé represe politického disentu a stát se ekvivalentem čínského systému sociálního kreditu. Představme si, že vás restauratér vykázal ze svého podniku, protože po zadání QR kodu z vašeho CovidPassu se mu zobrazilo hlášení, že pro návštěvu jeho restaurace váš epidemiologický (ve skutečnosti však čistě politický) status nepostačuje. Kam si ale stěžovat, kde se domůžeme rychlé nápravy? Soudy jsou pomalé a dysfunkční, a se zřízením něčeho jako je covidpassový ombudsman, případně komisař, se nepočítá. Máš smůlu, občane, neměl ses stavět na zadní a vystupovat proti vládě. Teď budeš, dokud se nenapravíš, jíst to, co ti prodají v obchodech, kam tě pustíme, na kulturu nebo zábavu rovnou zapomeň, a pokud jsi nás naštval opravdu hodně, nesvezeš se už ani vlakem, autobusem nebo tramvají. Dystopická budoucnost v téměř nejhorší myslitelné podobě, totalitní diktatura se vším všudy. Možná nepřijde, možná se nic z toho nestane, ale děsivé je, že se to stát, ne okamžitě, ale v postupných krocích, docela dobře může.

CovidPass, nabízený jako vstupenka do lepšího, protože bezpečného světa, je ten nejnebezpečnější nápad, který se v hlavách moderních technologů moci zrodil, a pokud nechceme skončit tam, kde jsou dnes, co do svobody, Číňané, měli bychom se mu společně co nejrázněji postavit.

17 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 83620

Místo činu. Zdroj: WikiMedia.

Hezký kousek na thema úřednické zvůle zpracovali v Pardubicích, kde se měl Jan Šinágl, známý nám z řady jiných případů, pohybovat poblíž krematoria – ano, toho slavného, kde Herz točil Spalovače mrtvol – osamocen bez respirátoru. Neboť nebezpečí nákazy je v takovém místě obzvlášť vysoké, úředník pardubické krajské hygieny, jistý Lukáš Kristl, jej za to písemně napomenul. Nic nepomohlo delikventovo tvrzení, že se před začátkem pohřebního obřadu pohyboval v areálu zcela osamocen, jak ukazuje i fotografie, což jistě nemůže být považováno za porušení mimořádného opatření MZ. Protože kde bychom byli, kdyby nám po hřbitovech korsovaly osoby s nezakrytým nosem a ústy!

4 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Jan Šinágl
Počet zobrazení: 82978