Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Byla to tehdy před dvanácti lety pořádná ostuda, když bývalý komunistický prokurátor soudruh Arif Salichov zastavil trestní stíhání místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Bezdůvodně – jen proto, že, stejně jako na Západě, nelze mít ani v zemi postkomunistické ve vládě trestně stíhaného člověka; jediný rozdíl je v tom, že na západ od Šumavy se takový jedinec z vlády vypoklonkuje, kdežto zde se justici přikáže, aby trestní stíhání zastavila. Načež justice poslušně zasalutuje a vykoná potřebné, bez ohledu na platné právo, jen proto, že si to exekutivní vrchnost přeje. Mnozí se styděli, mnozí poukazovali na to, že čunkiáda dále oslabila špatný obraz justice ve veřejnosti; ta se ostatně už tedy dělila na ty, kteří jí důvěřovali, a ty, kteří už u soudu někdy byli. A mnozí byli přesvědčeni, že hanebnost, kterou nedávno zesnulý místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera zosnoval a na jeho pokyn mašinerie státního zastupitelství realisovala, se už nikdy nebude opakovat.

Oba viníci, Salichov i Kučera, mezitím (nepotrestáni) zemřeli, avšak jejich duch, dalo by se říct, kráčí dál. Procesně se minulý týden vlastně nic nestalo: genese rozhodnutí, jímž má být ukončeno přípravné řízení ve věci dotačního podvodu za Čapí hnízdo, postoupila do další fase, dozorový státní zástupce sepsal jeho koncept a ten předložil ke schválení. Obsahem tohoto dokumentu má být rozhodnutí o zastavení trestního stíhání všech obviněných. Opakujeme, že z hlediska trestního řádu se řízení neposunulo ani o paragraf, ba ani o odrážku, a absolutně nebyl důvod seznamovat se vznikem konceptu veřejnost. Na věci je nejdůležitější právě to, že zainteresované osoby pocítily nutnost onu skutečnost mediím intimovat: tedy, jak napsal Marshall McLuhan, medium bylo zprávou, anebo, jak by poznamenal Michel Foucault, je třeba zabývat se důvody, proč byla taková zpráva tiskovým mluvčím Městského státního zastupitelství v Praze vydána právě v tu dobu, právě za takových okolností a právě v takové podobě.

Otázka viny premiera ohledně dotačního podvodu je fakticky poměrně jasná: obviněný věděl, že jeho projekt na dotaci nemá nárok, a s cílem přesto se k ní dostat zkonstruoval fiktivní osamostatnění akciové společnosti provozující farmu. Ta arci nikdy jeho koncern neopustila, šlo než o průhlednou habaďůru na schvalující orgán, jenž, pokud by se jen trochu snažil, musel by skutečný stav věci prohlédnout a dotaci zamítnout, už proto, že projekt by bez externího financování nemohl být životaschopný. Externí financování arci zajištěno bylo, částečně fingovanou reklamou holdingových společností, částečně z úvěru, za který ručil koncern.

Prokázat Andreji Babišovi úmysl, přinejmenším nepřímý, tedy že věděl o tom, že páchá podvod, a byl s tím srozuměn, nemusí být zcela jednoduché, zvlášť jestliže jeho oddaní zaměstnanci udělají vše, aby vinu vzali (nikoli bezúplatně, pochopitelně) na sebe, ovšem důvod pro zastavení trestního stíhání určitě dán není a obžaloba by mohla u soudu uspět.

Kdo byl Pavlem Kučerou úspěšné Operace Šaroch? To zatím nelze určit, první podezřelou je jistě ministryně spravedlnosti Marie Benešová, na niž ukazují okolnosti, za nichž do ministerského křesla usedla: připomeňme, že svého předchůdce Jana Kněžínka nahradila v časové souvislosti s návrhem na podání obžaloby a je nasnadě hypothesa, že Kněžínek musel odejít, protože odmítl udělat, co po něm jeho nadřízený žádal, kdežto Benešová to vykonat přislíbila. Na druhou stranu tento druh zákulisních manipulací nebyl nikdy Benešové vlastní a i když nikdy není pozdě začít, nezdá se nám, že by právě ona byla hlavním viníkem: je tu ostatně risiko, že Babiš padne, jeho podřízení začnou mluvit a Benešové se stane to, čemu se chtěl vyhnout Kněžínek. Spíše bychom proto tipovali na návštěvu tajemných mužů z bezpečnostní divise Agrofertu, kteří státnímu zástupci vysvětlili různé eventuality, které ho mohou v budoucnu čekat: od pense v luxusu na vlastní jachtě na moři (vzor Janoušek) po náhlou nepříjemnost ve formě sebevraždy vlastní zbraní (vzor CZ 83, ráže 7,65 mm).

Nespekulujme; spokojme se s konstatováním, že fakt, že Šaroch nerespektoval policií zpracovaný návrh obžaloby a rozhodl se pro zastavení důvodného trestního stíhání, přináší další nepříjemné svědectví o tom, v jakém stavu je dosud tato společnost a jak málo se justice za dvanáct posledních let posunula vpřed. Tedy, že stále vězí po uši v bahně postkomunistického bezpráví a selektivní spravedlnosti, zvláštního práva pro vyvolené.

5 komentáře
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Čapí hnízdo
Počet zobrazení: 1015

Bývalý soudce-fetišista Jan Kašpar, který si nemohl pomoci a když viděl cizí peněženku, musel ji ukrást, jest nám znám již z doby svého coming-out-u. Zapuďme chuť lacině si zavtipkovat poukazem na to, že podobné úchylky jsou ve veřejném životě častější a že známe i takové, kteří když vidí dotaci, jsou zachváceni obdobnou kompulsivní poruchou a musejí čerpat, třebaže dobře vědí, že na ni nemají právo (a že jsou takové případy chorobné čerpavosti ve vyšších společenských vrstvách rozšířenější než chřipka!), a věnujme se jiným než medicínským aspektům věci. Kašparův případ měl totiž pokračování před Ústavním soudem, u něhož se onen domáhal zastání před zásahem spočívajícím v tom, že mu rejstřík trestů odmítal, přesně v souladu s dikcí zákona, vydal čistý výpis. Kašparovi, jenž nyní působí v advokacii (kde se jeho úchylka ztratí), bylo vyhověno, an Ústavní soud naznal, že je pitomost, když Nejvyšší správní soud jeho žalobu odmítl s odůvodněním, že se měl domáhat nápravy cestou žaloby na ochranu proti nečinnosti, a měl jej poučit, jak správně žalovat. Více než majoritní votum nám konvenuje disent Vojtěcha Šimíčka, a ještě spokojenější bychom byli, kdyby Ústavní soud předložil věc rovnou svému plenu, protože vázat obsah výpisu z rejstříku trestů na ukončení léčby je nesystémový nesmysl.

Než bude znovu rozhodnuto, bude Kašpar jistě již dávno vyléčen, takže případ dospěje ke šťastnému konci, nicméně obecně máme za neblahé, je-li procesní právo vystavěno v podobě labyrinthu, v němž se nemůže orientovat nakonec už ani soud, který jej svou judikaturou vytvořil. Poněkud nám to arci připomíná ony archetypální středoškolské vyučující, již tvrdili, že za jedna neumí nikdo, za dvě oni sami, za tři pan inspektor, za čtyři ti nejlepší ze studentů a za pět všichni ostatní.

3 komentáře
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 719

Krajský soud v Praze tentokrát nevyhověl stížnosti Zdeňky Galkové a zamítl její stížnost proti usnesení o zastavení samolepkového procesu. Doufáme, že usnesení bude stylově doručeno v den desátého výročí velké domovní prohlídky a vzetí pachatelů do vazby. Zda bude intervenovat Nejvyšší soud, se dozvíme v nejbližších měsících, případně letech.

Nevinným Patriku Vondrákovi, Míše Dupové, Milanu Hrochovi, Filipu Vávrovi a dalším srdečně blahopřejeme a cítíme, že by to chtělo uspořádat nějakou zprošťovací party, kde bychom se opili a připomněli si všechny ty společně prožité roky, něco jako sraz abiturientů po n * 10 letech po maturitě. Na něm bývalo zvykem promítat diapositivy ze života vzdělávací ústav opustivších jedinců; to bychom jistě mohli učinit také, a kromě nezbytné vložky ve formě účastnické narace veselých zážitků ze souzení bychom mohli zařadit i četbu nejvtipnějších novinových článků a úryvků z předchozích procesních artefaktů, třeba zvukový záznam toho, jak na žádost obhajoby soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová kdysi předčítala protokol o ohledání místa činu, neopomněvši vynechat jedinou polepenou schránku na psí exkrementy.

Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Samolepkový proces
Počet zobrazení: 627

Napište si, Hlaváčku, zásada č. 2: Vnést mezi podezřelé zmatek, říká inspektor Trachta svému praktikantovi. Zmatek je třeba vnést i mezi uživatele Facebooku, a dosáhnout stavu, kdy nikdo nebude vědět, co se ještě smí a co už ne. Vedena touto zásadou, vymazala mi dnes v časných ranních hodinách řečená sociální síť další text, tentokrát komentář:

Na vysvětlenou budiž doplněno, že řeč šla o Statisu Prusalisovi, a důkaz, že jej Miloš Zeman během kampaně Zemanovců skutečně veřejně označil za svého přítele, stkví se dodnes na YouTube.

Co je na mém komentáři nedovoleno? To nevím, a možná to neví sám Nejsvětější Facebook: třeba je účelem opravdu jen smazáním náhodně zvolené aktivity připomenout sprostému uživateli, jaká má vůči Faceboooku práva – tedy žádná – a měl by každý den velebit Marka Zuckerberga za všechna ta časná dobra, která mu jeho síť bezplatně, výměnou za pouhou možnost využívat bez omezení uživatelovy osobní údaje, poskytuje.

3 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 1025

Soudce Jiří Lněnička obdržel za svůj komentář k rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání obžaloby ve vleklém případu Lukáše Nečesaného, výtku od předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala.

Jakkoli je to výtka oprávněná, máme přesto určité výhrady k možnosti takovou sankci uložit (a mediálně komentovat). Podle ustanovení § 88a zákona o soudech a soudcích platí, že drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující.

Toto oprávnění svědčí tedy těm kárným navrhovatelům, kteří jsou sami orgánem státní správy soudů, což znamená, že tak může učinit ministr spravedlnosti a předsedové soudů u sobě přímo nebo nepřímo podřízených soudců, nikoli ovšem president republiky nebo ombudsman. Tato úprava ovšem zároveň znamená, že se nekoná žádné kontradiktorní kárné řízení, ve kterém se soudce může případně obhájit, ale oprávněný orgán rozhodne – a proti výtce není obrany: nelze podat ani odpor, ani se odvolat, rozhodnutí o výtce je pravomocné, definitivní a neměnné.

S ohledem na to, že důtka je jedním z kárných opatření, a to nikoli nejmírnějším (tím je upuštění od potrestání, kdy sankce uložena není, ale už s ohledem na veřejné projednání věci má takový výsledek řízení pro soudce negativní dopad), domníváme se, že stávající úprava není ústavně konformní, protože zasahuje do principu dělby moci ve státě: jakkoli výtka kárného žalobce nemá žádné přímé důsledky, je dehonestující a lze si snadno představit situaci, kdy s ní soudce nesouhlasí a preferoval by projednání obvinění z deliktu v řádném procesu; to je mu však de lege lata upřeno.

4 komentáře
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Lukáš Nečesaný
Počet zobrazení: 958