Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jiří Žůrek, idiot

Argumentace obviněného? Ta nás nezajímá! V tomto duchu rozhodl Úřad pro ochranu osobních údajů o skandální pokutě 50 000 Kč, kterou jsem dostal za provozování veřejností oceňovaného systému Právnické výpočty (nyní je klon k disposici např. na adrese https://www.pravnicke-vypocty.com/). Následovat bude rozklad. Komentovat, myslím, netřeba…

3 komentáře
Kategorie: Právnické výpočty
Počet zobrazení: 2468

Jubilejního dvacátého vyhovujícího nálezu Ústavního soudu jsme dosáhli v kause Prague Pride 2014. Případ je tím po šesti letech od konání akce restartován a bude se znovu rozhodovat o důvodnosti odvolání, přičemž soud by měl vzít v úvahu precedens, loňský nález ve věci jediné žalobkyně, která měla nárok na osvobození od soudního poplatku a jejíž nárok by měl být vyhodnocen jako důvodný. Připomeňme, že osmý žalobce, Pavel Matějný, již pravomocně uspěl a získal za nezákonné tříhodinové zadržení náhradu 5 000 Kč.

Poučení: Nikdy se nevzdávat, byť se zpočátku nárok zdá být naprosto ilusorní a celé úsilí se jeví jako pouhá strategická litigace. Ovšem, důležité je taky rozsudku se dožít, protože česká justice není právě rychlá…

2 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Prague Pride
Počet zobrazení: 1464

Tento příběh ještě nedospěl k závěru, přesto je tak poučný, že stojí za to zmínit se o něm už nyní. Tomáš Tožička, senátorský kandidát Pirátů, byl vyzván k resignaci poté, co se našel jeho více než deset let starý post na sociální síti, používající při kritice israelské politiky symbol Davidovy hvězdy spojené se svastikou. Samotný kandidát stojí z hlediska kádrového profilu na samotném vrcholu toho, co lze v této zemi dosáhnout: je zetěm disidentů Petra Uhla a Anny Šabatové a jako takový si může dovolit leccos, co by řadovému občanu neprošlo. Přesto se symbolem narazil a málem byl, přes všechna svá privilegia a výsadní postavení ve společenské hierarchii, kandidatury zbaven.

Co se tu odehrálo? Domníváme se, že ve hře je dvojí chápání antisemitismu. Jedno, oficiální, je založeno na principu Tří D Anatolije (Natana) Šcaranského: antisemitský je takový projev, který buď delegitimisuje stát Israel, demonisuje Židy anebo vůči nim uplatňuje dvojí metr. To je racionální, byť nikoli jednoznačně přijímané vymezení, a podle něj se Tožička antisemitismu nedopustil. Je zde ovšem druhý pohled, který racionální debatu čas od času zastíní, a tím je to, co se obvykle nazývá náboženstvím holokaustu. Jako každé náboženství se holokaustimus brání znevažování předmětů své víry a jejích symbolů. Tožička spojil symbol Israele v nepřípustné kombinaci se symbolem holokaustu a spáchal tím zločin urážky náboženství – rouhání. Kdyby pouze kritisoval, prošlo by to bez povšimnutí, avšak své rouhače každé náboženství trestá.

3 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2671

Nechci před svými čtenáři zakrývat fakt, že čtvrteční pořad České televise Máte slovo s M. Jílkovou na thema Svoboda slova, do něhož jsem byl pozván, mi způsobil poměrně silný nervový otřes, a to přes to, že mne před ním i jeho moderátorkou mnozí varovali. Televisi arci nesleduji a abych byl stavu absorbovat bez újmy na duševní integritě něco podobného, to by zřejmě vyžadovalo několikatýdenní intensivní přípravu s teamem psychotherapeutů.

Podobně nesmlčím, že jsem posledních dvacet minut s výrazem lehce zoufalým sledoval digitální indikátor zbývajícího času, umístěný ve studiu za kamerami, nemoha se dočkat okamžiku, kdy už ta trapnost skončí: čas se však vlekl neskutečně.

Roztleskávačce Michaele Jílkové její úkol nezávidím a nijak jí nemám za zlé, co předvedla. Stress z úkolu, před který byla postavena, na ní byl viditelný, a roli jí neulehčily ani poznámky, obsahující velkým červeným písmem vyvedená hesla typu SVOBODA NENÍ ABSOLUTNÍ!, jichž se měla během svého výkonu přidržovat. Sama si uvědomovala, že se pohybuje na tenkém ledě, protože nesmí ani naznačit, že by mohla mít strana obhájců vydávání antisemitského díla pravdu, a zároveň je její povinností vylíčit zástupce svobody jako čiré zlo, což ovšem dost dobře není možné bez toho, že by jim dovolila promluvit. Spokojena se svým výkonem viditelně nebyla ani ona sama, a myslím si, že se mi jednou za ono trapné divadlo omluví (a já jí na oplátku slibuji, že to na ni nikomu neprozradím).

Vlastně bych měl být vděčen, protože na rozdíl od Pavla Kamase, jehož všech sedm hostů pozvaných do publika dramaturg pořadu Jan Smrž vetoval a nahradil je částečně příznivci druhé strany, částečně zjevně psychicky vyšinutým jedincem vykřikujícím cosi nábožensky zaměřeného a vzhledem k thematu pořadu dokonale irelevantního, ve snaze ukázat, co jsme my podporovatelé svobody slova zač, mně byli téměř všichni hosté povoleni – ze sedmi neprošli ideologickou prověrkou jen dva.

Nezlobím se ani na dva přítomné politiky, Josefa Bernarda (ČSSD) a Jana Bartoška (KDU-ČSL): ti byli neauthentičtí a jen papouškovali prázdné floskule, a už vůbec ne na Alexandra Tomského, jenž již zjevně není intelektuálně při síle a hraničí s nehumánností do televise jej zvát.

To, co v debatě zaznělo, byla směs demagogických frasí a zřejmých lží. Např. tvrzení, že je pro nás americká svoboda nevhodná, protože Spojené státy vznikly v jiné historické situaci a byly postaveny na jiných principech. Ve skutečnosti byly Spojené státy založeny na osvícenské myšlence, že lidé se rodí svobodní a mají být rovni v právech, a na identické ideji byla založena o sto padesát let později i Československá republika; takový TGM by se jistě podivil, kdyby se dozvěděl, že chtěl pro Československo vlastně něco úplně jiného, než co poznal v Americe.

Řada důležitých otázek zůstala arci stanou zájmu: příkladmo, jak zařídit, aby si zájemci nemohli zakázanou literaturu stahovat z Internetu, nebo zda by nemělo být postaveno mimo zákon i zobrazování samotných nacistických vůdců, protože je-li možné se volně dostat k portrétu Adolfa Hitlera, asi nelze zamezit politicky nespolehlivým osobám, aby si zločince doma vytiskly a na hrneček nanesly ve formě samolepky.

Na druhé straně, co thematisováno bylo, je dvojí metr, který je uplatňován ve vztahu k nacionálně-socialistické a komunistické ideologii. Hejtman Bernard, chtěl-li by být konsistentní, by musel vedle kladívka vložit do aktovky i nůžky a během spanilé jízdy do metropole vedle rozbíjení i stříhat trička a jiné textilie a odstraňovat z nich Che Guevaru, srp a kladivo, pěticípé hvězdy a další symboly ideologie, která je přinejmenším srovnatelně nebezpečná jako nacismus. A zazněla i myšlenka zákazu komunistické strany, a téměř jsem se rozesmál, když jsem sledoval, s jakým pohoršením se u obou politiků i u A. Tomského setkala.

Takže, děkuji, bylo to překrásné a bylo toho dost, a zase mě někdy do televise pozvěte, jsem již snad imunisován!

5 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3686

Nepříliš zdravé justičně-policejní prostředí v této zemi vede ke dvěma komplementárním jevům: k neschopnosti postihovat skutečnou kriminalitu, včetně nejzávažnější, a zároveň ke stále se rozšiřující kriminalisaci bagatelních deliktů, jež zasahuje další a další sfery života a vytváří svébytnou kulturu trestního stíhání. Nemáme teď na mysli poslance KDU-ČSL Jana Bartoška a jeho poněkud jurodivé legislativní představy o tom, že by mělo být trestné držení závadové literatury, jež manifestoval včera v pořadu Máte slovo, nýbrž pravomocný rozsudek nad řeporyjským starostou a předním politickým bavičem Pavlem Novotným (ODS) pro přečin nebezpečného vyhrožování.

Onen měl poslat policii e-mail následujícího znění:

Dobrý den, jsem novinář a připravuji úkladnou vraždu člověka, o kterém píši a který je, tedy byl vámi vyšetřován, protože se jedná o skutečně zrůdu a vy na to se*ete, rozhodl jsem se jej zabít. To bych ale možná měl ohlásit coby trestný čin vraždy ve stádiu příprav. Prosím o radu, jak to ohlásit tak, abych vám co nejvíce pomohl, tedy u vás na lince 158 či na nejbližší služebně. Mluvím naprosto vážně, prosím, nebrat na lehkou váhu. Jsem duševně zdráv a rozhodl jsem se pana Marka Víta zavraždit.

Pokud jde o hvězdičku, nejsme si jisti, zda byla do textu vpravena útlocitným redaktorem iDnes, anebo ji tam umístil samotný odesilatel (což je možnost, jejíž pravděpodobnost u znalosti osobnosti řečeného hodnotíme jako spíše nižší), a pramenného materiálu nemajíce, musíme na tomto místě ponechat prostor čtenářským hypothesám.

Věc samotná zaráží tím, že orgány činné v trestním řízení nebyly schopny rozpoznat absenci úmyslu vyvolat v druhém důvodnou obavu z usmrcení: P. Novotný dokáže v druhém vyvolat leccos, od záchvatu hysterického smíchu po nával nevolnosti, avšak důvodnou obavu, že bude zavražděn, věru nikoli.

Obecně je otázkou, zda by neměly být všechny nebo téměř všechny bagatelní přečiny se sazbou do jednoho roku dekriminalisovány a dané skutky stíhány jako přestupky, což by i v souvislosti s tím, že v adhesním řízení lze u přestupků přiznat náhradu nemajetkové újmy v penězích, mohlo být vzhledem k jejich závažnosti dostačující. Jako trestný čin nechť je posuzováno takové jednání, pouze pokud by k němu docházelo opakovaně, nebo šlo-li by o případ jiné kvalifikované skutkové podstaty, což je v případě nebezpečného vyhrožování, např. stalo-li se tak se zbraní, na dítěti nebo těhotné ženě.

3 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 1575