Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Plzeňská práva

Tak tu máme další affairu s rychlostudenty, tentokrát z Brna: nechvalně známá Vysoká škola Karla Engliše vydala diplom policistovi Zbyšku Khollovi, který tam arci nikdy řádně nestudoval. Podle soudu je prý diplom falešný, přestože ho vystudovanec obdržel od rektora. To je oproti Plzni posun, protože tam se řešilo, jak jednou vystavený a udělený vysokoškolský titul řádně odebrat, a pokud víme, přes veškerou snahu se to nepodařilo, takže stovky plzeňských absolventů se dodnes pyšní vysokoškolskými tituly, které jim nepříslušejí.

Jan Harangozzo byl svědomitý student. Školu, tedy právnickou fakultu v Plzni, navštěvoval celé dva měsíce a dva dny, což bylo odůvodněno jeho předchozím studiem práv v Bratislavě, kam arci nechodil ani ty dva měsíce. Děkan Milan Kindl souhlasil s tím, že slovenské zkoušky doloží student dodatečně, jenže pak se na to nějak zapomnělo. Ze studentovy diplomové práce se dochovalo zhruba tolik co z Pompejí (tedy nic, vyjma domnělého názvu), a podpisy na protokolu o složení závěrečné zkoušky jsou prý většinou padělané. Jak říkám, vzorný, svědomitý student, jakých bylo v Plzni svého času neúrekom.

V normálním právním státě bychom nyní řešili, jak naložit se žádostí děkana Kindla a jeho studenta Harangozza o podmíněné propuštění z výkonu trestu. V České republice Nejvyšší správní soud řeší, jaká je právní povaha vysokoškolského diplomu a jaké podmínky musejí být splněny, aby se dala vyslovit jeho neplatnost. Ve vězení nikdo v souvislosti s rychlostudiem nebyl, a není příliš pravděpodobné, že by se tam kdy dostal.

Chyba není v tom, že JUDr-ovi jeho titul neodebrali, to podle našeho názoru zákon ani nepřipouští, ale že podvody, z nichž měly mimo jiných prospěch i některé nejmenované špičky některých nejmenovaných politických stran, byly po trestněprávní stránce dokonale pokryty. Harangozzo podniká, Kindl vykonává advokacii, a oba jsou zjevně za vodou, ve vatě a v pohodě.

A prostý právnický lid by se měl bavit učenými výklady soudců NSS, co je vlastně diplom: hrej si, tu máš kohouta!

Jak jsme 20. října 2009 předpověděli, tak soud nyní učinil: plzeňské democe jsou neplatné, a zbývá toliko otázka, kolik bude nyní universita doplácet na náhradě škody soudně úspěvším demotentům. Nemělo by to být zrovna málo, protože ve společnosti, kde se vše řídí tím, jak se věci zdají, nikoli, jak jsou, znamená titul doktora nebo magistra práv výraznou společenskou výhodu.

Čímž se zároveň ukazuje, k čemu, resp. na co, případně pro co nebo pro koho (tzn. pro kočku) je soudnictví, kterému trvá rozhodnutí nikoli měsíce, ale roky. Jak víme z našich případů a máme-li vyjmenovat jen pár křiklavostí, pan Ž. zbitý strážníky žaloval na ochranu osobnosti v r. 2003, rozsudek nemá dodnes, pak K. z Pardubic podával své žaloby v r. 2008 a je na tom podobně, jiný klient, pan L., byl naopak v r. 2005 na ochranu osobnosti žalován a jeho kausa stále nebyla brněnským krajským soudem dovedena do finále. Jak říkám svým klientům, buďte v klidu, v této zemi je úspěchem rozsudku se vůbec dožít.

Plzeňská právnická fakulta je tak trochu jiná vysoká škola. O tom jsme na tomto blogu informovali již několikrát, naposledy v souvislosti s její snahou utajit za každou cenu okolnosti, za nichž ji vystudoval (příp. vystudoval) brněnský znalec z oboru juda a závadového diskursu Ivo Svoboda. Rovněž víme, že je to škola elitní, schopná poskytnout svým absolventům vzdělání v neuvěřitelně krátkém čase, a to bez toho, že by vzdělávaný student tušil, kde se škola nachází. A také víme, že akademický život je na plzeňských právech jaksi nestandardní, genrově kolísající mezi kabaretem, fraškou, komickou operou a lidovou taškařicí.

Zcela nový, překvapivý obsah dali nyní v Plzni i pojmu akademická svoboda. Plzeňský student si může myslet, co chce, ale při veřejných vystoupeních je vždy vázán názorem svého děkana, který mu, pokud uzná za vhodné, může veřejné projevy i zcela zakázat. A pokud student nařízení náhodou poruší a řekne do televise něco nekonformního – byť by to měla být jediná věta – má hned na krku disciplinární řízení (koná se v pondělí).

Vynikající pověst fakulty, léta budovanou velikány jako Milan Kindl, nám nikdo kazit nebude!

Aktualisováno.
K témuž thematu Tomáš Sobek na Jiném právu.

Očekávané rozhodnutí přišlo dnes, a je proti němu podáváno neméně očekávané odvolání.

Celé mi to přijde symbolické: prostě žijeme v zemi, kde soudní znalec, pyšnící se tituly před i za, neumí vysvětlit, kde k nim přišel, a škola, již měl podle vlastního C.V. vystudovat, s ním drží basu a žádné informace o jeho studiu veřejnosti nesděluje. Překvapen bych byl, kdyby to snad bylo jinak…