Nad zákonností plzeňských democí

Jistě to bude probíhat důstojně: v aule Západočeské university v Plzni se sejdou všichni notáblové, honoráblové, spektáblové, veneráblové a další akademičtí činitelé, za zvuků Gaudeamus igitur před ně předstoupí absolventi a po pronesení úřední formule, jakéhosi protipolu "Spondeo ac polliceor", slavnostně odevzdají tuby se svými diplomy do rukou demotora. Poté budou z moci úřední opraveny všechny listiny, rozsudky, správní akty, notářské zápisy, plné moci, protokoly o jednání atp., na nichž neoprávněně užívaný titul figuroval.

Ale dosti žertů: věc, kterou se v Plzni chystají uskutečnit, je příliš vážná a nemá, pokud je mi známo, v šestisetpadesátileté historii českého vysokého školství precedens.

Není náhoda, že platný zákon o vysokých školách neobsahuje postup pro odnětí jednou uděleného titulu: udělení universitní hodnosti mělo již od středověku obdobnou povahu jako církevní svěcení, bylo změnou osobního statusu, již nelze nijak revokovat, a nově nabytého statusu nelze nijak pozbýt. Ke ztrátě titulu nelze nositele odsoudit ani v trestním řízení, uložením trestu podle ustanovení § 46 TrZ se pozbývá toliko hodností vědeckých (docent, profesor a, poněkud nesystemově, tituly "za jménem"), a to přirozeně s účinky ex nunc (dlužno poznamenat, že ještě podle trestního zákoníku z r. 1852 bylo takto možno pozbýt všech veřejných hodností).

Jestliže v Plzni nyní skutečně spustí vlnu democí, riskují, že tvrdě narazí, a to nejpozději u Ústavního soudu. Ten dal již v případě sporu Brožová v. Klaus jasně najevo, že nebude akceptovat žádné zjednodušené výklady zákona typu "kdo jmenuje, odvolává"; chybí-li v zákoně určitá procedura, je třeba vycházet z toho, že se tak stalo s úmyslem daný postup prostě neumožnit.