DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 28. 8. 2016 částky 57 399 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

sobota 27. srpna 2016

Udavačem

V červnu jsem požádal Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) – pozor, následuje epitheton – nejškodlivější úřad v této zemi – konec epitheta – o stanovisko ke zpracování osobních údajů z infoSoudu. Sešel se ani ne čtvrtrok se čtvrtrokem, a Úřad mi vedoucí inspektorátu Ludmilou Probstovou odpověděl, že moje udání nebylo důvodné. Ach jo…

Nenapadá mne vhodnější příklad, ale tak nějak se komunikovalo s Pythií, jež, inhalujíc methan nebo jiné plynné OPL, vyslechla dotaz a pak něco nesrozumitelně zamumlala, z čehož její kněžský servis, přirozeně nikoli bezúplatně, žadateli sestavil odpověď, která byla co do prediktivní síly bezcenná, ale díky své mnohoznačnosti a nejasnosti arci právně nenapadnutelná. Úspěšný a od oněch dob mnohokrát zopakovaný business model.

Víme tedy aspoň to, že ÚOOÚ nebude mít nic proti, jestliže na serveru legal.pecina.cz provozuji aplikaci přebírající údaje z infoSoudu a ty zpřístupňuji v podstatně širším rozsahu než samotný infoSoud.

čtvrtek 25. srpna 2016

Mládkovo ministerstvo prohrálo spor s Janem Šináglem

Ministerstvo průmyslu a obchodu musí do patnácti dnů sdělit Janu Šináglovi informace o odměnách vyplacených svým vedoucím zaměstnancům; o případu jsme referovali zde. Osmý senát Městského soudu v Praze ve složení Slavomír Novák, Hana Pipková a Marcela Rousková zcela vyhověl podané žalobě, rozhodnutí zrušil a ministerstvu nařídil informace žadateli poskytnout.

Chválíme rychlost rozhodnutí – žalobcova replika byla podána v polovině července – i to, že včera vydaný rozsudek byl ještě téhož dne rozeslán; chybné je pouze stanovení nákladů řízení, neboť i sepsání repliky, v rozsahu čtyř stran, reagující na argumentaci žalovaného v jeho vyjádření je hlavním úkonem právní služby. Ale jinak jsme spokojeni, tak nějak by mělo správní soudnictví vypadat: jen tak dál!

středa 24. srpna 2016

Ztohoven

Obvodní soud pro Prahu 1 dnes samosoudkyní Šárkou Šantorovou zprostil všechny tři obžalované aktery vyvěšení Zemanových rudých trenýrek nad Pražským hradem, resp. rozhodl o postoupení věci k projednání v přestupkovém řízení.

Nesouhlasíme, a to z důvodu, který jsme naznačili již v předchozím textu k této kause. Výměna standarty nebyla výtržnictvím, cesta po střeše nebyla poškozením cizí věci, avšak to, že si umělci původní standartu odnesli a vrátili ji daňovému poplatníku per partes, rozstříhanou na cca 1 000 kusů, byla krádež.

Pokud by šlo toliko o umělecké gesto, musela by skupina Ztohoven původní standartu vrátit majiteli, a to, přirozeně, neprodleně a vcelku. To arci neučinila a naopak se standartou nakládala jako s vlastní, tedy ji, řečí práva, odcizila. Jedinou otázkou, která zbývá k vyřešení, je, zda je trestní represe v tomto případě skutečně nezbytná a nestačil by mírnější prostředek nápravy, tedy v dané situaci to, že stát umělce zažaluje o náhradu škody nebo svá práva uplatní v adhesi u přestupku: vždyť přece úmyslem, jak by řekl jeden z místních diskuterů, jenž má v oblibě klasickou právní češtinu, činců nebylo o standartu se obohatit např. tím, že ji prodají, ale využití, které pro ni plánovali, bylo výhradně recesistické.

To si však nemyslíme. Úmysl obohatit se je sice pro krádež příznačný a jistě ve více než 99 % případů je pachatel touto pohnutkou veden, avšak není to její zákonná podmínka; jinak by nebylo trestné krást pro zábavu, jako adrenalinový sport. Ve spojení s tím, že hodnota odcizené věci přesahuje pětitisícovou hranici pro trestnost běžné krádeže více než šestinásobně, kloníme se k názoru, že k tomuto přečinu onehdy na střechách Hradu skutečně došlo.

Rada nad zlato

Nikdy jsem se, ani na blogu, ani v praxi, nezapojoval do boje proti tzv. šmejdům, vždy zdůrazňuje, že je sice nepochybný fraudulentní charakter jejich počínání, avšak když si někdo skutečně myslí, že za třicet korun získá celodenní výlet i s obědem, není jeho následné oškubání tak zcela nezasloužené, třebaže jde o osobu vyššího věku a méně bystrého úsudku. Za což jsem byl mnohými pasován na asociála, jímž snad i jsem, leč ze svého přesvědčení jsem neslevil.

V případě společnosti OVB Allfinanz, a. s. ČR, a sporné reklamy na její služby ve formě proskribovaného dokumentu Jakuba Charváta si myslím to samé. Finančního poradce, pokud ho skutečně potřebujeme – a že takových mezi námi není věru mnoho – si zásadně vybíráme sami. Naletět podomnímu poradci, jenž navíc nabízí místo seriosní služby účast v jakési finančně-pojistné pyramidové hře, může opět jen ten, kdo si svůj následný a neodvratný osud minimálně zčásti zasluhuje.

Společnost OVB byla prý úspěšná na několika festivalech dokumentárních filmů, které po intervenci firemních právníků od zamýšlené projekce upustily. Po zhlédnutí dokumentu jsem pojal přesvědčení, že o mnoho nepřišly: film je manipulativní, povrchní a natočený z posice toho, kdo sám naletěl a touží po pomstě. Výsledek je ještě horší než obvyklá produkce Víta Klusáka, jehož lze z hlediska českého dokumentu, kdysi uznávaného a vysoce hodnoceného, označit za etalon plytkosti a nekvality. K vysvětlení, čím a proč je film tak špatný, se tento právnický blog nehodí, a protože druhý, na němž jsem občas psával filmové recense, jsem nedávno uzavřel, spokojím se s konstatováním, že samotný spor a úsilí o soudní zákaz filmu slibuje daleko napínavější a authentičtější podívanou než snímek samotný.

úterý 23. srpna 2016

Apolitická prokuratura, verse Slovensko 2016

Něco právně jadrného slovenského folkloru. Starring: Štefan Harabín & Jaromír Čižnár. Třetí, který se směje nejlépe a naposled: Marián Kotleba. Prostředně jmenovaný je úřadujícím generálním prokurátorem, jak vylíčit neznalému osobu Š. Harabína, může činit určitých obtíží. Pro začátek si zkuste představit něco mezi Pavlem Rychetským a Radovanem Krejčířem – z Rychetského tak dvacet procent, z Krejčíře zbytek.



Země, kde šéf prokuratury vykládá do medií, jaké politické důsledky by mělo určité rozhodnutí, může být buď Somálsko, Slovensko nebo Česká republika; tím Somálskem si arci nejsem jist.

A kdybyste folkloru neměli dost, můžete si pustit ještě videokomentář Mariána Magáta. Thema je slibné: prašiví demokrati, a hned z první věty by v České republice 90 % sluníčkářů dostalo akutní žlučníkovou koliku.

pondělí 22. srpna 2016

OpenCard

Archiv obou mých blogů je mi svědkem, že nejsem žádným fanouškem ODS nebo TOP 09, ale toto je opravdu hodně velká ostuda České republiky a její justice: v kause OpenCard jsou přednášeny závěrečné řeči a zanedlouho lze očekávat rozsudek (infoSoud, legal.pecina.cz). Tedy, nevadilo by mi, kdyby byly v kause OpenCard přednášeny závěrečné řeči a měl padnout rozsudek, kdyby jakýmsi omylem nestály před soudem jiné osoby, než které za tento tunel do pražského rozpočtu rozměru poloviční Blanky odpovídají, a to dokonce ti, kteří se jej snažili vyšetřovat a škodám zamezit. A s úvahou kvalit soudce Alexandra Sotoláře nevylučuji možnost, že státním zástupcem navrhované podmínky skutečně padnou a exprimátor Pavel Bém a jeho lobbistický team, nyní arci poněkud oslabený vězněním svého čelného představitele Romana Janouška, oslaví životní triumf. Pro výstrahu všem, kteří by chtěli z České republiky udělat normálně fungující demokratický právní stát.

Celé je to i určité déjà vu justicí vedeného útoku proti jinému politikovi, který se pokoušel proti korupci aspoň v mezích svých možností vystupovat: expremieru Petru Nečasovi. Pokud tak jako Nečas dopadne i Bohuslav Svoboda, je stav veřejných věcí v této zemi ještě horší, než se domníváme.

Pátek

Stalo se vám, že si soudce naříkal, že nemůže další jednání nařídit dřív než – řekněme – za tři měsíce, protože nemá volnou jednačku? Stačí se podívat do našeho přehledu soudních jednání, použít kouzelný SQL příkaz SELECT DAYOFWEEK(time), COUNT(*) FROM psj_hearing GROUP BY DAYOFWEEK(time) a vidíme tohle:



Takže kdyby naši soudruzi soudci – státem placení zaměstnanci – nepokládali pátek za v podstatě volný den, kdy se u soudu nepracuje, získali by pro svá jednání více než 10 % dalších volných termínů. To by ovšem nesměli být – státem placení zaměstnanci.