DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

neděle 7. února 2016

Provokatéři aneb Jak to asi bylo na Klinice


Toto roztomilé video ze včerejšího demonstrování je k vidění na Facebooku hned na několika místech, původně zřejmě zde.

U vědomí jeho obsahu věru nelehko věřit, že večerní útok na aktivisty na Hlavním nádraží v Praze a poté na komunitní centrum Klinika na Žižkově, druze jmenovaný provedený kameny a zápalnými lahvemi, byl dílem dvaceti neonacistických násilníků a nikoli našeho chrabrého bezpečnostního sboru…

Aktualisováno.
Bezpečnostní informační služba zveřejnila na svém serveru Antifa.cz článek, ve kterém identifikovala několik maskovaných osob jako slávistické ultras. No, ještě že tak… SK Slavia blahopřejeme, pokud hoši fandí pod jednotným velením i při zápasech, musí být radost pro ně hrát!

Aktualisováno.
Dnes policie přiznala, že muž koordinující potyčku je skutečně kriminalista, což původně vehementně popírala. Bravo! I když osobně bych raději policii, která říká pravdu už na první pokus.

Aktualisováno.
Korigovány byly i informace týkající se útoku na Kliniku: útok nebyl veden vedle kamenů zápalnými lahvemi, nýbrž světlicemi a/nebo dýmovnicemi. To má arci značný dopad do právní kvalifikace skutku: z obecného ohrožení se sazbou do osmi let – případně patnácti, pokud by šlo o útok provedený organisovanou skupinou – se stává bagatelní přečin výtržnictví, případně násilí proti skupině obyvatelů (moudrý dávný zákonodárce a stejně moudrý zákonodárce recentní nám vskutku nadělili tuto bizarní jazykovou chybu: zřejmě v představě, že skloňujeme ten obyvatel–toho obyvatela).

Útok na Kliniku samozřejmě neschvalujeme a příčí se nám argumentace, že s ní spojení aktivisté dostali ochutnat vlastní mediciny, již uplatňují příkladmo vůči restauraci Řízkárna. Odpovědnost je třeba vyvozovat inidividuálně a za konkrétní skutky (a v případě Řízkárny v trestní sazbě nemalé), nikoli za přesvědčení nebo příslušnost ke skupině. Kromě toho, projektu Kliniky je v daném kontextu málo co vytknout, jde o veskrze sympathický pokus o realisaci autonomního životního stylu.

pátek 5. února 2016

Nevinen!

Mohlo to dopadnout ještě hůř? Nemluvím o případu zbrojíře Hizballáhu Fajáda a jeho výměně za pět českých hrdinů, pravděpodobně k tomu účelu fiktivně unesených v Libanonu; to hůř dopadnout nemohlo, tam bych podobnou otázku ani nepokládal.

Na mysli mám zamýšlené trestní stíhání Lubomíra Štrougala za obehnání republiky elektřinou nabitými dráty.

Když příslušný orgán pojal před rokem úmysl komunistického výtečníka stíhat, hleděli jsme na záměr se značnou dávkou pesimismu. Skutečnost byla arci ještě o stupeň absurdnější. Stíhání se nekoná, skutek je prý promlčen, a expotentát mediím sdělil, že on za nic nemůže, ježto od začátku svého působení v úřadě naopak činil vše pro to, aby byl elektrický ohradník na lidi vypojen.

Teď už jen zbývá, aby mu za onen šlechetný skutek president Zeman udělil Řád Bílého lva…

čtvrtek 4. února 2016

Zadeh

Tento příběh není nepoučný.

Shahram Abdullah Zadeh je Íránec, nebo, chcete-li, Peršan, který kdysi přišel do České republiky na studia, avšak záhy pochopil, že v této zemi se lze uživit i jinak než prací, resp. ony alternativní způsoby jsou výrazně výnosnější a nikoli zvláště riskantní, zvlášť ví-li osoba tyto provozující, jak a koho vhodně podmáznout.

Zadeh udržoval styky s vysoce postavenými muži a ženami této země, obchodoval a obchodoval a bohatl a bohatl. Vše šlo jako na drátkách až do r. 2014, kdy byl vzat do vazby pro podezření z daňového úniku ve výši bratru 2,5.109 Kč v souvislosti s podvody s pohonnými hmotami, jež Zadeh roky v rámci svého podnikání organisoval.

Nebyl arci všem dnům konec, české orgány činné v trestním řízení totiž nebyly schopny ani za 22 měsíců podvodníka odsoudit, a tak ho propustily z vazby na kauci 150 milionů korun. Což je v poměru k výši souzeného daňového úniku vskutku pakatel, percentuálně ještě nižší než slavný peněžitý trest pro exsenátora Alexandra Nováka v poměru k výši inkasovaného úplatku.

Aby se nezdálo, že jsou české trestní orgány nějací nazdárkové, navrhl státní zástupce Zadehovi novou vazbu na základě íránského mezinárodního zatykače. Zadeh si ovšem před časem opatřil české občanství a mohl se všem vysmát: u českého občana je extradice možná toliko s jeho výslovným souhlasem.

Zadeh byl propuštěn a dnešek je, myslím, milé děti, tím posledním dnem, kdy jsme o podnikavém Íránci v souvislosti s územím tohoto státu slyšeli. Ale nezoufejme: pokud to dobře půjde, třeba ho nakonec za něco odsoudí v Jižní Africe (jako Radovana Krejčíře) nebo na Bahamských ostrovech (jako Viktora Koženého)!

Aktualisováno.

středa 3. února 2016

Pandury

Že byl lobbista Marek Dalík chybně obžalován, náš blog upozorňoval již v červnu 2014. Téhož názoru je senát Městského soudu v Praze složený z předsedkyně Veroniky Čeplové a dvou komparsistů, leč ani zde problémy nekončí, minimálně pokud máme trvat na tom, že vina se prokazuje na základě dokazování, nikoli na základě momentální politické síly strany, jež nad obžalovaným drží ochrannou ruku.

Jde o to, že i kdyby bylo skutkové zjištění, že si Dalík řekl o úplatek, správné – a nevěřit tomu je v dnešní době projevem bezmála korupčnictví ve formě nápomoci – není vyřešena otázka, co by se dělo s penězi z úplatku, byly-li by vyplaceny, dál. Podle verse obžaloby Dalík nemohl výsledek výběrového řízení ovlivnit: čemuž nevěříme ani my, ani soud. Ale pokud ho ovlivnit mohl, je pouhým prostředníkem, jemuž by z úplatku zbyla nevelká provise, a hlavní část půlmiliardové pozornosti by si rozdělili pánové z ODS, přičemž nelze vyloučit, že něco drobných by se dostalo i koaličním partnerům.

Ergo, odsouzením Dalíka stínáme než poslíčka, který svědomitě předal vzkaz.

sobota 30. ledna 2016

Zákaz sezení k Ústavnímu soudu

O zákazu sezení jsme na tomto blogu psali před 3,5 lety, a tehdy jsme zaujali opatrný názor, že taková obecní vyhláška není protiústavní, je-li omezena na určité části obce. Nyní se problému ujala aktivistka/ombudsmanka Anna Šabatová.

Že kvalita právníků na ombudsmanském úřadu je děsivá (a nepřímo úměrná výši jejich platů), je dlouhodobě známo, takže ani nepřekvapí, že vyhlášku napadají pro tvrzený zásah do svobody pohybu. To je arci zcela jiné právo, které se svobodou sezení, kdekoli se občanu zamane, nemá pranic společného.

Vyhlášku lze napadnout víceméně toliko pro překročení zákonem stanoveného rámce obecní normotvorby, tedy pro to, že jí zaváděné omezení není opatřením předpokládaným ustanovením § 10 písm. a) nebo c) obecního zřízení.

Tam není argumentace vůbec snadná, protože podle písm. a) lze na některých prostranstvích v obci zakázat činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, a podle písm. c) lze vyhláškou upravit užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti. Obce by tedy měly prokázat, že sezení mimo lavičky na vyhláškou dotčených místech může vést k narušování veřejného pořádku (což je, jak víme, nesmírně gumový právní pojem) nebo ohrožovat bezpečnost, zdraví nebo majetek, anebo že se jedná o úpravu užívání zařízení sloužícího potřebám veřejnosti, kde může být normotvorba restriktivnější; napadá mne třeba městský park, kde lze zakázat leccos, žel, v praxi často i to, k čemu parky primárně slouží.

Budeme tedy zvědavi, jak si s vyhláškami poradí Ústavní soud.

Změna stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení je neplatná

Zatím k tomu máme pouze krajně stručný výtah z rozsudku, avšak i z něj jeví se býti zřejmým, že Posseltovo Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) prohrálo i ve druhém stupni spor o změnu stanov, jíž se sudetští Němci měli vzdát nároku na vlast a na konfiskovaný majetek.

Přirozeně, že škody, které změna napáchala, jsou z větší části nevratné: SdL se tím samo odsoudilo k bezvýznamnosti, protože nikdo z české strany nebude vážně jednat s někým, kdo nejdřív prohlásí, že vlastně nic nechce, a pak je soudem přinucen vzít to zpět a tvrdit, že tedy opět chce to, co předtím nechtěl; připomíná to okřídlené odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil. Takový partner bude, arci zcela po právu, pokládán za tlučhubu a kašpara.

Úspěšnému žalobci a jeho právnímu zástupci v každém případě blahopřejeme – dobrá práce, pánové!

pátek 29. ledna 2016

Perlustrovaná ředitelka aneb Nejvyšší správní soud a ius buserandi

V listopadu jsme ke kause perlustrace právní ředitelky Ligy lidských práv napsali: Nyní se poškozené zastal Krajský soud v Brně, avšak u vědomí kvalit soudců Nejvyššího správního soudu a jejich respektu k lidským právům bych byl s definitivními závěry opatrný: šanci, že žalobkyně uspěje i tam, hodnotím velmi střízlivě.

Naše obava se ukázala důvodnou, desátý senát Nejvyššího správního soudu ve složení Daniela Zemanová, Zdeněk Kühn a Miloslav Výborný rozsudek krajského soudu zrušil a s výjimkou otázky zákonnosti opakované osobní prohlídky sprosté perlustrantky se plně zastal policie a jejího práva obtěžovat občany bezdůvodnými úkony.

Protože nelegální imigranti mohou být všude a mohou se dokonale maskovat za Čechy, policie má právo kdykoli a od kohokoli požadovat předložení občanky; tedy přesně tak, jak tomu bylo před Listopadem.

Ježto se Ústavní soud domnívá, že soudcům by se nemělo nadávat, omezme se na konstataci, že i ve správním soudnictví už je vše tak, jak má být, a rozhodnutí soudu vyšší stolice začínají být pravidelně horší než rozsudky prvoinstanční. Čest vaší práci, soudruzi!

Prestižní ocenění Osel měsíce za leden 2016 spojené s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafů má arci jasného vítěze. Gratulujeme, jistě budou slušet.

Aktualisováno.
Sprostá žalobkyně na Facebooku uvedla, že výzvu k replice obdržela do datové schránky 21. ledna, se lhůtou 10 dnů. Ale na co čekat, když je vše, jasné, že? Prostě napíšeme, že žalobkyně práva repliky nevyužila (§ 17) – což je, prozatím, technicky pravda.