DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

středa 30. července 2014

Náboženská intolerance v Ústí

Před nějakými třiceti lety jsem se, coby gymnasista, zúčastnil celostátního kola mathematické nebo fysikální olympiády (případně jiné studentské soutěže, na čemž nyní nezáleží), jež se konalo v Čáslavi, v jejímžto rámci byli účastníci vyvezeni na exkursi po blízkých památkách, mimo jiné do Kutné Hory. Při prohlídce tamní nekathedrály, p. t. farního kostela Sv. Barbory, se průvodce zmínil o maďarském králi Matyáši Korvínovi a jelikož exkurse byli účastni soutěžící ze Slovenska, neodpustil si výtku, jak mylně je tato historická osobnost na Slovensku a najmě pak v Maďarsku hodnocena. Jeden z přítomných pedagogických průvodců, slovenský Maďar, se s ním okamžitě dostal do sporu, načež se návštěva památky proměnila v poučnou historiografickou rozpravu. Pánové si nakonec nenafackovali, leč v dobrém se nerozešli. Kuriosní: ač komunisté měli svůj vědecký výklad historie vyladěn takříkajíc do posledního šroubku, na Hunyadiho-Korvína se zapomnělo a tak si jednotlivé ruské satelity vykládaly osobnost po svém, správného řešení souladného s vědeckým světovým názorem fatálně postrádajíce.

Na dávný zážitek jsem si vzpomněl, když jsem se dočetl o konfliktu mezi Davidem Kafkou, učitelem českého jazyka a dějepravy na střední škole v Ústí nad Labem, a jeho bývalou studentkou muslimského vyznání Nur Ashraf Bekai. Zprva jmenovanému byl školou ve smyslu zákoníku práce vytčen nedostatek náboženské snášenlivosti, jmenovaná druze se stala morální vítězkou a maturitní zkouškou na druhý pokus o jediný bod prošla. Roli v tom podle všeho sehrálo asertivní (kdysi se říkalo: drzé) chování studentčina otce.

Znepokojivé jsou dvě věci. Za prvé zjištění, že v této společnosti se zřejmě už definitivně etablovalo mocné slůvko diskriminace, které otevírá uživateli cestu k nadpráví a zvláštnímu zacházení. Není diskriminací vyhodit od zkoušky studentku, která se nenaučila část látky, jakkoli se přitom mohla ohánět tvrzením, že školou proponovaný a vyžadovaný výklad je v nesouladu s jejím přesvědčením. A za druhé snadnost, s níž škola svůj vytýkací dopis formulovala. Po právní stránce by dokument nemohl obstát ani před soudem nejnižší stolice: tvrzení zákonného zástupce studenta je tu zaměňováno za důkaz a tam, kde by bylo na místě specifikovat podstatu deliktu přesně, dopis mlčí (která přesně videa? jaké nevhodné zavádějící poznámky?). Vedení škody zřejmě vychází z poznatku, že český učitel je ten nejbojácnější tvor na Zemi, který se nikdy nepostaví autoritě: poslušnost a oddanost každému momentálně vládnoucímu režimu patří u českého učitelstva téměř již ke genetické výbavě. Rád bych, kdyby v ústeckém případu tato presumpce nevyšla; v zájmu nás všech, bez rozdílu povolání a náboženského přesvědčení.

středa 23. července 2014

Jak Městský soud v Praze podniká v informacích

Začátkem července jsem na tomto blogu vystavil prvoinstanční rozsudek nad Romanem Janouškem. Za jeho anonymisaci si soud řekl o 400 Kč, což byla částka, kterou jsem mu bez námitek zaplatil: sám anonymisuji často a vím, že je to činnost pracná a nevděčná.

Nyní jsem z článku na Právním prostoru zjistil, že soud si tutéž anonymisaci dává zaplatit znovu a znovu od každého žadatele, přestože mu s poskytnutím další náklady evidentně nevznikají. Což mne arci rozzlobilo (byť toliko do výše zaplacené sumy), a ihned jsem soudu napsal, ať mi peníze kouká vrátit.

Problém je v InfZ, který situaci, že by o jednu a tutéž informaci, vyžadující mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, požádalo více osob, explicite neřeší a správný postup nelze dovodit ani výkladem. V případě, že nedojde k překryvu žádostí, je řešení triviální: první žadatel zaplatí plné náklady a ostatní by měli být odkázáni na již zveřejněnou informaci podle ustanovení § 5 odst. 3 a § 6 InfZ. Je-li žadatelů víc, zřejmě nezbývá než do okamžiku, než první z nich zaplatí, žádat o úhradu i další (není jisto, zda první zaplatí, a ani to není jeho povinnost, cf. § 17 odst. 5 InfZ), avšak složitou otázkou je, co dál, tedy až peníze dorazí na účet soudu nebo do soudní pokladny.

Jako právně nejčistší se mi jeví všem dalším žadatelům, kteří byli k úhradě vyzváni, oznámit, že povinnost k úhradě jim zanikla, a případné přesto provedené platby vracet. Jinou variantou je náklady mezi žadatele, resp. mezi ty, kteří do 60 dnů zaplatí, rozdělit, což se sice jeví jako prima facie spravedlivější, avšak mohou vznikat těžko řešitelné komplikace v případě, že některý ze žadatelů podá proti výši úhrady stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) InfZ.

Co provedl Městský soud v Praze, je ovšem nehoráznost a příklad nesmyslného, literalistického výkladu zákona, nehledě na to, že soud nesplnil ani svou povinnost informaci do 15 dnů od poskytnutí zveřejnit na Internetu (ta byla sice kritisována a má být příští novelou InfZ zrušena, ale prozatím platí).

úterý 22. července 2014

Kausa ratlík jde ke krajskému státnímu zastupitelství

Přiznávám to nerad a jen pod tlakem okolností, ale když jsem přebíral kausu knihy projevů Adolfa Hitlera, měl jsem za to, že se budu zabývat ústavněprávní argumentací nejvyšší možné úrovně a budu hájit právo na svobodu projevu v jeho nejčistší podobě, pročež tím, že se případ posunul do roviny ratlíka, který zaštěkal na opilce, jsem lehce rozladěn. Ne snad, že bych měl něco proti ratlíkům nebo jiným psím rasám, to už spíš proti opilcům, ale komunikační vrstva, do níž shora popsaný ústavněprávní diskurs proti mé vůli sklouzává, jeví se mi prostě a jednoduše nepatřičnou.

Přesto mám za povinnost své čtenáře o dalším vývoji na tomto poli informovat, tudíž tak ve zkratce činím.

Po incidentu v Bystrci obžalovaní vznesli vůči státnímu zástupci Petráskovi námitku podjatosti. Ten obratem odpověděl, že o ní nemíní rozhodnout, jelikož je nepřípustná. To je běžný trik, k němuž se OČTŘ uchylují, kdykoli jsou v úzkých, což obžalovaní prohlédli a promptně zareagovali stížností na průtahy. Za necelý týden státní zástupce Petrásek svůj názor na přípustnost námitky změnil a vydal obsáhlé usnesení, v němž popřel jak svou opilost, tak napadení Kamasovy družky, podal svou versi incidentu a rozhodl, že podjatý není. Z perel v textu obsažených bych si dovolil ocitovat aspoň toto: Vzhledem k tomu, že žena zcela odmítala připustit, že by se dopustila jakéhokoliv nevhodného či závadového jednání a naopak pronesla několik invektiv k osobě státního zástupce, přivolal tento na místo hlídku Městské policie Brno… Přeloženo do obecné češtiny: protože se přede mnou, státním orgánem, občanka odmítla pokořit a poníženě mě neodprosila, zavolal jsem na ni cajty. Ti už jí vysvětlí, kdo je tady pánem.

Obžalovaní pochopitelně reagují stížností a tak bude pes Coco projednáván Krajským státním zastupitelstvím v Brně a pokud ani to nevyhoví, půjde nepředložené ratlíkovo zaštěkání k soudu ústavnímu. Vážně, ani Hašek by to líp nevymyslel!

pondělí 21. července 2014

Samolepkový proces bude restartován s novým znalcem

Obvodní soud pro Prahu 1 naznal, že pracovat se znalcem, který svým exmilenkám zřizuje falešné profily na sociálních sítích a rozesílá jejich intimní fotografie na nejrůznější adresy, by bylo přece jen ušlechtilé věci bojující demokracie poněkud nedůstojné, a rozhodl se proto zahodit všechny posudky zpracované v samolepkové kause Ivo Svobodou a nechat vypracovat elaboráty nové.

To je potěšující zjištění, očekával jsem, že soudkyně Dana Šindelářová bude sveřepě předstírat, že znalcova trestná činnost nemá na kvalitu jeho posudků sebemenší vliv, tak jako předstírá v Brně soudce Martin Hrabal, že je úplně jedno, přihlásí-li se znalec s programem boje proti extremismu a s rodinnou anamnesou k problematice relevantního traumatu.

Soud po obhajobě chce návrh otázek, jež by měly být znalci/znaleckému ústavu položeny, avšak to bude určitý problém, neboť obhajoba je přesvědčena, že znalecké zkoumání samolepek umístěných na sloupech veřejného osvětlení a schránkách na psí exkrementy za situace, kdy nebylo prokázáno, že je tam nalepili obžalovaní, případně okolností jihlavského pietního pochodu, který se vůbec neuskutečnil, je činností víceméně zbytečnou, a jestliže už nyní uplynulo od stíhaných skutků téměř šest let, bylo by spíše než nově věc znalecky zkoumat na místě stíhání pro nepřiměřenou délku řízení zastavit, tak jak to doporučil odvolací soud v kause RWU (známé též jako čarodějnický proces).

Vystoupení Vlastimila Pechance v Praze

Minulou sobotu se v Praze konalo vystoupení Vlastimila Pechance, který byl v červnu podmíněně propuštěn z výkonu trestu za rasově motivovanou vraždu. Protože se domníváme, že by jeho případ mohl zaujmout i čtenáře tohoto blogu, přinášíme videozáznam z vystoupení.



pátek 18. července 2014

Další špinavé triky policie v případu Power

Kausu Power z mého blogu dobře znáte, stejně jako její spin-off, případ neonacisty-pedofila, jemuž policisté vložili mezi věci z domovní prohlídky CD s dětskou pornografií. Obvodní soud pro Prahu 8, jak víme, konstatoval, že se nepodařilo prokázat, že by nosič byl v bytě obžalovaného nalezen, a po zprošťujícím rozsudku se nyní řeší už jen výše náhrady za nesprávný úřední postup. Ministerstvo dobrovolně uhradilo cca 150 tisíc korun, spor o dvousettisícovou náhradu nemajetkové újmy pokračuje u Obvodního soudu pro Prahu 2 (tolik informační servis pro čtenáře serveru Romea, který o případu referoval právě jen do chvíle, než padl zproštující rozsudek; poté se kausa stala neexistující od samotného počátku – tak to arci u podobných kvalitních a z veřejných peněz placených medií bývá).

Podobnou špinavost v hlavní větvi Poweru se podařilo odhalit nyní. Jak jsme informovali před čtyřmi lety, policie nejprve odmítla poskytnout obhajobě jiné než jí vybrané záznamy odposlechů. V tom ji podpořil i Ústavní soud (nechvalně proslulý Jan Musil), avšak Okresní soud Brno-venkov byl jiného názoru a policii přikázal tyto důležité důkazy obžalovaným vydat.

Ukázalo se však, že před tím, než uposlechli, policisté některé odposlechy ze souboru odstranili: jde o ty nahrávky, kde se obvinění organisátoři koncertů závadové hudby domlouvají s policí na průběhu koncertů. Policisté by jistě neradi u soudu slyšeli, jak obžalovaným potvrzují, že na koncertě bylo vše v souladu se zákonem, a proto se rozhodli všechny záznamy, kde s obžalovaným hovoří policie, pravděpodobně podle předčíslí (to se volanému sice nezobrazí, ale v metadatech odposlechu je zaznamenáno), vyjmout.

V záznamech se tak vyskytují situace typu, že obžalovaný volá své přítelkyni a informuje ji, že mu právě volala policie a co mu řekla, ale samotný hovor s policistou chybí, přestože by pro obžalované mohl mít klíčový význam.

Nejen u hlavního líčení s vydavateli Hitlerových projevů bude tedy v září v Pořízkově paláci v Brně veselo.

čtvrtek 17. července 2014

Korunovace

Stranou pozornosti českých i světových medií proběhla dnes na Pražském hradě korunovace: dosavadní president republiky Miloš Zeman se stal králem Milošem I. Jako první státnický akt na trůně Jeho Veličenstvo odmítlo jmenovat řádně vybraného a ministryní spravedlnosti navrženého kandidáta Jana Veselého předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Aktualisováno.
Podle dalších zpráv ministerstvo spravedlnosti rozhodnutí uvítalo a hodlá vyhlásit nové výběrové řízení. Otázkou je, zda by za těchto okolností neměl být výběr zcela ponechán na zeměpánu, neboť zasahovat do jeho prerogativy byť i jen formou doporučení jeví mi se jako manifestní pohrdání Korunou. Vůbec největší legrace pak bude, jestliže Veselý podá správní žalobu na průtahy a nový konkurs zároveň napadne jako neplatný, pro větší efekt obojí s předběžkem. Řekl bych, že zbylá omítka právního státu se poté z façady této země rychle oddrolí, a vyvrcholením by mohlo být soudcovo stětí na druhém hradním nádvoří: protivit se trůnu je v monarchii vždy riskantní podnik.