DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

středa 1. října 2014

Omyl

Právě. Politováníhodný omyl, takový, k jakému dochází nejvýš jednou za deset let. Tímto způsobem mi vysvětlila Městská policie Brno, proč je ve spisu bystrckého úřadu jiný úřední záznam než ten, který původně vyhotovili její strážníci (podrobnosti zde).

Tak ne, abyste si mysleli, že je za tím nějaký protekcionismus nebo zastrašování. Je to prostě omyl!

Naruby

Nejvyšší soud dnes ve veřejném zasedání rozhodl, že kterýsi nižší soud pochybil při rozhodování o tom, zda má být notorickému obviněnému Ivo Rittigovi zakázáno vycestovat do zahraničí. Řečený byl mezitím již potřetí zadržen a přinucen přenocovat v policejní cele, načež byl, stejně jako v obou předchozích případech, propuštěn: policii se ani tentokrát nepodařilo uspět ve snaze dostat ho do vazby. Těžko si za těchto okolností představit něco absurdnějšího než rozhodování o návrhu, který byl dnes v Brně předmětem projednávání.

Pokud jde o mediálně exponované případy, smysl trestního řízení je v této zemi obrácen zcela naruby a místo aby konání OČTŘ směřovalo k dopadení, usvědčení a odsouzení pachatele, vše se soustřeďuje na přesvědčování státního zastupitelství a následně soudu, že obviněný patří do vazby. Podaří-li se to (jako, příkladmo, v kausách Rath nebo Nagyová), je dosaženo saturace veřejného sentimentu a zbytek trestního řízení jeví se být jen nepodstatným korolárem či apendáží rozhodování o vazbě. Ostatně jeho průměrná délka v těchto případech pravidelně přesahuje délku jednoho volebního období, někdy i několikanásobně (Uzunoglu, H-systém, Berkův gang), a nemá přece smysl připravovat politické body pro konkurenci.

Není to jediná situace, kdy se v této zemi věci dějí naruby: policie nedohlíží na bezpečnost silničního provozu, ale na to, zda auta mají lékárničky vybavené certifikovanými nůžkami a jestli řidiči na zcela bezpečných a přehledných úsecích nepřekračují absurdně nízko stanovené rychlostní limity. A podobně i mimo právo: k volbám nechodíme vybrat ty, které bychom si přáli, ale vykroužkovat z kandidátek aspoň ty největší grasly a gaunery.

Arci zpět do cel: Dalším vděčným představením jsou policejní razie, lhostejno zda u subjektů veřejných nebo soukromých. To vše naprosto bez ohledu na výsledek, který, jak řečeno shora, stejně přijde za pět až deset let, optimálně; neoptimálně nikdy.

Dosud byly tyto razie pořádány zejména v předvolebním období, což se mi jeví nepříliš důmyslným. Existují roky, kdy nejsou ani jedny volby, a v jiných se volí třeba i třikrát. Proto bych se přimlouval za optimalisaci policejní taktiky: razie by se konaly pravidelně například dvakrát ročně. Obvinění by si na ten den přichystali teplé prádlo a bezpečně zazálohovali počítačová data, a už by jen čekali, kdy si pro ně přijde komando v kuklách.

Anebo, aby se ušetřily náklady za mzdy a pohonné hmoty, mohli by se i s počítači a dokumenty dostavit na policii sami. Tam by je jen zapsali, zajištěný materiál by se nasoukal do igelitových pytlů, zapečetil a uložil do skladu a obviněné by ubytovatelé rozdělili do cel, kde by bez stresu vyčkali uplynutí lhůty k zajištění a buď se vrátili domů, nebo, pokud by na ně padla nepřízeň osudu a špatná nálada nikomu neodpovědného a nepředvídatelného soudce, byli by předáni do vazební věznice.

sobota 27. září 2014

Miscellanea aneb Průběžné zprávy z bojiště

Začít nelze ničím jiným než kausou Coco, což je, jak se jistě všichni shodneme, přes sporé rozměry klienta případ právně vskutku monumentální. Starosta městské části rozhodl o nepodjatosti, my jsme se odvolali a spis putuje na magistrát, přičemž námitku jsme rozšířili o nové poznatky ze spisu. Tuhý odpor klade úřad ve věci naší žádosti o nahlédnutí do druhého, Petráskova spisu. Vyzval nás k doložení právního zájmu (že máme postavení poškozeného, mu nestačí) a druhou výzvou nás přinutil podat na Petráska žalobu. Vyhověli jsme (vždyť co by loyalní občan neudělal pro svého úředníka!) a dokument, pro jeho bizarnost a nepopiratelnou historickou hodnotu, vystavujeme. Správní úřad rovněž trvá na tom, že nahlédnout do spisu nám umožní, pouze bude-li s tím Petrásek výslovně souhlasit, takže rozhodnutí bude zřejmě opět v rukou magistrátu, případně soudu. Co se stalo s trestním oznámením, nám není zatím známo. Papírová válka tedy pokračuje, převzali jsme iniciativu a nemíníme ustoupit, resp. budeme postupovat tak ofensivně, že budou z Petráska i Sedláčkové létat chlupy.

K dalšímu mezníku dospěl i případ registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Protože Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti žalovaného v prodloužené lhůtě, do konce září, patrně ani nerozhodne, natož aby tak učinil pravomocně (a tím seznámil strany s důvody rozhodnutí), vzniká situace, že ministerstvo se dostane do prodlení i podle vlastního svérázného chápání lhůt. Může si dát ministrem lhůtu znovu prodloužit, přičemž takové opatření na ochranu proti nečinnosti bude už manifestně směšné, anebo může vydat čtvrté odmítavé rozhodnutí. Na to bychom arci reagovali trestním oznámením, neboť to by znamenalo, že ministerstvu jde pouze o obstrukce a odmítlo respektovat závazný právní názor soudu. Anebo může kapitulovat a Sdružení zaregistrovat. V takovém případě bychom vzali zpět odvolání v paralelním rejstříkovém řízení a do rejstříku poslali návrh na změnu názvu a stanov podle nového ObčZ. Kursy na jednotlivé varianty prý vypsala sázková kancelář Fortuna.

pátek 26. září 2014

Ex offo aneb Ze zápisků zvídavého čtenáře trestních spisů

Čta si minulý týden v trestním spisu Vlastimila Pechance, narazil  jsem v něm na nejednu pozoruhodnost. Přípravné řízení bylo zjevně vedeno zásadou pachatele už máme, tak proč komplikovat situaci nějakým dokazováním, a policie si s detaily vskutku hlavu nelámala. Cokoli svědčilo obviněnému, bylo ponecháno ve vyšetřovacím spisu, obhajobě nepřístupném, a do toho trestního se dostaly pouze listiny domněle nebo skutečně prokazující Pechancovu vinu. Přesto proklouzly i některé vydařené kousky.

Příkladmo žádost policie o ustanovení obhájce ex offo. Vyšetřovatel v ní přímo určuje, koho má nezávislý soud pro obhajobu vraha vybrat: Ustanovte JUDr. Švába z AK Svitavy, píše se v oné listině. Soud uposlechl a tohoto obhájce obviněnému skutečně ustanovil.

Nad tím, stejně jako nad mnoha dalšími listinami ve spisu, jsem notně nadzdvihl obočí, avšak domníval jsem se, že ve Svitavách je možná zkušených trestních obhájců málo a policista chtěl jen soudu usnadnit práci. Ovšem když mi následně V. Pechanec sdělil, že jej JUDr. Šváb hned na začátku obhajoby informoval, že je v oboru trestního práva zcela bez zkušeností a normálně dělá jen civil, svitlo mi: policie pro Pechance záměrně vybrala někoho, u koho měla jistotu nekvalitní, neagresivní a ve výsledku neúspěšné obhajoby.

Což se v průběhu vyšetřování potvrdilo: obhájce Milan Šváb byl sice u úkonů formálně přítomen, ale svědkům, jejichž výpovědi si odporovaly vnitřně i navzájem, kladl pouze alibistické, nekontroversní otázky, a při rekonstrukcích se uvolil vystupovat jako jeden z figurantů – patrně proto, aby měl o zákonnosti postupu co nejlepší přehled.

Ve fotbale se o hráči, který špatně brání, výsměšně říká, že tam stojí jako trainingový kužel. V právu takový pojem neexistuje, ale pro JUDr. Švába by se toto označení náramně hodilo: po celou dobu vyšetřování byl policistům než nemohoucím, neschopným sparring partnerem.

čtvrtek 25. září 2014

Závadový diskurs ve Fulneku

Dnes, milí čtenáři, tu mám pro vás opravdu pikantní případ závadového diskursu, jehož se měl dopustit třiadvacetiletý textilní extremista Jan B. z Fulneka.

Na iDnes o něm a jeho zločinech vyšel barvitý článek, doprovázený fotografiemi ilustrujícími jak jeho trestnou činnost, tak zavrženíhodné prostředí, v němž mladý muž žil. Autor článku Darek Štalmach (sta), který si patrně spletl povolání novináře a policisty, o obviněném mj. napsal: Policistům se zatím podařilo prokázat propagaci hned několika problémových organizací. Jde o neregistrovanou neonacistickou organizaci Blood and Honor – Combat 18, neonacistické militantní skinheadské organizace Hammer Skins, a také zakázané neonacistické hnutí Národní odpor, či organizace Anti-Antifa.

Podotkněme, že co se policistům skutečně podařilo prokázat, se ukáže až u soudu, přičemž nahlédnutím do usnesení o zahájení trestního stíhání zjistíme, že se zločincovou trestnou činností to nejspíš nebude tak horké, jak sta aktivisticky předstírá. Trička a ostatní oděvní součástky ponejvíce propagují neexistující organisaci Warriors Division, kterou si obviněný za účelem svého podnikání vymyslel, a za šifrou 244 se neskrývá, jak policejní orgán usoudil, odkaz na 244. pěší divisi wehrmachtu, nýbrž prosté 24-4, neboli W-D.

Ale nebudu čtenáře připravovat o authentický zážitek z četby usnesení, ve kterém se příkladmo dozví, jak Nejvyšší soud zakázal hnutí Národní odpor a jak lze podporovat a propagovat i prostým násobením dvou přirozených čísel (chybí vskutku jen ta o Česílkovi).

Nanejvýš pozoruhodný byl arci způsob, jak se policie dostala ke kompromitující výpovědi obviněného. Nejprve provedla domovní prohlídku, bezesporu jako neodkladný a neopakovatelný úkon, pak si od něj, bez obhájce a bez obvinění, nechala podat obsáhlé vysvětlení, načež obviněnému předala usnesení o zahájení trestního stíhání, v němž poznatky z výpovědi využila – a až na závěr mu nechala ustanovit obhájce ex offo, jistého Jakuba Nováka ze Studénky (což je, soudě podle absentujcí rekapitulační části v usnesení o zamítnutí stížnosti proti obvinění, opravdu prvotřídní moula, jak se ostatně na ustanoveného obhájce sluší). Podobně, bez přítomnosti obhájce obviněného, byli vyslechnuti i další svědci, mj. Janova bývalá přítelkyně a jeho otec.

Prognosa nicméně není dobrá, a obávám se, že pokud se nepodaří obviněnému opatřit solidní obhajobu, bude mít sta materiál na několik odstrašujících reportáží a ÚOOZ a jeho spolupracující znalci další snadnou kořist.

Případ budeme i nadále sledovat.

Poslanec Ondráček byl/nebyl komunistický físl

Poslyšte rozsudek jménem republiky: Za prvé: obžalovaný Josef Novák se neuznává vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Za druhé obžalovaný: Josef Novák se nezprošťuje obžaloby z tohoto zločinu, neboť senát Okresního soudu v Oslově nad Blblavou nedospěl k žádnému závěru ohledně jeho viny.

Nesmyslné? Ano, avšak naprosto ekvivalentní tomu, co před chvílí předvedla v přímém přenosu poslanecká sněmovna. Ta v rozporu s výslovnou dikcí § 16 odst. 2 jednacího řádu nepřijala žádné usnesení o odvolání Miroslava Kalouska proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru v kause komunistický físl.

Podle mého právního názoru je projednání bodu zmatečné a bude nutné je zopakovat s takovou procedurou, která jiný výsledek než jednu ze čtyř alternativ předpokládaných jednacím řádem nepřipustí (a je otázkou, zda toho lze vůbec dosáhnout, pokud není fikce přijetí některého ze čtyř typů usnesení pro takový případ zakotvena přímo v jednacím řádu). V tuto chvíli však každopádně zůstává usnesení výboru nepravomocné a nevykonatelné a Kalousek se nemusí ani omlouvat, ani platit.

středa 24. září 2014

Coco v. Petrásek aneb Fair trial v Bystrci

Úternímu jednání ve věci ratlíka Coco viněného ze zaštěkání na státního zástupce Jana Petráska předcházela důrazná intervence ze strany státního zastupitelství, provedená buď samotným Petráskem, nebo – jak bychom se spíše domnívali – jeho šéfkou, městskou státní zástupkyní v Brně Kateřinou Jiráskovou.