Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Samolepky pokračují
Samolepkový proces neskončil, samolepkový proces trvá! Nejvyšší státní zástupce nezklamal očekávání aktivistickou veřejností v něj vkládaná a podal proti usnesení o zastavení trestního stíhání v případě zločinecké skupiny Vondrák, Dupová a spol. dovolání. Vždyť co by to bylo za trestní řízení, kdyby mělo skončit už po deseti letech!
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Samolepkový proces
- Počet zobrazení: 3441
Kausa Čapí hnízdo: Nad některými aspekty a důsledky Zemanova rozhodnutí
Protože zatím nemáme k disposici usnesení, jímž se trestní stíhání Andreje Babiše a Jany Mayerové v kause Čapí hnízdo obnovuje, bylo by nezodpovědné pouštět se do jeho komentování; omezme se tudíž na dvě poznámky.
Za prvé, nedomníváme se, že bude nutné žádat o nové vydání A. Babiše k trestnímu stíhání. Pravomoc nejvyššího státního zástupce rušit usnesení o zastavení trestního stíhání představuje mimořádný opravný prostředek sui generis, a je tak třeba postupovat analogicky k situaci, že by toto rozhodnutí bylo zrušeno např. povolením obnovy řízení. V takovém případě se, stejně jako u všech mimořádných opravných prostředků v trestním řízení, ruší původní rozhodnutí s účinky ab origine, tedy jako by nebylo nikdy vydáno, a to, co jeho domnělá právní moc způsobila, nebývá zpravidla takového druhu, aby to vyžadovalo zvláštní postup – za normálních okolností nejsou ve hře žádná v dobré víře nabytá práva, jak tomu běžně bývá v civilních sporech; i proto je úprava § 174a TrŘ velmi kusá. Není tedy správný právní názor, že rozhodnutí Pavla Zemana je ekvivalentní pokračování v přerušeném trestním stíhání; taková analogie není na místě.
Za druhé si nejsme zcela jisti, zda není rozhodnutí o nestíhání stáda Babišových bílých koní předčasné. Nešlo, snad s výjimkou Babišova syna, o osoby stižené duševní poruchou a všichni věděli, co dělají, jestliže se k roli bílého koně propůjčují. Nelze presumovat, že by věděli, co s jejich podpisy Babišovi lidé udělají, ale není vyloučeno, že minimálně někteří z nich o tom povědomost měli a že si dobře uvědomovali, že skutečné nebo fiktivní vyčlenění Čapího hnízda z holdingu je účelový, fraudulentně motivovaný krok. Proto bychom měli za vhodnější, kdyby jejich vinu, zejména z hlediska možného naplnění subjektivní stránky stíhaného zločinu, posoudil soud.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Jiné případy
- Kategorie: Čapí hnízdo
- Počet zobrazení: 1971
Padla facka, padla na konferenci
Toho dne se v hotelu Grand Majestic Plaza na Petrském náměstí v Praze nic mimořádného nestalo.
Nebo ano? Ale to by nám přece kvalitní zpravodajská media v čele s veřejnoprávní televisí a rozhlasem nezatajila. Opakujte si: je to fake news!
Aktualisováno.
Nakonec se Deník N, kde Petra Procházková působí, přece jen vyjádřil, přirozeně perem samotné akterky: byla to provokace. Taky si myslíme: drzá, nestoudná provokace ideodiversní centrály proti bezbranné novinářce, které nezbylo nic jiného než oponentovi v sebeobraně vyrazit z ruky mobil a pak ho udeřit do obličeje. Blahopřejeme, paní Petro, a děkujeme, že jste nám dala vzpomenout Rudého práva a jeho nezapomenutelných úvodníků. V těch dobách byste se rozhodně neztratila!
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3035
Útok na veřejnou kontrolu nad justicí pokračuje aneb Za soudnictví ještě tajemnější
Překvapivě však nová vlna ofensivy nevychází od Úřadu pro ochranu osobních údajů, nýbrž ze samotného resortu justice, který prý zvažuje, zda by se vedle osobních údajů neměly znečitelňovat i spisové značky. Tak určitě: a také jména soudců, znalců, informace o právnických osobách (vezměme takové jednočlenné sro, tam je mezi společníkem a společností tak úzká vazba, že veškeré informace o společnosti jsou vlastně informacemi o společníkovi!), a pro jistotu i datum.
Vím, že se asi budu opakovat, ale soudnictví je a ve fungujícím demokratickém právním státě musí zůstat veřejnou věcí. Když nechceš, aby se vědělo, že kradeš nebo podvádíš, anebo že jsi zanedbal dozor nad svěřenou osobu (Oxano Antošová), tak to prostě nedělej! Je to tvrdé a může to působit jako dodatečný trest, ale je to normální, protože spravedlnost je příliš důležitou hodnotou, než abychom ji mohli ponechat bez veřejné kontroly.
Pro příklad: domnívá se někdo z přítomných, že kdyby veřejnost neměla přístup k informacím o procesu s Romanem Janouškem, Markem Dalíkem nebo o stíhání Andreje Babiše a nesměla si vyžádat podle informačního zákona rozhodnutí – protože by neznala spisovou značku – žili bychom v lepší společnosti?
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2424
Adam B. Bartoš se obrací na Ústavní soud
A opět něco hrachu na stěnu… Adam B. Bartoš, odsouzený za svou politickou činnost k podmíněnému trestu, podává proti usnesení Nejvyššího soudu ústavní stížnost.
Z argumentace soudruhů soudců vyjímáme zvláště zdařilou pasáž (§ 40):
Pouze jako obiter dictum Nejvyšší soud dodává, že z judikatury ESLP vyplývá, že musí být důsledně odlišovány jednotlivé případy tzv. symbolických činů v závislosti na kontextu, v němž byly učiněny. Dovolatel makety šibenice využil v souvislosti se svými nenávistnými projevy vyzývajícími k násilí, je tudíž zřejmé, že tato symbolika sloužila k umocnění těchto aspektů jeho projevu. Vzhledem k agresivitě a nenávistné povaze projevu dovolatele během jeho veřejných vystoupení nelze použití dané makety v jeho případě považovat toliko za metaforu dokreslující jeho kritiku establishmentu, jak se snaží předložit. V kontextu jeho výzev k násilí, ozbrojování, tvoření domobran a jiného se jedná o další formu výhružky, agrese a nenávisti. Naopak pokud byla maketa šibenice použita při demonstracích proti vládě bez dalších projevů agrese nebo výzev k násilí a sloužila toliko k obrazovému dokreslení požadavků demonstrujících, pak je zřejmé, že se jejich jednání pohybovalo v rámci kritiky chráněné svobodou projevu.
Ne všechny šibenice – a ne všichni lidé – jsou si v této naší podivné demokracii rovni.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Adam B. Bartoš
- Počet zobrazení: 2262
13 / 504