Překvapivě však nová vlna ofensivy nevychází od Úřadu pro ochranu osobních údajů, nýbrž ze samotného resortu justice, který prý zvažuje, zda by se vedle osobních údajů neměly znečitelňovat i spisové značky. Tak určitě: a také jména soudců, znalců, informace o právnických osobách (vezměme takové jednočlenné sro, tam je mezi společníkem a společností tak úzká vazba, že veškeré informace o společnosti jsou vlastně informacemi o společníkovi!), a pro jistotu i datum.

Vím, že se asi budu opakovat, ale soudnictví je a ve fungujícím demokratickém právním státě musí zůstat veřejnou věcí. Když nechceš, aby se vědělo, že kradeš nebo podvádíš, anebo že jsi zanedbal dozor nad svěřenou osobu (Oxano Antošová), tak to prostě nedělej! Je to tvrdé a může to působit jako dodatečný trest, ale je to normální, protože spravedlnost je příliš důležitou hodnotou, než abychom ji mohli ponechat bez veřejné kontroly.

Pro příklad: domnívá se někdo z přítomných, že kdyby veřejnost neměla přístup k informacím o procesu s Romanem Janouškem, Markem Dalíkem nebo o stíhání Andreje Babiše a nesměla si vyžádat podle informačního zákona rozhodnutí – protože by neznala spisovou značku – žili bychom v lepší společnosti?

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)