Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Vzduch v soudní síni by se dal krájet, blíží se rozsudek. Strany dostávají prostor k závěrečným návrhům. Nejprve povstane žalobce, významně si odkašle a praví: Pane předsedo, prosím, aby během mého návrhu pan žalovaný počkal na chodbě: mám pro vás závažné informace, které vaše rozhodnutí jistě ovlivní, ale které by se neměl žalovaný dozvědět.

Komické? Ano, v civilním řízení bezesporu. V řízení trestním, bohužel, běžná praxe, zejména rozhoduje-li se o vazbě. Obviněnému bývá během přípravného řízení běžně upíráno nahlížet do spisu – přestože Ústavní soud proti tomu občas cosi zamrmlá – a o tom, co bylo soudci jako podklady k jeho rozhodnutí vlastně předloženo, se obvykle dozví až po skončení vyšetřování.

Ve Zlíně tuto praxi povýšili takříkajíc na nový level: policie tam dodává soudu případové analysy, které nejsou při vazebním zasedání ani předneseny, ani se s nimi obviněný nesmí seznámit, pouze soud na jejich základě o vzetí do vazby, případně o jejím pokračování, rozhodne:

Dobře to tam mají zařízeno: obviněný přece sám nejlíp ví, za co je ve vazbě!

2 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 1750

Advokacie je zároveň jedním z nejkrásnějších a jedním z nejodpornějších povolání. Ke stinným stránkám profese patří, že pokud klient zavelí, musí advokát odhodit všechny zábrany a zapomenout na zásady, které mu vštěpovali na škole, a začít např. tvrdit, že vražda je morální, úplatek byla jen provise (a peníze ve škatuli jen trochu jiné víno), případně že sražený chodec obviněnému lstivě a v sebevražedném úmyslu skočil před automobil, když řečený projížděl kolem tramvajového ostrůvku stošedesátikilometrovou rychlostí.

Přinášíme pěknou ukázku, kam až může advokát při obraně zájmů klienta zajít, aniž by se zarděl, v podobě vyjádření Městské části Brno-střed v kause rozpuštěného prvomájového pochodu. Komentovat nemíníme, nechť si soudný čtenář udělá o žalovaném představu sám, a omezíme se toliko na repliku, jíž jsou největší nesmysly vyjádření uváděny na pravou míru.

4 komentáře
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 1606

Jak jsme avisovali na sociálních sítích, pro velký úspěch první saisony našeho seriálu z kroměřížského, zlínského a otrokovického podsvětí Nevyšetřovatelé chystáme letos pokračování, druhou řadu. Ta bude odvysílána, jestliže se nenaplní touhy našich nepřátel a nepodaří se nás konečně uvrhnout do vězení, na podzim, avšak jako malý teaser toho, o co půjde, zveřejňujeme ústavní stížnost, jíž jeden z hrdinů seriálu, David Š., brojí proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jenž naznal, že methoda pachové identifikace je spolehlivou a použitelnou methodou k usvědčení obviněného – ať si proti tomu potrhlí vědátoři ze Suchdola remcají, jak chtějí.

A kdo bude ve druhé řadě vystupovat? Můžete se těšit na známé zlínské policejní firmy Minkse, Pišoju, Pazderu a další, v roli znalce opět vystoupí Martin Kloubek, jen osoby soudců jsou jiné: tím prvostupňovým je Radomír Koudela ze zlínské pobočky brněnského krajského soudu a předsedou senátu stolice odvolací Libor Losa.

Již brzy na tomto blogu!

Komentáře (14)
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Zločin u Vizovic
Počet zobrazení: 2206

Pět ze šesti žalobců postižených nezákonnými domovními prohlídkami v akci Hledá se Borl podává proti rozsudku Městského soudu v Praze dovolání. S úspěchem ovšem nepočítáme, Nejvyšší soud, už proto, že významnou část jeho soudců doposud tvoří normalisační komunisté, má pro porušování základních práv pochopení: co policie činí, je pro tento soud vždy správné a potřebné.

Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hledá se Borl
Počet zobrazení: 1065

Toto ocenění by mělo být uděleno už v červenci, avšak dozvěděli jsme se o něm až nyní a s omluvou je tudíž se zpožděním udělujeme jako cenu srpnovou; slavnostně tak vyhlašujeme, že laureátem prestižní ceny našeho blogu Osel měsíce za měsíc srpen se stává pražský advokát Pavel Kožoušek, který svému klientovi Igoru Ševcovovi, známému díky stíhání pro podezření z pokusu o zapálení domu ministra obrany Stropnického, poradil podat žalobu na stát až po skončení přestupkového řízení. Ta byla zamítnuta, any se tyto nároky promlčují v šestiměsíční subjektivní promlčecí době; jde patrně pouze o náhradu nemajetkové újmy, ostatní nároky uspokojilo ministerstvo spravedlnosti dobrovolně. Prvně jmenovanému pitomci k významnému ocenění spojenému s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafů blahopřejeme.

Osud Ševcovova nároku je patrně zpečetěn, přesto se, for the sake of argument, můžeme pokusit o analysu procesní situace, do níž osel-advokát svého klienta dostal. Předně lze asi vyloučit možnost, že by Ústavní soud vyslovil nepřiměřenost oné lhůty; to mohl ve své judikatuře učinit již nesčetněkrát a dosud nikdy k tomu nepřistoupil, byť se nad relativní krátkostí lhůty, zdvihna institucionální prostředník, již byl pozastavil.

Zbývá tedy argumentum, že dokud nebylo přestupkové řízení skončeno, nedokázal Ševcov stanovit výši požadované náhrady, protože tu mohlo významně ovlivnit, zda se dopustil nebo nedopustil aspoň přestupku. To je v souladu s názorem Nejvyššího soudu (např. 30 Cdo 1747/2014 a 30 Cdo 461/2015), že povinností žalobce v náhradovém řízení je snést srovnatelné případy (a že tedy ve vztahu k judikatuře tu neplatí zásada iura novit curia), a bez vědomosti o tom, zda šlo nebo nešlo o přestupek, to může být skutečně nemožné. Proti tomu ovšem stojí názor Ústavního soudu (IV. ÚS 2338/18, § 31), že žalobce v těchto případech nemusí vysvětlovat, jak k žalované částce dospěl.

Přesto nevidíme Ševcovovu posici jako příliš nadějnou: nezapomínejme, že soudci Obvodního soudu pro Prahu 2 rozhodující o těchto žalobách jsou v prvé řadě zaměstnanci žalované a až ve druhé řadě, pokud vůbec, nezávislými arbitry rozhodujícími spor mezi stranami: a stát umí být prostřednictvím ministerstva spravedlnosti velmi vděčný a jejich vstřícnost ocenit např. v podobě urychleného, odborným kvalitám neodpovídajícího karierního postupu (Markéta Jirásková, Pavel Riedlbauch, Vít Bičák, Jan Passer, jakož i mnozí jiní bývalí soudci tohoto soudu rozhodující – shodou okolnosti téměř vždy ve prospěch státu – o nárocích podle zákona č. 82/1998 Sb.).

V případě, že I. Ševcov neuspěje, zbývá mu jedině žaloba na svého advokáta, ale ani tam nejsou jeho vyhlídky optimistické, už proto, že v této zemi neexistuje ani jeden advokát, který by se z obavy před kárnou odvetou České advokátní komory odvážil jeho zastoupení převzít; no a tak si tady žijeme…

Komentáře (5)
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Igor Ševcov
Počet zobrazení: 1786