Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Dejte mu metál!
Pravil president Miloš Zeman při letošním udělování státních vyznamenání:
Přecházím nyní k dalšímu člověku, který byl rovněž předmětem závisti až nenávisti, a to je Jan Antonín Baťa. Byl to pokračovatel tradice Tomáše Bati, ale byl obviněn z kolaborace, třebaže žil v zahraničí a třebaže finančně pomáhal exilu, ale vše bylo dobré, aby mu byl konfiskován jeho majetek. Chtěl bych připomenout, a pan premiér to dobře ví, že je autorem nám společné publikace Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, vizionářské publikace. Jan Antonín Baťa založil v Brazílii dvě města a nechal postavit most přes řeku Paraná. Člověk jeho manažerských schopností by byl po druhé světové válce vítán, ale zvítězila závist, konfiskace majetku a obvinění z kolaborace.
Ještě že už žijeme v demokratické době, kdy dávno neplatí, že vše je dobré, abychom mohli veřejné nepřátele připravit o majetek.
A tak, příkladmo, když potomci Jana A. Bati po zrušení retribučního rozsudku z r. 1947 požádali o finanční kompensaci za konfiskovanou vilu ve Zlíně, včetně rozsáhlých pozemků v jejím okolí, vůbec se od českých soudů – v senátech patrně k tomuto účelu zvlášť vybraných tak, aby je tvořili výhradně bývalí členové komunistické strany – nedozvěděli, že svou žádostí obcházejí restituční zákonodárství (které se na tyto případy nevztahuje), a když chtějí náhradu za znárodnění Baťových závodů – protože znárodnění se mělo provést přímo z dekretu za náhradu – řízení před dobrými pěti lety fakticky neskončilo na tom, že Obvodní soud pro Prahu 1 není schopen zjistit od brasilských státních orgánů seznam dědiců zemřelých Baťových dcer, a proto řízení o nároku nemůže (a nikdy nebude) pokračovat.
Ale posun to je, ne, že ne! Před r. 1989 by Baťovy potomky zavřeli, dnes jim na Pražském hradě zahrají maňáskové divadlo a na cestu zpět jim dají státní vyznamenání. Svých okradených si tento stát váží.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Jan A. Baťa
- Počet zobrazení: 1764
Nějak to uděláme
Jednou z nejhorších věcí na komunistickém bezpráví bylo tzv. instrumentální pojetí práva
, tedy podřízení procedury politickému zadání a dosažení žádoucího výsledku jakoukoli cestou. Příkladmo, když někdo nesouhlasil s okupací země a s politikou komunistické strany, byl mu odpojen, pod pseudoprávní záminkou, telefon, případně přišel o řidičský průkaz, a rovněž tak věznění disidentů bylo jen výjimečně odůvodňováno skutečnou příčinou, ale dělo se tak pod nejrůznějšími záminkami.
Protože se v justici prakticky nevyměnilo osazenstvo, zejména na rozhodujících posicích, přetrvává takové pojetí práva mnohde dodnes. Vzpomeňme vraha Ivana Roubala, jehož v r. 1997 propustil soudce Jiří Horký z vazby, a hned u brány věznice jej policie zadržela pro podezření z jiné, smyšlené trestné činnosti, za kterou jej další, spolupracující soudce poslal do vazby.
Totéž zneužívání práva se vine jako příslovečná červená nit českým právním prostředím dodnes. Tento týden byla ku příkladu odsouzena Iveta Šperlichová ze zlínské pobočky brněnského krajského soudu (ano, ta, která nepoznala, že Michal Šnajdr je nevinen a poslala ho na 10 let na Mírov) kárným senátem k 30% snížení platu, avšak protože důkazem byla tajně pořízená nahrávka z porady senátu, muselo se to stát formálně z jiného důvodu než proto, že obviněného nazvala odpadem
a jeho obhájce blbečkem
: proto, že se v jiné věci sama nevyloučila, přestože byla podjatá – tedy pro něco, co se u českých soudů děje dnes a denně a nikoho to nevzruší.
A další případ, vražedkyně Petra Janáková. Tu soud musel jako těhotnou propustit, avšak nyní byla vzata do vazby za to, že obvinila dozorce ze znásilnění. Nejsměšnější je ovšem důvod vazby: prý hrozí obava, že uprchne nebo se bude stíhání vyhýbat. S ohledem na to, že byla pravomocně odsouzena na třicet let, si stěží lze vymyslet absurdnější záminku.
Ale tak to prostě chodí: jak říkávám, justice je křivou páteří této společnosti a to, že jsme nebyli schopni svléknout z talárů ani ty největší justiční zrůdy, bude determinovat stav tohoto resortu po nejméně dvě další generace.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2754
Nevyšetřovatelé 2, díl VII: Jednání
Soud v senátu Radomíra Koudely nařídil veřejné zasedání o návrhu na povolení obnovy poměrně rychle, za necelý měsíc. Soud si vyžádal zdravotní dokumentaci týkající se hospitalisace zavražděného Miroslava Sedláře po údajném pádu se schodů, a když jsme její kopii předali k posouzení odborníkovi, ten se zhrozil. Verdikt byl jednoznačný: diagnostikovaná zranění, tedy fraktura sterna a okcipitální části lebky s rozsáhlým krvácením do mozku, nemohla být ani samostatně, a už vůbec ne společně způsobena pádem se schodů v důsledku nešťastné náhody. Síla, a to o poměrně velké intensitě, musela působit zepředu i zezadu, což u pádu na schodech možné není, nadto i k samotné fraktuře sterna je potřebná vyšší síla než ta, kterou může způsobit takový pád.
Tím se dosti podstatně mění pohled na zločin ve Slopném: nemohlo jít o loupež, ale o nejméně dva fysické útoky, s rostoucí brutalitou. První mohl vypadat např. tak, že útočník oběť povalil na zem a kopl ji do hrudníku tak intensivně, že M. Sedlář narazil hlavou o pevnou překážku, načež ztratil vědomí, a druhý, který byl pro oběť fatální, o měsíc později, již známe: útočník poškozeného ubil tělem plynové pistole.
Také se ukázalo, jak to bylo se zdravotními důvody, pro které soud odpustil korunnímu svědku obžaloby Milanu Rakašovi z jeho 6,5letého trestu více než čtyři roky: všechny znalecké posudky sepsal sám jeho ošetřující lékař, jistý MUDr. Jiří Klug ze Svitav – nejspíš, aby měl od věci náležitý odstup!
Pro úplnost je třeba dodat to, co jsme v rychlém tempu prvních částí opomněli: než se odsouzený David Šimon rozhodl pro změnu obhájce, spolupracoval několik let se Spolkem Šalamoun. To je takový institucionální Brouk Pytlík české justice: nic z práva neumějí, nikdy nikomu nepomohli, zato všemu rozumějí a vědí nejlépe, jaká taktika obhajoby je pro jejich klienty nejvhodnější. Výsledkem je, že chtěli-li by být upřímní, museli by své služby inserovat s upoutávkou: Máte rádi mříže? A chcete si pobytu za nimi dosytosti užít? Pak neváhejte, náš Spolek Šalamoun vám zajistí pobyt ve vězení na opravdu dlouhou dobu. Výsledek zaručen, potvrdí stovky spokojených klientů!
Návrh na povolení obnovy byl projednán rychle a jednoznačně (MP3; pozor, poslech pouze pro silné povahy): methoda pachové identifikace je nezpochybnitelná, a o imanentně pravdomluvném svědku, propuštěném vězni Rakašovi nebyla v ústním odůvodnění zmínka vůbec: zjevně jde o horký brambor, který soudy budou po svém zvyku ignorovat. Pominuty byly ovšem i další důkazy, notabilně ten o předchozím útoku, maskovaném za pád se schodů, i snímek z kamerového záznamu. A protože všechny relevantní důkazy byly zamítnuty, mohl soud slavně uzavřít, že podmínky obnovy nebyly splněny, protože žádné nové důkazy ani skutečnosti neexistují. V logice se tomu říká důkaz kruhem.
Odsouzený podal přímo při jednání stížnost, takže pokračovat se bude u Vrchního soudu v Olomouci.
(pokračování příště)
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Zločin u Vizovic
- Počet zobrazení: 5620
Zastavení samolepkového procesu je pravomocné
Dnes doručeným usnesením zamítl Krajský soud v Praze stížnost státní zástupkyně Zdeňky Galkové proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, jímž byl zastaven bez několika dnů deset let běžící Velký samolepkový proces ve věci zločinecké skupiny Vondrák, Dupová a spol. Zraky spojené Pravdy a Lásky se nyní upírají k nejvyššímu státnímu zástupci, který jedině se může dovoláním pokusit tento nezvratný výsledek změnit. A pokud to nevyjde, zbývá těšit se nadějí, že neoprávněně obvinění nedostanou náhradu za průtahy v řízení, jak krajský soud v závěru svého usnesení naznačuje; jenže to se mýlí, protože taková kompensace přichází v úvahu, jen pokud je závěr o spáchání trestného činu víceméně nesporný – a v nálepkové kause byl naopak vydán jediný, a to zprošťující rozsudek.
Bývalým obviněným blahopřejeme a věříme, že jim naše vyspělá demokratická společnost napomůže k rychlé resocialisaci (přičemž M. Dupové nabízíme individuální resocialisační program).
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Samolepkový proces
- Počet zobrazení: 3613
Komunikujeme s úřadem
Jsou situace, kdy člověku prostě dojde trpělivost a vůči úřadu se vyjádří graficky.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Právnické výpočty
- Počet zobrazení: 4092
15 / 504