Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Soudce Jiří Lněnička obdržel za svůj komentář k rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání obžaloby ve vleklém případu Lukáše Nečesaného, výtku od předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala.

Jakkoli je to výtka oprávněná, máme přesto určité výhrady k možnosti takovou sankci uložit (a mediálně komentovat). Podle ustanovení § 88a zákona o soudech a soudcích platí, že drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující.

Toto oprávnění svědčí tedy těm kárným navrhovatelům, kteří jsou sami orgánem státní správy soudů, což znamená, že tak může učinit ministr spravedlnosti a předsedové soudů u sobě přímo nebo nepřímo podřízených soudců, nikoli ovšem president republiky nebo ombudsman. Tato úprava ovšem zároveň znamená, že se nekoná žádné kontradiktorní kárné řízení, ve kterém se soudce může případně obhájit, ale oprávněný orgán rozhodne – a proti výtce není obrany: nelze podat ani odpor, ani se odvolat, rozhodnutí o výtce je pravomocné, definitivní a neměnné.

S ohledem na to, že důtka je jedním z kárných opatření, a to nikoli nejmírnějším (tím je upuštění od potrestání, kdy sankce uložena není, ale už s ohledem na veřejné projednání věci má takový výsledek řízení pro soudce negativní dopad), domníváme se, že stávající úprava není ústavně konformní, protože zasahuje do principu dělby moci ve státě: jakkoli výtka kárného žalobce nemá žádné přímé důsledky, je dehonestující a lze si snadno představit situaci, kdy s ní soudce nesouhlasí a preferoval by projednání obvinění z deliktu v řádném procesu; to je mu však de lege lata upřeno.

4 komentáře
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Lukáš Nečesaný
Počet zobrazení: 999

Vzduch v soudní síni by se dal krájet, blíží se rozsudek. Strany dostávají prostor k závěrečným návrhům. Nejprve povstane žalobce, významně si odkašle a praví: Pane předsedo, prosím, aby během mého návrhu pan žalovaný počkal na chodbě: mám pro vás závažné informace, které vaše rozhodnutí jistě ovlivní, ale které by se neměl žalovaný dozvědět.

Komické? Ano, v civilním řízení bezesporu. V řízení trestním, bohužel, běžná praxe, zejména rozhoduje-li se o vazbě. Obviněnému bývá během přípravného řízení běžně upíráno nahlížet do spisu – přestože Ústavní soud proti tomu občas cosi zamrmlá – a o tom, co bylo soudci jako podklady k jeho rozhodnutí vlastně předloženo, se obvykle dozví až po skončení vyšetřování.

Ve Zlíně tuto praxi povýšili takříkajíc na nový level: policie tam dodává soudu případové analysy, které nejsou při vazebním zasedání ani předneseny, ani se s nimi obviněný nesmí seznámit, pouze soud na jejich základě o vzetí do vazby, případně o jejím pokračování, rozhodne:

Dobře to tam mají zařízeno: obviněný přece sám nejlíp ví, za co je ve vazbě!

2 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 1039

Advokacie je zároveň jedním z nejkrásnějších a jedním z nejodpornějších povolání. Ke stinným stránkám profese patří, že pokud klient zavelí, musí advokát odhodit všechny zábrany a zapomenout na zásady, které mu vštěpovali na škole, a začít např. tvrdit, že vražda je morální, úplatek byla jen provise (a peníze ve škatuli jen trochu jiné víno), případně že sražený chodec obviněnému lstivě a v sebevražedném úmyslu skočil před automobil, když řečený projížděl kolem tramvajového ostrůvku stošedesátikilometrovou rychlostí.

Přinášíme pěknou ukázku, kam až může advokát při obraně zájmů klienta zajít, aniž by se zarděl, v podobě vyjádření Městské části Brno-střed v kause rozpuštěného prvomájového pochodu. Komentovat nemíníme, nechť si soudný čtenář udělá o žalovaném představu sám, a omezíme se toliko na repliku, jíž jsou největší nesmysly vyjádření uváděny na pravou míru.

4 komentáře
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 1185

Jak jsme avisovali na sociálních sítích, pro velký úspěch první saisony našeho seriálu z kroměřížského, zlínského a otrokovického podsvětí Nevyšetřovatelé chystáme letos pokračování, druhou řadu. Ta bude odvysílána, jestliže se nenaplní touhy našich nepřátel a nepodaří se nás konečně uvrhnout do vězení, na podzim, avšak jako malý teaser toho, o co půjde, zveřejňujeme ústavní stížnost, jíž jeden z hrdinů seriálu, David Š., brojí proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jenž naznal, že methoda pachové identifikace je spolehlivou a použitelnou methodou k usvědčení obviněného – ať si proti tomu potrhlí vědátoři ze Suchdola remcají, jak chtějí.

A kdo bude ve druhé řadě vystupovat? Můžete se těšit na známé zlínské policejní firmy Minkse, Pišoju, Pazderu a další, v roli znalce opět vystoupí Martin Kloubek, jen osoby soudců jsou jiné: tím prvostupňovým je Radomír Koudela ze zlínské pobočky brněnského krajského soudu a předsedou senátu stolice odvolací Libor Losa.

Již brzy na tomto blogu!

14 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Zločin u Vizovic
Počet zobrazení: 1572

Pět ze šesti žalobců postižených nezákonnými domovními prohlídkami v akci Hledá se Borl podává proti rozsudku Městského soudu v Praze dovolání. S úspěchem ovšem nepočítáme, Nejvyšší soud, už proto, že významnou část jeho soudců doposud tvoří normalisační komunisté, má pro porušování základních práv pochopení: co policie činí, je pro tento soud vždy správné a potřebné.

Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hledá se Borl
Počet zobrazení: 675