Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Zatímco srovnávací reklama je předpisy upravujícími soutěžní právo poměrně silně omezena, resp. téměř vždy zakázána, v případě reklamy politické tomu tak není – a asi ani rozumně být nemůže: politika je, na rozdíl od obchodu, kontaktní sport. I zde jsou ovšem určité meze.

V Praze 3 dali dosud neznámí pachatelé vylepit falešné, svým obsahem diskreditační plakáty Strany Zelených, příkladmo s textem Tady parkovat nebudeš! Místo parkovišť vysadíme parky. Zelení na radnici Prahy 3

Domníváme se, že se jedná o trestný čin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) TrZ. K tomu, aby tomu tak bylo, musí být cumulative splněno několik podmínek:

  1. Inserce musí být způsobilá vyvolat u materiálně významné části veřejnosti omyl, tedy dojem, že se jedná o authentické plakáty politického konkurenta. To je v daném případě splněno přibližně u poloviny plakátů, u druhé poloviny musí být i velmi nebystrému občanu jasné, o co ve skutečnosti jde.
  2. Dostatečně významná musí být i způsobená újma, tedy škodlivý následek, v daném případě spočívající ve vyvolání averse k poškozené politické straně. I k tomu zde došlo, protože strana, která prima facie arogantně vyhrožuje voličům, že někde nebudou parkovat, protože tam bude vysazen park, utrpí na preferencích. Obhajoba, že plakáty jen věrně parafrasují skutečnou politiku Zelených, může stěží obstát, protože součástí politického marketingu, tím, co stranu u voličů prodává, je vedle obsahu i forma.
  3. Trestní represe musí být prostředkem ultimæ rationis. V úvahu přichází rekvalifikace na přestupek, arci ta podle našeho názoru není na místě. Význam v tomto ohledu má, nakolik je škodlivý následek napraven příkladmo v důsledku široké publicity faktu, že se jedná o fake. Někteří voliči se o tom jistě dozvědí, z medií nebo v diskusi s příbuznými nebo s přáteli, nicméně nikoli malá část zůstane v domnění, že se takto presentují skuteční Zelení.

Proto je na místě, aby policie zadavatele plakátovací kampaně vypátrala a obvinila.

Přidat komentář
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 362

Aktivista na dlažbě

Nastupující podzim, za okny, minimálně tady v Praze, nevlídné šero a smog, venku řádí novinářské hyeny, čas jako stvořený, dát si dalšího Davida Navaru. Dnes to bude usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuto Navarovo dovolání ve sporu o nedovolené rozšiřování jeho podoby. Obojí rádi rozšiřujeme.

Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: David Navara
Počet zobrazení: 384

Omlouváme se všem uživatelům systému legal.pecina.cz za, jak doufáme, dočasné problémy s modulem UDS (archiv úředních desek soudů a státních zastupitelství).

Informatici ministerstva spravedlnosti provádějí od začátku října upgrade svého systému, a momentální stav je takový, že jim v řadě případů jeden a ten samý identifikátor dokumentu odkazuje na několik položek: jde patrně o mimořádně vyspělý databasový systém, protože se zdá, že mu to vůbec nevadí.

Nám arci ano, a v této chvíli horečně pracujeme na řešení, kterým bychom závadu eliminovali a uvedli náš systém do souladu s jejich.

Děkujeme za pochopení!

Přidat komentář
Kategorie: Právnické výpočty
Počet zobrazení: 536

Ten den nezačal pro kpt. Lubomíra Prnku, vrchního komisaře zlínské kriminálky pověřeného nevyšetřením únosu Zuzany Vybíralové, vůbec dobře. Na stole před ním stál hrnek s nedopitou kávou a na monitoru se stkvěla písemnost, která mu toho dne zkazila náladu. Nakonec se rozhodl, zvedl mobil a vytočil číslo svého kolegy a dávného kamaráda Jana Ovčáčka.

– Cože? Obhájce? A že chce do spisu? A to jako nevíš, co s tím? No jasně, že jo, ty vole, u Šlachty jsme měli na žádosti advokátů zvláštní skartovačku. Jen klid, brácho, prostě to hoď do koše, on dá měsíc-dva pokoj a když si bude stěžovat, Malůš už ví, jak ho srovnat. Je to kámoš, ten nás podrží, vždyť víš, ne? dodal Ovčáček spiklenecky.

Chmury však vrchního komisaře neopustily. Vzpomněl si, kolik práce dalo vymyslet versi, ve které budou všichni pachatelé, které Cholenský odhalil, nevinní: jak pracně vysvětloval těm dvěma moulům, Lorencovi a Ševčíkovi, že na Rohlence byli úplně náhodou na kuřecích křidélkách, a do Kroměříže jel Ševčík pro starožitné zrcadlo pro pratetu, a jak se nadřel, než to všechno sestylisoval do protokolu, tak aby vše do puntíku sedělo, včetně Faltýnkovy nové výpovědi. A také, jak musel vysvětlovat Zavadilovi, že nikdy žádnou audinu neměl, nemá a mít nebude, natožpak černou s koženými sedačkami. A teď, když už měl všechno připravené pro usnesení o odložení věci, přijde tohle! Nikdy Cholenského neviděl, ale živě si představil, jak sedí v jeho kanceláři a s pobaveným výrazem listuje jeho spisem, jeho, takříkajíc, životním dílem. Ne, to se nesmí stát! Dobře to řekl Honza, obhájci spis do rukou nepatří.

Tu husu Vybíralovou nám byl čert dlužen, opakoval si sám pro sebe Prnka, setřel si pot s čela a znovu se začetl do žádosti.

Měsíc uplynul jako voda a jak Ovčáček správně předpověděl, obhájce Michala Šnajdra, neprávem odsouzeného za únos kroměřížské podvodnické dcerky Zuzany Vybíralové, si stěžoval na průtahy dozorujícímu státnímu zástupci Martinu Malůšovi. Toho měl teď Prnka na drátě.

– A proč mu prostě nenapíšete, že do spisu nesmí, že není obviněný ani poškozený? otázal se jej státní zástupce přísně.

– Ale pane doktore, do spisu smí, má na tom právní zájem, sám to tam vysvětluje, přece…, oponoval nesměle policista.

– Vy jste fakt nemožně natvrdlej, Prnka! No jistě, že tam smí, vy to víte, on to ví, já to vím, všichni to vědí, ale když mu napíšete, že nesmí, má si kam stěžovat? Nemá! Chápete už konečně?

Kapitán Prnka pochopil a sepsal zamítavou odpověď, upřímně doufaje, že tím je kausa nahlížení do nevyšetřovacího spisu definitivně uzavřena.

Předchozí díly:

I. Zločin
II. Pátrání
III. Prokurátorské intermezzo
IV. Pachatelé
V. Komplot
VI. Trest
VII. Partička
VIII. Ovčáček to zařídí
IX. Intermezzo letní
X. Chobotnice
XI. Žaloba

4 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Příběh z Kroměříže
Počet zobrazení: 1405

Který úřad v této zemi je nejzkorumpovanější? Transparency International takový žebříček nevede, a nemají ho prý ani celorepublikové útvary policie pro boj s tímto druhem kriminality (jistě by tam samy dosáhly poměrně slušného výsledku), arci možná se nezmýlíme, když odhadneme, že jím je zájmové sdružení telekomunikačních operátorů mylně nazývané Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ). S ním vedeme spor o polohy základnových stanic mobilních sítí (BTS). V prvním kole, jak víme, jsme se dozvěděli, že informaci dostat nemůžeme, protože bychom zjistili identitu operátorů (ta je tajná); totéž následně potvrdil i předseda ČTÚ.

Celí rozesmutnělí, že kdo jsou tři mobilní operátoři působící v České republice, vědět nikdy nebudeme, rozhodli jsme se před podáním správní žaloby pro mezikrok, a požádali jsme znovu o tutéž informaci, avšak tentokrát s výslovným vyloučením informací o identitě operátorů.

Nebudeme čtenáře napínat, i tentokrát máme smůlu. Z rozhodnutí mj. vyplývá, že operátor, který dostane licenci, si smí postavit BTS, kdekoli chce, aniž by byl povinen cokoli úřadu o jejich polohách a sítích, které na nich provozuje, sdělovat. V této zemi je, pravda, možné ledacos, ale přece jen se zdráháme uvěřit a proto prosíme, vyskytuje-li se mezi čtenáři nějaký odborník na telekomunikace, aby nám naši zpupnou a úřaduprotivnou (něm. amtswidrig) hypothesu, že tomu tak není, potvrdil.

40 komentářů
Kategorie: Informační právo
Počet zobrazení: 2859