Na příběhu, který vám dnes chceme vyprávět, je nejzajímavější jeho tuctovost, nezajímavost. Pozoruhodné je na něm tolik to, kolika lidem prošla fakta, jež vám hodláme předestřít, rukama, aniž by jen jediný z nich zapochyboval, že to, co dělá, není tak úplně v pořádku, protože – jak se říká dnes o době komunismu a jak se bezpochyby bude v očekávání omluvy jednou říkat o té dnešní – taková je prostě doba.
On to vlastně ani žádný velký příběh není, jen běžná episoda, střípek z normálního exekučního provozu, jedna ze stovek tisíc podobných caus, kterou by ani nestálo za to zvednout a studovat. Přesto tak činíme, a snad aspoň někteří z našich čtenářů v něm najde podnět k zamyšlení.
Smutný hrdina našeho příběhu, J. H., si před šesti lety půjčil peníze, nevelkou částku, třicet tisíc korun. Začal splácet, ale přišly problémy v rodině, dostal se do potíží a místo sjednaných devadesáti tisíc ze třicetitisícového úvěru uhradil věřitelce, společnosti PROFI CREDIT Czech, a. s., pouze pětadvacet tisíc. Věřitelka, na nic nečekajíc, zbytek dluhu zesplatnila
a aplikovala všechny sankce, ke kterým se J. H., nevěda, že se, toto čině, upisuje ďáblu, naivně zavázal. Dvorní rozhodce přiznal, soudce pověřil, exekutor vymáhá, a výsledek: J. H. Profi Creditu dluží, se všemi k dluhu připojenými nemravnostmi, hezkých 333 tisíc. Podobných finančních zážitků má J. H. víc (byť zdaleka ne v této výši), a tak následovala insolvence a naděje, že po pěti letech řádného splácení bude J. H. sice o pár set tisíc chudší, ale konečně schopný usínat bez dluhů, s vědomím, že mu justice a právní stát v této zemi umožnily přispět svou prací k vysoké životní úrovni hned několika lidí: věřitelky, jejího advokáta, rozhodce, exekutora a insolvenčního správce.
Zjevně nemravnou exekuci navrhujeme zastavit, a jestli se to podaří, požádáme i o zrušení oddlužení, čímž se větší část problému vyřeší. Pocit, že je s touto zemí něco nevratně, fatálně špatně, v nás arci asi přetrvá.
Komentáře
V nedávné době jsem byl svědkem poučení stran písemnosti od živnostňáku, pravděpodobně dodnes (již tedy několik týdnů jen co o tom vím) přilepeného na vchodové dveře jednoho z paneláků v ulici Hráského. Opět výstavní doručení fikcí; a že tam snad je celá adresa a číslo spisu dané osoby? Nějaká vochrana vosobních údajů, koho to zajímá…
Když pominu fakt, že J.H. dorazil až k exekuci, protože se asi nijak nebránil, tak se musím pozastavit nad spoustou výroků obecných soudů o potvrzení platnosti rozhodčích nálezů u lidí, co se bránili, vyprodukvaných - na nemravnost nehledě. Takže i když se obrátíte na soud a požadujete zrušení nálezu, dostanete se na Krajský soud v Hradci Králové. Tam návrh zamítnou. Jdete do Prahy na Vrchní soud. Tam se vám vysmějí do obličeje. Takže se dovoláváte. Co k tomu napsat? Soud vlastně ani zákony a dobré mravy nezajímají..... Soudí podle nálady a známostí - asi.
RSS kanál komentářů k tomuto článku