Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Shromažďovací právo

Zvěsti o dokonale profesionálním policejním zákroku v Českých Budějovicích dostaly trhliny už v prvních hodinách po jeho skončení, a toto video je názornou ukázkou, jak to dopadne, když místo nezávislého orgánu pro kontrolu policie funguje jeho trapná imitace zvaná GIBS.

Rozhodnutí havířovského magistrátu, které jsme komentovali i na tomto blogu, neobstálo u Nejvyššího správního soudu. Jde o známý problém heckler's veto, k němuž NSS zaujímá dlouhodobě konstantní postoj a nedovoluje úřadům omezovat výkon svobody shromažďovací jen proto, že zamýšlené shromáždění vyvolá negativní odezvu.

K rozsudku mám jen dvě výhrady:

  1. Je naprosto nepřijatelné, aby soudy rozhodovaly o přípustnosti demonstrace po půldruhém roce od data jeho zamýšleného konání. Takový rozsudek je zcela akademický; platí starodávná právní maxima justice delayed is justice denied. Obecně by se délka řízení o kasačních stížnostech měla pohybovat v rozmezí tří až šesti měsíců, jen výjimečně déle, a do šesti měsíců by měly ve správním soudnictví zásadně rozhodovat i soudy I. stupně.
  2. Pokládám za velmi neblahé, jestliže soudy bez kritické analysy přebírají termín sociálně nepřizpůsobivé osoby. Všichni dobře vědí, že jde jen o alibistické, zástupné označení pro romské ethnikum, avšak tím, že ho do svých rozhodnutí recipují a dokonce s ním samy operují i úřady a soudy, získává legitimitu, již by se mu dostávat nemělo. Jsem sociálně nepřízpůsobivý, a pokládám to za jednoznačně positivní, nikoli negativní vlastnost. Jádro problému tkví v tom, že kdyby svolavatel označil za účel své akce protest proti romské kriminalitě nebo manifestaci odporu proti české xenofobii, byl by označen za rasistu a shromáždění by bylo s vysokou pravděpodobností jako nedovolené zakázáno. Napíše-li, že se bude protestovat proti nepřizpůsobivým, nikdo nic nenamítá, ačkoli jde přesně o to samé. Mám za to, že pokrytectví by se nemělo stávat českou státní doktrinou, a úřady i soudy by se měly rozhodnout: buď, demokraticky připustí i protesty namířené proti ethnicky nebo jinak typově vymezeným skupinám osob, anebo ať zakazují i demonstrace, které proti nim zjevně směřují a jsou jen označeny alibistickou nálepkou, tak aby bylo jasně vidět, že v České republice ve skutečnosti svoboda shromažďování neexistuje.

Kuriosní a zcela ojedinělé rozhodnutí o zákazu shromáždění DSSS vydal Městský úřad Vimperk. Na Facebooku našel diskusní skupinu, na jejímž základě demonstraci zakázal s odůvodněním, že účel oznámeného shromáždění, spočívající v mítinku příznivců a členů strany DSSS s předsedou této strany, povede, s ohledem na shora popsané závěry správního orgánu, k výzvám k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti zejména pro národnost či sociální postavení.

Aktualisováno.
Soud podle očekávání tento výplod chorého ducha zrušil. Odůvodnění zatím k disposici není, pouze zpráva ČTK.

Jak informovala ČTK, Krajský soud v Ostravě potvrdil rozhodnutí havířovského magistrátu, jímž bylo zakázáno plánované dnešní shromáždění DSSS, a to s odůvodněním, že by, zjednodušeně řečeno, vzhledem k náladě ve společnosti mohli jeho účastníci dojít fysické úhony. Rozsudek není – nepochopitelně – vystaven na úřední desce, je tam zatím pouze jeho zkrácené znění, v němž schází odůvodnění.

Havířovské rozhodnutí je skandální: o to, aby účastníkům demonstrace nevznikla v důsledku výkonu jejich ústavních práv újma, se má starat policie, v demokracii je vyloučeno taková shromáždění zakazovat: ostatně samotná svoboda shromažďování má největší význam právě tehdy, když o něco jde a když lidé vyjdou do ulic, aby se pokusili něco konkrétního prosadit nebo dát najevo, že něco nejsou dál ochotni snášet. Že se to ne každému bude líbit, už jaksi patří k věci, to je nutné risiko podnikání.

Země, kde se smí demonstrovat jen tehdy, kdy je to podle mínění úředníků zcela bezpečné, nemá s demokracií nic společného.

Aktualisováno.
Úplný rozsudek.

Přestupkovým příkazem uložila krupská přestupková komise šesti blokádistům pokuty ve výši 5 000 Kč. Právní úroveň odůvodnění je lehce strašidelná, a především se nejeví být zcela v pořádku, že byly uloženy tresty na horní hranici (nedávno zvýšené) zákonné sazby.

Přestupková komise měla ve svém rozhodnutí zohlednit především fakt, že pachatelé byli subjektivně – třebaže mylně – přesvědčeni o tom, že jednají v souladu s právem a výzva policie je naopak nezákonná, a rovněž relativně nízkou společenskou škodlivost jejich jednání.

Obdobné blokády jako takové jsou škodlivé a jejich organisace může být posouzena i jako trestný čin proti právu shromažďovacímu podle § 179 odst. 1, 2 TrZ/2009, avšak tato represe by měla dopadat primárně na osoby, které je vedou a podněcují, nikoli na samotné jejich účastníky.

Přestupci podali proti příkazu odpor a projednání přestupku bude tedy pokračovat ve správním řízení.

Aktualisováno.
Odlišného mínění je na svém blogu Guy Peters, který tvrdí, že právní omyl nemůže být v tomto případě polehčující okolností. S tím nesouhlasím: jestliže jsou blokádisté dlouhodobě svými aktivistickými i mainstreamovými medii přesvědčováni, že pochodům neonacistů je třeba zabránit za každou cenu a že církevní shromáždění není třeba ohlašovat (a lze jím tedy, zcela legálně, nežádoucí pochod zablokovat), nemůže se to ve výroku o sankci neodrazit. Jiná je situace u organisátorů blokády, ti se měli a mohli o skutečném stavu věci poučit.

Další spornou otázkou je, zda pseudonáboženské shromáždění mělo nebo nemělo být před policejním zákrokem rozpuštěno. Domnívám se, stejně jako právní zástupci blokádistů, že mělo, připouštím ale i možnost opačného pohledu.