Autorem blogu je 
O tom, proč je methoda pachové identifikace (MPI) v současné podobě podvodem a neměla by se vůbec používat (a proč se mýlí Ústavní soud, jestliže judikoval opačně), jsme psali v dubnu 2016.
Spolku Šalamoun se podařilo překonat odpor policie a získat závěrečnou zprávu výzkumu České zemědělské university v Praze-Suchdole, který k témuž závěru dospěl na základě provedení exaktního kontrolovaného experimentu. Pomiňme, že představy vědců ze suchdolské university o mathematické statistice jsou lehce naivní a že ve zprávě není uvedeno vše, co by v ní uvedeno být mělo.
Při experimentu byly napodobeny podmínky provádění MPI ve služební praxi: byly vytvořeny uspořádané dvojice containerů odpovídající pachovému vzorku z místa činu a pachové konservě podezřelého, přičemž tyto dvojice byly dále sdruženy do uspořádaných dvojic (tedy uspořádaných čtveřic containerů), z nichž jedna dvojice obsahovala shodný a druhá neshodný pachový vzorek. Která je která, věděli výzkumníci, avšak nikoli psi a psovodi ani nikdo jiný, kdo s nimi přišel do styku.
Takto bylo možno nestranně posoudit, nakolik spolehlivá je methoda pachové identifikace: v případě, že by se jednalo o methodu absolutně spolehlivou, team pes-psovod by shodnou dvojici označil ve všech případech správně, a dvojici neshodnou by ani jednou neoznačil. Výsledek je alarmující: ze 40 pokusů se to podařilo pouze 25krát, ve zbývajících 15 případech byl výsledek chybný.
To znamená, že MPI nejenže není dostatečně spolehlivá, aby se její výsledky daly použít jako důkaz v trestním řízení, ale její spolehlivost je na úrovni házení mincí: jen si zkuste čtyřicetkrát hodit korunou a zapisovat, kolikrát padla panna a kolikrát orel!
Výsledek MPI je tedy dán nikoli objektivní shodou, ale primárně rozhodnutím psovoda, a pokud je tomu intimováno, jaký výsledek si policie přeje (tedy zda drban
má nebo nemá být pachovou zkouškou usvědčen), vyjde to, co vyjít má.
Jenže to není poslední špatná zpráva: už fakt, že někteří psovodi se snažili experiment sabotovat, naznačuje, že sami policisté vědí, že s jejich methodou není něco v pořádku, a plně se to potvrdilo výsledky tzv. zkoušky náhodné zajímavosti. Citujeme:
Tato zkouška spočívá v porovnání dvojice pachů, o jejichž shodě psovod ví, přičemž pes má bez zájmu přejít pach, který bude v další řadě porovnáván jako cílový. Účelem je zjištění, zda tento pach není pro psa atraktivní sám o sobě. Psi tedy byli schopni téměř ve všech případech pozitivně ztotožnit dvojici kontrolních pachů a přejít pach testovaný na náhodnou zajímavost, o jehož pozici psovod věděl, ale v 15 případech nebyli schopni stejného výkonu, pokud psovod nebyl o výsledku informován dopředu. Tento poznatek zcela jednoznačně svědčí o tom, že přinejmenším v některých případech jsou psi změnami v chování psovoda při provádění pachové identifikace ovlivňováni.
Lze tedy uzavřít, že tak jako na Bílé hoře u Prahy byly zmařeny naděje českých protestantů, na policejním cvičišti Bílá Hora v Plzni padla methoda pachové identifikace, a bylo prokázáno, že jde o čiročiré šarlatánství. Nedivíme se, že policie výzkumnou zprávu před veřejností tak dlouho tajila: měla k tomu dobrý důvod. A Ústavní soud i se soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem je teď za hlupáka, který policejnímu podvodu naletěl.
Posuzováno v rovině methodologické, z faktu, že pes je schopen sledovat stopu, nevyplývá nutně závěr, že je použitelný jako universální detektor zájmového pachu. Něco takového pes nepotřebuje a i když nelze vyloučit, že to umí, není možné tuto schopnost instrumentalisovat způsobem, jak provedli tvůrci methody pachové identifikace. Ta je založena nikoli na schopnostech psa pachy rozeznat, nýbrž na schopnosti psovoda sdělit psu požadovaný – pro jeho sbor žádoucí – výsledek. A jak jsme vysvětlovali již mnohokrát, pro policistu nepředstavuje morální problém, je-li odsouzen nevinný, protože pro něj je drban jako drban
, a je zcela jedno, za co toho určitého pošle do vězení.
Tuhle ostudu ze sebe Policie České republiky jen tak nesmyje.
Komentáře
jaroslav.fenyk
A ano, vhodny pes se spravnym vycvikem by vedl k vysoke (az absolutni) uspesnosti.
Pokud jde o samotne psy, tak bezpecne identifikovat mnoho tvoru podle jejich pachu (vcetne lidskych osob) ma schopnost naprosta vetsina normalnich a zdravych psu (odmyslime-li si prilis slechtena plemena a nemocna zvirata). Nic naplat, jsou to stale selmy a cich je jejich primarnim smyslem (a rekl bych ze i vetsina psu z vasi ulice bez problemu mnoho ruznych jedince identifikuje dle pachu zcela bezpecne. Jen to proste nejsou ochotni, ci schopni svemu panickovi sdelit a pokud mu to i sdeluji, on ty signaly nevnima..) ale k veci:
Druha stranka je schopnost lidi tyto jejich mimoradne vlastnosti vyuzit. Tady prichazi ke slovu prave vyber vhodnych jedincu pro vlohy k temto specialnim pachovym pracem (silna nervova soustava, trpelivost, ochota pracovat, zajem o motivaci k praci atd..) a hlavne spravna metodika vycviku. Pokud vhodne stene projde metodicky spravnym vycvikem v rukou zkuseneho a take metodicky vhodne vedeneho (!!) a objektivne evaluovaneho psovoda, nemel by byt s MPI problem.
Psi jsou ve svych pachovych detekcich velmi spolehlivi, jenze ten zatraceny lidsky faktor nam dela problemy, natoz v soucasne kynologii PCR, ktera trpi stejnymi vadami jako jine policejni utvary (ktere znate ze svych kauz) a k tomu se pridavaji jeste jista specfika ..
DS
PS: pokud by vas to zajimalo do hloubky, prenesem debatu jinam, pokud by vam to nevadilo..
Vaše tvrzení shledávám arci poněkud problematickými, a to ze dvou důvodů:
1. MPI se v této podobě nepoužívá, pokud vím, nikde v zahraničí; všude psy využívají pouze ke sledování, resp. zjišťování průběhu stopy, anebo pro detekci generických pachů (drogy, výbušniny, mrtvoly…). Ptám se, proč je tomu tak, a odpovídám si, že kdekoli jinde by obhajoba takový "důkaz" roztrhala na leptony a kvarky. Je známo, že český obhájce je součástí OČTŘ a jeho úkolem je usnadnit odsouzení obviněného – a když to nedělá, je terčem šikany ze strany ČAKu, dokud ho to nepřejde. Proto je v ČR možný např. i nepřímý důkaz MPI nebo třeba tím, že obviněného označila za pachatele věštkyně Jolanda: obhájce by nebyl schopen, resp. neměl odvahu takový důkaz zpochybnit. Ale tato odpověď nepostačuje pro posouzení toho, zda je důkaz pachovou stopou vůbec objektivně validní, tj. jestli by dobře cvičený pes těch 40/40 zásahů dosáhl. Mám-li tomu věřit, chtěl bych vidět nějaký důkaz, např. výsledek jiného než policejního testování MPI. Zatím mám takový nezávislý test jeden, a ten dopadl tragicky.
2. Nerozumím tomu, proč výsledky skončily takovým debaklem: očekával bych, že vyjde např. 35–38/40, protože i špatně vycvičený pes přece musí něco vyčenichat! Je to podobné, jako kdyby policejní střelci nezasáhli ani jednou terč, ale navíc by třetina střel skončila v prostoru za nimi. To nelze tak jednoduše vysvětlit, neumím si představit, co se v minulých letech muselo v oboru policejní kynologie dít, jestliže došlo k úplnému vymizení rozslišovací schopnosti MPI. Vaše vysvětlení je i v tomto bodě nepřesvědčivé.
Pes je tvor pomerne inteligentni a schopen se ucit, jaka je jeho motivace zalezi na metode vycviku. Neznam policejni praxi (ale predem si o ni myslim jen to nejhorsi), ale pokud je psi motivaci treba zradlo a to dostane za oznaceni spravneho vzorku, bude oznacovat spravny vzorek. Otazkou uz jen zustava, jak ho prinutit oznacit vzorek vyhradne podle cichu a ne treba podle reci tela psovoda, jak to delaji nyni. Navic false-positive je stale mozny, protoze drban smrdi mnoha zpusoby a vzorek taky - pes ma najit shodu, ale ktery z tech mnoha pachu se ma shodovat se mu nejak neda vysvetlit, takze muze oznacit vzorek, ktery se shoduje v jinem pachu, ktery se mu jevi silnejsi/zajimavejsi.
Nevím, kdo rozšířil tu lež o tom, že homeopatika nikdy neobsahují žádnou účinnou látku. Každopádně to není pravda.
A pak už nemůžete napsat, že účinnost homeopatik nebude vyšší než účinnost placeba.
Nicméně právě argumentace o homeopaticích (ale i řadě dalších subjektů) je pro mě varovným světýlkem, že naši lékaři a vědci nejsou zrovna příkladem pravdomluvnosti a vědecké objektivity.
Miloslav Ponkrác
Dokonce mě samotného překvapovalo, jak účelné a chytré chování psů bylo. Ale jakmile to jen mírně vyběhlo z běžného vrozeného arzenálu, pes v podstatě nevěděl co s tím. V porovnání s člověkem, který umí málo a vše získá učením to pak vypadá, že pes je nesmírně inteligentní. Pes se ale učí výrazně méně než člověk, a mnohem více má vrozeno.
Pes dokáže bez problémů sledovat jednoduchý pach, ale jakmile začíná kombinace a nutnost jemně rozlišovat a selektovat - projevuje se ten limit.
Příliš nevěřím spolehlivosti metody pachové identifikace. Pro psa je celá metoda už příliš komplexní činnost. Výsledek daný ve studii bych očekával. Věřím, že výběrem mimořádně talentovaných psů a mimořádně dobrých psovodů by byl výsledek o něco lepší, ale ne příliš.
Miloslav Ponkrác
MPI je velmi pravděpodobně jeden velký hoax.
1) Priznam ze v teto chvili netusim, kde ve svete je ci neni konkretne MPI pripoustena jako dukaz. Pokud vim o jinych pachovych kynologickych specializacich tak tam psovodi u soudu svedci (USA- Kalifornie), ale jejich svedectvi obnasi, ress soucasti jejich svedectvi musi byt, detailni (kazdodenni!!) zaznam o vycviku a treninku psa, take samozrejme zasazich a akcich kterych se pes zucastnil, kazdodenni zaznam metodiky vycviku, vcetne prubeznych zaznamu o zdravotnim stavu psa atd.. tedy naprosto detailni dokumentace o psovi a psovodovi – tedy precizne vedena dokumentace o jake se v CR nikomu ani nesni, ze by ji vedl. Ta preciozni dokumentace je nutna prave k tomu, aby obhajoba nerozmetala kvalitu psa ci odbornost psovoda, ktery se na te kauze nejak podilel, jak pisete, na "leptony a kvartony" a podle toho co jsme slysel, tak i pres tuto dokumentaci se obhajo obcas podari zasah psa zneverohodnit
Ted dodam svuj osobni soud, proc ani ja v teto chvili nejsem zastancem MPI jako dukazu - a ten duvod jsem ostatne popsal vyse, tedy lidsky faktor. Specializovane pachove prace (a MPI v prve rade ) jsou extremne haklive na preciznost postupu vsech osob na miste udalosti (ale i po ni pri manipulaci se vzorky) aby nedoslo ke kontaminaci. A tady se domnivam, ze tato nutna preciznost (resp riziko kontaminace) obnasi dve rizika, ktera jsou stejne velka a stejne dulezita:
- riziko kontamimace ci chybneho postupu z nedbalosti ci nevedomosti, tim spis, ze na miste deni je pritomno mnoho daklsich osob a prslisniku PCR, kteří o tomto nejsou informovani a tedy muze ke kontaminaci dojit
- druhé riziko je riziko mozne zamerne manipulace s dukazy.
Jelikoz jak vy tak i ja mame sve zkusenosti s tuzemskymi OCTR, tak na prvni bych vsadil skoro s 90% jistotou a druhe bych nevylucoval, neb zname sve papenheimske.
Coz suma sumarum dela (pro me) dostatecny duvod k tomu, proc bych pri zavedeni MPI jako dukazu bych byl v CR extremne ostrazity.
Pokud jde k tomuto bodu o faktor psa. Idealni pripad, kdy mame:
- kvalitni metodikou vycviceneho psa
- v rukou kvalifikovaneho nestranneho psovoda ktery prosel tvrdou a nezavislou evaluaci
- a nedoslo ke kontaminaci vzorku
tak pokud by se pri MPI sesli 3 takto kvalifikovane tymy a pri testu by se na sobe nezavisle shodli na jednom zaveru/vysledku - tak tomu bych sveril do ruky klidne i osud sve kauzy. (Kontrolni pokryti testu druhym a tretim psem bych povazoval za nutne, ostatne takova praxe je i v jinych disciplinach).
2) Naopak, tento bod ma velmi jednoduche vysvetleni. Opet ten lidsky faktor a muze delat hned nekolik obvyklych chyb, vyberu dve nejcastejsi:
.
- Chyba je, ze psovodi (at uz vedome ci nevedome) ovlivnuji psa pri praci. Pes je extremne senzitivni na ty nejjemnejsi (cloveku casto nepostrehnutelne neverbalni ale i pachove (feromony) projevy okoli, natoz pak „sveho" cloveka, tedy psovoda. Nervozita, ambice, stres, ci dokonce nebo pocit psovoda ze vi jaky vysledek je spravny - to vsechno muze psa nejen vyrusit z koncentrace ale leckdy primo psa dovezt k tomu ze oznaci (vedome!) jiny vzorek.. jelikoz pes to nedela proto, ze by chtel hledat pravdu, pes vsechno dela proto, ze chce vyjit vstric prani svého pana (a tedy docilit odmeny). A pokud pes z chovani svého psovoda dostane pocit, ze ten chce aby oznacil to ci ono, rad to pes udela. Ten lidsky faktor je v tomto pripade opravdu neuveritelne zasadni – a to se bavime o situaci, kdy psovod tyto chyby dele z nevedomosti, neodstatku praxe nebo svého nedokonaleho kynologickeho vzdelani (a tedy spatne metodiky pripravy psovodu).
-pokracovani-
-Druha moznost je ještě horsi, v CR ale také nijak neobvykla. Jiste oba vime ze (i) u policie funguji vazby a ruzne vzajemne se podporujici spolecenstva. lobby atd..). A ani kynologie tomu není vzdalena. Nebo také vysledek při zkousce (a jejich stitsika) muze byt brana jako jisty signal pro kvalitu toho ktereho nadrizeneho, coz muze vest k jistemu protekcionismu „aby to dobře dopadlo a naplnil se stav“.
No a pokud je psovod zvykly, ze mu obcas třeba zkousejici kolega ci nadrizeny při udileni policejni kynlogicke kvalifikace (jejich jazykem „katergorie“) prece jen trochu obcas pomuze, třeba jen naznaci kde co.. a psovod je zvykli psa takto ke spravnemu vysledku dovezt, tak tady nemuze byt o dobře pripravenem psovi rec a v pripade podobnych testu jako probehl na CZU se logicky ukaze realny stav.
No a to male procento uspesnoti je realny stav a signal o urovni pripravy a vycvicenosti psovodu. Jinak to cislo (cca 1/3) uspesnoti je shodou okolnosti zrhuba stejne jako jsou vysledky jinych (a)testu v pachovych pracich, kam se dostavuji psovodi z ruznych tuzemskych sboru a organizaci a jsou (na rozdil od svých organizaci) prezkouseni zcela nezavsilym a nezaujatym examinatorem. No a 2/3 psovodu(psu) zpravidla pri zkousce pohori. Coz, jak znova konstatuji nevypovida v podstate nic o schopnostech psu, ale hodne o lidskem faktoru.. Jinak mala pikanterie, vite jak se v podminkach CR resi situace, kdy kvalifikovany, prisny a nezavisly examinator nenecha zkouskou projit spatne pripravene lec ambiciozni tymy jedne bezpecnostni slozky? Jendodusse, vytvori se tlak na vyhozeni examinatora…
Takze za tohoto stavu věci podobny vysledek není prekvapenim – naopak, je spis potvrzenim situace jaka zde panuje
DS
je to tak 30 rokov co som bol svedkom zaujimaveho vyjavu. cez luku utekal srnec a cestu mu skrizil zajac za ktorym upalovala liska. na zemi boli teda pachove stopy srnca a na ne skoro kolmo stopy zajaca a lisky. po kolajniciach sa blizil polovnik z vedlajsej dediny so psom, zrejme jazvecikom. dalekohladom pozoroval situaciu a ked sa priblizil k miestu odkial vybehol zajac a za nim liska zavelil "stopa!". pes sa rozbehol po stope, polovnik krokom za nim s puskou uz v rukach. v momente ked pes dosiel do miesta krizenia stopy so srncom pes zahol na srnciu stopu. povedal by som, ze pes dokaze sledovat stopu ale bud moze mat problem s rozoznavanim podobnych pachov alebo ma vlastnu preferenciu pachov ktore uprednostnuje.
Každej pes dokáže sledovat jakoukoliv stopu, kterou ucítí, není-li to dlouho potom, tak i přes vodu. Jenže co se vyhledávání konkrétních pachů týká, tak každý pes se dá vycvičit / je citlivý na něco jiného. Máte-li tedy psa cvičeného na výbušniny, je nepoužitelný , nebo jen velmi omezeně, na drogy. Prostě hledá něco jiného. Navíc je každé plemeno, ba i pes, na některé pachy vyloženě "slepý" a některé pachy "nemá rád" a pomíjí je. Ještě horší je to u smíšených stop. Tam stačí na zblbnutí psa výrazná kolínská. Pokud se duchama Moskvy polejou dva, pes se nedokáže rozhodnout.
Shrnuto: psi jsou dobří ve sledování osamocené stopy a vyhledávání konkrétního pachu. Zbytek je magie.
1. Jak pouzivaji methodu v zahranici, na pr. v Nemecku.
2. Jak methoda vubec vznikla. Tj. kdyz si policie smysli novou methodu XY, muze ji jen tak pouzit, nebo by mela byt vedecky (a na jake urovni?) podlozena a jak muze byt zpochybnovana?
FB
TP: ale tedy jestli rozumim spravne, nyni jste ohledne methody mpi jeste skeptictejsi.
FB
Zveřejnění výsledků výzkumu odborníků z ČZU nemá v tuto chvíli zásadní význam. I v případě, že výsledek kontrolovaných experimentů by byl sebelepší, pro hodnotu důkazního prostředku získaného pomocí MPI je rozhodující, zda v praxi jsou používány postupy respektující současný stav vědeckého poznání v dané oblasti. Z předchozího příspěvku vyplývá, že odpověď na tuto otázku měla přinést právě činnost zmíněné pracovní skupiny.
Statistika je jen o zpracování dat získaných výzkumem. Pokud je chyba ve statistickém zpracování, pak stačí opravit jen statistiku.
Nicméně i bez statistiky je jasné, že metoda je nevěrohodná. Tedy na nějaké normální hladině chyb.
Miloslav Ponkrác
Neocon
Nicméně Drahošovi rétorické schopnosti byly stejně chabé, jako na Primě. Prostředí bylo ovšem méně stresující.
"tipuji vítězství Zemana rozdílem 10–15 % hlasů": Doufám, že se nebudete mýlit.
Drahos vyhraje o 3-5%.
Neocon
(pochopitelne), ze znacna cast populace jsou ignoranti, ktery nemaji tuseni a mohli by znicit zemi.
Neocon
Debata, ze které si nejvíce pamatuji moderátora - a jinak ostatní dojmy jsou velmi slabé - beru jako drsné selhání moderátora a jeho neprofesionalitu.
Ten dojem "chráněná dílna" je přesný. Připadalo mi to, jako když vrchní sestra peskuje dva pacienty při arteterapii. Přičemž je v zásadě slyšet jen vrchní sestru.
Dokonce i hlasitost moderátora byla zvukařem výrazně zesílena proti hlasitosti osob, které mělo být hlavně slyšet. Velice neprofesionální.
Jiří Drahoš vsadil na útoky na Miloše Zemana, a bohužel toho nenechal ani v závěrečné řeči. Závěrečnou minutou Jiří Drahoš hodně smazal z přijatelného dojmu.
Pokud chtěla ČT Jiřímu Drahošovi pomoci, tak mu moc nepomohla detailními záběry na obličeje kandidátů - strašný škleb Jiřího Drahoše mu zrovna nepomohl.
Miloš Zeman se nudil, a dostal fakticky stejné otázky jako minule. Ani Jiří Drahoš ani Witovská mu nedali žádnou zajímavou otázku. Takže nuda.
Debata splnila účel. Kníkání Jiřího Drahoše zaniklo v rachotu zvukařem zesíleného hlasu moderátorky Witovské, a tím jakoby do podvědomí diváka přidávala razanci debatě, tedy i Jiřímu Drahošovi. Jiří Drahoš kromě útoků na Miloše Zemana jiné téma neměl, tím si jakoby zvyšoval dravost.
Zároveň byla síla, jak občané z nějaké obce četli reportéry ČT předpřipravené otázky - a bylo to vydáváno za otázky občanů.
Závěr: Tato debata nezmění vůbec nic. Jejím cílem bylo zabránit většímu ztrapnění se Jiřího Drahoše, a zároveň vyvolat zdání (bohužel jen zdání) objektivity. Kdyby tato debata vůbec nebyla, byl by volební výsledek stejný. Cílem bylo prostě aby Jiří Drahoš nebyl v hledáčku a nic neřekl. To se povedlo - a i tak ho Miloš Zeman drobně pohonil na referendu a euru.
Miloslav Ponkrác
Ani nevite, jak se tesim na sobotu podvecer, az Drahos vyhraje.
Neocon
Dojem, že Jiří Drahoš byl lepší je spíše jen dojem a psychologická iluze v porovnání s katastrofálním výkonem Jiřího Drahoše na Primě. Nicméně Jiří Drahoš nebyl ani v této debatě lepší než Miloš Zeman. And vice versa.
Cílem debaty prostě bylo, a celá Česká televize pro to udělal velice mnoho, aby Jiří Drahoš zanikl a nebyl slyšet. A Miloš Zeman rovněž. Tedy nastolit situaci, jako kdyby Jiří Drahoš vůbec nebyl v debatě, a neuškodil si tak v preferencích. To se vcelku povedlo.
Miloslav Ponkrác
Tak si poridte lepsi computer, popr. rychlejsi net, ja slysel vsechny velmi dobre.
Neocon
A jinak dovolte, abych na vás dále nereagoval do té doby, než napíšete něco podstatného. Váš styl unudit a peskovat autory příspěvků stylem byrokrata: "Tady jste napsal menší háček nad písmeno Č, než je podle normy pro formuláře." a pod. - k tomu se nemusím angažovat, že ne?
Miloslav Ponkrác
Neocon
Jiří Drahoš to projel na namyšlenost, na to, že to mají v kapse. Prostě na stejný typ analýz, jako děláte vy.
Vítězství Miloše Zemana je velké štěstí pro Českou republiku, rozhodně tisíckrát lepší varianta, než Jiří Drahoš. Média právcě ukázala, jak "objektivní" jsou. Znevěrohodnily se i různé servery jako demagog.cz, kteří lži Jiřího Drahoše braly za nadsázky, zatímco mnohem menší přešlapy Miloše Zemana za lži.
Nezbývá mi než vám popřát, abyste se alespoň jednou v životě trefil v odhadu trendů, když vám to dosud bylo naprosto odepřeno.
Miloslav Ponkrác
Jinak vám moc děkuji, že jste debatu o politice smazal pod Bartošem.
Miloslav Ponkrác
Proto také ministr vnitra jeho rozhodnutí na základě rozkladu spolku Šalamoun zrušil jako nepřezkoumatelné.
Ani potom se ale Ministerstvo vnitra nevzdalo a jakoby "omylem" zaslalo spolku Šalamoun pouze část požadovaných informací, ale jaksi "zapomnělo" poslat zprávu České zemědělské univerzity, podepsanou konkrétními zpracovateli, podle které policejní kynologové nechtěli na testování metody spolupracovat a někteří dokonce její testování mařili (!!!), a ze které cituji její výňatek:
"....Výsledky testu ukazují, že psi jsou schopni v zásadě pachovou komparaci provádět. Chybovost je ovšem natolik vysoká, že využitelnost této metody, pokud je prováděna za stávajících podmínek, jako důkazního prostředku prakticky vylučuje. Zvláště alarmující je poměrně vysoký počet ztotožnění těch párů pachových vzorků, které ve skutečnosti shodný pach neobsahovaly. (...) Psovod tak může nevědomky výkon psa ovlivnit a to by také mohlo vysvětlovat poměrně vysoký počet falešných ztotožnění. (...) Na základě výše uvedených poznatků nezbývá než dojít k závěru, že spolehlivost výše uvedené metody je za stávajících podmínek nedostatečná a její využívání v průběhu trestního řízení nelze doporučit." (sic!!!)
Takže vůbec nešlo nějakou "náhodu" nebo "omyl" ze strany Ministerstva vnitra, ale o zoufalou snahu ututlat skandální odhalení (když už muselo požadované informace poskytnout, pokusilo se jejich nejdůležitější část zatajit), a to proto, aby se veřejnost nedozvěděla, že "Král je nahý!". Takové jednání orgánů státní moci a úředníků Ministerstva vnitra je zločinecké a odsouzeníhodné.
Miroslav Špadrna
místopředseda spolku Šalamoun
Jinak trochu kritický k MPI je nález ÚS sp. zn. II.ÚS 4266/16, ze dne 27. 3. 2017: Pachové stopy představují nepřímý nebo také podpůrný důkaz, na jehož základě je však možno dospět pouze k závěru, že se určitá osoba v blíže neurčené době s největší pravděpodobností nacházela na určitém místě. Nelze tedy pouze z něj jednoznačně a bez důvodných pochybností dovodit, že se taková osoba též dopustila trestného činu, který se na daném místě stal; musí naopak existovat další skutečnosti, které vytvoří uzavřený řetězec důkazů, resp. nesmí existovat žádná jiná reálná možnost, že by se činu mohl dopustit někdo jiný, než osoba obviněná či později obžalovaná. Aby proto důkaz pachovou identifikací byl dostačující, je třeba, aby nebyl pro uznání viny důkazem jediným.
moravskoslezsky.denik.cz/.../...
RSS kanál komentářů k tomuto článku