Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Čapí hnízdo

Na Internetu i mimo něj právě probíhá další z pokusů o státní převrat; předchozí díly tohoto seriálu, známé jako televisní krise a Kubiceho zpráva, byly neúspěšné, naopak sarajevský atentát a Nagyovágate ke kýženému pádu vlády vedly.

Velmi pravděpodobně neúspěšný bude i tento pokus, moc Andreje Babiše nad státními orgány je už příliš silná a jinak než porážkou ve volbách ji oslabit nelze. Právně je věc zajímavá hned z několika aspektů.

Na prvním místě je tu zveřejnění videa natočeného skrytou kamerou v Ženevě. To je postup, který umožňuje občanský zákoník v § 89: jde o známou zpravodajskou licenci. Ovšem v § 90 zákon výslovně stanoví, že zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. Což je podmínka, jejímž splněním si rozhodně nejsme jisti.

Ze všech okolností je zřejmé, že Babiš junior je osobou, které hrozí nebezpečí ze strany organisovaného zločinu navázaného na jeho otce, a zveřejnění záznamu může toto nebezpečí zvýšit. Nemusí se jednat přímo o fysickou likvidaci, ale např. o trvalé ovlivnění psychiky silnými psychofarmaky – chemickou lobotomii.

Dalším aspektem je údajný únos juniora do Ruska a poté na Krym. Ten, jakkoli se jeví divokou konspirační theorií – v čemž souhlasíme s Milošem Zemanem – není prima facie prost logiky. V klecanském psychiatrickém zařízení bylo sice možné Babiše držet po neomezenou dobu, ale nebyl tam v bezpečí před policií a jeho výpověď je bezpochyby něčím, čeho se Babiš senior děsí. Stejně tak nepřicházelo v úvahu umístění v Evropské unii, odkud si vyšetřovatelé mohli Babiše vyžádat na základě eurozatykače, a ani ve Švýcarsku, protože tam by nebylo snadné vyloučit možnost, že se junior obrátí na policii; nezapomínejme, že jde o švýcarského občana. Rusko je tak jednou z mála možností, kde šlo Babiše věznit bez risika. Z těchto důvodů se kloníme k názoru, že k únosu skutečně došlo, a že do Švýcarska k matce junior před svým otcem uprchl.

Za třetí, nejpozoruhodnější událostí a evidentní chybou v Matrixu je odstoupení psychiatričky Dity Protopopové ze zastupitelstva Prahy 8. Tento akt, který je v přímém rozporu s premierovou versí (syn je nemocný, všude jezdil dobrovolně), by mohl vést k dalšímu vývoji: Protopopovová může být v tuto chvíli dalším člověkem, který má panický strach o život, a třeba se rozhodne s orgány činnými v trestním řízení spolupracovat. Uvidíme: že Andrej Babiš senior je gauner, který se neštítí ničeho, víme roky, a kausa Únos rozhodně není v rozporu s jeho předchozími akcemi.

A abychom přispěli svým pětníkem, díky systému, který jsme se zavázali dočasně nejmenovat, máme dokument související s hospitalisací Andreje Babiše ml. v havlíčkobrodské psychiatrické léčebně. Rejstřík L znamená, že pravděpodobně půjde o návrh na souhlas s nedobrovolným držením ve zdravotnickém zařízení, a § 50 odst. 2 OSŘ je náhradní doručení. Více zjistit neumíme, detence se v infoSoudu neevidují. O dokumenty z tohoto spisu si arci můžeme napsat, i když nepochybujeme, že Babišův ministr Kněžínek se u postará o jejich utajení – k tomu tam přece byl jmenován.

Já vím, že by mi měla stačit kobliha, stejně jako těm momentálně zaostalým – případně ztrátou historické paměti stiženým – spoluobčanům, kteří zítra a v sobotu půjdou volit v komunálních a senátních volbách kandidáty Agrofertu, ve víře, že bude líp (tedy jim, Agrofertu už líp je). Ale když já bych si přece jen chtěl udělat vlastní názor na to, je-li trestní stíhání obviněných za Čapí hnízdo důvodné. Přílohy vyšetřovací zprávy OLAFu ovšem dostat nemohu, ty je nutné před veřejností uchránit – když už se nepodařilo udržet v tajnosti zprávu samotnou.

A na čem rozhodnutí ministryně Aleny Schillerové spočívá? No samozřejmě, hádáte správně: byl proveden test proporcionality a v něm moje žádost neobstála!

Mám rád tahle vleklá správní řízení, kdy se naoko předstírá nezávislost, rozhodnutí se jednou či dvakrát zruší a až poté to dopadne tak, jak to dopadnout správně má.

Nezávislost na svém stranickém šéfovi, p. t. dotačním podvodníku Andreji Babišovi takto zdatně předstírá ministryně financí Alena Schillerová. Nyní proběhne ještě jedno kolo a až pak mi bude definitivně vyjeveno, že na informace usvědčující předsedu vlády z podvodu veřejnost právo nemá; kolega blogger Bohumil Doležal v těchto situacích uděluje bobříka vyčůranosti, my loyalní ministryni věnujeme toliko tento pohrdlivý post.

Ministerstvo financí nám na základě opakované žádosti poskytlo originální versi zprávy OLAFu k Čapímu hnízdu (tu zveřejnil už Kverulant.org) a první čtyři z celkem třiadvaceti příloh ([1], [2], [3], [4]). Ostatní nám Babišovi podřízení poskytnout odmítají s odůvodněním, které je, vyjádříme-li to hodně mírně, poněkud slabomyslné. Samozřejmě – ihned po aspoň mírném ochlazení – podáme rozklad.

Co nového o dotačním podvodu spáchaném současným předsedou vlády nám tyto čtyři přílohy říkají, zjistíme až důkladnější analysou, předběžně se však domníváme, že nic: to by nám je ministerstvo neposlalo.

Aktualisováno.
Rozklad.

Když jsme psali o anomálii týkající se vyšetřovací zprávy OLAFu k Čapímu hnízdu, byla naše očekávání ohledně možnosti, že by některý z Babišových podřízených zprávu o tom, proč je jeho šéf trestně stíhán, mohl poskytnout veřejnosti a riskoval přitom ztrátu funkce – a, přiznejme, s ohledem na momentální politickou situaci zřejmě i kariery – nevysoká. Nyní se očekávání potvrdilo: veřejnost nemá na zprávu právo, protože poskytnutí informací žadatelům by jistě zmařilo předmět a účel vyšetřování. Jak by se to mohlo stát, když zpráva, inter alia, dávno vyšla v novinách, autorka rozhodnutí, ředitelka ministerského odboru Marie Kotrlá, nevysvětlila – a ani nemohla, nechtěla-li zakrátko skončit na úřadu práce. Nezlobíme se na ni, jen v nás vzrůstá pocit déjà vu: To všechno už tady jednou bylo, na začátku normalisace, a zřejmě i předtím, po r. 1948, a ještě předtím, na počátku německé okupace: kdo včas pochopil, tak jako paní Kotrlá, uspěl, kdo ne, odebral se v lepším případě na smetiště dějin, v horším do kriminálu. Marie Kotrlá si vybrala správně.