Vzdělanost místního úředníka, toť pravý národní poklad. Zejména, máte-li pak výtvor onoho z posice odvolací instance obhajovat.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 12. ledna 2019

Počet zobrazení: 4495

• humor

Předpokládáme, že deuterokanonický příběh o Zuzaně a vilných starcích, kteří zatoužili po jejím těle a uživše lsti, pokusili se ji přimět ku svolnosti, naši čtenáři znají. Problémem je, že v případu, o němž hodláme referovat, je na starce než jediný kandidát, George Soros, sponsor podle některých krutý a krvavý, vyžadující lidské oběti – a nesouhlasí ani četné další okolnosti.

Tedy raději začneme znovu, s mladší klasikou: Když byla Zuzana sama doma… Ale ani to nemusí být nutně pravda, protože k deliktu mohlo dojít i z mobilního telefonu podezřelé, tedy principiálně v kterémkoli místě pokrytém wifi a/nebo mobilními daty.

Tak dotřetice: Susanna Martin was a witch who dwelt in Amesbury / With brilliant eye and saucy tongue she worked her sorcery / And when into the judges court the sheriffs brought her hither / The lilacs drooped as she passed by / And then were seen to wither. To už zhruba sedí, i když, pravda, ještě víc by se to hodilo ke Kláře Samkové a její kause trojmo prokletého velvyslance. Jde o text veskrze moderní, a i z hlediska procesního práva aktuální: jistě jste si povšimli, že klíčem k Zuzanině odsouzení bylo dokazování blíže nespecifikovanými spectral evidence, což přesně odpovídá roli soudních znalců, kteří jsou placeni za to, že rozkryjí skutečný obsah vašeho výroku (pozdravujeme do Brna, tak jak jde znalecká praxe?).

K osobě: Zuzana Candigliota, aktivistka, jež, jak víme, se dopustila urážky blíže neoznačeného cirkusového velblouda, ana jeho pohlavní orgán na Facebooku přirovnala k břeclavskému starostovi, za což byla Českou advokátní komorou uznána vinnou kárným proviněním (a velbloud poté oznámil, že si takovou difamaci nenechá líbit a prostřednictvím odborové organisace cvičených zvířat na řečenou podá žalobu). Nyní Candigliota spáchala další provinění, neméně závažné, protože vyslovila, opět na Facebooku a opět výhradně svým jménem, názor, že v případě, že je dítě extremně těžce postiženo, měli by mít rodiče právo rozhodnout o jeho euthanasii. Precedenty by tu byly, příkladmo v Belgii, a někdy se tak děje i proti výslovné vůli rodičů.

Liga lidských práv, ve které Candigliota působila, se inspirovala v Kunderově Žertu a nad Zuzanou uskutečnila bleskový soud, z něhož vzešla odsuzující tisková zpráva. Pod ní je podepsán Dan Petrucha, osoba, o níž již delší dobu máme za to, že jí mezi levým a pravým uchem, tam, kde má většina savců mozek, těká v prázdném prostoru tam a zpět, asi jako v Einsteinových světelných hodinách, paprsek Nejsvětější Pravdy a Lásky. Jak řečeno úvodem, sponsoru nutno přinášet lidské oběti, a nelze se na nic ohlížet, jinak by slaďoučké dotace mohly doputovat jinam. Komunistická strana Československa popravila svého předsedu, Liga lidských práv se s klidem zbavila vlastní ředitelky.

Tak nějak si stále víc říkáme, že život v této zemi je charakterisován konstantami, jež se v čase nemění, a že komunisté nebyli vlastně tak špatní, jen dokázali vyhovět zvrácené společenské poptávce o něco bezskrupulosněji než jiní.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: Zuzana Candigliota

Zveřejněno: 18. prosince 2018

Počet zobrazení: 4136

• zdravotnictví
• Zuzana Candigliota
• Liga lidských práv
• euthanasie
• Dan Petrucha

Porozumět tomu, co chtěl soudce říct, je krajně nesnadné v celé východní Evropě, nejen v České republice. Kryptické, pythické a skurilní texty jsou spíše pravidlem, přičemž obecně platí, že čím hloupější soudce, tím nejasnější rozsudek; výjimkou nejsou ani texty vnitřně rozporné, ze kterých nechť si každý vybere, co libo.

Usnesení slovenského Špecializovaného trestného súdu v Pezinku zabývající se Marianem Kotlebou a jeho závadovým šekem na 1488 euro (o kause jsme psali vloni) je strukturováno pozoruhodným způsobem, protože obiter dictum předchází ratio decisionis. Jasné je toliko to, že v důsledku procesních vad byla obžaloba odmítnuta, a prokurátorovi a policii soud uložil zkoumat nevhodnou částku bedlivěji, nejlépe s pomocí soudního znalce, protože je zapotřebí zjistit, proč bylo darováno právě tolik. Poněkud neorganicky jsou pak do usnesení zakompovány úvahy týkající se závadové podstaty samotné Kotlebovy strany ĽSNS.

Nu, přečtěte si sami a pokuste se o vlastní analysu; my vám nepomůžeme, textu nerozumíme.

Když na Slovensku vytvářeli separátní specialisovanou justici, mnozí, včetně nás, před tímto krokem varovali, a plody onoho nemoudrého rozhodnutí společnost pomalu začíná sklízet.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 14. prosince 2018

Počet zobrazení: 3741

• extremismus
• Slovensko
• Ľudová strana Naše Slovensko
• Marian Kotleba
• Špecializovaný trestný súd

Komentovat spor Jana Šinágla s Helenou Vondráčkovou a jejím manželem Martinem Michalem se mi, popravdě, nechce. Pokud se řečené zpěvačky týká, o té jsem si učinil obrázek na počátku 70. let, kdy se pro celou moji generaci stala symbolem té nejhorší formy kolaborace s komunistickým režimem, jež zhojila zjevný deficit talentu: Vondráčková nikdy nebyla mezi zpěvačkami nejlepší, vždy byla až druhá, třetí, desátá – a sama to dobře věděla; nebyla sice přímo Josefem Laufrem v sukních, arci daleko k tomu nikdy neměla. Radil jsem proto J. Šináglovi, aby si té ženy nevšímal a nechal ji v klidu a opovržení slušnými lidmi dožít.

Nedbal, a dopadl špatně: spor komunistické zpěvačky a známého antikomunisty musí před místními, hodnotově a často i personálně bolševickými soudy, skončit bez ohledu na věcnou podstatu vždy ve prospěch toho, kdo je soudci-bývalými komunisty chápán jako spojenec, a v neprospěch třídního nepřítele. Výsledkem je, že za banální text, jímž domněle porušil předběžné opatření, se Jan Šinágl dostal do exekuce a od exekutora Jana Beneše vyfasoval už pátou stotisícovou pokutu, aniž by bylo zřejmé, čeho konkrétně se měl vůči národnímu pokladu dopouštět. To vygradovalo před dvěma týdny, kdy se exekutor rozhodl, že i když Šinágl vlastní rodinný dům se zahradou, z jehož prodeje lze pokuty snadno uspokojit, provede mobiliární exekuci. Při ní zabavil Šináglovy počítače, včetně starých, prakticky bezcenných kusů: výtěžek z jejich prodeje přitom bude pár tisíc.

Proč to udělal, když zároveň nařídil zpracovat znalecké ocenění jeho nemovitostí, kde lze očekávat výtěžek v částce značně vyšší, než kolik činí dluh? Protože může: v této zemi neexistuje nikdo, kdo by nad exekutory vykonával dohled, a kárný senát Nejvyššího správního soudu je jim pro smích: za nejvážnější provinění a porušení zákona ukládá napomenutí, méně křiklavé prohřešky řeší zcela bez potrestání.

Moje rada Janu Šináglovi proto zní, odjet z této země zpět do Švýcarska, kde dvacet let žil, a zapomenout, že něco jako Česká republika, stát s prohnilou a zkorumpovanou komunistickou justicí, existuje. Vím, jak je to těžké, ale za dané situace je to asi jediná cesta, jak přežít: ostatně, neznám ani jednoho emigranta, který by se do České republiky vrátil a byl tu spokojen. Vy ano?

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: Helena Vondráčková

Zveřejněno: 9. prosince 2018

Počet zobrazení: 4006

• Jan Šinágl
• exekuce
• Helena Vondráčková
• Martin Michal
• Jan Beneš

Nikoli chronometr obyčejný, nýbrž Cartier Tank Anglaise, asi takovéhle, v ceně přes 800 tisíc korun, dostala v prosinci 2012 darem a nezdanila milenka expremiera Petra Nečase Jana Nagyová. Finanční úřad nicméně nejspíš ostrouhá, protože Nejvyšší správní soud předchozí zamítavý rozsudek zrušil a zavázal soud respektovat svou prejudikaturu zakazující využívat informace z odposlechů.

Je milé vědět, že i lidé na nejvyšších patrech společenské hierarchie, skutečná elita této země, si dávají k Vánocům drobné dárky – a vůbec nic za to protislužbou neočekávají!

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: Jana Nečasová-Nagyová

Zveřejněno: 6. prosince 2018

Počet zobrazení: 3208

• Jana Nagyová
• korupce
• Nejvyšší správní soud
• daně
• Jana Nečasová