Porozumět tomu, co chtěl soudce říct, je krajně nesnadné v celé východní Evropě, nejen v České republice. Kryptické, pythické a skurilní texty jsou spíše pravidlem, přičemž obecně platí, že čím hloupější soudce, tím nejasnější rozsudek; výjimkou nejsou ani texty vnitřně rozporné, ze kterých nechť si každý vybere, co libo.
Usnesení slovenského Špecializovaného trestného súdu v Pezinku zabývající se Marianem Kotlebou a jeho závadovým šekem na 1488 euro (o kause jsme psali vloni) je strukturováno pozoruhodným způsobem, protože obiter dictum předchází ratio decisionis. Jasné je toliko to, že v důsledku procesních vad byla obžaloba odmítnuta, a prokurátorovi a policii soud uložil zkoumat nevhodnou částku bedlivěji, nejlépe s pomocí soudního znalce, protože je zapotřebí zjistit, proč bylo darováno právě tolik. Poněkud neorganicky jsou pak do usnesení zakompovány úvahy týkající se závadové podstaty samotné Kotlebovy strany ĽSNS.
Nu, přečtěte si sami a pokuste se o vlastní analysu; my vám nepomůžeme, textu nerozumíme.
Když na Slovensku vytvářeli separátní specialisovanou
justici, mnozí, včetně nás, před tímto krokem varovali, a plody onoho nemoudrého rozhodnutí společnost pomalu začíná sklízet.
Komentáře
Verím, že obzvlášť u mladých ľudí to pôsobí ako zakázané ovocie, ktoré o to viac chutí.
V poslednom čase mám dojem, že sa do práva dostáva princíp "účel svätí prostriedky" a sväté veci ako právo nevypovedať, domová sloboda, právo na informácie, presumpcia neviny, a mnoho iných dovtedy v slobodnom svete nenarušiteľných princípov dostáva na frak.
RSS kanál komentářů k tomuto článku