Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Naše případy

Píše nám Petra Krupičková z ministerstva spravedlnosti, proč je správné, že Štěpán Reich nejenže nedostal v plné výši náklady obhajoby vynaložené v trestním stíhání kvůli křivému obvinění policistou Janem Vyvialem, ale není na místě přiznat mu ani peněžitou náhradu za nedůvodné trestní stíhání: konstatování porušení práva musí stačit.

Nejsem rozhodně příznivcem brachiálního násilí, ba dá se říct, že řešit názorový nesoulad touto cestou striktně odmítám, avšak v popsaném případě by mi nebylo proti mysli učinit výjimku, řečenou pracovnici na ministerstvu navštívit, poskytnout jí zevrubný právní výklad všech relevantních konotací a pak jí, na závěr a pro posílení paměťového efektu, vrazit pořádnou facku: přesně takovou, jakou dostal v Brně Reich od Vyviala. Snad by se jí rozsvítilo.

Reichova replika.

Včera vydaným usnesením zastavil Obvodní soud pro Prahu 1 trestní stíhání v tzv. samolepkovém procesu. Důvody dosud neznáme, avšak jsme zdrceni: pokud se nevzepře státní zástupkyně OSZ pro Prahu 1 Zdeňka Galková, bude náš blog zakrátko bez themat.

Přinášíme zatím poslední díl našeho seriálu z kroměřížského podsvětí, a jak jsme avisovali v minulém díle, povíme si, jaké to bylo u soudu. Hlavní líčení, ve kterém byli u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně senátem komunistické soudkyně Ivety Šperlichové souzeni tři nepachatelé a jeden pachatel únosu Zuzany Vybíralové, bylo pouhou formalitou: obhájci, často ex offo, se soudem vzorně spolupracovali a přesně podle Čermákovy doktriny ušlapávali cestičku k odsouzení svých klientů. Tedy dvou ze čtyř: Daniel Šprňa s OČTŘ spolupracoval a u Radomíra Vlčka musel i státní zástupce uznat, že ten člověk nemá s únosem Vybíralové společného zhola nic a byl obviněn toliko ke zvýšení odstrašujícího účinku.

V pátém dílu našeho seriálu z Kroměříže prostudujeme obžalobu, kterou na čtveřici obviněných podal Ivan Hrazdira z brněnského KSZ, a vysvětlíme si na ní nejčastější techniky, které policie a státní zastupitelství užívají, pokud chtějí usvědčit někoho, o kom vědí, že žalovaný trestný čin nespáchal (jedno podobné představení nám, mimochodem, právě teď běží v Olomouci v souvislosti s vyšetřováním útoku na tenistku Kvitovou). Je to poučná četba, a rozhodně by jí měl věnovat pozornost každý, komu hrozí, že se kdy znelíbí orgánům činným v trestním řízení – právě takto může jednou skončit kdokoli z nás.

V dnešním díle si tedy konečně řekneme, kdo unesl Zuzanu Vybíralovou, bohatou podvodnickou dcerku z Kroměříže. Policisté měli dostatek podkladů, aby to zjistili, ale, jak jsme si vysvětlili, jejich priority byly nastaveny jinak. Budiž předesláno, že údaje, s nimiž budeme pracovat, jsou neúplné, protože ve snaze poskytnout obhajobě co nejméně důkazů policie do spisu nezařadila ani tak důležitý podklad, jakým je přehled telefonních hovorů Ladislava Faltýnka (jediného skutečného pachatele, jehož byla schopna vypátrat); přesto se i s těmito neúplnými důkazy dostaneme mnohem dál než naši nevyšetřovatelé, zprvu zlínští, poté brněnští. K čemuž dodejme, že naše snažení bude představovat spíše než skutečné vyšetřování jeho post mortem: pitvu mrtvoly, která dávno vychladla: možnost, že by někdo z pachatelů mohl být ještě dnes usvědčen, je minimální, hrozbu objasnění únosu se policistům podařilo bezpečně odvrátit. Dobrá práce, chlapci!

Podkategorie