Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Naše případy

Co s nastupujícím babím létem? Přirozeně, navštívit soud!

Zítra od 13.00 hod. se u Obvodního soudu pro Prahu 7 koná další jednání ve sporu, ve kterém osm žalobců požaduje náhradu v penězích za to, že jim v létě 2014 policie zabránila protestovat proti pochodu sexuálních menšin Prague Pride a jednoho z nich preventivně umístila na několik hodin do policejní cely.

Žalovaná Česká republika soudu zatím nepředložila žádné důkazy, že tento postup byl nezbytný, a jejich absenci chce suplovat výslechem Davida Jandy, známého opilce, hospodského rváče a odborníka na boj s extremismem všeho druhu.

Proto přijďte, myslím, že bude legrace.

Aktualisováno.

Původní link již nefunguje, tedy video vkládáme přímo sem:

Naše žaloba na Českou republiku za loňský projev Milana Štěcha byla podle očekávání zamítnuta; soud použil nejjednodušší argumentaci, kterou měl k disposici, tedy údajný nedostatek aktivní žalobní legitimace našeho spolku.

Jednání bylo velmi krátké, nejdéle jsem hovořil já, cca 13 minut, a to spatra, ovšemže a limine s vědomím beznadějnosti svého počínání; záznam si, prosím, poslechněte a posuďte, zda mám pravdu, pokládám-li své verbální projevy stále víc za manifestaci stařecké blábolivosti, s realitou a modernitou – s duchem doby – se fatálně a neopravitelně míjející.

Závěrečné řeči, ústní odůvodnění rozsudku.
Tento pátek se od 10.00 hod. u Městského soudu v Praze (podrobnosti) koná jednání ve sporu našeho Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zapsaného spolku, s Českou republikou pro výroky, které loni v Terezíně pronesl předseda senátu Milan Štěch a které spolek vnímá jako urážku všech sudetských Němců.

Srdečně zveme!

Tisková zpráva, žaloba, odborné vyjádření T. Krystlíka.

Když Ústavní soud rozhodl, že soudruzi soudci Jaroslav Fenyk a Jan Filip, oba za minulého režimu zastávající v establishmentu funkce tak významné, že, jak se druhdy říkávalo, to nemohly být žádné malé svině, nejsou vyloučeni z projednávání ústavní stížnosti neúspěšného kandidáta na místo ředitele ÚSTRu Adriana Portmanna, byl zbytek, šachovou terminologií, věcí techniky.

Výsledek nezaujatého posouzení ústavní stížnosti si můžete přečíst sami. Aby mohl vojenský prokurátor Fenyk dospět k závěru o zjevné nedůvodnosti (zjevně důvodné) Portmannovy ústavní stížnosti, musel zkonstruovat thesi, že ÚSTR není veřejnou institucí a místo jeho ředitele tak není veřejnou funkcí a vztahy mezi ním a Radou ústavu jsou ryze soukromoprávní – pracovněprávní – povahy. Kandidovat na ředitele ÚSTRu je něco podobného jako ucházet se o místo nočního hlídače v cementárně. Neúspěšný kandidát o místo má právo bránit se toliko diskriminaci, nikoli tomu, že konkurs proběhl frapantně nezákonným způsobem, příkladmo že, jako v daném případě, členy Rady ÚSTRu, která nového ředitele vybrala, byly osoby, které jejími členy podle zákona být nesměly.
Opakujeme: ředitel Ústavu nezastává veřejnou funkci a účastník zmanipulovaného výběrového řízení proto nemá právo na soudní ochranu. Že je to nesmysl a svědčí-li podle čl. 21 odst. 4 Listiny občanům za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím (A. Portmann měl už v dané době české občanství, tedy není nutné zabývat se otázkou extensivního výkladu tohoto ustanovení), musí být situace, kdy je někomu mu přístup k veřejné funkci protiprávně odepřen, přezkoumatelná soudem, vyplývá z ústavního řádu bez nutnosti hlubšího studia a výkladu.
Výsledkem soudního přezkumu cinknutého konkursu by musel být závěr, že A. Portmann byl nejlepším z kandidátů a Ústav by řídil efektivněji a nestranněji než konformní a vláčný, sociální demokracií a novou levicí (radní Michal Uhl a Lukáš Jelínek) do funkce protlačený Zdeněk Hazdra. Tedy představa každému bývalému komunistovi odporná: jistě si umíme představit, co by se stalo, kdyby se ÚSTR začal vážně zabývat působením vojenských prokuratur a podílem vojenských prokurátorů na chodu totalitní mašinerie, anebo kdyby se vůbec začal zabývat porušováním lidských práv v době normalisace.
K ceně Osel měsíce srpna, kterou svěží judikatorní dílko oceňujeme, a k právu nosit oslí uši ve tvaru paragrafů soudruhu prokurátorovi do Brna blahopřejeme, konstatujíce, že dokud se nepodaří justici vyčistit a jemu podobné, minulým režimem tam zanechané morální zrůdy z ní odstranit, nepohne se tato země směrem k právnímu státu ani o píď.
Na dobrou noc tu máme ještě jedno roztomilé video z prvomájové policejní provokace v Brně, tentokrát pořízené ve vysoké kvalitě samotnou policií. Povšimněme si, jak naše policie pracuje: zatímco muž s culíkem napadá demonstranty a rozdává údery kolem sebe hlava-nehlava, jeho kolegové čekají, a jakmile se některý z napadených nechá vyprovokovat, odhalí svou identitu, vytáhnou modré pásky s nápisem POLICIE a začnou zatýkat. V tu chvíli je ovšem provokater v pozadí, svou vlastní pásku si cudně nasadí až později. U soudu pak tajní vypovědí, jak to všechno bylo, a soudce, zvyklý věřit jejich slovu jako svatému evangeliu, se obvykle nedá zviklat žádnými důkazy ve prospěch obžalovaného: orgány činné v trestním řízení jsou prostě jeden velký sehraný team!


Originál je ku stažení zde.

Podkategorie