Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Naše případy

Na dobrou noc tu máme ještě jedno roztomilé video z prvomájové policejní provokace v Brně, tentokrát pořízené ve vysoké kvalitě samotnou policií. Povšimněme si, jak naše policie pracuje: zatímco muž s culíkem napadá demonstranty a rozdává údery kolem sebe hlava-nehlava, jeho kolegové čekají, a jakmile se některý z napadených nechá vyprovokovat, odhalí svou identitu, vytáhnou modré pásky s nápisem POLICIE a začnou zatýkat. V tu chvíli je ovšem provokater v pozadí, svou vlastní pásku si cudně nasadí až později. U soudu pak tajní vypovědí, jak to všechno bylo, a soudce, zvyklý věřit jejich slovu jako svatému evangeliu, se obvykle nedá zviklat žádnými důkazy ve prospěch obžalovaného: orgány činné v trestním řízení jsou prostě jeden velký sehraný team!


Originál je ku stažení zde.
Ústavní soud usnesením svého toho času patrně nejhoršího senátu, se soudcem zpravodajem Vladimírem Sládečkem, odmítl stížnost Jana Šinágla a pochválil soudkyni Městského soudu v Praze soudružku Moniku Křikavovou, jak dobře rozhodla, když mu zakázala, v rozporu se zákonem, nahrát si soudní rok.

Jen tak dál, to právo bylo v zákoně stejně jen pro zlost: nahrávat si soudce je privilegium, kterého si občan musí náležitě vážit a ne ho znevažovat např. tím, že nahrávku dá k disposici veřejnosti anebo snad se na jejím základě opováží soudruha v taláru kritisovat.

Na usnesení si, prosím, povšimněte, jak detailně a příkladně se soudce zpravodaj, resp. jeho asistent, vypořádal se všemi stížními body. Smekáme!
K předvídanému sesutí nebeské klenby mělo dojít v pátek 28. července 2017, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu zaslalo Janu Šináglovi požadované informace o odměnách svých vedoucích zaměstnanců za rok 2015. Tabulka obsahuje, jak vyžaduje rozsudek, pouze jména, arci není problém spojit je s původními informacemi, a tak vidíme, kolik který náměstek nebo vedoucí odboru obdržel. Nejvíc, přes 100 tisíc měsíčně, inkasoval na odměnách Mládkův náměstek Tomáš Novotný (to prozradil Mládek už loni Blesku), mediálně nejznámější Lubomír Odstěhujte se do Polska Bokštefl ve funkci v onom roce nebyl, i když nepochybujeme, že i on pracoval pro svého ministra příkladně.


Před proměnou…

Přední místo mezi městskými legendami, urban legends, má ta o existenci policistů v civilu, kteří se účastní demonstrací extremistů a snaží se na nich vyvolat násilné konflikty. Nic takového není pravda, nevěřte tomu, policisté v civilním oblečení bývají sice demonstracím přítomni, ale rozhodně si protiprávně nepočínají ani se nikoho nepokoušejí vyprovokovat – nikdy!

 
Moji vnímaví čtenáři jistě vycítili jemně ironický nádech předchozího odstavce a jsou snad připraveni pohlédnout drsné realitě tváří v tvář. Touto realitou je zjištění, že není extremistické demonstrace, aby na ní policejní provokateři v akci nezaposovali fotografům, pro jejichž objektivy jsou sceny násilí vítanou pastvou, a poté, co se s účastníky do sytosti poperou, neoděli své rámě páskou POLICIE a touto vyzbrojeni své protivníky, často arci především ty, kteří se je oprávněně snažili pacifikovat, zadrží a předvedou. 
 
…a po ní
Okamžik metamorfosy je stejně vzácný, jako když se mění larva v krásně vybarveného motýla, a zachytit ho fotograficky nebo na videu se podaří jen zřídka: policie totiž důsledně tají, že si na demonstracích její příslušníci takto protiprávně počínají, a snaží se veřejnost udržet v klamu, že i tam toliko pomáhají a chrání.
 
Měli jsme takovou výjimečnou příležitost o výsledek našeho entomologického bádání předkládáme svým čtenářům. Metamorfosu podstoupil mimořádně pěkný exemplář, nádherně zbarevný sameček policisty, a dozvěděli jsme se o ní v souvislosti s (křivým) obviněním Štepána Reicha, jenž měl na prvomájové demonstraci DSSS napadnout jiného policistu v civilu.
 
A propos, Reichův případ je zajímavý sám o sobě, a neuškodí vystavit k němu několik dokumentů: trestní příkaz, návrh důkazů, video 1, video 2, fotografie. Soud zde bude postaven před obtížné rozhodnutí, zda věřit spíš tomu, co tvrdí policista, nebo něčemu jinému, co ukazuje video; jak známe české soudce, po určitém váhání se soud přikloní na správnou, policejní stranu. 

(Všechny fotografie i videa jsou vystaveny bez souhlasu a vědomí autorů, na základě úřední licence – jde o důkazní návrhy předložené soudu.)

Hlavní líčení s Adamem B. Bartošem proběhlo dnes u Obvodního soudu pro Prahu 1 v klidném, důstojném duchu. Úvodní vyjádření obžalovaného nesla paní soudkyně jaksi nelibě, ale pak se procesní diskurs soustředil na otázku, zda je nutné, aby se soud s knihami seznámil, anebo postačí, aby si přečetl, co o nich napsali policejní specialisté; obhajoba přirozeně s názorem soudu nesouhlasí a argumentuje zásadou přímosti.

Pokračujeme v říjnu.

Podkategorie