Autorem blogu je 
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Naše případy
To je jediné vysvětlení pro usnesení, jímž policejní orgán kpt. Bc. Milan Ulrich, DiS., zajistil Adamu B. Bartošovi autorská práva k jeho knihám. Měl jsem původně v úmyslu udělit mu za tento nesmysl Osla měsíce, ale pak jsem si řekl, že každý musí podporovat svého šerifa a namísto zesměšnění mu poskytneme určitou míru vzdělání.
Autorská práva skutečně nejsou jinou majetkovou hodnotou, kterou by bylo možno obviněnému zajistit, a to dokonce ani v případě, že by jich skutečně při trestné činnosti použil, jak orgán tvrdí. Takovou hodnotou může být např. obchodní podíl v eseročku, který by jinak nebylo možné postihnout, anebo právo na výnosy ze životní pojistky, která by gangstera doživotně luxusně zabezpečila.
Představa, že když se státní moci nelíbí, co kdokoli z poddaných napíše nebo řekne, zajistí mu autorská práva a obviněný už bude muset doživotně – nebo minimálně do konce trestního řízení, což nebývá velký rozdíl – mlčet, případně psát a říkat něco jiného, je právně zcela naivní, a zrodit se mohla skutečně jen v mysli, již formovali a tříbili na policejním rychlokursu práva.
K čemuž patří douška, že úprava zajištění výnosů trestné činnosti není provedena legislativně šťastným způsobem, a každá novela situaci spíš zhoršuje: příkladmo možnost státních orgánů nevyčkávat, až bude zjištěno, že obviněn byl skutečný viník, a zpeněžit věc, která by měla být spravována, jestliže s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady [§ 12 odst. 2 písm. c) zákona č. 279/2003 Sb. – míněn např. Krejčířův žralok], ale také, pokud např. rychle ztrácí na hodnotě, což zákonodárce exemplifikuje jako
Je totiž povinností soudů soudit rychle, a pokud se tak neděje, nelze tento podstatný rys materiálního právního státu suplovat presumpcí, že obviněný je vlastně už
Autorská práva skutečně nejsou jinou majetkovou hodnotou, kterou by bylo možno obviněnému zajistit, a to dokonce ani v případě, že by jich skutečně při trestné činnosti použil, jak orgán tvrdí. Takovou hodnotou může být např. obchodní podíl v eseročku, který by jinak nebylo možné postihnout, anebo právo na výnosy ze životní pojistky, která by gangstera doživotně luxusně zabezpečila.
Představa, že když se státní moci nelíbí, co kdokoli z poddaných napíše nebo řekne, zajistí mu autorská práva a obviněný už bude muset doživotně – nebo minimálně do konce trestního řízení, což nebývá velký rozdíl – mlčet, případně psát a říkat něco jiného, je právně zcela naivní, a zrodit se mohla skutečně jen v mysli, již formovali a tříbili na policejním rychlokursu práva.
K čemuž patří douška, že úprava zajištění výnosů trestné činnosti není provedena legislativně šťastným způsobem, a každá novela situaci spíš zhoršuje: příkladmo možnost státních orgánů nevyčkávat, až bude zjištěno, že obviněn byl skutečný viník, a zpeněžit věc, která by měla být spravována, jestliže s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady [§ 12 odst. 2 písm. c) zákona č. 279/2003 Sb. – míněn např. Krejčířův žralok], ale také, pokud např. rychle ztrácí na hodnotě, což zákonodárce exemplifikuje jako
motorová vozidla a elektrozařízení, nás posouvá daleko mimo rámec právního státu.
Je totiž povinností soudů soudit rychle, a pokud se tak neděje, nelze tento podstatný rys materiálního právního státu suplovat presumpcí, že obviněný je vlastně už
skoroodsouzený a s jeho majetkem lze proto zacházet, jako by jeho ani nebyl.
35 komentářů
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Adam B. Bartoš
- Počet zobrazení: 6048
Adam B. Bartoš změnil obhájce a podává proti rozsudku za Polnou odvolání.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Adam B. Bartoš
- Počet zobrazení: 4670
Přesněji řečeno hledal se v dubnu, a protože ho hledala Policie České republiky, šly zákony stranou. Účet za tři razie v bytech, které přitom policisté provedli, dostalo ministerstvo spravedlnosti a jeho prostřednictvím daňový poplatník, a to v celkové výši 900 tisíc korun: za první razii žádají poškození po sto tisících, za druhou, opakovanou, o polovinu víc.
Osobně se nejvíc těším na dojemné projevy zástupce ministerstva u soudu, až bude vysvětlovat, že taková nezákonná domovní prohlídka, to přece nic není, a že on sám, případně ona sama, by si nechal/nechala byt od policie dobrovolně prohledat i dvakrát týdně. Vždyť slušný občan se přece nemá čeho obávat, no ne?
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Hledá se Borl
- Počet zobrazení: 5699
Měli by případy
My si to arci nemyslíme, a když tři obviněné z těžší zločinecké skupiny v čarodějnickém procesu zjistily, že je má soudit jako přísedící Ondřej Načeradský, úřadující předseda spolku SPOLEČNOU CESTOU z. s., jenž na dotacích inkasuje ze státního rozpočtu téměř 28 milionů korun, namítly jeho podjatost. Ne snad, že by je politika tak
S neziskovými organisacemi se to má jako s každým jiným dobrým (levicovým) nápadem, který v praxi nefunguje. Je-li dána celospolečenská potřeba řešit určité sociální problémy, najdou se vždy ochotné ruce, připravené s tím státu – arciže nikoli zadarmo – pomoci. Pro státního úředníka je problém vyřešen, pro neziskovku také, protože získala pro svou prospěšnou aktivitu finanční zdroje. Věc začíná zadrhávat, když neziskovka roste, protože zjišťuje, že to, k čemu byla zřízena, není k její existenci vůbec nezbytné. Ponechá si proto jen malou část klientely, několik lidí, pro než se hodí staré dobré označení paradegoy, případně tedy paraderom, aby měla alibi, že není zcela nečinná, a soustředí se na vykazování činnosti, obstarávání peněz a administrativu.
Tyto neziskovky, z hlediska své sociální funkce klinicky mrtvé, obalují, dovolíte-li mi užít obraznější vyjádření, státní rozpočet jako mšice růžový keř a lížou slaďoučkou mízu dotací. Některé, jako ta Načeradského, jsou v lízání tak úspěšné, že se dostanou do osmiciferných dotací, jiné mají smůlu a prostředky jim postačují tak-tak na holé živobytí – rozumějte plat několika aktivistů, nájem kanceláře, otop a elektřinu, rozhodně nikoli pomoc potřebným, to je něco, na co NGO v této fasi už dávno resignovala a co ponechává těm méně úspěšným, kteří jsou v klovacím pořádku pod ní.
Jestliže Resistance Women Unity proti neziskovkám tohoto druhu vystupovala, činila tak plným právem, a je hrubou nespravedlností, jestliže by nyní měly být obviněné souzeny někým, kdo ze státního rozpočtu tímto způsobem pohodlně a blahobytně žije – či, chcete-li, tyje.
pravicovéhoextremismu soudit přísedící ze spolku Romea, případně z Ligy lidských práv, tradiční bašty levicového lidskoprávního aktivismu? Mnozí z laskavých čtenářů tohoto blogu jistě odpovědí kladně, vždyť může-li znalec Mazel, sám presumptivně židovského původu, nestranně posuzovat antisemitský charakter výroků v politických projevech, nemůže být kognitivní bias faktorem a důvodem k vyloučení ani v těchto případech.
My si to arci nemyslíme, a když tři obviněné z těžší zločinecké skupiny v čarodějnickém procesu zjistily, že je má soudit jako přísedící Ondřej Načeradský, úřadující předseda spolku SPOLEČNOU CESTOU z. s., jenž na dotacích inkasuje ze státního rozpočtu téměř 28 milionů korun, namítly jeho podjatost. Ne snad, že by je politika tak
brala, tyto ambice dávno nemají (vždyť RWU už nejméně sedm let neexistuje!), ale je dána důvodná obava, že si s nimi bude chtít vyřizovat účty přísedící Načeradský.
S neziskovými organisacemi se to má jako s každým jiným dobrým (levicovým) nápadem, který v praxi nefunguje. Je-li dána celospolečenská potřeba řešit určité sociální problémy, najdou se vždy ochotné ruce, připravené s tím státu – arciže nikoli zadarmo – pomoci. Pro státního úředníka je problém vyřešen, pro neziskovku také, protože získala pro svou prospěšnou aktivitu finanční zdroje. Věc začíná zadrhávat, když neziskovka roste, protože zjišťuje, že to, k čemu byla zřízena, není k její existenci vůbec nezbytné. Ponechá si proto jen malou část klientely, několik lidí, pro než se hodí staré dobré označení paradegoy, případně tedy paraderom, aby měla alibi, že není zcela nečinná, a soustředí se na vykazování činnosti, obstarávání peněz a administrativu.
Tyto neziskovky, z hlediska své sociální funkce klinicky mrtvé, obalují, dovolíte-li mi užít obraznější vyjádření, státní rozpočet jako mšice růžový keř a lížou slaďoučkou mízu dotací. Některé, jako ta Načeradského, jsou v lízání tak úspěšné, že se dostanou do osmiciferných dotací, jiné mají smůlu a prostředky jim postačují tak-tak na holé živobytí – rozumějte plat několika aktivistů, nájem kanceláře, otop a elektřinu, rozhodně nikoli pomoc potřebným, to je něco, na co NGO v této fasi už dávno resignovala a co ponechává těm méně úspěšným, kteří jsou v klovacím pořádku pod ní.
Jestliže Resistance Women Unity proti neziskovkám tohoto druhu vystupovala, činila tak plným právem, a je hrubou nespravedlností, jestliže by nyní měly být obviněné souzeny někým, kdo ze státního rozpočtu tímto způsobem pohodlně a blahobytně žije – či, chcete-li, tyje.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Čarodějnický proces
- Počet zobrazení: 4678
Dnešní jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci nálepkového procesu bylo poněkud antiklimaktické. Znalec Jan B. Uhlíř prý po úrazu hlavy trpí ztrátou paměti, takže si nedokázal vzpomenout, např. z čeho při své práci čerpal. Pokračovat se bude v březnu, až se jeho zdravotní stav zlepší. Ne, to není vtip, i když sebekriticky uznávám, že číst to na svém blogu, neuvěřil bych si.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Samolepkový proces
- Počet zobrazení: 3965
Podkategorie
Adam B. Bartoš Počet článků: 34
Čarodějnický proces Počet článků: 56
David Navara Počet článků: 17
Evropo povstaň! Počet článků: 14
Hitlerovy projevy Počet článků: 89
Hledá se Borl Počet článků: 6
Jakub Svoboda Počet článků: 9
Jan A. Baťa Počet článků: 12
Jan Šinágl Počet článků: 51
Lucie Šlégrová Počet článků: 74
Manželé Kolečkovi Počet článků: 9
Michael Vašek Počet článků: 3
Power Počet článků: 23
Příběh z Kroměříže Počet článků: 25
Prague Pride Počet článků: 18
Příběh z Pardubic Počet článků: 3
Příběh z Vysočiny Počet článků: 5
Příběhy pana Ž. Počet článků: 6
Robin S. Počet článků: 11
Roman Ševčík Počet článků: 1
Řád ozubeného kola Počet článků: 16
Samolepkový proces Počet článků: 67
Sudetští Němci Počet článků: 99
Štěpán Reich Počet článků: 13
Vlastimil Pechanec Počet článků: 16
Zločin u Vizovic Počet článků: 9
18 / 83