Občas si říkám, že typický český policista je kombinací Haškova poněkud natvrdlého, leč o to ambiciosnějšího strážmistra Flanderky, a sadistického dozorce z koncentračního tábora, jak ho s oblibou zobrazovala dobová komunistická kinematografie.

Vezměme případ Igora Ševcova: člověk by předpokládal, že poté, co mu nebyl prokázán útok na dům ministra obrany Martina Stropnického, policie se mu omluví a nechá ho na pokoji. Nestalo se; po odsouzení za skutek, který může být trestným jen v očích hodně ideologicky předpojatého pozorovatele, totiž nápomoci formou natáčení přečinu kamerou, dělá policie spolu s aktivní úřednicí Probační a mediační služby vše pro to, aby mohl být Ševcov poslán do vězení aspoň za to, že se účastní veřejného života, což mu soud zakázal.

K tomu účelu policie a PMS sestavují jakýsi itinerář akcí, kam delikvent nesmí ([1], [2]), avšak nepostupují tak, že by mu jej v pravidelných, například měsíčních, intervalech posílali, ale založí jej do spisu a poté kontrolují, zda na některé nebyl; a pokud ano, iniciativně žalují soudu ([1], [2]).

Další podnětné dokumenty lze stáhnout z webu Antifénix.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: Igor Ševcov

Zveřejněno: 21. ledna 2017

Počet zobrazení: 11484

• Operace Fénix
• Igor Ševcov
• Probační a mediační služba
• Tereza Kodešová
• maření výkonu úředního rozhodnutí

Ke kause Kláry Samkové a trojmo prokletého velvyslance tu dnes máme kárnou žalobu, jíž se kárný žalobce Jan Mikš zesměšnil nejen po stránce formálně-jazykové (nikoli, spojka když skutečně není universálním konjuktivním nástrojem mocným vyjádřit jakýkoli logický poměr dvou vět v souvětí), ale i materiálně, když v odůvodnění schází – normálně bych samozřejmě napsal protože v odůvodnění schází, ale chci, aby mi milí činovníci ČAKu lépe rozuměli – jakékoli vysvětlení, jakým způsobem kárně obviněná vykonávala při své kletbě advokacii, aby mohla být odsouzena dle – správně citovaného – ustanovení § 17 zákona o advokacii. Vyloučíme-li možnost, že kárný žalobce je obyčejný idiot, zbývá vysvětlení, že tento vědomě porušuje zákon, věda, že u soudu sice nebude mít na takové kárné žalobě postavené odsuzující rozhodnutí šanci, ale Kláře Samkové tím aspoň na několik let znepříjemní život, tak jako ho Komora dokázala znepříjemnit Petru Kočímu.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: Klára Samková

Zveřejněno: 18. ledna 2017

Počet zobrazení: 7113

• diplomacie
• islám
• Česká advokátní komora
• kárné řízení
• svoboda projevu
• Klára Samková
• Jan Mikš

Devátý senát Nejvyššího správního soudu ve složení Barbara Pořízková, Radan Malík a Petr Mikeš zamítl kasační stížnost násilnice a levicové výtržnice Kateřiny Krejčové, jež, jak pojednáno jinde, svým plavmým skokem téměř usmrtila statného příslušníka Policie ČR, ve věci žaloby na nezákonné rozpuštění blokačního shromáždění zaměřeného proti šibenicové demonstraci Národní demokracie.

S rozsudkem souhlasíme, přičemž za nejdůležitější považujeme, fakticky jen obiter dicto konstatovanou, samozřejmost (§ 42), že:

Nerespektováním výzev k umožnění průchodu druhého shromáždění se dotčení účastníci odchýlili od účelu shromáždění svolaného T. K., protože svým jednáním si nevyměňovali názory či informace ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o právu shromažďovacím, ve znění účinném do 31. 10. 2016. Po účastnících shromáždění je nutné požadovat, aby po celou dobu své účasti na konkrétním shromáždění dodržovali jeho účel a neodchylovali se od něj. Pokud se odchylují od stanoveného účelu pácháním přestupků či trestných činů, takové jednání není možné liberalizovat odůvodněním, že se jednalo o výkon shromažďovacího práva.

Přesně tak: blokační shromáždění vždy zasahují do výkonu shromažďovací svobody druhých, musejí být zakázána a pokud s tímto účelem ohlášena nejsou, ale fakticky se účastníci uvedeným způsobem chovají, je na místě je rozpustit – třebaže toto konkrétní shromáždění rozpuštěno nebylo, ale policie zasáhla pouze proti třem osobám, které průchodu pochodu bránily.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 13. ledna 2017

Počet zobrazení: 5242

• extremismus
• Nejvyšší správní soud
• Adam B. Bartoš
• Národní demokracie
• Pavel Uhl
• právo shromažďovací
• Kateřina Krejčová
• Barbara Pořízková
• Radan Malík
• Petr Mikeš

Starosta mezi hrby velblouda, toť problém, jak víme, netoliko esthetický, ale též ethický a notabilně advokátně-disciplinární. Pojmout ho vážně by činilo obtíže i člověku zcela zbavenému smyslu pro humor, i když na druhou stranu, tabulku obsahující hierarchickou kategorisaci vtipů s výzvou ke jejímu doplnění kárným žalobcem si Zuzana Candigliota ve svém vyjádření mohla odpustit: takto se může jevit, že pachatelka své závažné kárné provinění zlehčuje.

Naposledy svou vinu zlehčovala Kateřina Krejčová, památným ironickým výrokem ve smyslu, že trest ji jistě učiní lepším člověkem, a špatně to s ní dopadlo: tři bývalí soudruzi, nyní ctihodní soudci Nejvyššího soudu, vyhověli dovolání nejvyššího státního zástupce a její případ vrátili městskému soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Aktualisováno.
Zde je předchozí vyjádření delikventky.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: Zuzana Candigliota

Zveřejněno: 3. ledna 2017

Počet zobrazení: 19672

• Česká advokátní komora
• kárné řízení
• Zuzana Candigliota
• svoboda projevu
• Kateřina Krejčová
• Břeclav

Bezprostředně poté, co byl zveřejněn obsah usnesení Vrchního soudu v Praze v kause Davida Ratha, dal se slyšet ministr spravedlnosti Robert Pelikán, že podá v neprospěch obviněných stížnost pro porušení zákona. Pokud to skutečně udělá, nevídaně tím Rathovi a jeho partě pomůže.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: David Rath

Zveřejněno: 28. prosince 2016

Počet zobrazení: 4759

• David Rath
• korupce
• trestní právo
• procesní právo
• Robert Pelikán
• stížnost pro porušení zákona
• ministr spravedlnosti