Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jiné případy

Brněnský spolek DATOS – data o spravedlnosti, z. s., zveřejnil statistický přehled úspěšnosti advokátů u tří vrcholných soudů, přičemž jako kriterion použil, zda podání bylo meritorně projednáno. O dvě rugbyová hřiště mimo, řekli bychom, arci naprosto nechápeme, proč proti tomu cokoli namítá Česká advokátní komora. Že lze data získaná z veřejně dostupných informačních systémů ministerstva spravedlnosti dále zpracovávat, potvrdil v případě legal.pecina.cz Úřad pro ochranu osobních údajů (a kdyby vydal stanovisko opačné, není nic jednoduššího než vyvést server z jeho jurisdikce), a pokud se týká domeny cestiadvokati.cz, na tu si ČAK nárok činit nemůže už proto, že existuje nespočet podobných domen, provozovaných od ní odlišnými subjekty: napadá mne, jen pro příklad, lawyers.cz Kláry Samkové nebo advokati.info Kláry Slámové (nevhodnou juxtaposici laskavě omluvte).

Katastrofální methodika nás arci mrzí, protože celý projekt tak právem získává špatné jméno již v zárodku: úspěšnost advokáta v žádném případě nelze hodnotit takto jednoduše, už proto, že u Nejvyššího správního soudu jsou odmítány zlomky z celkového počtu podání a soud Ústavní je schopen napsat traktát odmítající ústavní stížnost na třinácti stranách – máme sami takový případ – a stále se při tom tvářit, jako že jde o podání zjevně nedůvodné: zjevné je v dané věci ovšem cosi úplně jiného.

Na Facebooku se objevil tento milý obrázek:


Jeho autor (případně naštvaná autorka) si neuvědomuje, že podstatou demokracie je, inter alia, možnost každého obrátit se se svým nárokem, ať oprávněným nebo nikoli, na soud. Můžeme být tisíckrát přesvědčeni, že právo (fiktivní) muslimské studentky nebylo pošlapáno a její žaloba je nedůvodná, případně šikanosní, ale jediným, kdo o tom smí rozhodnout, je soud. Zakazovat komukoliv přístup k soudu nebo jej proto, že podal žalobu, zastrašovat, je přímou cestou od demokracie k diktatuře a od ochrany našich evropských a křesťanských hodnot k jejich frapantnímu popření.

Ještě méně pochopitelné je, že terčem šikany není samotná žalobkyně, nýbrž její advokátka, tedy osoba, která ani nemusí být o důvodnosti nároku své klientky přesvědčena a s jejím procesním postupem srozuměna a která u soudu jen dělá svou práci.

Advokátku Radku Korbelovou Dohnalovou osobně znám a tímto hanebným útokem na ni jsem v nejvyšší míře pobouřen.

Svým usnesením, jehož autorem je soudce zpravodaj Josef Fiala, vyjádřil Ústavní soud neochotu zabývat se případem ukradeného e-kola a zveřejněné podoby pachatele, který jsme na tomto blogu již dvakrát pojednali ([1], [2]). Stěžovatelce je patrně možné vytknout, že její právní zástupce podlehl advokátské mnohomluvnosti a místo jasně a k jádru věci směřované stížnosti do oné pojal kde co, včetně argumentů zjevně irelevantních (příkladmo, je bez významu, že ke zveřejnění došlo elektronicky, právně by byl problém ten samý, kdyby fotografii zloděje umístili za výlohu).

Že se Ústavní soud věcí odmítl zabývat, je škoda, protože v platnosti tak zůstává právní názor Nejvyššího správního soudu, že v podobných situacích není vůbec třeba provést test proporcionality mezi zájmem na ochraně soukromí pachatele a zájmem okradeného na ochraně majetku. To máme za hrubě nesprávné, protože paušální nadřazení práv pachatelů majetkové trestného činnosti na ochranu soukromí příspívá ke vzniku podivné moderní společnosti, ve které se stát staví na stranu těch, kdo právo porušují, a trestá ty, kteří, v pomoc státu ani nevěříce, sahají ke svépomoci.

Právo se tak dostává do příkrého rozporu s přirozeným chápáním spravedlnosti, a společnosti se dále odcizuje.

Díky nové funkci legal.pecina.cz zde máme usnesení, jímž Krajský soud v Ostravě nepravomocně zrušil Zastupitelské centrum DNR, z. s., Nely Liskové. Co v odůvodnění předvedla soudkyně Marcela Kernbachová, představuje naprostou resignaci soudu na vlastní nezávislost; místo kritického přezkumu byl návrh označen za důvodný už proto, že ho podalo ministerstvo zahraničních věcí, a tomu jsou, jak známo, v České republice soudy při svém rozhodování už z Ústavy bezvýhradně podřízeny.

Nezbývá než opakovat, že spolky nejsou zřizovány proto, aby prosazovaly zahraniční politiku momentální vlády, ale pro realisaci společných zájmů svých členů. Existuje-li v této zemi skupina občanů, která se domnívá, že se ruskému obyvatelstvu na východě Ukrajiny děje příkoří, a svou solidaritu chtějí vyjádřit formou, konkretisovanou ve stanovách spolku, mají na to plné právo, tak jako má naše Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku právo jednat v rozporu s oficiální zahraničněpolitickou linií v otázce genocidy sudetských Němců.

Argument, že Lisková vystupovala jako honorární konsulka, jíž prokazatelně není, je směšný: i Bolek Polívka vystupoval bez jakýchkoli právních důsledků jako valašský král, jímž není o nic víc než Lisková konsulkou, a to vůbec nemluvím o Vítu Jedličkovi a jeho Liberlandu.

Ergün Yekta Uzunoğlu je turecký imigrant žijící v České republice, známý tím, že byl cca 13 let neúspěšně stíhán jako hlava – patrně a limine neexistující – kurdské mafie v České republice, poté osvobozen a odškodněn. Ač je to podvodník, není prost intelektu a dokáže se s jelínkovskou obratností vetřít do přízně mocných.

Nyní ovšem, jak se zdá, narazila kosa na kámen a Uzunoğlu byl Okresním soudem pro Prahu-východ nepravomocně odsouzen pro trestný čin pomluvy a křivého obvinění, jehož se dopustil intrikami proti své exmanželce, o 24 let mladší Monice.

Zatím nepravomocný rozsudek je poučné čtení: kupř. jímavá pasáž, jak recidivista a nynější Uzunoğlův spoluobžalovaný Václav Faktor svému otci občas promluvil do duše pár fackami. Určitě by si ho měli přečíst všichni, kteří v minulosti kurdskému podvodníkovi dopřávali přízně a dávali mu, tak jako europoslanec Jaromír Štětina, prostor pomlouvat a ostouzet slušné lidi.

Podkategorie