DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

úterý 5. června 2012

Doktrina ovoce z otráveného stromu a co s ní má společného David Rath

Není zřejmě jiné chvíle, kdy by bylo právnické pokolení nenáviděno více, než když se některému z jeho representantů podaří dosáhnout stavu procesní nepoužitelnosti usvědčujících důkazů, takže pachatel odchází od soudu čistý a nevinný jako sáronská růže. Hněv lidu je pochopitelný, a své si vyslechne i soud, který, místo aby zajistil průchod spravedlnosti, se opět nechal obalamutil jakýmisi těmihle právnickými kličkami…

A není zároveň v životě advokátově většího triumfu, než když se mu něco podobného podaří. On přece není placen za to, aby pomáhal dostat svého mandanta do krimu, do tepláků nebo do díry, kam tento už od pohledu evidentně patří, ale aby jej, za jeho peníze, takového osudu ušetřil. Tak jaképak copak, že…

These o procesní nepoužitelnost důkazů, které nebyly získány v souladu se zákonem, je stará přibližně sto let, a rozvinula se nejprve ve Spojených státech. Tam je trestní litigace skutečná lis, boj mezi stranami, a soudce ani porota nejsou povinni cokoli zjišťovat nebo vyšetřovat, jsou nestranným rozhodčím souboje, který se před nimi odehrává. Za neúspěch trestního stíhání je odpovědný státní zástupce, a na něj se snesou mediální hromy a blesky, pokud zřejmý pachatel unikne odsouzení.

Dokud tato doktrina neexistovala, stávalo se, že příliš iniciativní šerifové překračovali zákon v očekávání, že najdou-li např. při nepovolené domovní prohlídce usvědčující důkazy, budou lehce, spíše symbolicky pokáráni za porušení zákona, a zároveň zahrnuti slovy chvály za to, jak pomohli usvědčit nebezpečného pachatele. Až sankce procesní nepoužitelnosti, jasně formulovaná v judikátu Weeks v. U.S. (1914), tomu učinila přítrž. Od nynějška byly pokusy získat důkazy nezákonným postupem neúčelné, protože soud takové důkazy prostě odmítl – a zbyla otázka sankce za porušení zákona při jejich opatření.

Nedosti na tom. Už o šest let později, v r. 1920, byla formulována doktrina ovoce z otráveného stromu, poprvé vyslovená v judikátu Silverthorne Lumber Co. v. U.S. (1920). Ta rozšířila nepřípustnost na všechny derivativní důkazy získané na základě důkazů nezákonně opatřených.

Řekněme, že podezřelý z vraždy byl bitím přinucen prozradit, kde zakopal tělo oběti. Jeho výpověď je samozřejmě procesně nepoužitelná, ale co je podstatné, použít nelze ani tělo, které bylo na označeném místě vykopáno; to je právě ono ovoce z otráveného stromu. Toto pravidlo má některé výjimky, např. nelze vylučovat důkazy, které by vyšly najevo tak jako tak: příkladmo proto, že tělo oběti nebylo zakopáno dostatečně hluboko a svým zápachem by stejně během několika týdnů upoutalo pozornost. Obecně však platí: cokoli je odvozeno z nezákonně opatřeného důkazu, nemůže být důkazem.

Toto pravidlo a jeho omezení jsou předmětem nekonečných polemik, protože stačí jeden nadměrně horlivý policista a portfolio usvědčujících důkazů může státní zástupce nahradit tak nejvýš plamennou řečí k porotě (jež je v podobných případech často vyměněna, aby ji důkazy prohlášené za nepřípustné nemohly nepatřičně ovlivnit). Stoupenci konservativní jurisprudence (jako např. ústavní soudce Antonin Scalia) nevidí podobné postupy rádi a argumentují, že sociální náklady spravedlnosti bývají v těchto případech příliš vysoké: jen proto, aby bylo dosaženo plně spravedlivého procesu, je obětována spravedlnost jeho výsledku.

Drastický příklad na thema doktriny ovoce z otráveného stromu se odehrál v r. 2002 v Německu. Magnus Gäfgen unesl jedenáctiletého syna frankfurtského bankéře. Při převzetí výkupného byl policií dopaden, avšak odmítl prozradit, kde je unesený chlapec skryt. Policie mu proto pohrozila mučením. Pod tímto nezákonným nátlakem Gäfgen přiznal, že chlapce zabil, a uvedl, kde ukryl jeho tělo. Německé soudy se námitkou ovoce z otráveného stromu zabývaly a nepřisvědčily jí, a podobně judikoval i ESLP, který konstatoval, že došlo k porušení Gäfgenova základního práva podle čl. 3 Úmluvy (zákaz mučení a nelidského zacházení), avšak ne jeho práva na spravedlivý proces.

Ale proč tento hypertrofovaný úvod? Samozřejmě jde o Davida Ratha.

Jestliže by se jeho obhájcům podařilo prokázat, že odposlechy byly nařízeny nezákonným způsobem, a to z jakéhokoli důvodu (lhostejno, zda pro obecný zákaz odposlouchávat poslance, proto, že žádost byla nedostatečně odůvodněna, nebo i jen z důvodu, že odposlech povolil místně nepříslušný soud), mohou dosáhnout zneprocesnění nejen samotných odposlechů, ale všech dalších důkazů, k nimž se policie díky odposlechům dostala.

Pak by ovšem policii i SZ zbyly oči pro pláč, a ústecká mediální hvězda Bradáčová by patrně prohlásila, nejen že Rathovu kausu chtěla předat do Prahy od prvního dne, ale patrně, že žádného Ratha nezná, nikdy by ji nenapadlo ho z něčeho obvinit a není vůbec jisto, zda kdy byla státní zástupkyní.

Nový Rathův obhájce Jelínek na mne působí docela schopným dojmem a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby případ právě takovým způsobem skončil.

38 komentářů:

  1. Základní problém české justice není v tom, jak by se vyrovnala s ovocem s otráveného stromu. Ona nehledá spravedlnost, ale jak při soudním řízení postupovat tak, aby jí nebylo nic vytknuto. Následně, podle předem daného nějakého vzorce, dospěje k závěru. Ten pro jistotu není nikdy pravomocný. Policie pak, doufejme, ve snaze, jak bránit porušování zákonů, historicky postupuje jako orgán tzv. veřejné moci, kdy ona rozhoduje o právech a povinnostech občanů. Řečeno s nadsázkou, ona rozhoduje, co zákon je. To, že jej především musí dodržovat ona, je pro ni zbytečná ztráta času. Tento stav mysli, ale i skutečný, se promítl i do Ústavy, čl.27 (5): "...poslance lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu...". Policie v česku nezadržuje podezřelé, ale ty, co již trestný čin "spáchali". Soudy, aby se s tím nějak pochlapily, postupují vzorečkovým způsobem a byly by vlastně nějraději, kdyby se policie a Rath nějak dohodli.

    Mirek Vorliký

    OdpovědětVymazat
  2. "lhostejno, zda pro obecný zákaz odposlouchávat poslance, proto, že žádost byla nedostatečně odůvodněna, nebo i jen z důvodu, že odposlech povolil místně nepříslušný soud"

    No nevím. Upřímně mi to zatím přijde slabé.

    Obecný zákaz odposlouchávat poslance: nic takového podle české Ústavy neexistuje, možná je to jen zbožné přání některých poslanců, myslím jsme to tu už diskutovali. Nečetl jsem zatím žádný reálný argument pro takový výklad, kromě toho, že si to myslí i Samková...

    Nedostatečné odůvodnění žádosti o povolení odposlechu nezpůsobuje samo o sobě v žádném případě nezákonnost rozhodnutí.

    Místně nepříslušný soud: není to tak, že v přípravném řízení se místní příslušnost soudu neřídí místem spáchání/zjištění skutku, ale jen a pouze podle místa, kde je činný státní zástupce, který podal návrh? A věc řešil státní zástupce, kterému byla přidělena rozhodnutím Nejvyššího státního zástupce... To nemůže? S čunkiádou zde vidím kvalitativní odlišnost: zatímco případně účelově vybraný státní zástupce může vyšetřování či trestní řízení sám ukončit, nemůže sám dosáhnout odsouzení.

    OR

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nedostatečné odůvodnění žádosti o povolení odposlechu nezpůsobuje samo o sobě v žádném případě nezákonnost rozhodnutí.

      Způsobuje, a ÚS tyto příkazy ruší (ex plurimis I. ÚS 3369/10).

      není to tak, že v přípravném řízení se místní příslušnost soudu neřídí místem spáchání/zjištění skutku, ale jen a pouze podle místa, kde je činný státní zástupce, který podal návrh?

      Samozřejmě, ale je-li tento SZ nepříslušný, je nepříslušný i soud.

      Vymazat
    2. I. ÚS 3369/10 - posouváte to: nešlo o dostatečné odůvodnění žádosti, ale o nedostatečné odůvodnění rozhodnutí soudu (tedy nedostatek odůvodnění, že šlo o neodkladný a neopakovatelný úkon). To je přecijen trochu něco jiného. Máte za to, že v dané věci nešlo o neodkladný či neopakovatelný úkon?

      Samozřejmě, ale je-li tento SZ nepříslušný, je nepříslušný i soud. Takhle jednoduše to myslím nefunguje a tenhle automatismus neplatí, zvlášť ne ve stadiu prověřování (něco jiného je to po sdělení obvinění). Nebyla zda navíc provedena delegace ze strany NSZ (podle analogické aplikace § 25 t.ř.)? Jasně, je možné se přít, zda zde byly dány "důležité důvody".

      Btw, shodou okolností jsem teď narazil na článek J. Přibáně v dnešních tištěných LN. Četl jste?

      OR

      Vymazat
    3. nešlo o dostatečné odůvodnění žádosti, ale o nedostatečné odůvodnění rozhodnutí soudu

      V příkazu nemůže být logicky víc důvodů než v žádosti, takže nedostatečně odůvodněná žádost k tomuto následku automaticky vede.

      Jasně, je možné se přít, zda zde byly dány "důležité důvody".

      Nedostatek místní příslušnosti SZ má v daném případě ústavní rozměr, protože od ní se v přípravném řízení odvíjí příslušnost soudu, a ta je chráněna ústavou.

      Btw, shodou okolností jsem teď narazil na článek J. Přibáně v dnešních tištěných LN. Četl jste?

      Ne, ale Přibáňovo vyjádření cca den staré jsem pochvalně kvitoval na Facebooku.

      Vymazat
    4. Nedostatek místní příslušnosti SZ má v daném případě ústavní rozměr, protože od ní se v přípravném řízení odvíjí příslušnost soudu, a ta je chráněna ústavou.

      Nedostatek místní příslušnosti je důsledkem nedostatku důležitých důvodů podle §25 t.ř., nikoliv naopak. Pokud jsou dány "důležité důvody", může být věc delegována i v přípravném řízení.

      Ke zpochybnění místní příslušnosti SZ je tedy IMHO třeba tvrdit, že pro delegaci nebyly dány "důležité důvody".

      OR

      Vymazat
    5. Delegace podle § 25 TrŘ se týká pouze soudu, a k ní, pokud je mi známo, nedošlo. A nedošlo ani k delegaci SZ, podle vyjádření Bradáčové byla až do poslední chvíle (předání krabice) přesvědčena, že příslušné je ústecké KSZ.

      Vymazat
    6. Nikoliv. Podle §25 t.ř. se analogicky postupuje i při delegaci SZ. Viz např. III. ÚS 3093/11.

      OR

      Vymazat
    7. Aha, Kůrka+Musil neboli Pat&Mat soudci Ústavního soudu. Zapomněli jim prozradit, že pro nutnou delegaci existuje § 12a odst. 2 ZSZ. Nicméně opakuji, že zde delegováno nebylo, ani nutně, ani vhodně, takže vaše argumentace je irelevantní.

      Vymazat
    8. Možná. Ale je to např. i tady: 4 Tz 69/2009 (Čunkiáda), i jinde.

      Nevím jaký byl konkrétní procesní postup, ale podle mediálních informací spis přidělil ústeckému SZ přímo nejvyšší státní zástupce. Nepředpokládám, že by to udělali tak primitivně, že by si jen předali lejstra z ruky do ruky.

      Umím si představit argumentaci, že utajené vyšetřování významného regionálního politika by alespoň v přípravné fázi neměl dozorovat regionální SZ.

      OR

      Vymazat
    9. Umím si představit argumentaci, že utajené vyšetřování významného regionálního politika by alespoň v přípravné fázi neměl dozorovat regionální SZ.

      To já také, ale pak nedává smysl, že se Bradáčová o delegaci ani jednou nezmínila, a nebylo by v souladu se zákonem předat věc do Prahy, ledaže by se tak stalo cestou další vhodné delegace.

      Vymazat
  3. Celé mi to připomíná process se Slánským. Tehdy taky zavřeli (a pověsili) gauneři jiného gaunera za něco, co sice neudělal, ale co si zasloužil za to, co udělal (týká se pochopitelně i většiny těch popravených s ním). Dnes se jedná o podobné vyřizování účtů mezi gaunery a vrtat se v processních nepravostech v situaci, kdy zemi plundrují zločinecké mafie gangsterů, mi připadá opravdu jako - jak se říká u nás v Holandsku - mrdání mravenců.

    Je to stejné jako kdysi vajíčka a Paroubek: nebyla chyba, že na Paroubka létala vajíčka - chyba byla, že létala pouze na něj. Tak i dnes by Ratha do tepláků měla následovat většina vlády a Sněmovny. Pucovat falešnou fasádu České republiky coby právního státu je za těchto okolností zřejmě ztrátou času.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. vodník, 5.6.2012, 10:52
      Také mne překvapuje, jak se tu kolem té fasády běhá se zednickou lžící a se štětkou, aniž by se někdo podíval za ni, aby viděl v jakém stavu je dům. Je v česku právo jen ta fasáda, nebo je třeba si přečíst a poučit se z pohádky Císařovy nové šaty?
      Mirek Vorlický

      Vymazat
  4. Taktiku jejíž úspěch předpokládáte, jsem několikrát zkoušel uskutečnit v praxi, jednou včetně ústavní stížnosti, a výsledek nulový. Nepovedlo se zneprocesnit ani samotné odposlechy a výpisy podle § 88a TŘ. Jednalo se o mediálně a politicky zcela nezajímavé kauzy. Takže pokud taková taktika neuspěje a vy tady budete psát něco o výsledku mediálního tlaku a politické objednávce, tak tento názor sdílet nebudu.

    OdpovědětVymazat
  5. Můj starý známý advokát tvrdí, že současné soudy mohou všechno. Mám také takovou zkušenost:
    Co se týká místní příslušnosti, může nadřízený soud rozhodnout stížnost na místní nepříslušnost tak, že místní příslušnost se řídí tím, kde bydlí poškození. V případě kauzy Rath to pak může být celá republika (nebo celá EU, pokud došlo k zneužití evropských fondů, protože poškození jsou daňoví poplatníci.
    Odvozuji to z rozhodnutí krajského soudu, ze kterého cituji:
    Krajský soud přezkoumal stížnost obžalovaného a dospěl k závěru, že k projednání věci je příslušný nejen Okresní soud v B, ale i Okresní soud v A. Podle §18 odst.1, tr.ř. je sice k projednání věci příslušný soud v jehož obvodu byl tr.čin spáchán. To je v obvodu Okresního soudu v B . Avšak způsobený následek nastal v obvodu Okresního soudu v A, kde dva ze tří poškozených bydlí. Způsobený následek žalovaného tr.činu tak by způsoben v tomto místě A. Jedná se tak o distanční delikt s jiným místem jednání a jiným místem následku. Není proto důvod věc z důvodu místní nepříslušnosti soud v místě A odnímat.
    … Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

    A je to!

    OdpovědětVymazat
  6. Leon Kreutzfeld5. června 2012 21:34

    Vp. Pecina, ja pani Bradacovou nijak neznam, poprve jsem se o ni dozvedel v tom tanvaldskem pripadu, podruhe u pana Ratha. Uz nekolikrat ale tady i jinde jsem se dozvedel, ze ona je ambiciosni v negativnim slova smyslu. Bylo by prosim mozne pro nas nevolniky elaborovat? Jeji medialni obraz je positivni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musíme uspokojit Brusel a kroutit ocasem .Jinak než po staru to neumíme .Vybere se "team" a jede se Moskevským způsobem. Wiki : (na medvěda se jako újeď používá např. kůň, kdežto na černou zvěř stačí pár vařených brambor). V každém případě je podle zákona nutné po lovu újeď odklidit. Tento způsob lovu je velmi obtížný a je potřeba hodně trpělivosti, protože v některých případech trvá i několik dní než lovná zvěř újeď najde a zvykne si ji navštěvovat pravidelně. Pan Ukamínek V.

      Vymazat
    2. Ted se všichni poslanci ve spánku mimoděk pootočili :-) Váš Vario Tessar

      Vymazat
    3. Leon Kreutzfeld5. června 2012 23:47

      To mate pravdu pane ukaminek.

      Vymazat
  7. Tomáš Marný8. června 2012 17:34

    1) Doktrína ovoce z otráveného stromu se u nás neuplatňuje zdaleka tak přísně jako v USA.
    2) I kdyby byl soud rozhodující o nařízení odposlechu místě nepříslušný (o čemž pochybuji, spíš se domnívám, že byl jedním z více místně příslušných soudů, a na "více" a "méně místě příslušný" soud se nehraje; buď je nebo není), nezpůsobí to nepoužitelnost důkazu - kde jste na to přišel?
    3)Zákaz odposlechu poslance u nás skutečně nemáme. Pokud by si jej ÚS domyslel, pak by šlo o jeden z nejvíce kreativních vý-/nesmyslů z jeho dílny (zdali největší, neodvážím se říci).
    4) Formální vady nařízení odposlechu se vyskytují relativně často. Uvidíme, zda nějaké existují zde nebo ne.
    5) Vzhledem k tomu, že Bradáčová případ oficiálně nedozoruje, tak se ani nemá od čeho distancovat. Vsadím se, že není ani pod ničím podepsaná!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ad 1: To obecně v celém kontinentálním právu, ale minimálně nauka ji uznává.

      Ad 2: Úkon učiněný nepříslušným OČTŘ je nezákonný a tedy nepoužitelný.

      Ad 3: To bude otázkou široké polemiky. Nevidím to tak černobíle, oba názory mají silné podporovatele.

      Ad 5: Jak jsem uvedl v postu, LB možná neexistuje od samého počátku.

      Vymazat
  8. Tomáš Marný9. června 2012 19:55

    Ad 2: Úkon učiněný nepříslušným OČTŘ je nezákonný a tedy nepoužitelný.

    To je potvrzené nějak autoritativně? Myslím ve vztahu k místní nepříslušnosti - prosím, podělte se o zdroj této informace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U policie místní příslušnost určena (na úrovni zákona) není, takže té se to netýká, k OSZ se k důsledkům nepříslušnosti vyjádřil Zdeněk Koudelka a já se s ním ztotožňuji, u soudu je to snad jasné z Listiny.

      Vymazat
    2. Jde jen o jeden názor soudu, dle značně poplatný okolnostem případu, k němuž byl vynesen.
      Právo na zákonného soudce neznamená, že by Vás nemohl soudit soudce z jiného kraje, nebo vydat rozhodnutí o vazbě. Jde o to, že proces jeho výběru nesmí být ovlivněn "vnějšími okolnostmi". A navíc se tam říká, že nikdo "nesmí být odebrán" svému zákonnému soudci. Úkony v přípravném řízení ovšem běžně činí jiný osudce než je pak následně onen "zákonný". Tohle vidím jako slepou cestu.

      Vymazat
    3. Ústavní soud vykládá právo na zákonného soudce mnohem extensivněji. Vadí mu nejen účelové přidělování agendy, ale i předělování arbitrární, protože to otevírá k účelovosti – obtížně prokazatelné – cestu.

      Vymazat
    4. Ano, to je logické. Ovšem nic z toho na případ Rath nelze aplikovat. Pokud to v Ústí dostal soudce podle rozvrhu, je všechno v pořádku. A opravdu si myslím, že se na to hraje až při samotném procesu; povolování prohlídek, vzetí do vazby atd. jsou "technikálie". Pokud najdete něco na zákonného osudce u vzetí do vazby, rád se podívám.

      PS: ani se neptejte, jak se řeší obsazování senátů přísedícími, tam by se "zákonému US" nejspíš protočily panenky.

      Vymazat
    5. Nezákonné SZ zde přímo způsobuje nezákonnost soudu. V tom se shoduji s Koudelkou.

      Vymazat
    6. To byste ale musel dovodit, že Ústí bylo skutečně místně nepříslušné. Pokud bylo aspoň částečně příslušné, nebo jedno z více příslušných, pak je to celé o ničem.
      Ostatně si ani nejsem jist, jestli příslušnost nemohla vzniknout tou delegací od NSZ, i kdyby jinak nebyla.

      Vymazat
  9. Možná to je i prapůvodním cílem. Jen Ratha postrašit, aby tolik nešťoural. Od počátku si myslím, že musí nakonec Ratha pustit nebo zabít.

    OdpovědětVymazat
  10. anonymní, 12.6.2012, 8:18
    Já si zase myslím, že čekali, že Rath nějaké peníze pustí, on je ale lakomý a nechtěl se s nikým dělit (má konečně dvě rodiny) a tak řekli, tumáš, do basy s tebou. Má asi ještě zašité nějaké peníze, v base na něj dělali nátlak (ref. tortura) a on zatím nepovolil. Až jim dá i zbytek, tak si také myslím, že ho pustí.

    OdpovědětVymazat
  11. Ústavněprávní rovinu nevidím, když jde o jinak řádně provedený úkon v přípravném řízení. Do přípravného řízení zasahuje ÚS jen v závažnějších případech, a nic takového zde nevidím.
    A krom toto dovozovat nepoužitelnost kvůli místní nepříslušnosti stále pokládám za projev přepjatého formalismu alias hovadinu. Praxe je jednotná, že nepoužitelnost důkazu to nezpůsobuje.
    A nejde o žádné výjimečné pochybení. Konání úkonů na počátku přípravného řízení místně nepříslušným orgánem je relativně běžné, ať už kvůli nekopetentnosti policejního orgánu a laxní kontrole ze strany státního zástupce nebo prostě kvůli tomu, že leckdy je místní příslušnost dosti nejasná (tak jako většina jednoduchých pravidel se to může v reálu změnit v naprostý guláš).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Praxe je jednotná, že nepoužitelnost důkazu to nezpůsobuje.

      To si pouze myslíte, nebo byste tento názor dokázal doložit aspoň jedním judikátem?

      Vymazat
  12. To si pouze myslíte, nebo byste tento názor dokázal doložit aspoň jedním judikátem?
    To je pozorování z praxe. Důkaz je spíše negativní: vezměte si, jak (relativně) je to četný jev. Kolik judikátů to pokládá za důvod k nepoužitelnosti důkazu?

    OdpovědětVymazat
  13. doporučuji k pozornosti rozhovor se státním zástupcem - učedníkem lenky bradáčové. zvlášť skandální je věta: Jinak ale ve snaze zachovat si mentální zdraví beru trestní proces jako neosobní hru, ve které chci prostě vyhrát..

    OdpovědětVymazat
  14. a odkaz:
    http://www.epravo.cz/top/efocus/10-otazek-pro-radka-belora-78733.html

    OdpovědětVymazat
  15. a další perla: Radek Bělor (stejně jako Lenka Bradáčová) zastává přístup, že státní zástupce je útočník, tvůrce hry.

    http://www.epravo.cz/top/efocus/72-hodin-se-statnimi-zastupci-cast-druha-80693.html

    OdpovědětVymazat
  16. Tak se to po 4,5 roce potvrdilo. Že to justici ale trvalo.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>