Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Pokuta za pokutu
Nabízí se sice řada dalších aktuálních právních themat, příkladmo právo na přesochání (což by se nám mohlo hodit posmrtně), potřebnost Senátu, hnízdo reakce a ideodiversní centrála v pražské kathedrále a právo na kultivovaný protest proti ní, leč budeme se věnovat jiné otázce, jež nás rovněž zaujala.
Jak referuje BabišPress, společnost T-Mobile dostala od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) spíše kosmetickou, půlmilionovou pokutu za to, že vymáhala po svých zákaznících prostřednictvím inkasních agentur smluvní pokutu domněle, leč neplatně sjednanou ve všeobecných obchodních podmínkách. V tom se, dle našeho názoru, zrcadlí bída českého právního řádu hned v několika rovinách.
Jestliže vymáhám po druhém pohledávku, o které s určitostí vím, že neexistuje, dopouštím se trestného činu, nikoli správního deliktu, který by měl řešit ČTÚ (T-Mobile se brání rozhodnutím Nejvyššího soudu, které však podle udané spisové značky ani data nelze na webu vyhledat, a i kdyby existovalo, platí princip většího razítka
a precedenčních účinků publikovaných nálezů Ústavního soudu). Za druhé, i kdyby operátor takto vymohl pětisetkorunovou pokutu po tisíci a jednom zákazníku, vyplatí se mu to: právní řád, který neumožňuje postihnout deliktní jednání dostatečně citelnou sankcí, neplní svůj účel a je delikventovi oprávněně pro smích. Za třetí by podobné excesy neměl trestat ČTÚ, ale postižení by měli mít možnost bránit se hromadnou žalobou; hromadná žaloba je arci zatím ve stavu legislativního procesu, a to v podobě, která z ní dělá místo efektivního prostředku ochrany práv lidí lukrativní business několika velkých kanceláří, s nesmírným prostorem pro korupci.
Právo zaplakalo, úřední šiml radostně zařehtal, a karavana utrápených jde dál.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2281
Nevyšetřovatelé, díl XI: Žaloba

Že vypracovaná svalovina bývá začasté symptomem – jak to říci kulantně? – ne právě výkonné mozkovny, jest obecně známým faktem.
Dalším jeho důkazem je Josef Štolfa, jeden z organisátorů únosu Zuzany Vybíralové, známý v místě svého hodonínského domicilu jako karierní výběrčí výpalného. Řečený jedinec, místo, aby se uchýlil do soukromého oboru a tam v tichosti vyčkával, jak obnovené vyšetřování únosu dopadne, rozhodl se na mne podat žalobu na ochranu osobnosti a navrhnout soudu vydání předběžného opatření, jemuž soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Dagmar Stamidisová (výkon jejíž vlastní mozkovny jsme na tomto blogu thematisovali a příslušnými oceněními dekorovali v minulosti více než jednou) vyhověla. Prý bych se měl zdržet písemného či ústního šíření tvrzení o tom, že se Štolfa dopustil nebo jakkoliv podílel na únosu Zuzany Vybíralové (tzv. judikatorní zeugma; čeští soudci jsou jeho mistry), a odstranit ze svých internetových stránek jeho jméno, fotografie a odkazy, které by jej s únosem jakkoliv spojovaly.
Tak tos' uhodl, šampione!
Ovšemže nevyhovíme a s potěšením se budeme žalobě bránit.
Aktualisováno.
Naše odvolání; D. Stamidisová nepatří k právě rychlým soudcům, takže výsledek sporu bych realisticky před rokem 2025 neočekával.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Příběh z Kroměříže
- Počet zobrazení: 11526
Jubileum
Přesně před 10 lety, 13. října 2008 v 9.13 hod., jsem na svůj blog napsal první text, nazvaný Jaký je nejlepší francouzský film 50. let?
Od té doby jsem na své tři blogy umístil celkem 2711 článků, s předsevzetím, že když mi to nepůjde, prostě toho kdykoli nechám (Ale běda vám, jestli mi to nepůjde!). Na to, že jsem celoživotně plachý introvert, mi to vydrželo poměrně dlouho…
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Blog
- Počet zobrazení: 5737
O Kočku méně
Plně se ztotožňuji se stanoviskem žižkovského starosty Alexandra Bellu, že pohřební průvod za ostatky Jana Kočky ml. neměl být povolen. Pieta za zemřelého je ryze soukromou záležitostí, odehrávající se na místě k tomu určeném, a jen ve výjimečných případech, u skutečně význačné osobnosti, je možno povolit v souvislosti s konáním pohřbu určité omezení provozu na veřejných komunikacích. Jan Kočka ml. ve svém krátkém životě nevykonal nic, čím by si takové privilegované zacházení zasloužil. Jeho život byl charakterisován toliko sledem protiprávních jednání, které jeho vlivní příbuzní jen s obtížemi žehlili
, a okolnosti jeho smrti, zejména to, že jeho vinou zemřel řidič kamionu, rovněž nedávají důvodu, proč by město pro Kočku mělo truchlit.
Jsem proto pobouřen a doufám, že nové vedení města, nově již bez Kočkovy ČSSD, prověří okolnosti, za jakých bylo povolení vydáno.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3079
Klára Samková uspěla u soudu
Ačkoli se nám příčí opět o věci znovu obsáhleji psát, neměli bychom před čtenářstvem smlčet, že dnes vyhlášeným rozsudkem zrušil Městský soud v Praze, jehož povinností je, na rozdíl od nás, řádně projednat a judikatorně pojednat každý exkrement, kárné rozhodnutí rozhodnutí České advokátní komory ve stejnojmenné kause a vrátil jí věc k novému projednání. Žalobkyně Klára A. Samková nicméně neuspěla zcela, protože soud sice uznal, že některé její výroky, inter alia, výrok o padajícím shora řečeném, nejsou dostatečně intensivní, aby mohly být posouzeny jako kárné provinění, avšak trvá na tom, že Komora má právo trestat advokáty zhruba ve stejném rozsahu jako římskokatholická církev věřící, tedy za cokoli, čeho se dopustí v kteroukoli denní a noční hodinu.
Máme zde péčí Jana Šinágla zhotovený zvukový záznam dnešního jednání ([1], [2], [3]); odůvodnění rozsudku najdete ve třetí části záznamu.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Jiné případy
- Kategorie: Klára Samková
- Počet zobrazení: 4225
43 / 504