Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Jiné případy
A pak, že právo nemůže být zábavné: Úřad městské části Praha 1 hodlá zahájit přestupkové řízení s Bohuslavem Sobotkou za to, že ten jako premier navrhl jmenovat ministrem positivně lustrovaného Andreje Babiše. S podobnou mírou právní relevance by mohl být chodec, který přešel na červenou, stíhán pro rozpoutání útočné války.
Zajímavější bude arci osud správních aktů, které Babiš vydal a vydá. Pokud by fakt positivní lustrace vyšel najevo až později, nebyla by jejich platnost patrně napadnutelná, ale protože Babiš lustrační osvědčení nepředložil, ač k tomu byl povinen, lze zpochybnit jeho oprávnění k výkonu ministerských pravomocí a limine. Podobně, byl-li by ministrem jmenován nezletilec nebo nesvéprávný, a tento fakt by byl znám již v době jmenování, byla by nicotná všechna jednání, která by tato osoba jako ministr domněle učinila: ministrem se totiž nikdy nestala.
Můj odhad je ovšem takový, že Babiš si negativní lustraci na Slovensku prostě koupí a tím bude problém zažehnán.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 3352
Tento případ je od začátku nepřehledný, a jasno mi do něj nevnesl ani prvoinstanční rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem. Jisto je tolik, že dva Neromové
se vloni v květnu v Teplicích střetli se skupinou šesti Romů; výsledkem byli tři pobodaní Romové, z nichž jeden následkům svých poranění podlehl. Bodné rány mu zasadil třikrát trestaný Stanislav Sýkora, kterýžto si nyní od soudu odnesl pětiletý trest, a to – pro všechny nečekaně – za zločin rvačky podle § 158 odst. 3 TrZ.
Tento trestný čin má v systému hmotného trestního práva poněkud zvláštní postavení, neboť se – částečně – jedná o speciální skutkovou podstatu k trestnému činu ublížení na zdraví, umožňující soudu uložit trest (arci mírný) za účast na rvačce i v případě, že při ní k trestněprávně relevantní újmě na zdraví nedojde, avšak na druhé straně je zranění ve rvačce způsobené posuzováno mírněji, než kdyby v němu došlo za jiných okolností. To našlo uplatnění právě v tomto případě, a Sýkora tak mohl odejít od soudu s relativně velmi mírným trestem za jednání, které by jinak mohlo být posouzeno až jako vražda: bodnutí nožem do hrudníku oběti je jednáním, u něhož lze srozumění se smrtelným následkem jistě presumovat.
Posuzováno v této základní rovině, jeví se ústecký rozsudek jako alibismus a snaha vyhnout se složitému (a politicky citlivému) rozhodování, zda šlo jednání v nutné obraně, potenciálně excesivní, a jako řešení, jež bude akceptovatelné jak pro mediálně-antidiskriminační frontu
, tak pro obžalovaného. Mnohé okolnosti jeví se nasvědčovat tomu, že kdyby soud skutek zkoumal důkladněji, musel by buď obviněného zcela zprostit obžaloby, nebo mu naopak uložit přísnější, následku usmrcení poškozeného odpovídající trest.
K takové hypothese – a s ohledem na skutkovou složitost a nejasnost incidentu se nic než vagní hypothesy formulovat neodvažuji – mne vedou dvě okolnosti. Za prvé fakt, že konflikt vznikl na základě skutečné nebo domnělé krádeže dvou opečených klobás, které se některý z Romů měl Sýkorovu společníkovi pokusit odcizit (pro novináře: zcizit), a za druhé to, že fysický střet iniciovali Romové, údajně v reakci na verbální agresi ze strany Neromů.
V tom je arci jádro problému, který s rozsudkem mám: pod rvačkou si umím představit fysický konflikt, jehož se na obou stranách účastní přibližně stejný počet osob, nikoli situaci šest-na-dva, ledaže by šlo o střet jedinců výrazně odlišně fysicky disponovaných. Jestliže tedy Romové v šesti zaútočili na dva Neromy, bylo právem Sýkory se bránit, a s ohledem na početní převahu útočníků mohl být k této obraně použit i nůž, a to i s plným vědomím možného následku usmrcení protivníka. Použití nože bylo ospravedlnitelnou kompensací početní převahy Romů.
Trest za rvačku se mi proto jeví nepřesvědčivým, polovičatým a alibistickým: buď byl konflikt vyvolán Sýkorou, a pak nechť nese za následek svého jednání odpovědnost jako za vraždu, včetně případné rasistické pohnutky, anebo nikoli, a pak by měl být Sýkora zproštěn.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 8397
Dnes uložil Krajský soud v Ústí nad Labem v prvním stupni tresty za loňský brutální útok v Duchcově. Rozsudek byl k útočníkům značně shovívavý: od roční podmínky po tři roky vězení.
Takové tresty arci neodpovídají závažnosti toho, co se stalo: útok byl veden ve skupině z pohnutky, kterou nelze než hodnotit jako zavrženíhodnou (Romové se před incidentem pokusili ukrást poškozenému bicykl), a jeho následkem je těžké ublížení na zdraví, s jehož způsobením nemohli útočníci dost dobře nebýt srozuměni; někteří obžalovaní byli nadto již pro trestnou činnost různého druhu trestáni, takže adekvátní by byly tresty mezi šesti a osmi roky vězení, pro mladistvého iniciátora útoku polovina.
Otázkou je, nakolik k rozsudku přispěla zmocněnkyně poškozených Klára Kalibová, která místo, aby řádně hájila jejich zájem, pronášela do medií výroky jako Podle poškozených šlo o rasistický čin. Nicméně říkají, že v každém národě žijí rasisté a nelze uplatňovat princip kolektivní viny
, což je tvrzení sice pravdivé, ale zmocněnci poškozeného podobná hodnocení nepříslušejí; ten by měl především dbát ochrany práv svého klienta: jestliže se snad osobně nedomnívá, že útok byl motivován rasisticky (a ani já si to nemyslím), a její klienti jsou opačného názoru, je její povinností zastoupení vypovědět.
Protože je Kalibová advokátní koncipientkou Michala Mazla, lze její postup hodnotit jako zaviněné porušení povinností advokátního koncipienta, za něž by měl následovat kárný postih od České advokátní komory: ale počkat, ta přece trestá opačné jednání než nedbalé hájení práv klienta!
Akutalisováno.
Server Romea zveřejnil video z ústního vyhlášení výroku rozsudku. Doporučuji: kontrast mezi popsanou brutalitou útoku a směšně nízkými tresty nemůže být zjevnější. Připomínám, že k disposici měl soud sazbu od pěti do dvanácti let [§ 145 odst. 2 písm. a), h) TrZ].
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 12023
Tento pokus je sice odvážný, ale rychle skončí: brněnský státní zástupce Jan Petrásek se zapomněv a neuvědomiv si, kdo tvoří páteř české justice, dal v úsilí o svébytnou vyváženost
pokyn policii zahájit úkony trestního řízení stran výroků komunistické poslankyně Marty Semelové. Variant je několik, nejpravděpodobnější jsou dvě: buď Petrásek dostane kartáč od šéfů hned v zárodku a schílple kapituluje, nebo věc dovede do fase žádosti o vydání poslankyně k trestnímu stíhání, které sněmovna pochopitelně nevyhoví. Třetí, o něco méně pravděpodobnou, eventualitou je intervence Nejvyššího soudu, který, aplikovav principy, jež zavedl v kause povedeného dua Bárta & Škárka a poté u exposlanců Tluchoře, Šnajdra a Fuksy, vysloví, že i na výroky poslance v televisním pořadu se vztahuje materiální imunita (indemnita).
Škoda: ten proces mohl být zajímavý, zvlášť ve světle toho, co Milada Horáková skutečně před Lidovým soudem v Praze vypověděla.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 3534
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Jiné případy
- Kategorie: Zuzana Candigliota
- Počet zobrazení: 12586
Podkategorie
Čapí hnízdo Počet článků: 34
David Rath Počet článků: 35
Dělnická strana Počet článků: 26
Fénix Počet článků: 22
Helena Vondráčková Počet článků: 7
Igor Ševcov Počet článků: 14
Jana Nečasová-Nagyová Počet článků: 9
Klára Samková Počet článků: 18
Lukáš Nečesaný Počet článků: 10
Marek Dalík Počet článků: 5
Marián Magát Počet článků: 7
Plzeňská práva Počet článků: 14
Yekta Uzunoğlu Počet článků: 12
Zdeněk Altner Počet článků: 8
Ztohoven Počet článků: 8
Zuzana Candigliota Počet článků: 10
35 / 54