Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jiné případy

Odhlédneme-li od obohacujících úvah na thema, zda sovětská vojska tuto zemi osvobodila čili nic, případně zda smí skupina ruských motocyklistů projet přes české území do Berlína, zdá se být událostí číslo jedna posledních několika týdnů dopadení železničních teroristů, již plánovali, že pomocí výbušniny poškodí vlak s vojenským materiálem (případně s automobily Hyundai, což je patrně téměř totéž – každopádně inovativní product placement!), přičemž media nás neušetřila ani takových morbidních detailů jejich deviosního plánu, jako že se pachatelé při útoku hodlali domlouvat pomocí vysílaček (a možná i barevných praporků, případně, měl-li být útok noční, svítilen s barevnými sklíčky).

Čta ony bláboly, jeden opravdu neví, zda má očekávat odhalení, že dopadena byla ve skutečnosti recesistická skupina Ztohoven, anebo zjištění, že Šlachtova skupina padla na stopu zvláště nebezpečné odnože renegátské skautské družiny Rozrazil, která zbavena řádného vedení zdivočela a aspirujíc na některý z vyšších stupňů Svojsíkovy ceny, zašla dále než kterákoli z jejích předchůdkyň.

Co je arci jasné, je, že nebyla dopadena nebezpečná teroristická buňka, způsobilá narušit vážným způsobem provoz železniční dopravy a způsobit tak této zemi nedozírné škody (pokud je někdo schopen provoz železnice skutečně ohrozit, jsou to v prvé řadě železničáři sami, a pak, ve velkém odstupu za nimi, disproporčně romské gangy zlodějů kovů, majoritní populací láskyplně přezdívaní magneti).

Ale tak, jak věc traktují media, tak, přátelé, terorismus nevypadá.

Dorazila odpověď ombudsmanky a s ní dvě přílohy. Z nich vyplývá, že ombudsmanovi lidé, ještě ve Varvařovského éře, dobře si vědomi, že určité věci jako státní orgán nesmějí (což v textu bez ostychu přiznávají), najali si na tuto špinavou práci neziskovku, s níž zároveň uzavřeli tuto kuriosní smlouvu o provokování.

Jsouce konservativní, myslíme si, že když něco nesmím sám, nemohu tím ani nikoho pověřit. Ale v dnešní době pokročilé antidiskrimace jsme nejspíše jen špatně informováni.

Nudíte se? Kupte si medvídka mývala! Chcete si od soudu odnést odsuzující trestní rozsudek? Vezměte si obhájce ex offo.

Naposledy se o tom přesvědčil známý vypouštěč Pavel Matějný, který po obhajobě osobou, již při největším úsilí o zdvořilé vyjádření k příslušníku advokátního stavu nedokáži nazvat jinak než imbecilem, obdržel za skutek, který byl nejvýše přestupkem, roční podmíněný trest.

A proč? Jeho obhájce se ani neobtěžoval si přečíst, čím obžalovaný argumentoval ve stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, a obhajobu pojal ve stylu, přiznáváme se ke všemu, jen to, pane předsedo, už prosím ukončete, abych mohl na oběd.

Problematika státem organisovaných provokačních kampaní mne zaujala, a proto jsem ombudsmance Šabatové poslal žádost o informace, jíž požaduji dokumenty o tom, co si vlastně její úřad od neziskovky objednal. Pokud si objednal lež, tedy aby bylo třetí osobě předstíráno něco, co není pravda, bylo by to závažným překročením pravomocí veřejného ochránce práv.

Orgány veřejné moci mohou, a v některých případech musejí, před občany určité informace utajovat, avšak rozhodně jim nesmějí sdělovat nepravdivé informace, a nesmějí k tomu ani užívat jiných. Případy, kdy zákon státnímu orgánu povinnost lhát ukládá, jako např. § 83 odst. 5 PolZ, lze bez dalšího pokládat za ústavně nekonformní; to je však jiná problematika, která s ombudsmankou řízenou provokací nesouvisí.

Co ty vlasy? táže se přísně státní prokurátor, probodávaje obžalovaného orlím pohledem a napřimuje ukazovák směrem k ohrádce, za níž se krčí mladistvý delikvent. Proč nosíte dlouhé vlasy? Odpovězte, obžalovaný!

Není úniku. Marně nešťastník vysvětluje, že dlouhé vlasy nemá proto, aby dával najevo nepřátelský postoj ke komunistickému režimu a dělnické třídě, ale prostě se mu to tak líbí; je ztracen. Soud i prokurátor dobře vědí, že účes ve stylu mánička nikdo nenosí jen tak, náhodou.

Odporná reminiscence… Ještě že se dnes už nic podobného u soudu nemůže stát. Nebo ano (MP3, 45 s)?

Podkategorie