Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jiné případy

Státní zástupkyně OSZ v Jablonci nad Nisou Věra Nováková dosáhla svého a bojovník proti islámu Martin Konvička byl za své psaní na Facebook obžalován. Budějovický kolega Novákové Josef Richtr k tomu prý velmi moudře pravil: Byly tam výroky, které vysloveně směřovaly k dehonestaci, někdy až vyzývající k určitému násilí, nebo demonstrující určitou možnost násilí.

Pamatujte, občané, i naznačovat je v naší vyspělé demokracii trestné!

K otázce, zda Rathovi příslušejí náhrady za pobyt ve vazbě, jsme se jasně vyjádřili již několikrát; posledně jsme napsali:
O kause náhrad vazebně stíhaného poslance Davida Ratha jsme krátce psali zde, a soud, jak se zdá, zaujal stejný názor jako my. Kde se stala chyba a proč je výsledkem aplikace práva stav takto frapantně absurdní? Důvodem je obecná úroveň české legislativy, která se vyžívá v minuciosních detailech a třístých osmdesátých novelách měnících jedno písmeno ve znění po novele třísté sedmdesáté deváté, avšak důležité věci v zákonech chybějí: v daném případě tedy např. ustanovení, že náhrada nepřísluší tomu, kdo ji v určitém období zjevně nemůže využívat; není-li takového ustanovení, bude poslanci ve vězení příslušet nejen náhrada za representaci, ale např. i za používání osobního automobilu k cestám do zaměstnání.
Jde zde o jednoduchý princip, že korektiv dobrých mravů má ve veřejném právu místo jen zcela omezeně, a tak dostává pensi i bohatý důchodce, který ji zjevně nepotřebuje, volební právo přísluší i osobě intelektu tak mdlého, že ho evidentně nedokáže účelně využít (a bude volit určitě někoho nevhodného, ne-li přímo závadového), a poslanecké náhrady se prostě vyplácejí všem poslancům bez rozdílu, i těm momentálně inkarcerovaným. Je-li to špatně, s reklamací se obraťte na zákonodárce, nikoli na soudce.
O co jde v kause špatně odsouzeného vraha ve stadiu pokusu Lukáše Nečesaného, nám vysvětlil senátor Miroslav Antl. Totiž o kampaň organisovaného zločinu a další trestnou činnost. Souhlasíme, vřele: jen se s panem senátorem možná rozejdeme v posouzení, kdo takovou kampaň vede a novou trestnou činnost páchá.

Pěkným počtením jest rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tz 15/2015, jímž tento zhodnotil práci nižších soudů, servítků si přitom rozhodně nebera. Také to od své nadřízené, státní zástupkyně hradeckého KSZ Lenky Faltusové, pořádně schytal: prý jen papouškoval, co mu ve stížnosti pro porušení zákona naservírovala další její podřízená, ministryně spravedlnosti Helena Válková (a ta také papouškovala, pro změnu od obhájců: ti snad arci Faltusové nepodléhají, takže jim hrozí postih nejvýše od ČAKu).

Jako ilustraci si ke čtení rozsudku můžeme pustit video z fotorekognice, prováděné policistou způsobem vzorně nenávodným a objektivním: podobným, jaký kdysi praktikovali cvičitelé tzv. počítajících psů, oslů a dalších fenomenů. A koho by případ zaujal, může si dopřát dalších dokumentů na stránkách sprostého vraha.

Když je řeč o oslech, máme problém, komu za včerejší výkon udělit dubnového Osla měsíce. Zasloužil by si ho primárně hradecký senát, který návrh na nové odsouzení zkonsumoval takříkajíc i s navijákem, ale pokud bychom se rozhodli takto, mohli by se urazit další akteři: kriminalista na videu, státní zástupkyně Faltusová a také senátor Antl.

A propos, Lenka Faltusová: není to náhodou ta samá státní zástupkyně, která přesvědčovala soud, že znalecky zkoumaný nůž v kause Vlastimila Pechance nemusí být vůbec vraženou zbraní (a otevřený a potřísněný lidskou krví stejné skupiny, jakou měla oběť, se na zamčený dvorek dostal možná s nějakým meteorickým rojem)? Dáma nám zjevně zraje ve velkou personu české justice!

Ale abychom byli spravedliví, nenadchla nás ani práce obhajoby. Např. argument, že policie nenašla všechny gelové nehty poškozené, nýbrž pouze osm. Člověk nemusí být detektiv Štika, aby ty dva zbývající objevil přímo na videu z nemocnice.
Tak prý Zdeněk Altner vyhrál ve druhém stupni spor o palmáre za vysouzení Lidového (nesprávně též: Lihového) domu pro sociální demokracii, což by spolu s příslušenstvím mělo obnášet nějakých 350 milionů korun (nesprávně též: mega).

Případ neznám detailně, jen mám představu, jak to v této zemi reálně chodí, a tak nabízím realistický scenář věcí příštích:

Červen 2016: Rozsudek byl doručen oběma stranám a je pravomocný. Z. Altner vyzývá žalovanou ČSSD k zaplacení.

Srpen–listopad 2016: Žalovaná podává dovolání, Z. Altner svolává další tiskovou konferenci, na které informuje o navržené exekuci na majetek žalované. Když už hrozí, že exekutor začne z Lidového domu vynášet objevený majetek žalované, tedy, inter alia, nevylepené billboardy s upřímným Grossem, popelníčky, zásoby becherovky a vstupenek do Leninova musea, exekuce je s odvoláním na podané dovolání za poněkud záhadných okolností odložena.

Prosinec 2016: Nejvyšší soud dovolání odmítá, Z. Altner svolává další tiskovou konferenci.

Únor 2017: Žalovaná podává ústavní stížnost. Zastupuje ji Pavel Uhl. K projednání stížnost zcela náhodou dostává soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Březen 2017: Jiný senát Ústavního soudu rozhoduje, že P. Rychetský není podjatý, protože se žalovanou nemá a nikdy neměl nic společného a v jeho vlastní advokátní kanceláři působícího Uhla vůbec nezná. Exekuce je znovu odložena. Z. Altner svolává další tiskovou konferenci.

Únor 2019: Ústavní soud zrušuje rozhodnutí obecných soudů a judikuje, že odměna byla přiznána v rozporu s dobrými mravy. Z. Altner svolává tiskovou konferenci.

Duben 2019: Obvodní soud žalobu zamítá. Z. Altner podává odvolání a svolává tiskovou konferenci.

Prosinec 2019: Odvolání je městským soudem zamítnuto, Z. Altner raději už tiskovou konferenci ani nesvolává.

Únor 2020: Žalovaná vyzývá Z. Altnera k zaplacení nákladů řízení. Z. Altner si nechává narůst falešný plnovous a odjíždí do Švýcarska.

Aktualisováno.
Žalovaná ústy Milana Chovance avisovala, že chce dovolání opřít o údajné Altnerovy obstrukce, např. že nezaplatil včas soudní poplatek. Prodlení věřitele a institut soudní (dříve notářské) úschovy patrně v plzeňském vzdělávacím rychlíku nestihli probrat, přičemž je otázkou, zda je takto erudovaný ministr vůbec schopen pochopit, že existuje-li povinnost k plnění, nemůže ji věřitel obstruovat tím, že dlužníka žaluje a jak si v řízení o žalobě počíná.

Aktualisováno.
Zvukové záznamy: jednání [1], [2], rozsudek.
Mandátní smlouva.

Muslimská studentka podala žalobu na zdrávku v Praze na Ruské za to, že jí nebylo umožněno nosit při vyučování tradiční pokrývku hlavy. Domníváme se, že žaloba nemá šanci uspět, a to hned z několika důvodů:

  1. studentka nevyužila možnost do školy nastoupit a proti případnému postihu za nošení hidžábu brojit cestou práva správního;
  2. studentka při rozhovoru s ředitelkou školy Ivankou Kohoutovou před svědky prohlásila, že jí zákaz nevadí a bude ho respektovat; a
  3. nelze pokládat za jisté, že úmysl nastoupit do školy byl ze strany studentky vážný, resp. že nešlo o neziskovou organisací od počátku orchestrovanou provokaci; indicií pro to je řada.

Pokud jde o třetí bod, existuje tu neblahý litoměřický precedens, kdy bylo právo na satisfakci přiznáno provokatérce, tím záslužnější by však bylo tento stav změnit a dosáhnout toho, aby soudy judikovaly opačně, tedy že provokace nepožívá právní ochrany.

Aktualisováno.
K thematu Aleš Rozehnal na Hlídacím psu. Náš pohled je arci poněkud jiný: ve hře není primárně sekulární prostředí veřejné školy v sekulárním státě, ale oprávnění školy určovat přiměřená pravidla ohledně oblečení studentů, která mohou jít až po nařízení nosit při vyučování uniformu. To by ale bylo na delší debatu, pro kterou jistě bude příležitost někdy příště.

Podkategorie