V rámci akce Fénix, zdejším čtenářům dobře známé policejní operace, jíž policie s nasazením svých nejlepších specialistů zabránila zákeřnému žhářskému útoku levicových extremistů na vlak, a to dokonce – což kvalitu policejní práce podtrhuje – na úseku trati, kde žádné nejezdí, byl zadržen a posléze propuštěn aktivista V. M., dále jen neobviněný.

Neobviněný si to nenechal jen tak líbit a poslal policii žádost o informace, týkající se rozpočtu a platů policistů onoho elitního útvaru, ÚOOZ. Po počátečních obstrukcích policie informace poskytla, a my je můžeme předložit čtenářům ku potěše a poučení ([1], [2]).

Roční rozpočet útvaru není nijak malý, a neustále se zvyšuje, patrně s rostoucími úspěchy onoho v boji se zločinností. Překvapivě nerostou odměny ředitele ÚOOZ (momentálně Roberta Šlachty), ty naopak před pěti lety z roku na rok strmě klesly a nezdají se vykazovat tendenci k růstu.

Což je hrubá nespravedlnost: vždyť který jiný policejní útvar v této zemi kdy dokázal svrhnout vládu? A tohle má chudák Šlachta dělat za mrzkých 150 tisíc odměn za rok? Z takové gáže mu nezbyde ani na činky!

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: Fénix

Zveřejněno: 13. ledna 2016

Počet zobrazení: 4757

• policie
• ÚOOZ
• svobodný přístup k informacím
• Operace Fénix
• Robert Šlachta

White Media jsem doposud sledoval než namátkou, maje jejich pošťuchování s levicí za poněkud infantilní kratochvíli (což mezitím arci naznaly i oběti, jež mají účast v galerii imigrantů, xenofilů, hnusáků, úchylů a neomarxistů bezmála za aktivistickou povinnost – věru, kdo z levice tam chybí, je imanentně podezřelý z ideové vlažnosti).

Dosti málo podstatného přinesly i výsledky jejich hackerských aktivit. Že je česká levice (neo)marxistická, idealistická a naivní, je známo, a je dobře, že tomu tak je: posledním nemarxistickým, neidealistickým a nikoli naivním předsedou sociální demokracie byl Stanislav Gross, a jeho éra byla pro tuto stranu učiněnou pohromou, ze které se zcela nezotavila dodnes.

Příležitostně publikované výpisy z mailových schránek levičáků jsou nevinné, stejně jako jsou politicky nevinní (a snadno manipulovatelní) sami tito lidé, druhou generací chartistické šlechty (Uhlovi, Dienstbier ml.…) počínaje a trockistickými spolky přelomu tisíciletí odchovanými intelektuály konče. Vskutku, toto jsou lidé, jejichž politický obzor končí, řečeno s klasikem, u opravdu, ale opravdu masivní letákové kampaně. Skutečnou politiku dělají pragmatici jako Babiš nebo Zeman, jimž jsou tito idealisté jen stafáží a výzdobou.

Nyní se hackeři nabourali do soukromého účtu premiera Bohuslava Sobotky, patrně nejslabšího předsedy vlády celého polistopadového období, a zveřejněné materiály jsou přece jen o něco více šokující. Už fakt, že premier si vyřizuje politickou agendu přes e-mailový účet na notoricky nespolehlivém a nebezpečném freemailu, svědčí o mnohém: ale néšť, podobné případy jsou známy i ze zahraničí.

Za neuvěřitelné ovšem pokládám, jak sociální demokraté reagovali na imigrační krisi (zde). Oni si skutečně myslí, že proti s největší pravděpodobností z Ruska řízené zpravodajské operaci vystačí s promigračním večerníčkem a Zdeňkem Svěrákem, který národu z televisní obrazovky vysvětlí, co si má myslet!? Ztratili ti lidé už docela soudnost?

Ano, jsou tam i komické vstupy, jako stranický šíbr dožadující se s ohledem na svůj věk přiměřeného postu (rozuměj: trafiky), ale hlavním zjištěním je, že vláda této země je řízena člověkem, který je tak naprosto odtržen od reality, že v tomto směru připomíná Antonína Novotného. Po Novotném přišla realita na hlavních ruských tanků, co přijde po Sobotkovi, těžko domýšlet.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 6. ledna 2016

Počet zobrazení: 8989

• ČSSD
• White Media
• hacker
• Bohuslav Sobotka
• sociální demokracie

O kause náhrad vazebně stíhaného poslance Davida Ratha jsme krátce psali zde, a soud, jak se zdá, zaujal stejný názor jako my. Kde se stala chyba a proč je výsledkem aplikace práva stav takto frapantně absurdní? Důvodem je obecná úroveň české legislativy, která se vyžívá v minuciosních detailech a třístých osmdesátých novelách měnících jedno písmeno ve znění po novele třísté sedmdesáté deváté, avšak důležité věci v zákonech chybějí: v daném případě tedy např. ustanovení, že náhrada nepřísluší tomu, kdo ji v určitém období zjevně nemůže využívat; není-li takového ustanovení, bude poslanci ve vězení příslušet nejen náhrada za representaci, ale např. i za používání osobního automobilu k cestám do zaměstnání.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: David Rath

Zveřejněno: 20. prosince 2015

Počet zobrazení: 6262

• David Rath
• Obvodní soud pro Prahu 1
• náhrada
• poslanec
• Jana Jurečková

Vida, další, kdo naletěl nigerijskému scamu, říkal jsem si nad zprávou, že europoslance Miloslava Ransdorfa ve Švýcarsku zadrželi při pokusu vybrat na falešné dokumenty 350 milionů euro. Jakkoli jedni mají incident za splnění svých vlhkých snů ohledně zákazu KSČM (konečně se prokáže, že je její činnost financována z Ruska – tůdle nudle, přátelé!), druzí se poslanci toliko hlasitě smějí a třetí zase naléhají, aby onen spěšně opustil svou lukrativní sesel, jisto je v této věci jediné, totiž neexistence zmíněné částky, již od pohledu se vymykající čemukoliv, s čím by řadový europoslanec mohl přijít takříkajíc fysicky do styku: poslanec, i ten evropský, je pouhý dělník moci, nikoli její držitel.

Lze očekávat, že Švýcaři vyšetřování uzavřou s tím, že se Ransdorf stal obětí podvodu a sám nic nelegálního neplánoval, tedy nebude nutné řešit otázku jeho vydání k trestnímu stíhání. Což je arci škoda, protože efektivita švýcarských orgánů činných v trestním řízení ve srovnání s českými břídily Ištvanem, Šlachtou a jejich maškarním doprovodem se má přibližně jako concorde ku vlaštovce z papíru. Tak snad příště.

Aktualisováno.
Z rozhovoru, který dnes Ransdorf poskytl Právu:

Takže vy pořád věříte tomu, že pan Huněk [několikanásobně trestaný recidivista-podvodník–pozn. T.P.] účet s 350 milióny eur ve Švýcarsku má?

Ano, samozřejmě, to vím. Nejenže si to myslím, ale já to vím.

Co dodat… O některých lidech říkám, že jsou klinicky blbí, což se jeví býti i zde plně pertinentním hodnocením podvedencových mentálních disposic.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 7. prosince 2015

Počet zobrazení: 3793

• podvod
• Evropský parlament
• Švýcarsko
• Miloslav Ransdorf
• scam

Foto: Asociace Alerta

Že o policejní operaci Fénix máme od počátku značné pochybnosti a policejní versi přijímáme se skepsí hlubší než Macocha (pro pragocentristy: než Modřanská rokle), je pravidelným čtenářům tohoto blogu známo. Nepřekvapil nás proto rozhovor s jedním z propuštěných ohňostrůjců ve stadiu přípravy v Deníku Referendum.

Ano, právě tak to mohlo být: že, nemoha splnit náročné požadavky nadřízených, uchyluje se nejeden policejní operativec k aktivní provokaci trestné činnosti, víme už z Haška, a stejně dobře je známo, že tímto způsobem pracovala po komunistickém putschi Státní bezpečnost – odlišit skutečného odbojáře od falešného bylo nesnadné, a jestliže jste se v odhadu zmýlili, mohli jste způsobit sobě i druhým neštěstí, tak jako ho způsobil Milan Kundera.

Avšak neméně je nám známo, že již od konce padesátých let se případy vyprovokované trestné činnosti revidovaly a lidé, kteří byli na základě provokace odsouzeni k dlouholetým trestům, byli nejprve propouštěni a poté, v šedesátých letech, nejvyšším soudem rehabilitováni (na ukázku jeden takový spis).

Jak to dopadne dnes, je arci otázka, právní řád učinil od 50. let velký krok kupředu a je docela možné, že provokace bude shledána přípustnou methodou boje proti extremismu.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: Fénix

Zveřejněno: 7. prosince 2015

Počet zobrazení: 2761

• extremismus
• policie
• Operace Fénix
• agent provocateur