Ano, sedm. Tolik znaleckých posudků bylo zatím zpracováno v případu šíření českého překladu závadové knihy Bilala Philipse The Fundamentals of Tawheed, o níž jsme referovali zde. Obětí je Vladimír Sáňka – podrobnosti můžeme sledovat na infoSoudu.

Pomiňme, že iDnes suverénně píše o mnoha zemích, kde je prý kniha zakázána (můžeme, prosím, znát jejich seznam?), toto medium má populismus takříkajíc již v genetické výbavě: proti komunistům začalo prozíravě psát již několik měsíců před Listopadem; kdyby se blížila okupace země Sumery, poznali bychom to tak, že Mladá fronta by začala vycházet klínopisem, a mít k tomu příležitost, přinášel by deník ostře protičarodějnické články a komentáře k losinským procesům. Je-li dnes modní útočit na islám, nemůže Mladá fronta chybět v první řadě, to je prostě danost.

Děsivé je číst komentáře pod článkem: lidem, kteří orgánům činným v trestním řízení aplaudují, absolutně nedochází princip nedělitelnosti svobody ani to, že jsou svědky zástupného stíhání – Sáňka za Philipse, Philips za teroristy z Paříže – a že bez ohledu na to, že celé to bude mít, díky znaleckým posudkům, o něco seriosnější vnější formu než proces s Plastiky, obsah je identický a souzeno je jednání dovolené, které kdekoli v liberální demokracii požívá ústavní ochrany.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 24. února 2016

Počet zobrazení: 4056

• extremismus
• svoboda slova
• islám
• Obvodní soud pro Prahu 1
• Vladimír Sáňka
• náboženská svoboda

Ne, k tomu účelu přezkumné správní řízení skutečně neslouží. Průmyslovka, která potrestala studenty za šikanování učitelky trojkou z chování a podmíněným vyloučením, žádá po magistrátu, aby provedl přezkumné řízení a trest zpřísnil a studenty vyloučil.

Tedy za prvé cítím potřebu šikanujících se poněkud zastat. Učitel, jenž se nechá od svých žáků šikanovat, dokonce dlouhodobě, především prokázal svou nezpůsobilost učit, a kromě toho, i ve školském právu subsidiárně platí principy trestního práva a ty nedovolují dovodit úmysl z prostého kausálního nexu – přičemž v dané kause není nepochybný ani ten.

Za druhé ve správním právu platí zásada, že správní úřad je rozhodnutím, které vydal, plně vázán: nejen výrokem, ale i odůvodněním. Jeho vady může namítat leckdo, nikoli však správní úřad sám. Ten má účinný nástroj, jak reagovat na případná nová zjištění, ve formě obnovy řízení, ale pokud tu taková nejsou, musí si na svém rozhodnutí stát.

Nikoli nevýznamnou otázkou je tu vůbec smysluplnost institutu přezkumného řízení, jenž reaguje na faktický stav vpravdě strašidelné kvality správních rozhodnutí, aniž by se jakkoli vyrovnal s otázkou fairovosti rozhodnutí vydaných nadřízeným úřadem o své vůli, bez iniciativy stran. V tom se blíží jinému nespravedlivému opravnému prostředku, stížnosti pro porušení zákona (SPZ), jehož aplikaci již dávno omezil Ústavní soud na případy SPZ podávaných ve prospěch obviněného. Možná by bylo načase se zamyslet, zda by stejné dobrodiní nemělo být přiznáno i osobám, jež jsou předmětem správního trestání.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 23. února 2016

Počet zobrazení: 4649

• školství
• správní právo
• ústavní právo
• šikana
• přezkumné řízení

Už se přiznal, tak ho vyslechněte s obhájcem. Tak nějak zní hláška z druhé řady Případů 1. oddělení, jejichž poselství ve smyslu nadpisu tohoto postu si nemohli nepovšimnout ani laici (např. Tribun; zde je náš názor na jeden z dílů první řady).

Ukázku, kam poptávka po efektivitě policejní práce ve stylu když se kácí les a další oslabování kontroly policie vede, přinesl Hlídací pes, který zveřejnil neuvěřitelnou výzvu policejního orgána redakci E15, požadující utajení usnesení o zahájení trestního stíhání v kause Sisák.

Připomínáme, že je naprosto nepřijatelné, aby policie bránila obhajobě zveřejňovat dokumenty prokazující, jakým způsobem je trestní stíhání vedeno. Utajení činnosti orgánů veřejné moci nevede k její kvalitě (vyjma snad činnosti tajných služeb, které arci v této zemi bojují především jedna s druhou a veřejnost má proto informací víc, než by bylo zdrávo).

Tedy opakujeme, obviněný má právo se hájit, a poskytování dokumentů z trestního spisu mediím a veřejnosti je esenciální součástí efektivní obhajoby. Ostatně v USA je pod veřejnou kontrolou celé přípravné řízení, včetně dokazování, a veřejné jsou i (celé) soudní spisy, a nepovšiml jsem si, že by tato země v důsledku popsané praxe jakkoli viditelně strádala.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 23. února 2016

Počet zobrazení: 3519

• policie
• obhajoba

Kateřina Krejčová je mladá dáma zcela positivní, progresivní, ekologická, biologická, zelená, sluníčková, tedy, chtělo by se říct staromodním a politicky nekorektním slovníkem, tak trochu blbá.

Na jedné z loňských demonstrací se řečená dostala do střetu s policisty, kteří řešili prostorovou kolisi dvou shromáždění svým specifickým, k právům občana mimořádně citlivým a ohleduplným způsobem, jenž zachycen na videu (KK je osoba v karmínovém tank-topu):

Za svůj brutální útok na zasahující policisty byla odbojná Kateřina obviněna a postavena před soud, a nyní padl prvoinstanční rozsudek: měsíční podmínka s odkladem na rok.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Edita Beranová prý během hlavního líčení projevila pro neposlušnou občanku jistou míru pochopení, ale na závěrečnou řeč jejího obhájce Pavla Uhla nebrala zřetel, ježto pořádek prý musí být, kam bychom došli, kdyby si kdejaká výtržnice mohla dovolovat na muže zákona, když jejímu příteli při svém přiměřeném zákroku nezlomili dokonce ani žádný z údů, pouze zub.

Nevím, ale tuším to: k právnímu státu.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 18. února 2016

Počet zobrazení: 11248

• policie
• svoboda shromažďování
• Obvodní soud pro Prahu 1
• Pavel Uhl
• Kateřina Krejčová
• Edita Beranová

Poté, co se Kancelář presidenta republiky dala slyšet, že presidenta jako svědka v civilním sporu u soudu zastoupí zmocněnec (geniálně glosováno zde), projevila se samotná státohlava, řkouc, že se s bývalou ministryní Helenou Válkovou dohodla na obnově řízení pro Jiřího Kajínka.

Být presidentovým právníkem je řehole: dle oficiálních výstupů soudě, vyvracet státohlavě její bludy je nemožné, a zjevně neuspívá ani snaha tyto aspoň korigovat do podoby, jež nebude použitelná budoucími historiky jako náplň marginálií a glos k pojednání o období raného postkomunismu v této zemi. Na druhou stranu, historiografické práce se čtou daleko lépe, jsou-li tu a tam ozvláštněny, a jejich ozvláštňovateli na poli práva tudíž patří dík příštích generací studentů. Čímž arci nepopírám osobní mínění, že Pražský hrad by neměl obývat právní troglodyt.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 12. února 2016

Počet zobrazení: 4575

• Miloš Zeman
• Jiří Kajínek
• obnova řízení
• Helena Válková