Forma byla příliš barokní, ale věcně neměl mnoho jiných možností: mohl napadnout intensitu útoku a z ní vyvěrající minimální společenskou škodlivost činu a/nebo zákonnost policejního zákroku.

Ano, efektivita tohoto směru obhajoby je značně sporná.

Za násilí není zpravidla považováno to, pokud se někdo sám stane pasivní překážkou nějakého postupu, popřípadě pokud někdo svou existencí brání něčemu, co nepovažuje za správné.

To skutkově videu neodpovídá.

Video zachycuje to, co obhajoba přiléhavě popisuje jako pokus o vklínění mezi policisty a zadržovaného. Přitom došlo ke ztrátě její rovnováhy, na kterou nejspíš pudově reagovala uchopením nejbližšího policisty kolem ramen. Její jednání je celkově nepromyšlené, jak přesně Uhl píše, zkratkovité. Nikoli však násilné.

Bylo to násilí o zcela minimální intensitě, ledaže by se prokázalo, že policistovi způsobila zranění (což, jak jsem vyrozuměl, dosavadní znalecké posudky neosvětlily, any jsou rozporné).

Přístupem mnoha advokátů je použít všechny myslitelné argumenty, vyjma úplně nesmyslných (resp. ty úplně nesmyslné pouze někdy ). Já tento přístup považuji za kontraproduktivní, protože minimálně umožňuje soudu nezabývat se jádrem argumentace a "vyřádit" se na těch nejméně validních bodech. Na druhou stranu uznávám, co tvrdí např. R. Cholenský, tedy že soudci jsou tak pitomí a v právu neorientovaní, že se mohou chytnout libovolného nesmyslu, a měli by k tomu dostat příležitost ve formě "kobercového bombardování" argumenty. Proto akceptuji Uhlův přístup, přestože v I. stupni nefungoval.

Skokem na záda bych ten pohyb nenazval, víceméně ho pravou rukou krátce uchopila za rameno a poté se vklínila mezi oba policisty ve snaze zabránit jim v jejich jednání. O násilí se jedná, ale jeho intensita je zcela zanedbatelná, z čehož resultuje i minimální společenská škodlivost jejího skutku.

Není snad pojmovým znakem násilí úmyslná snaha zasáhnout do něčí tělesné integrity?

Nikoli.

Nemá pak zásadní význam pro posouzení její viny soudem fakt, že jako skok na záda je její skutek označen v obžalobě?

Nemám obžalobu, a je otázkou, zda je takto volná interpretace jejího jednání ještě v mezích identity skutku.

RM:

Ach jo, tuhle debatu jsem s LEX vedl už hodně dávno. Ani v té Vaší definici (která není jediná existující) nikde není nutnost úmyslně zasáhnout do tělesné integrity, máte tam i jen to strádání a újmu.

Když Vám vlastním tělem bráním v přístupu do Vaše domu, je to násilí?

Yossi

Tož v té definici je jako násilí označena i jen "hrozba použití fyzické síly", takže si s ní pisatel asi moc nepomohl. A jako kdyby na mě skočil "pytel cementu", tak bych to jako újmu a bezprostřední hrozbu možného poškození zdraví rozhodně považoval. Že k němu nedošlo, pokud tedy nedošlo, je spíš výsledkem rychlého profesionálního zpacifikování útočnice, než čím jiným.

Hrozbu násilí na rozdíl od sprostých nadávek "útočnice" nepoužila. Z videa není patrné, že by na někoho skákala nebo zamýšlela někomu ublížit. Její jednání je chaotické a impulzivní, protože sice věděla, že chce pomoci svému příteli, ale vůbec nepromýšlela, jak toho dosáhnout, takže se na něj svalila a zmítala sebou, přičemž se na několik vteřin opřela o rameno bližšího ze dvou policistů, aniž by bylo patrné, jestli to vůbec činí vědomě. Z toho vyplývá, že je sporné její jednání označovat za i ten zcela minimální stupeň násilí,

Jestliže nemáme k dispozici lepší definici, nic nám nebrání vycházet z té od WHO. Já na ní ovšem nijak nelpím a jsem přístupný diskuzi o lepším popisu sémantiky slova násilí.

A take byste dodal, ze je Slegrova ponekud blba, kdyz uz se to tak nabizi?

Takže, ne že by nebyla, ovšem...?_

Ale samozřejmě, mám i radikálně levicové klienty.

No, to je z pozice nacionalniho socialisty si tezko priznat Ano, souhlas, jsou to extremni levicaci.

Když říkám v této souvislosti, že anarchisti, mám na mysli ANCAP. Ale myslím, že to víte. Stejně, jako víte, že když někdo používá pojem socialismus, ať už s jakýmkoliv přívlastkem, daleko od komoušů nebude. Ostatně, opravdu se podívejte na program Dělnické strany sociální spravedlnosti. Podle Vás (a Novinek) echt pravičáci. Něco snad museli opsat rovnou z Haló novin.

Tento komentář byl odstraněn autorem.

To není politické zaměření. To je prostě kráva.

Kateřina myslím není "zcela positivní, progresivní, ekologická, biologická, zelená, sluníčková". To už spíš platí třeba o mně.

A přitom o mé osobě jistě nelze říct, že je "agresivní, netolerantní a vnucující ostatním své vize." Tedy snad až na to poslední ve spojitosti s tím mým nešťastným veganstvím, nekuřáctvím, alkoholovou abstinencí, cikánofilií a vůbec ultralevičáctvím.

Je nám líto, ale tento obsah teď není dostupný
Odkaz, který jste použili, už možná neplatí, nebo je tato stránka dostupná jen pro určitý okruh uživatelů, do kterého nepatříte.

Také je mi líto.

Takže nezbývá než se solidárně podělit o konkrétní dojmy z její facebookové prezentace.

Já ji naopak hodnotím jako ryze okrasnou.

Jenže se mýlí. Čl. 23 předpokládá, že činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. To se skutečně v případě kolise dvou demonstrací nestalo.

To je nelegitimní omezení svobody projevu. Pokud vím, nenastal ani putsch, ani nikoho nepověsili nebo nezastřelili. Tedy čl. 23 nepřichází v úvahu.

To je vyznání bojujícího demokrata. Absolutně nesouhlasím.

Nevím nakolik je zřetelné, že "Jenže" skrývá odkaz.

Napadání úředních osob není v rozporu s právem na odpor. Smysl příslušného ustanovení je právě v tom, že takové - a další v běžné situaci trestné jednání - za určitých podmínek legalizuje. Diskuzi vedeme o tom, zda tyto podmínky 1. července 2015 v Praze 1 skutečně nastaly. Myslím, že pokud si pečlivě přečtete příslušnou část závěrečné řeči, můžete do ní hodnotně přispět svými argumenty místo obecných dojmů.

RM:

Ne, podmínky na právo na odpor fakt v Praze nenastaly. A pokud si to myslí nějaký právník, měl by vrátit svůj diplom. To, že si to myslí internetoví diskutéři, je vcelku obvyklé, to je právo na odpor za jakékoli pochybení státního orgánu.

Yossi

Pane Mikulo,
kdyz to ma pan Uhl vyargumentovane a presto prohral, co ja s tim? Muj laicky nazor uz jsem vyjadrila, projev se mi zda aktivisticky ,rozvlacny, tezce samoucelovy.
Ja reaguji primarne na video, ktere mi dokazuje, ze Katerina se nasili proti policistovi dopustila a mirna mesicni podminka je k jejimu cinu naprosto primerena.
Zminim drivejsi, podobne incidenty, kdy policie zasahovala proti fysickemu blokovani te ci one demonstrace, beru je za precedenty.
Nekolik roku zpatky, v Krupce se take snazili romsti aktiviste blokovat demonstraci Delniku, tusim. Blokovali cestu modlenim a zpevem, policie humanitarni aktivisty rozehnala, coz rozvirilo a rozdelilo ceskou verejnost.
Predloni v lete zas blokoval Bartos s jeho druzinou pochod Prague Pride, zde take, slovy Bartose, "Byli jsme nasilim odvleceni z vozovky tezkoodenci.." ...Naprosto spravny postup policie, dodavam.
Posledni incident s Katerinou je tudiz jen pokracovanim policejni methody, zde navic se jedna osoba pokusila policejni zakrok marit srazkou s policistou. .. Merit se musi vsem stejne, od toho ma pani Justice, mimo jine, v ruce vahy, prave pro tu rovnomernost. Kdyz by bylo chovani Kateriny a jejich proti-bartosuvcum zbaveno zodpovednosti, ba bylo propagovano, pak bychom nemohli odsuzovat ani silne pravicove orientovane, vubec neprijemne agresivni demonstranty. Hned mne napada lev Matejny a jeho obcanska neposlusnost v Duchcove. . Jeho odpor policii byl navic mirnejsi, nez odpor slecny Kateriny, potazmo jejiho partnera. Navic, na jednom videu je zaber, kde se cesky Lev brani zdvizenou pazi proti ranam pendreku. Podle vaseho presvedceni by mel asi pan Matejny zalovat policii za brutalitu, anebo, co smi jeden, nesmi druhy ? To byste zili v totalite.

P.S.

A zároveň policajti nebyly osoby, které by odstraňovali odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou.

Yossi

Daniela: Uvádíte příklady téhož jednání, které posuzujete totožně a mne podezříváte, že je hodnotím na základě ideologické zaujatosti. To je ale dané tím, že neznáte podrobněji všechny právní okolnosti poslední kauzy. Tam nešlo o blokování ohlášeného shromáždění demonstranty, kteří se sešli neohlášeně, nýbrž o střet dvou ohlášených shromáždění, z nichž ani jedno nebylo formálně zakázáno či rozpuštěno. Pouze z tohoto důvodu posuzuji odlišně situace, které Vám mylně připadají stejné.

Mimochodem, nad vazbou mezi kvalitou Uhlovy závěrečné řeči a jeho prohrou se zamýšlíte marně. Soudkyně se v odůvodnění rozsudku jejím obsahem vůbec nezabývala, zjevně ho měla připravený dopředu.

Yossi: Policisté nepochybně jednali v zájmu lidí, kteří odstraňovali demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, čímž alespoň podle obhajoby činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků byly znemožněny.


Tomáš Pecina: Hovoříme o pěti odstavcích závěrečné řeči uvozených větou:

Kromě uvedeného nelze ani odhlédnout od toho, že pokud zohledníme všechny pronesené argumenty, tak účastnící sedícího shromáždění požívali ochrany podle čl. 23 Listiny (...)

Ty se domníváš, že od toho odhlédnout lze, přesněji, že ochrany uvedeného článku nepožívali. Tady diskuze může košatit do dalších větví, v nichž byste třeba s Danielou jistě důkladně probrali otázku, zda chilští občané mohli na základě obdobného ustanovení v září 1973 legálně útočit na příslušníky ozbrojených sil.

Když se zatím přidržím našeho případu, musím uvést, že argumentace právem na odpor je velmi výjimečná - sám jsem se s ní v soudní síni dosud setkal jen jednou. Proto si myslím, že má smysl se podrobněji zabývat Uhlovou argumentací a ne jen napsat, ž nemá pravdu. On přece nenapsal jen, že prostě měli právo na odpor, ale rozebírá tohle tvrzení v oněch pěti odstavcích.

Pokud jde o oba směry obhajoby, které uvádíš jako produktivní, myslím, že se s nimi Uhl nevyrovnal špatně. Jen bych ještě přidal legalitu toho, co nazývá excesivní rozpuštění a co sice formálně nenastalo (policie neoznámila, že shromáždění rozpouští, k tomu v dané chvíli ani nebyla oprávněna), avšak ve skutečnosti to fakticky provedla. I v tomto bodě ale považuji závěrečnou řeč za dostatečnou.

Nerozumím střední části poslední věty v Tvém příspěvku:

policie mohla řešit kolisi dvou shromáždění i tak, že zajistila průvodu průchod

To přece proběhlo - policie zajistila průchod účastníkům jednoho ze shromáždění. -

Nevím, co bránilo tomu, aby zároveň proběhl průvod i jeho blokáda, vzhledem k její symboličnosti dané nízkým počtem účastníků a tudíž i rozsahem prostoru, který byl blokován. Podle obhajoby se průvod z důvodu urbanistického charakteru osídlení, jímž na své trase procházel, musel vyrovnat i s užším profilem, než byl ten, který mu zbýval Va Václavském náměstí z levé i pravé strany blokády. Viz mapka ,kde černá čárka označuje blokovaný prostor, zelené čárky prostor, kterým šlo blokádu obejít a modrá čára rozsah prostoru, do kterého směřoval.

Otázka je, jestli pokojný průběh stačí, aby shromáždění neodstraňovalo demokracii. Lidové milice také před šedesáti osmi lety pochodovaly spořádaně.

Výzva zněla "Odejděte!". Jejím (ne)odůvodněním se Uhl
zabývá poměrně široce:

Policie v následném vyhodnocení, které bylo provedeno jako důkaz, uvedla, že důvody byly především bezpečnostní. Tento důvod se jeví jako nevěrohodný a jako zcela nezákonný. V situaci, kdy policie zasahovala, nesdělila nikomu, že by proti němu zasahovala pro jeho vlastní bezpečnost. Nesdělila to ani Tomášovi Křemenovi a ani účastníkům shromáždění.

Vyhodnocení, které zde bylo provedeno jako důkaz, uvádí, že účastníci shromáždění, které mělo projít průvodem, počali jevit známky agresivity. Z tohoto důvodu policie proti účastníkům shromáždění méně početného, které žádnou známku agresivity nejeví, zasáhne násilím, a to tak, že jednomu z účastníků, jenž se nijak nebrání, zlomí při zásahu úderem hlavy o zem zub.

Ve Vyhodnocení bezpečnostního opatření ze dne 3. července 2015 se uvádí, že nebylo v silách policie zajistit plnou ochranu života a zdraví účastníků shromáždění Tomáše Křemena.

Ohledně odstraňování demokracie přece Čl. 23 LZPS používá vid nedokonavý, takže nevyžaduje, aby závadové jednání vedlo nežádoucímu důsledku do sedmi měsíců.

Já slyšel výpověď svědka, který zákrok nařídil. Sdělil, že demonstranti byli v zájmu své vlastní bezpečnosti vyzváni, aby místo opustili. Kromě toho se snažil soud přesvědčit, že na místě nebylo dost prostoru pro obejití blokády, což mapka vyvrací a také z videa je patrné, že se vše odehrávalo na Václaváku, a ne v ul. Na Můstku.

Aha,... a odkdy čeští aktivisté efektivně napadají nezákonné policejní zákroky? Od ledna t.r., kdy jsem se svým známým podal správní žalobu na postup policie ze 17. listopadu. Zde ale mluvíme o červenci loňského roku.

Tam je situace taková, že "zprávy z druhé ruky" jsou bezrozporné - obžaloba ani soud v této věci argumentaci obhajoby nepopírají. Snaží se jí obejít tvrzením, že demonstrace nebyla rozpuštěna, nýbrž jaksi posunuta či odsunuta, aby nepřekážela průvodu, ale jinak mohla pokračovat.

Obhájce se vyrovnával s tvrzením obžaloby a policie, že blokující část demonstrantů bylo nutné odklidit. Vycházet přitom musel z podkladů od policie, tedy z jejího vyhodnocení zákroku a z výpovědí svědků z řad policistů. Nedává žádný smysl, aby tyto podklady překrucoval a vymýšlel si, že policie tvrdí něco, co ve skutečnosti netvrdí. To by mu Galková hodně rychle omlátila o hlavu. On policejní tvrzení věrohodně reprodukoval a pak se snažil popřít jejich logiku, resp. zákonnost, jiný postup by nedával smysl.

Tím se dostáváme ke struktuře obhajoby, kde ve výše zmíněném nacházíme podstatu první z šesti otázek, kterými se zřejmě bude muset zabývat odvolací soud.

Byl dán zákonný důvod k odvlečení demonstrantů z místa, kde seděli?

Byl policejní zákrok prováděn přiměřeným způsobem?

Použila obžalovaná proti policistům násilí?

V případě, že použila násilí, učinila tak vědomě?

Pokud vědomě použila proti policistům násilí, spadá její jednání do rámce nutné obrany?

Měli účastníci shromáždění možnost užít právo na odpor?

Pavel Uhl se snažil co nejpečlivěji pojednat všechny okolnosti případu. Myslím, že mi dáš zapravdu i po přečtení rozsudku. Pouze nereagoval na teorii, že shromáždění nemuselo být formálně rozpuštěno, protože zásah rozpuštění nepředstavoval.

Ve třetí otázce můžeme slovo násilí nahradit třeba pojmem zásah do tělesné integrity. Případně se ptát, zda obžalovaná projevila úmysl působit násilím na výkon pravomoci úřední osoby, jak to zhruba formuluje Uhl. To už by se pak vztahovalo i k prvním dvěma otázkám, tedy k legalitě policejního postupu.

Šestá otázka se možná ani neobjeví v odvolání, alespoň já si nejsem jistý, jestli bych jí uplatnil. Samozřejmě je možné, že nakonec bude odsouzen nosič šibenice, s tím, že nesplněnou povinností policie bylo proti němu zakročit. Možná, že budoucnost ukáže Bartošovu červencovou demonstraci jako předehru pokusu o státní převrat, přesto je asi právo na odpor v závěrečné řeči pojednáno s jistou dávkou extenzivního přístupu.

Článek 23 LZPS se v daném případě dá vztáhnout jednak na odmítnutí demonstrantů opustit místo blokády, jednak na jednání obžalované, za které stojí před soudem. V prvním případě, však obhajoba tvrdí, že neuposlechnutá výzva byla beztak nezákonná, z čehož vyplývá, že k jejímu odmítnutí není třeba uplatňovat právo na odpor. Pokud jde o žalovaný střet s policistou, tak tam obhajoba přesvědčivě dovozuje, že šlo o přiměřené uplatnění nutné obrany vzhledem k nezákonnost způsobu, jakým byl přítel obránkyně poután. Ani zde pak nejde o jednání, které by bylo mimo rámec práva na odpor trestným.

Oprava: Když ve druhém odstavci píši o třetí otázce, mám na mysli čtvrtou.

Zákonným znakem té skutkové podstaty je arci něco jiného. Nemůžeš trestní zákoník vykládat kreativně in favorem obžalované.

Úmyslný trestný čin vůbec nelze spáchat "nevědomě" (ať už si pod tímto pojmem představuješ cokoli).

RM:

P.S. Jejím cílem bylo zjevně fyzickou silou zabránit policajtovi v tom, co do té doby činil (pacifikaci jejího druha) = vědomé násilí.

Yossi

TP:

Nj, jiné než vědomé násilí není, to uznávám.

Ale líbí se mi ta představa práva na odpor vždy, když policajti konají nezákonně. Zastaví mě a chtějí mi dát dle mého názoru nezákonně pokutu, tak využiji právo na odpor a ujedu jim!

Yossi

Zkuste se smířit s tím, že k tomu, abychom věděli, co je vražda, nemusíme nikoho zavraždit.

ad orr

Krajní nouze to taky nebyla. Schejbal zcela zjevně páchal přestupek dle zák. shromažďovacího a jednal tedy protiprávně. Zák. shromažďovací nezná nic takového, že přestupek nepácháte, když ohlášené shromáždění omezujete jen trochu a nikoli zcela. Plus nerespektoval výzvu orgánu (argument se zastřelením je fakt hodně slabý slaměný panák).

Rovněž nevím, odkud berete jistotu, že ulomení zubu bylo vzhledem k "pasivnímu" odporu nepřiměřené. Navíc ani není lékařsky nikde doloženo, co přesně se mu stalo.

Yossi

RM:

Myslím si, že je zjevné, kdo je tu zaslepen emocemi a osobní záští, místo toho, aby argumentoval věcně.

Yossi