Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Naše případy

Obvinění v kause Hitlerových projevů si nehodlají nechat svévoli komunistických soudců Nejvyššího soudu líbit a podávají ústavní stížnost. Ačkoli lze očekávat, že Ústavní soud se v této fasi řízení nebude jejich argumenty zabývat, minimálně to otevře prostor pro cestu k Evropskému soudu pro lidská práva.

Z argumentů ústavní stížnosti vyjímáme:

Napadené usnesení přikročilo ke zrušení rozhodnutí nižších soudů fakticky jen z důvodu, že oba tyto soudy posoudily nesprávně otázku podjatosti přibraného znalce PhDr. Jana Borise Uhlíře, Ph. D., a nevyhověly, ač měly, námitce podjatosti vznesené obhajobou. Dovolací body uplatněné nejvyšším státním zástupcem toto usnesení eklatantně pominulo.

K tomu je předně nutno poukázat na ustanovení § 265i odst. 3 TrŘ, které stanoví, že neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející.

Zákon tedy neumožňuje takový postup, jaký Nejvyšší soud zvolil, totiž nahradit nedostatečné dovolací body svými vlastními úvahami a argumenty.

Dále je tu taxativní výčet dovolacích důvodů obsažený v ustanovení § 265b odst. 1 TrŘ; tento výčet vůbec neobsahuje vady dokazování způsobené chybným rozhodnutím o námitce podjatosti znalce. O takový důvod opřené dovolání by hypotheticky mohl podat obviněný, pokud by namítl, že vada dosahuje ústavněprávní dimense a dovolací soud ji proto nemůže pominout, nikoli však veřejná žaloba; té žádná základní práva, nota bene vůči obviněnému, nesvědčí.

Uvedený výklad tak nepřipouští jiný závěr, než že napadeným usnesením bylo zasaženo do základních zásad trestního procesu, a to v míře, jíž je bezesporu založen nedostatek ústavní konformity tohoto rozhodnutí; nadto Nejvyšší soud zcela v rozporu s procesní situací vrátil věc nikoli nalézacímu nebo odvolacímu soudu, nýbrž bez přiměřeného důvodu k došetření státnímu zástupci: dovolání však není a nesmí být prostředkem, jak dát státnímu zástupci příležitost zpracovat obžalobu znovu a lépe, v rozporu s překážkou rei iudicatæ.

Dnes tu máme skutečnou lahůdku, usnesení, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil trestní stíhání samolepkových teroristů, aka protistátní ideodiversní skupiny Vondrák, Rodová a spolupachatelé. Soudkyně Dana Šindelářová se pokusila proklouznout mezi Skyllou bojující demokracie a Charybdou zdravého rozumu a zbytkové slušnosti, komodit v české justici pohříchu kriticky nedostatkových, a nevedla si vůbec špatně.

Z odůvodnění vyjímáme:

Demokracie se od totality liší právě tím, že i lidé s kontroverzními názory mají právo je projevovat, pokud svými projevy neporušují zákon, jenž by měl být nastaven pro všechny stejně.

A dále:

Soud dodává a opakuje, že pokud by měli obvinění skutečně sklony k tomu, vyzdvihovat svým projevem nacistický režim, Adolfa Hitlera a jeho nacistické maniakální nohsledy, nebo popírat holocaust, či nabádat k represáliím vůči určité skupině obyvatel nebo jinak obdobně šířit nenávist a útlak, bylo by jejich jednání jistě trestné, i pokud by je chtěli případně kamuflovat za simulovaný národně-socialistický postoj svých hnutí. V odmítnutí multikulturalismu, projevu vlastenectví a v ryze národnostním postoji však dle názoru soudu nelze a priori generálně bez ohledu na kontext a detaily činnosti takto se prezentujícího hnutí i jeho přívrženců spatřovat podporu nacistické či jiné zločinné myšlenky anebo trestnou činnost, ač lze takový názor označit za politicky extremistický. Je samozřejmé, že humanističtěji a řekněme pragmatičtěji nebo opatrněji založené jedince mohou tyto postoje znepokojovat a nemusejí s nimi souhlasit a plně se s nimi ztotožňovat, třeba právě s poukazem na zmíněné historické i aktuální přehmaty, jež jsou s extremismem spojeny – v případě neúměrného ohrožení demokracie by však měl ihned nastoupit shora zmíněný koncept obranyschopné demokracie a zamezit takovému útoku a ochránit principy svobody proti těm, kdo tyto svobody zneužívají. Principy obranyschopné demokracie by pak měly být aplikovány i v případě, že nějaký subjekt bude simulovat svou názorovou korektnost a kamuflovat, že se aktivně staví k podpoře toho, aby byla nějakým způsobem omezována lidská práva, ať už generálně, nebo ve vztahu k určité skupině lidí. K takovému obrannému aktu ve smyslu ochrany demokracie by však mělo dojít s tím, že bude individuálně, citlivě i v celkovém kontextu posouzeno, je-li skutečně nějaké konkrétní těleso hnutím, jež podporuje či hlásá filosofii potlačující práva a svobody osob, nebo jde-li pouze o projev odnože či jednotlivce, který své neonacistické, nenávistné nebo jiné podobné názory reálně a veřejně hlásá zastřešen tím, že jedná v rámci hnutí, jež svou podstatou vlastně ani hnutím směřujícím k potlačení práv určité skupiny osob nemusí být. Jen takto se dá zajistit názorová svoboda i stran názorů kontroverzních a jen tak se dají praktiky exekutivních a justičních složek v právním demokratickém státu odlišit od praktik těchto složek v rámci státu nedemokratického, který represi užívá k tomu, aby zakořenil mezi obyvateli strach, všudypřítomnou hrozbu perzekuce a generalizoval trestní odpovědnost v rámci kolektivní viny nebo v rámci upozornění na odlišný a více či méně kontroverzní názor některých subjektů a označení takového názoru za vadný.

To je v rámci místního justičního systému zřejmě poprvé, kdy se našel jedinec schopný reflektovat Fischerovu populistickou protiextremistickou kampaň kriticky, byť k tomu, aby bylo vysloveno, že jde o politickou objednávku, takovou, jaké justice demokratické země nesmí a nebude plnit, chce-li sama zůstat demokratickou, ještě malý krůček chybí. Přesto tleskáme, v nesvobodné zemi je i malý kus projevené odvahy hoden úcty.

Počkejme, co s tím nyní udělá Zdeňka Galková a nadřízený Krajský soud v Praze.

Jen klid, chlapci, s námi jste v bezpečí. Copak jste si mysleli, že vás v tom necháme a začneme vás skutečně stíhat? Musíme si přeci pomáhat, no ne? pravil, nejasno, zda jen fiktivně nebo s určitou modifikací i skutečně (arci druhá možnost jeví se mnohem pravděpodobnější než první), vrchní komisař brněnské kriminálky kpt. Ing. Ivo Palička ke skupině mužů, kteří před čtyřmi lety zorganisovali a provedli únos Zuzany Vybíralové, dcery kroměřížského podnikatele v oboru daňových podvodů Radomíra Vybírala.

Nevinný

Policejní provocateur Jan Vyvial je nevinen, útočníkem byl Štepán Reich. Právě tak a nejinak musíme interpretovat sdělení policejní kontroly, která důkladným a zcela objektivním prověřením kompletního obsahu spisového materiálu dospěla k závěru, že vše bylo jinak, a navrhuje státní zástupkyni obnovu řízení v Reichův neprospěch.

Aktualisováno.
Pro úplnost, Vyvialovo chování pokrylo i Ištvanovo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Vše bylo v pořádku, policie smí na demonstracích beztrestně mlátit lidi. Přesně tak, jako před Listopadem. Stěžejní pasáž stojí za citaci in extenso:

Státní zástupkyně VSZ v Olomouci nezastírá, že jednání policisty Vyviala při demonstraci se podle videozáznamů jeví neprofesionálním a bez jednoznačné identifikace této osoby jako příslušníka Policie ČR by nebylo možno poznat, že nejde o agresivního účastníka demonstrace na straně jedné z na sebe útočících stran. V tomto směru lze naprosto souhlasit s výpovědí člena antikonfliktního týmu nprap. Daniela, že totožnost neznámého muže, který nebyl označen jako policista a proti němuž byl nucen zasáhnout, zjistil až následně. Nevhodné a agresivní chování, jakož i lidské selhání, však samo o sobě neznamená, že se policista Jan Vyvial dopustil trestného činu. I z videozáznamu samotného lze podle názoru státní zástupkyně VSZ vysledovat, že pprap. Vyvial podlehl atmosféře demonstrace gradující v konflikt mezi zástupci Dělnické mládeže a protestující částí demonstrantů na opačném názorovém pólu, což se projevilo razancí jeho jednání včetně konfliktu se Štěpánem Reichem. Nebylo však současně vyvráceno, že policista jednal v návaznosti na slovní a fyzický konflikt Štěpána Reicha před dodávkou s jednou z osob, která blokovala cestu mimo jiné pomocí jízdních kol, jak je zřejmé z úvodní části videozáznamů založených v předloženém spise. Za relevantní pak není možno považovat Vaši námitku o způsobu prezentace demonstrace ze strany mediálních prostředků, když pravidlem při informování o obdobných akcích je publikace mediálně nejpřitažlivější či nejkontroverznější části akce bez uvádění patřičných souvislostí. Orgány činné v trestním řízení však musejí při svém rozhodování vycházet pouze z informací, které lze prokázat jednoznačně.

Tedy např. výpovědí policisty, a ne záznamem z nějaké blbé kamery, že…

Matky a otcové! Máte pocit, že se vám výchova potomka vymkla z rukou, že se váš synek k ničemu nehodí a roste z něj prvotřídní ničema a grasel? Přemýšlíte o jeho budoucnosti a jste bezradní? A uvažovali jste už o výnosné dráze v oblasti organisovaného zločinu? Pokud ne, zbystřete, neboť naše výcvikové středisko Vagabund Gym na severozápadním okraji Hodonína, fungující pod rouškou výuky thajského boxu, vaše dítě právě na tuto budoucnost skvěle připraví. Garantujeme, že budete spokojeni, a při každé návštěvě věznice budete s vděčností vzpomínat na našeho trenera Josefa Štolfu, který dokáže z idealistického jinocha za několik málo měsíců vychovat gaunera, schopného nasazení na ty nejtěžší odborné práce v oblasti vydírání, zastrašování, vybírání výpalného, únosů, lámání končetin a s tím souvisejících pomocných disciplin. Neváhejte a volejte ještě dnes: telefonický kontakt najdete na našich webových stránkách.

Snad nám čtenáři tento drobný žertík odpustí, onen inserát stěží kde vyjde, byť je stoprocentně pravdivý. Pokračovali jsme totiž sua sponte ve vyšetřování kroměřížské kausy a došli k výsledkům, o něž bychom ctěné čtenářstvo neradi připravili.

Podkategorie