Mnozí z vás, zejména ti, kteří používají součást mého systému Právnických výpočtů DIR, si povšimli, že počátkem července bylo zahájeno insolvenční řízení týkající se mediálně známého politického aktivisty a antikomunisty Jana Šinágla. Za jakých okolností se tak stalo, skládá poměrně spletitý, typicky postkomunistický příběh, rozhodně nikoli prostý zajímavosti, který bych si dovolil vám na tomto místě odvyprávět.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Naše případy

Kategorie: Jan Šinágl

Zveřejněno: 5. září 2020

Počet zobrazení: 7248

• Jan Šinágl
• podvod
• Helena Vondráčková
• ochrana osobnosti
• Martin Michal
• Leoš Král
• Miloš Hora
• lichva

V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede, pravil zákonodárce v § 2 odst. 5 TrŘ, a v § 33 odst. 1 dodal, že obviněný může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky. Tůdle-nudle, řekl si policejní orgán Radek Štěpánek z Blanska a tímto skvostným právně-literárním dílem zamítl návrh obviněného na provedení výslechu důležitých svědků, kteří by mohli přispět k pulverisaci obvinění. Pamatujte si, studenti, vštěpují budoucím policistům na příslušných učilištích, že aktivní obhajoba, to je to největší zlo, jemuž musíte vy, orgáni, zamezit už v zárodku!

Za jeho výkon poručíka Štěpánka jistě nadřízení pochválili, a připojujeme se i my, s cenou Osel měsíce srpna, spojenou s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafů. Blahopřejeme!

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Naše případy

Zveřejněno: 5. srpna 2020

Počet zobrazení: 1727

• Radek Štěpánek
• Blansko

Ti, kdo sledují moje psaní o právu a české justici delší dobu, vědí, že opatrovnická agenda, zejména pak záležitosti péče o dítě, patří zcela na okraj mého odborného zájmu a zaměření. Důvodem je především moje setrvalá skepse ke stavu soudnictví v České republice, kde se touto specialisací pravidelně pověřují soudkyně – záměrně nepíši soudci, protože zastoupení žen je zde významně vyšší než jejich celkový podíl mezi soudcovským stavem – a to zhusta takové, které jinde selhaly, případně by vůbec nebyly s to, nenadány patřičnou mentální kapacitou, běžnou soudní agendu zvládnout. Jak by řekl šéf účetního Foustky v legendární české komedii, Péče o děti, to může dělat kdokoliv!, a podle toho výsledky opatrovnické justice v této zemi vypadají.

Žel, jsou případy, kdy jsem nemohl jinak, a jako obvykle jsem nestačil žasnout, jaké osoby se kolem těchto citlivých záležitostí pohybují – a nejde přitom zdaleka jen o soudce samotné. Existuje příkladmo instituce nazvaná Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně; ochrana dětí je arci to poslední, o co tomuto úřadu jde. S řečenou institucí jsem se měl příležitost seznámit se v kause téměř jedenáctileté dívky, která, když nebyla nadále schopna snášet téměř každodenní bití, jemuž byla od své matky, jíž je svěřena do péče, na Slovensku vystavena, utekla letos v dubnu k otci do Prahy. Matka má slovenské občanství, otec české, dcera je bipolitní, proto jde o záležitost, kde by měla být dítěti sociálně-právní ochrana poskytována právě tímto úřadem.

Matka podala žádost o navrácení uneseného dítěte podle Haagské úmluvy, načež řečený úřad požádal otce, aby dodal dceru k vyšetření psychologem, který tam působí, což otec, zlého netuše, učinil. Vyšetření se ujala jistá Mgr. Michaela Zdráhalová, žena, jež, stejně jako mnohé z těch, které se v oblasti sociálně-právní ochrany dětí pohybují, trpí na první pohled zjevnou pathologickou nenávistí k mužům. Vyšetření proto muselo dopadnout tak, aby výsledkem byla vzorně pečující matka a nezodpovědný otec: pro ty, kteří se v oboru juvenilní justice aspoň minimálně orientují, nic nového, tento vzorec bývá spíše pravidlem než výjimkou, byť obvykle nikoli v podobě tak vyostřené a dramatické.

Třebaže bývá naším zvykem publikovat na tomto blogu celé dokumenty, tentokrát se, s ohledem k zájmům nezletilé, omezíme na citace z nich.

Dítě při pohovoru s psycholožkou opakovaně upozorňovalo, že matka je téměř denně fackovala a/nebo bila pěstí do hlavy, psycholožka Zdráhalová o tom ovšem ve zprávě pro soud napsala toto: Při hovoru jsem se snažila zmapovat, zda docházelo k nepřiměřeným trestům nebo týrání, na které bylo upozorňováno. Sama X. popisovala facky jako trest, když byla matka naštvaná. V hovoru nebylo toto téma pro ni dominantní a pokud situace trestání popisovala, spíše jí vadilo, že si matka nenechá některé věci vysvětlit. Jednou se stalo to, že když dostala facku, odrazila se jí hlava o nábytek [a má na čele dodnes viditelnou jizvu, což psycholožka zamlčela, ač na to byla dítětem výslovně upozorněna–pozn. TP]. V průběhu hovoru nezmínila, že by chtěla odejít do Prahy k tátovi kvůli fyzickému trestání nebo jakkoli neúnosné situaci doma s mámou a jejím partnerem.

Ani když byla X. následně vyslechnuta soudem a vypověděla něco diametrálně odlišného, než tvrdila ve zprávě psycholožka, nevedlo to ke změně jejího názoru, že denní fackování a bití pěstí do hlavy není týráním dítěte. Ve svědecké výpovědi pravila: Ani po dnešním pohovoru se můj názor na to, že by nezl. X. vykazovala známky týraného dítěte, nezměnil. Rozhodně jsem u nezletilé nezjistila obavu či snahu omlouvat rodiče, který jej měl týrat, jak bývá obvyklé u týraných dětí, týrané děti také popisuji velmi podrobně způsoby týrání, což u X. rovněž nebylo shledáno, X. teď prožívá komplikovanější vztah k matce, ovšem rozhodně nelze hovořit o zcela negativním vztahu… Tak určitě; když poté psycholožka vysvětlila, že z obecného hlediska není pro dítě vhodné trestat je [rozuměj: fysicky] každý den, v takovém případě by to vyžadovalo odbornější vyjádření, právní zástupkyni otce Zuzanu Candigliotu to vytočilo natolik, že se svědkyně dotázala, zda by i ona zůstala s partnerem, který by jí dal takovou facku, až by se jí hlava odrazila o nábytek; soudkyně arci otázku nepřipustila.

Ačkoli se v obecné rovině neztotožňuji s poněkud militantními methodami, užívanými vůči úředním osobám lidmi kolem Jiřího Fialy, v tomto případě se nemohu ubránit poznámce, že kdyby některý psycholožkou Zdráhalovou poškozený otec tuto osobu na chodbě soudu zfackoval, bylo by to snad procesně kontraproduktivní, arci možná by výsledkem takové přímé akce bylo, že by tomuto produktu moderního vysokého školství došlo, že násilí na dítěti nelze nikdy tolerovat. Bití, natožpak každodenní, není výchova, nýbrž týrání.

A jen dovětek: na mou stížnost adresovanou brněnskému úřadu nikdo nereagoval. Nevím, proč: asi nebyla dostatečně uctivá a ponížená.

Aktualisováno.

Na základě tohoto článku mi odpověděl ředitel úřadu Zdeněk Kapitán. Že prý nejsem oprávněn si stěžovat. To si arci nemyslím a obracím se na ministerstvo.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Naše případy

Zveřejněno: 12. července 2020

Počet zobrazení: 6583

• Zuzana Candigliota
• péče o dítě
• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí
• Michaela Zdráhalová
• Zdeněk Kapitán

Dnes provedla česká a rakouská policie serii domovních prohlídek, odůvodněnou vydáním knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou. Prohlídky proběhly mj. u Pavla Kamase, Lukáše Nováka a Erika Sedláčka. Publikaci samotnou neznáme, a proto ještě ani nepředjímáme, jak bude vedena obhajoba, ale umíme si už nyní představit řadu poutavých a čtenářsky atraktivních variant.

O dalším vývoji budeme informovat.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Naše případy

Kategorie: Hitlerovy projevy

Zveřejněno: 9. června 2020

Počet zobrazení: 8455

• extremismus
• Pavel Kamas
• svoboda slova
• Lukáš Novák
• popírání holokaustu
• Germar Rudolf
• Erik Sedláček

Jak nám dnes potvrdil Obvodní soud pro Prahu 2, jedna větev Velkého čarodějnického procesu, tzv. lehčí zločinecká skupina – což berte, prosím, čistě jako technické rozlišení, závažnost zločinů všech obviněných je, jak potvrdí kterýkoli státní zástupce, povážlivá a velmi, velmi vysoká! – končí, protože nejvyšší státní zástupce nepodal v jejich neprospěch dovolání. Petře J., Haně Š. i Ivě d. V. tedy blahopřejeme a přejeme jim do další trestné činnosti hodně zdaru. A ano, bude se nám stýskat, všechny tři zproštěné patřily mezi naše nejoblíbenější klientky.

Jaký bude osud členek těžší zločinecké skupiny, z nichž šest je dosud stíháno, uvidíme, proti zprošťujícímu rozsudku byla podána tři odvolání.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Naše případy

Kategorie: Čarodějnický proces

Zveřejněno: 12. března 2020

Počet zobrazení: 2012

• extremismus
• svoboda slova
• dovolání
• Resistance Women Unity
• nejvyšší státní zástupce