Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Mnozí z vás, zejména ti, kteří používají součást mého systému Právnických výpočtů DIR, si povšimli, že počátkem července bylo zahájeno insolvenční řízení týkající se mediálně známého politického aktivisty a antikomunisty Jana Šinágla. Za jakých okolností se tak stalo, skládá poměrně spletitý, typicky postkomunistický příběh, rozhodně nikoli prostý zajímavosti, který bych si dovolil vám na tomto místě odvyprávět.

Kdo je Helena Vondráčková, zřejmě víte: někdejší zpěvačka pokleslého normalisačního popu, jež nedostatek talentu vyvažovala nezměrnou pílí a schopností lísat se, bez jakýchkoli morálních zábran, k mocným. Nepřekvapí, že po Listopadu začala její popularita rychle upadat, a přestože se zpěvačka několikrát pokusila o comeback, nepodařilo se jí to: někdejší sláva, založená nikoli na pěveckých vlohách, nýbrž na nezměrné lásce k momentálnímu vedení komunistické strany, a utužená ostentativním přátelstvím s těmi zahraničními hvězdami, které se, jí podobny, těšily komunistické přízni, odešla do nenávratna; umělecká prostitutka Vondráčková, pohrdána národem, zůstala toliko předmětem zájmu bulvárních medií a jejích konsumentů.

Tomu odpovídá i nový partner, jehož si zpěvačka našla a posléze pojala za manžela, jistý Martin Michal. Postava barvitá a svým způsobem zajímavější než samotná Vondráčková, vyznačující se tím, že prakticky nic z toho, co o sobě Michal hrdě uváděl, se posléze nepotvrdilo: nebyl ani pilotem dopravních letadel, jak o sobě prohlašoval (měl pouhou licenci na malá sportovní letadla), ani doktorem práv. Byl arci podnikatelem, a to takového druhu, že mu to vyneslo několik měsíců ve vazbě pro podezření z podvodů; že své podnikatelské dovednosti úspěšně předal své ratolesti, jsme ostatně na tomto blogu traktovali. Manželství Michala s Vondráčkovou je bezdětné, avšak harmonické: jejich majetek byl striktně rozdělen, takže ona drží zbylá aktiva, on si ponechal mnohamilionové dluhy, které jakožto osoba nemajetná není schopen splácet a exekutoři tak odcházejí s prázdnou.

Proč Vondráčková s Michalem zůstává přese všechno, co se o něm dostalo na veřejnost, je záhadou: zasvěcení hovoří o údajných daňových podvodech, kterými Michal dokázal zpěvačku zavázat k mlčení a poslušnosti. Nevíme, možná, v každém případě je to vysvětlení, které by odpovídalo Michalovu charakteru i tomu, proč se Vondráčková svým domem v Řitce zaručila za nemalý úvěr. Jak jsme uvedli, jde o manželství harmonické, a cynici by možná dodali, že pro Vondráčkovou, za všechny ty malé i větší podrazy z doby, kdy byla režimem protežována, zatímco její partnerka – a podstatně talentovanější zpěvačka – z někdejších Golden Kids Marta Kubišová nesměla vůbec veřejně vystupovat, v konečném efektu i spravedlivé.

Právě o tuto podařenou dvojici, o Michala a Vondráčkovou, se začal zajímat Jan Šinágl, a to se mu nakonec stalo osudným. Neuvědomil si totiž, že veškeré spory mezi nimi půjdou k soudům, kde se osazenstvo v soukromí dosud zdraví Čest práci!, a jeho předchozí vystupování nemůže vést k jinému výsledku než ke katastrofě. Tak se i stalo: první spor, který dostal u Krajského soudu v Praze jako soudce Vojtěch Cepl ml., skončil ještě úspěchem, avšak další spor již prohrál a byl pravomocně odsouzen k omluvě a zaplacení pro něj likvidační zhruba milionové relutární satisfakce, protože o Michalovi a Vondráčkové zveřejňoval pravdivé, avšak těžko prokazatelné a v některých případech i nevhodně intimní informace. Jeho první chyba, byl – námi i jinými – varován a vyzýván, ať se Vondráčkovou a Michalem přestane zabývat, leč nedbal.

Jan Šinágl měl, na rozdíl od formálně nemajetného Michala, jednu nevýhodu, a to rodinný dům v Žebráku, který zdědil po rodičích a v němž po návratu ze švýcarské emigrace žije. Po takovém majetku se mlsně vrhne každý exekutor, a učinil tak i Jan Beneš, jemuž M&V svěřili vymáhání svých pohledávek. Tento muž nepěkného charakteru (víme, u exekutora je to trochu pleonasmus) začal Šináglovi za neplnění předběžného opatření ukládat donucovací pokuty v nepřiměřené, stotisícové výši, jejímž jediným účelem bylo připravit jej o dům, který by se dal v dražbě levně prodat; jak výkon exekuční činnosti v praxi vypadá, jsme kdysi popsali v Námětu na seriál.

Fungovalo to víceméně stejně jako v našem seriálu, dům měl být prodán v nedobrovolné dražbě a Šinágl bez koruny vystěhován. To bylo špatné, ale stále ještě se dala situace zachránit. Kdyby ovšem aktivista neudělal další, zřejmě již osudnou chybu: místo na právníky se obrátil na lichváře a podvodníky, kterým mají naivní lidé tendenci uvěřit spíš než tomu, kdo nabízí skutečnou pomoc, ale nehalí ji do sladkého hávu slibů. Aktivista požádal o radu podvodníka Miloše Horu a jeho kumpána Leoše Krále z Českého Brodu. Hora byl v té době držitelem dražební koncese a navrhl Šináglovi, že exekuci vyplatí, dům fiktivně vydraží a když bude Šinágl schopen zaplatit mu za tuto službu lichevní úrok, po několika měsících si bude moci svůj majetek koupit zpět.

Marně jsem Jana Šinágla před takovým postupem varoval a upozorňoval jej, že tohle nemůže skončit jinak než neplatností dražby a jeho vlastním trestním stíháním, ale znáte to, zoufalí lidé dělají zoufalé činy, a tak před trestním odsouzením, aspoň prozatím, ho zachránilo to, že se řídil jinou mou radou a všechny telefonáty s Horou i Králem si zvukově zaznamenal.

Tristní výsledek celé Akce Vondráčková vidíte v insolvenčním rejstříku; je to smutná četba, arci poučná pro každého, kdo se snad ještě domnívá, že v této zemi soudy a exekutoři vynucují právo a chrání slušné a čestné lidi před ničemy a grasly.

Komentáře   

0 # Dan 2020-09-05 10:33
Netrpělivě od Vás očekávám nějaké vyjádření o případu vraždy J. Kuciaka, neb pro člověka právně nezběhlého a jednoduchého je obtížné se v podobných, mediální clonou zahalených případů orientovat.
0 # Tomáš Pecina 2020-09-05 10:46
O tom celkem nic nevím. Jen, že jsem upozorňoval už kdysi, že není dobré jásat nad myšlenkou zřídit specialisované soudy pro tuto trestnou činnost, tak jako to udělali na Slovensku, protože pak stačí uplatit jediného soudce, případně jediný senát, a ovládnete zemi.
0 # Pepek Vyskoč 2020-09-05 13:57
o případu Kuciak lze říci pouze toto: www.youtube.com/.../.
0 # Tomáš Pecina 2020-09-05 14:44
Hezká melodie; Slovákům by se hodila za státní hymnu.
0 # Pepek Vyskoč 2020-09-05 16:34
řekl bych, že text písně je vzhledem k účastníkům řízení neméně aktuální...:-))
Vůbec meziválečný a válečný nacistický swing má texty, které k dnešní situaci v právu jak v českých zemích tak v těch slovenských hezky sedí...:-)) Například: "Kein Schwein ruft mich an..."
-1 # Jan Šinágl 2020-09-07 18:13
Děkuji panu Tomáši Pecinovi za jeho článek, který jako dosud jediný veřejně upozornil na skutečné pozadí této ostudy české justice.

Pouze bych upravil jednu větu, kdy mi byl pan Miloš Hora, v dobré víře, doporučen panem Jiřím Vondráčkem, bratrem zpěvačky Heleny Vondráčkové.

Připadám si jako Pavel Wonka, který byl také likvidován formálním naplňováním zákona, aniž by byl naplňován jeho duch a hledána spravedlnost v širších souvislostech. Věřím, že můj boj není ještě zdaleka dobojován. Není jen mým bojem, ale součástí úsilí všech slušných lidí za zachování svobody slova, projevu a práva veřejnosti na informace a kteří ctí demokratické hodnoty.

Jedná se o veřejně známé osoby, které požívají nižší míru ochrany soukromí než běžný občan. Zveřejňuji o nich jen pravdu a hodnotící soudy. Ony naopak mají přístup do mainstreamových médií, kde beztrestně lžou a pomlouvají mojí osobu, kde je mi přístup do nich odmítán, tedy i bránit se.

Nedivme se, že ESLP ve Štrasburku prohlásil ve svém rozsudku ze dne 25.6.2020 českou justici za „disfunkční“, která porušuje vnitrostátní právo na „ostří nože“ - i mlčení českých "nezávislých" médií...

Byl jsem a jsem v situaci, kdy bych uzavřel i smlouvu s dáblem, jen abych zabránil této otřesné nespravedlnosti, ke které by ve vyspělé, skutečně demokratické zemi, nikdy nemohlo dojít.
+4 # Josef Novák 2020-09-09 09:05
A jak byste, prosím, smlouvou s ďáblem napomohl k vyspělé, demokratické zemi? Co se nejdříve zamyslet nad sebou, a až potom dštít síru na ten strašný, zkažený svět?
0 # Tomáš Pecina 2020-09-09 09:06
Souhlasím. Myslím, že šlo o krátkodobý výpadek soudnosti. Že to dopadne špatně, bylo jasné.
-2 # Jan Šinágl 2020-09-09 18:51
Kdo málo ví, nebo nechce vědět o to snadněji soudí druhé. Nicméně předpokládám, že také něco sám děláte pro nápravu české justice, když hodnotíte ty, kteří pro nápravu něco dělají, riskují a obětují? ESLP dne 25.6.2020 konstatoval "disfunkci české justice" a porušení vnitrostátního práva "na ostří nože". Rozsudek si můžete přečíst na www.sinagl.cz, v hlavních médiích nikoliv. Mělo by to být alarmující téma. Předpokládám, že si dokážete odpovědět proč není? Stejně jako proč se nepíše o obřím diplomatickém skandálu v Maroku!
0 # Filip_ 2020-09-09 20:42
Proč by mělo být?

Ne, jednoduše: 조선민주주의인민공화국 lidská práva nemá, neví, co to je. Ne, že se to zrušilo, prostě není, hotovo. Když tam koreanistka Nina, na vejtazu před státní bezpečností, argumentovala právy žen, tak oni nevědí, co to je. U nás jsou lidská práva, ovšem reálná lidská práva. Měli jsme reálný socialismus, máme reálný právní stát a reálná lidská práva.

Generace "Husákových dětí" nezná pojem právního státu, prostě v tom nebyli vychovaní. Většina lidí ani po lidských právech netoužila a netouží, kdyby jim Husák s Jakešem dali rifle za Kčs 100.00, pustili je párkrát za rok do Rakous a Říše, a k tomu by koupili barevný televisor a pornokasety z NSR "ahoj, já jsem Helmut, opravář komínů...", tak samozřejmě, že by soudruzi šli stejně do starého železa, ale bez takových demonstrací a věcí kolem.

Poněvadž jak jinak si vysvětlit, že žádná z mainstreamových politických stran nemá v programu o justici vůbec nic, tedy pomineme-li kecy a la "budeme podporovat a rozvíjet nezávislost soudců". Proč by měly mít, když tomu může rozumět a vůbec nějak to zajímat, řekněme 20,000 lidí v tomto státu? Většinu zajímá, kolik stojí rohlík, maso, a aby stihli v Lidlu vybojovat tepláky pro vnoučky. A to včetně advokátů, soudců, státních zástupců. Ne všech, ale spousty ano.

Ono taky za těch soudruhů bylo za právo považována vůle dělnické strany povýšená na zákon, takže římské právo, kanonické právo, vůbec něco, aby ten JUDr. vůbec něco věděl, tak to nebylo ani žadoucí. Taky se s Iuris Utrusque Doctor stal Iuris Universalis Doctor, taky aby ne, když se neučili pořádně ani jedno, ani kanonické, ani římské, právo.
-1 # Behemot 2020-09-10 21:04
Tak vono je to občas začne zajímat, když je systém zrovna semele, ale to už jaksi bývá pozdě…
-1 # Filip_ 2020-09-10 21:42
To jednak, a potom, těch, co systém semele, je sice poměrně dost, ovšem těch, kterým to i něco positivního přinese, něco pochopí, někam se pohnout, těch je už poněkud poskrovnu.
-2 # Behemot 2020-09-10 22:07
To je fakt.

Zrovna sem dneska v jízdách v náklaďáku řešil tuto otázku stran komisařůch s intruktorem. Je mi jasný, že to je velice bolestná cesta, ale jsem přesvědčen, že určitě je možnost, pokud komisař při zkoušce člověka vyhodí na základě nějaké své kraviny, tak se to dá zvrátit a nejpozděj soud to musí zrušit. Institutů, kde takřka neexistují ani mimořádné opravné prostředky, je v našem právu tak na prstech jedné ruky, pokud vím. Údajně i pokud vedoucí odboru uzná, že komisař udělal chybu a žadatele vyhodil neoprávněně, tak je nutný zkoušku opakovat, protože to je v nějakým systému (co mi je po nějakým zmrdisystému?!) - to mi přijde dost šílený, ale v tomhle neřádu nikoli neuvěřitelný, protože už jsem viděl hodně a určitě zdaleka ne všechno.

To, že všechno je tak strašně gumový, že komisař člověka vyhodí klidně stokrát (jednoznačná podjatost na základě toho, že si někdo dovolil si stěžovat), protože dotyčnej určitě přejel čáru nebo se dost nedíval do zrcátek, no, to je je tradiční východoevropskej přístup (i když údajně i třeba v Kanadě to vypadá asi tak podobně). Ale s moderní technikou - pokud si dám na auto ze štyry kamery, jednu na škeblu a k tomu GPSku se záznamem trasy a rychlostí, i kdyby to byl óbrzmrd, bude to chlapec mít docela dost těžký, protože přece jenom když bych chtěl, zaznamenám si jízdu tak, jak von nemá nejmenší šanci to vnímat, a pak ať chlapec dokáže, že pravdu má von. Sice spadá pod opičárnu, ale přece jenom opičák sám není, takže - snad - by se na něj nemusel vztahovat princip že, když kamera říká něco jinýho, než opičák, tak lže kamera.

Že za 19 let nepamatuje autoškolák nikoho, kdo by šel s instruktorama do tak velkýho sporu, je sice hezký, že většina lidí radši vyplázně opakovaně startovný za zkoušku, nebo rovnou šoupne komisákovi dvojku do kapsy, ale chlapci už zdaleka nejsou tak pevně v kramflecích, jak bývali. Jak ukazuje mnoho a mnoho kauz, neměnnej stav, kdy nějaká lokální politicko-úřední mafie nebo blbec s razítkem myslel, že může všechno, obvykle stačilo, že se našel jeden, kterej napnul dost síly, času a financí, a kriplům ukázal, že opravdu všechno nemůžou. Ostatně, od doby, kdy se začal podobným způsobem angažovat LEX, tak spousta komisařů u ZZO na zbraně letěla takovým obloukem, že začali až po delší době zvolna klesat. Nevidím důvod, proč by takovým způsobem neměly jít provětrat i oddělení řidičáků!!

Protože zrovna tak, jako u zbraní, jsou v předpisech jasně daný požadavky, a co si vykládá komisař nebo co je v nějakejch Zásadách bezpečné jízdy (ať je to už cokoli - žádnej takovej předpis totiž neznám!), to mě vůbec nemusí zajímat. Hrát tam komedii, podle které potom v životě nejezdí naprosto NIKDO - ať si to strčí do hnědé díry. Nesmím nikoho omezit ani ohrozit, a esli jedu přes očividně nepoužívaný koleje 20 a mám viditelně vejrat na stranu, kde je zavřená brána, esli si to tam neprofičí kolomotíva - nebo se rozhlížet na přejezdu chráněným závorama - no sem debil? Nekrmí nás přece vláčkaři tím, že zabzař jsou stavěný tak, že to selhat NIKDY NEMŮŽE? A vůbec, u kolika přejezdů se ani nedá reálně přesvědčit okem, esli přejet můžu, protože je tam tak blbě vidět, že i když zastavím, tam, kam až dohlídnu, vůbec nic nejede, tak než to pak 40tunovým kamionem přejedu, tak mě zramuje vlak třikrát? Otázky, samý otázky! Ale i přes to, že odpovědi nikdo nemá, tak já to musím dělat Správně! Smál bych se, kdyby to nebylo k pláči.

A tak to v tomdle banánistánu, bohužel, vypadá naprosto VŠUDE.
-1 # Filip_ 2020-09-10 22:26
Tak to je úplně jednoduché:

do roku 2000 (plus minus přechodné období, než se to převedlo, administrativně dořešilo etc.) byli komisaři příslušníky Policie České republiky, tj. ve služebním poměru ku státu, se všemi výhodami a nevýhodami, které z toho plynou.

Výhod bylo arciť více. Dneska má průměrná dopravní přestupkářka kolem třicítky čistého, plus roční odměny, které bývají většinou slušné, hodí to více, než jeden plat. Ale jsou výjimky. Komisař je práce s maturitou, takže pomalu jak baba na podatelně, no a tak tomu odpovídá to ohodnocení.

Kdyby se systém zachoval, tak s ohledem na jejich funkci by byli tak praporčík - nadpraporčík, no a za ty roky, s bezpečnostním příplatkem atp., by měli více, než tu třicítku čistého měsíčně. A značnou jistotu pense, výsluhy, samozřejmě.

Nevýhodou je, a znám takové příslušníky, že když se pupek moc zvětší, nebo se nějak jinak stane něco s fysickou kondicí, neudělá fysické, tak končí, bez pense. Druhá nevýhoda je, že když vymastí něco zaměstnanec MěÚ, a není to na trestní, no tak ho vyhodí, maximálně, ale tím to končí, klidně může jít pracovat na MěÚ do sousedního města, nebo na KÚ, nebo tak něco. Když udělá policajt průser, že ho vyhodí, tak na MěÚ do sousedního města může jít, ale samozřejmě většinou hodně spadne, nejen finančně.

U nás třeba komisaři ani nemají dost práce, aby je ouřad zaplatil čtyřicetihodinovým ouvazkem jako komisaře, takže dělají registr vozidel, k tomu. To, co holka mezi mateřskýma.

Jistě, u řidiče, který má auto "v ruce", je situace jiná, ale u těch děcek může vždycky komisař vyhodit žáka, že nejel lege artis. A někdy je to i nutné, když tam pomalu odrovná převodovku, nebo zadře motor.

Naše právo pořád téměř klade rovnítko mezi bezpečnost a plynulost provozu - pozůstatek sovětského modelu "dopravní vyhlášky". Takže komisař může, a to i docela opakovaně, vyhodit téměř kohokoli za bránění plynulosti provozu: jedeš za cyklistou = bráníš bezdůvodně plynulosti provozu, podle názoru komisaře jsi tam měl 2x možnost ho předjet. Předjedeš cyklistu = nedodržel jsi dostatečný boční odstup, nebo on to vnímá tak, že jsi už ohrozil protijedoucí vozidlo.

Ano, pokud by bylo auto ověšeno kamerami, tak se bude dát, vcelku exaktně, prokázat, že ten žák bezdůvodně plynulosti provozu nebránil, jenže reálně je to dosti problematické.

Ale samozřejmě, pokud komisař někoho vyhodí opakovaně zbytečně, právě pro nějaké takové nesmysle, tak se proti tomu dá bránit docela dobře, a často i bez soudu. Ovšem lidé nechtějí - pak už to vůbec neudělám, oni si na mne zasednou... Kdo chce kam, pomozme mu tam.
-1 # Filip_ 2020-09-10 22:42
Spojené Státy, Kanada a Spojené Království nevyžadují autoškolu, tedy alespoň ne na osobák a motorku. Není to až tak dávno, co autoškola nebyla v USA vyžadována ani na náklaďák.

Oproti nám autoškola nezačíná tím, že se žák posadí do auta (theoreticky by měl jít na trenažer, nebo jezdit na cvičišti, ovšem realita je jiná), ale jde na ouřad napsat test z pravidel provozu.

Což je logické a mělo by tomu tak být i u nás: laická představa, že když nabourá "autoškola", automaticky za nehodu odpovídá instruktor, je právní skutečnosti nahony vzdálena. Podle judikatury, pokud nabourá výcvikové vozidlo, poněvadž žák nezvládl technicky jízdu, odpovídá za to instruktor (zjednodušeně řečeno, soud by měl posuzovat míru zaučení žáka a reálnou možnost instruktora nehodovému ději zabránit, a podle toho dělit odpovědnost, ale prakticky se větší míře odpovědnosti instruktor vyhne stěží). Ovšem pokud žák poruší pravidla provozu na pozemních komunikacích daná zákonem o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, tedy například nezastaví na STOPce, nebo přejede do pruhu bez blinkru, tak za to odpovídá žák prakticky plně, poněvadž ignorantia iuris neminem excusat.

Ano, neznalost zákona nikoho neomlouvá, ovšem proč potom chodí žáci ke zkoušce i z toho zákona? No tak potom by mělí jít nejprve ke zkoušce ze zákona, a až potom jezdit.

Pokud má osoba věk a napsala test na ouřadu, může řídit, ovšem pod dohledem, a teď se to liší stát od státu, co musí dohlížející osoba splňovat, většinou musí mít nějaký věk a minimální dobu vlastnit řidičák. A až se cítí, jde ke zkoušce z řízení. A komisaři bývají docela "ostří", ovšem korrektní.
-1 # Behemot 2020-09-10 23:20
Redguy o tom onehdá psal článek na D-F, jak si dělal v Kanadě jízdy. Báby prej příjemný jak osiny někde a tajemný jak hrad v Karpatech, prej to tam vyhazovaly jak na běžícím páse a hlavně se ani neráčily říct proč. To je pak podobná hitparáda, jako ti blbci s razítkem u nás.
0 # Filip_ 2020-09-11 04:28
Tak větší stát, větší půllitr, více idiotů, zato více ouřadu, takže menší šance, že na idiota, pacienta, imbecila, dementa, či jinou různou vybranou společnost, člověk narazí. Ale narazí, všude narazí.

U nás jde přeci o správní řízení sui generis, takže protokol, spis, oni by se ti naši blbci taky divili, kdyby se jim do toho pořádně někdo obul.

Ovšem to u nás nefunguje, už jsem to tu někde psal: já být kontrolor a dojít na kontrolu do vyhlášené a prosperující hospody, kde papírově pracuje 1 ks pomocný kuchař, 2 ks pomocný číšník / servírka a zbytek DPP/DPČ, "pomocný" personál bere minimální mzdu a hospoda je otevřená od desíti dopoledne do desíti večer až půlnoci, tak se na ně sakra zaměřím. Normálně bych si ty zaměstnance pozval, všecky na jeden den a na jednu hodinu, na podání vysvětlení. Jistě nemusí říkat nic, ale většina lidí řekne, poněvadž jsou tak vychováni. A ono by se to nějak pohlo. U nás je obvyklým výsledkem pokuta Kč 100.00 za to, že v měsíci únoru 2017 nedoplatil "pomocnému" kuchaři Kč 12.30 do zaručené mzdy. A musí zaslat, doporučeným dopisem, ouřadu potvrzení, že těch Kč 12.30 zaměstnanci doplatil. K smíchu.

A o takových oborech, jako je třeba státní rostlinolékařská správa, nebo veterinární správa, nebo teďka velice aktuální hygiena, ani nemluvě.

To jsou zašívárny, a že to jsou zašívárny, dokazuje právě dnes hygiena: úplně k ničemu tam jsou, celá desetiletí. Čas od času vyřeší někoho, kdo byl na vejlet na Madagaskaru a chytil tam mor, nebo hledal pramen Nilu a chytil tam malárii, nebo tak něco, a jinak si žijou, jak prasata v žitě. Když by měli něco dělat, tak je to akorát děs a hrůza. A to se nevyřeší ze dne na den, chybí odborníci.

Jako nemáme nový řád soudu trestního, anžto není nikdo, kdo by ho byl s to vypracovat (já pak nechápu, jak můžeme mít doktory práva, rozuměj, PhD. práva, to by jim ty tituly měli okamžitě sebrat). Jo, trestní zákoník, to ano, ale de facto znovu zkodifikovat celé processní právo trestního řízení, to už je těžší. Takže máme pořád stejný řád soudu trestního, jak za Husáka, Svobody, Jakeše a spol., tj. řád soudu trestního podle Sovětského vzoru ovlivněný stalinismem, nemáme odborníky, kteří by věděli, jak má fungovat hygienická služba jako celek. Oni by byli, ale stát je nezaplatí. A soudruh presient, generátor náhodných slov a vět (premiér) a slizký kondom (ministr zdravotnictví) na tom rozhodně nic nezmění.

Tak teďka nebudeme mít funkční trasování, funkční karanténu (já znám lidi, co jim nařídili karanténu, a oni jí prakticky vůbec neřešili). Kdyby byla potřeba armáda, tak kdo nás bude bránit? Bundeswehr, Poláci? Ti ještě armádu mají, my dávno ne. Kdyby bylo cokoli potřeba, tento stát je dysfunkční. A není to o politicích, ti tomu nerozumí.
-1 # Behemot 2020-09-18 01:32
Tak pro velkej neúspěch je to tady zase, totál(it)ní koncentrák, během příštího týdne zákaz všeho shromažďování, slintáky nejspíš i doma…to by bylo, aby nebylo.

Tak jsem si říkal, bude se p. Pecina nějak vyjadřovat ke hromadné žalobě na slintáky kolegy Záhumenského?
-1 # Filip_ 2020-09-18 21:26
No, tak na to jsem, více méně, čekal, poněvadž mi bylo téměř jasné, že tu žalobu podá, teďka se, během týdne - dvou, připojím jako vedlejší oučastník.

Poněvadž neexistuje zákon, ba ani nemůže existovat, který by, konstitučně konformně, povoloval státu možnost tak hrubě zasahovat do práva jednotlivce na osobní integritu, nota bene ještě nějakým opatřením obecné povahy, tím je flagrantně porušována zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretensí.

Možné by to bylo, pokud by burani stačili, a že na to v mezičase (konec května - konec srpna) měli času dost, toto právo vtělit do Listiny základních práv a svobod, no a i kdyby se jim to podařilo, tak pořád je tu zásada secundum et intra legem, mezinárodní úmluvy, kterými je tento stát vázán, a které jednoznačně praví, že jakýkoli takový zásah musí být striktně reciproční, anóbrž stát nese důkazní břemeno, že takové omezení je nezbytně nutné a reciproční, tj. že vede - prokazatelně - k zabránění větších škod, než je ono omezení osobní integrity, a že škodám nešlo zabránit jinak.

Což náhubky, slintáky, ani jiné "píčoviny", jak by to nazvali, zcela pregnatně, jižanští burani z Tarantinova filmu Django Unchained ("Nemůžu v tý píčovině dýchat, nic v tý píčovině nevidím, a už vůbec nemůžu v tý píčovině jet!"), rozhodně nedělají.

Poněvadž je kruciální rozdíl mezi tím, že by - například - v obchodech byla u vchodu holka v rukavicích a respirátoru, měla před sebou krabici s novýma chirurgickýma oustenkama, a každý nakupující by takový náhubek obdržel, a při odchodu z obchodu vhodil do speciálního koše (uzavřeného, hlavně), no a mezi tím, když si burani ušijou náhubek z pytle od zemčic, plenky, utěráku nebo krajky, tejden jim to leží v kapse s kapesníkama, tabákem, šprckama, klíčema a drobnýma, a pak si to, před vstupem do obchodu, nasadí na Gesicht jenom v té příčině, aby je nevyhodilo Security, nebo na ně někdo nezavolal pologramotného opicajta. A tak tomu - reálně - často je, stačí vylézt z ulity a podívat se kolem sebe. A to je tisíckrát horší, než žádný náhubek!

Nebo to nasazování a sundávání náhubků v hospodách a restauracích. To je ještě větší nesmysl.
+1 # Tomáš Pecina 2020-09-18 21:53
V březnu jsem měl v úmyslu podat žalobu proti omezujícím opatřením, ale jsem rád, že jsem to nakonec neudělal: zde je 0 % práva, 100 % politiky. Nic pro mě.
-1 # Behemot 2020-09-18 22:20
Njn, ale pořád je šance, byť malá, že jim to aspoň ten soud shodí.

I když to nejspíš dopadne zase tak, že za tejden vyhlásí zase nějakej ten stav, soud využije hozenou rukavici a žalobu zamítne s tím, že to už stejně skončilo a teď je výjimečnej stav.

No a než se soud uráčí zabývat protiústavním stavem, tak zase ten skončí a zase se pojede jinak. A takhle asi šaškárna na veky věků.
0 # Josef Novák 2020-09-11 00:47
UK vyžaduje autoškolu i na osobák. Autoškola začíná jízdami. Praxi můžete za definovaných podminek nabýti i jízdami s jiným běžným řidičem, ne-instruktorem. Toliko fakta.
0 # Filip_ 2020-09-11 04:26
www.gov.uk/.../practising-with-family-or-friends

Já právo Koruny znám. Žádný řidičák na osobák, nebo motorku, není povinný. Řídit žáka může naučit kdokoli, kdo splňuje zákonem sumbsumovaná minima, jako je věk, délka platnosti řidičáku etc.
-1 # Behemot 2020-09-18 01:30
Pokud řidičák není povinnej, tak délka platnosti žeho že?
+1 # Filip_ 2020-09-18 21:16
O řidičák, tedy v UK, na "naučení" může požádat kdokoli, komu je 15 let a 9 měsíců, řídit auto (v doprovodu) může nejdříve v den svých 16-tých narozenin a řídit auto bez doprovodu (pokud má za sebou ouspěšnou zkoušku z řízení) může kdokoli nejdříve v den svých 17-tých narozenin.

Theoreticky si může (osoba starší 17-ti let) dneska napsat test a zítra jít k jízdě, neexistuje žádný předepsaný minimální počet hodin, co by musel odřídit, doložit. Tedy na osobák a motorku.
-3 # Jan Šinágl 2020-09-09 20:44

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)