Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Dnes byl doručen rozsudek ve věci registrace Sudetoněmeckého sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, o němž jsme krátce referovali již minulý týden.

Jak víme, ministerstvo vnitra v posledním, v pořadí třetím rozhodnutí o odmítnutí registrace uvedlo, že název sdružení je nedovolený. To soud podle očekávání neakceptoval, judikovav:
Závěr žalovaného o nedovolenosti zamýšleného sdružení považuje soud za zmatečný. Shledal-li žalovaný, že cíle činnosti zamýšleného sdružení neodůvodňují zásah do sdružovacího práva, pak nelze učinit závěr, že jde o sdružení nedovolené podle § 4 písm. a) zákona. Považuje-li žalovaný za zásadní důvod postupu podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona o sdružování občanů název zamýšleného sdružení jako způsob dosahování cílů sdružení, tedy že jde o sdružení nedovolené podle § 4 písm. b) téhož zákona, musí konkrétně uvést ustanovení ústavy či zákona, se kterými je způsob dosahování cílů zamýšleného sdružení, to je název sdružení, v rozporu. Chtěl-li snad žalovaný odlišit cíle sledované stanovami, které shledal v pořádku, od cílů sledovaných názvem zamýšleného sdružení, které shledal závadnými, obsahuje jeho úvaha logický rozpor. Je-li název zamýšleného sdružení způsobem, jímž jsou dosahovány cíle sdružení, nemůže být sám název hodnocen jako cíl, jehož chce sdružení dosáhnout.
Soud nezpochybňuje možnost hodnotit občanské sdružení jako nedovolené na základě jeho názvu, může se však jednat pouze o případy, kdy by již samotný název byl v rozporu s ústavou či zákonem, např. vybízel k páchání trestné činnosti, vyzýval k rasové nesnášenlivosti, zpochybňoval suverenitu státu apod. Po takovém zjištění by pak musela následovat úvaha o nezbytnosti zákazu tohoto sdružení v demokratické společnosti.
Vzhledem k tradičně strašidelné úrovni senátu Evy Pechové to není špatné, avšak naši registraci to dál neposouvá, zvlášť jestliže soud v závěru rozsudku ministerstvu doporučil, aby v dalším řízení zohlednilo účinnost nového občanského zákoníku a rejstříkového zákona – přestože ObčZ v § 3410 odst. 1 postuluje, že běžící řízení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku se dokončí podle dosavadních předpisů.

Klíčovým nyní bude, zda toto ustanovení dopadá i na registraci občanských sdružení, jestliže ta se dosud stricto sensu do veřejného rejstříku nezapisovala. Systematický výklad je zde jednoznačný, a je podporován rovněž výkladem logickým: protože stanovy z r. 2009 i samotný návrh registrace odpovídají zrušenému SdrZ, nemohl by mu soud podle ObčZ vyhovět, ledaže by přistoupil na to, že z hlediska hmotného práva bude postupovat podle SdrZ, procesně však podle ObčZ a RejZ. To je ovšem taková singularita, že se ji i moje jinak dosti široká právnická fantasie vzpírá pojmout. Jasno by mohla do problému vnést přechodná ustanovení RejZ, ta však v § 125 zarputile mlčí.

Výsledkem v každém případě je, že boj nekončí, státní orgány dál nemíní činnost našeho spolku umožnit, a k soudům vyšších stupňů máme stále stejně daleko jako dosud.
2 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 2486

Má ještě smysl rozčilovat se nad úrovní soudců v této zemi? Znovu připomínat, že prestiž této profese je kdesi na úrovni metaře (a mnozí by ještě dodali, že metař aspoň dělá něco užitečného)? Patrně nemá, a je tím nepochopitelnější, proč byl šéf soudcovských quasiodborů Tomáš Lichovník navržen ústavním soudcem.

Leč neodbíhejme: jak referovala televise Nova, předseda sokolovského okresního soudu hájil svou soudkyni Ivanu Hovorkovou, která měla na chodbě soudní budovy urážet strany, těmito památnými slovy: Především musím zdůraznit, že doktorka Hovorková nikoho neurážela, nikomu nenadávala a už vůbec ne účastníkům. Výroky byly vyneseny neveřejně, v soukromí.

Jak dlouho ještě budeš zneužívat, Catilino, naší trpělivosti? Pomineme-li komický náboj výroku, který nemá daleko k onomu nadepsanému, nelze se nepozastavit nad neuvěřitelnou drzostí předsedy soudu, jenž v rozporu s ustanovením § 80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, nařizujícím soudci i v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce, tvrdí, že pokud snad nadávky účastníkům padly mimo jednání, vlastně se nic nestalo.

To je arci systémový problém a nezbývá mi než znovu zopakovat, co jsem napsal již několikrát: na rozdíl od zesnulého Vojtěcha Cepla st. jsem se vždy domníval, že soudcovská nezávislost má svou nepopiratelnou hodnotu, ale ta je jen relativní a musí být poměřována i dalšími měřítky, která společnost na justici klade. Je pěkné, že máme o něco nezávislejší soudce než např. Slováci nebo Rusové, ale je-li naše justice naplněna personálním substrátem kvality toaletářka, opilec nebo laciný con artist (což řka, patřím směrem k Litoměřicím, jejichž soud se stal přímo symbolem soudcovské korupce), je takové soudnictví pro kočku úplně stejně jako to slovenské nebo ruské.

Pochopí už konečně někdo, že autorita soudce vyvěrá primárně z jeho osobních a morálních kvalit, a že moudrá společnost o úroveň svých soudců dbá tak, že profese soudce tam nezaujímá na žebříčcích pollsterů nejnižší, ale nejvyšší příčky? Neodvolatelní, hloupí a arogantní soudci, to je, bohužel, pro zájem spravedlnosti smrtící cocktail.

21 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 7178

Netěžko být v této zemi prorokem. Před půlšestým rokem jsem na svůj, tehdy novotou zářící, blog a margo oné záležitosti napsal: Výsledek hlavního líčení si lze celkem živě představit: jen velmi neschopný advokát by nedosáhl zprošťujícího rozsudku za situace, kdy celá obžaloba týkající se události 25 let staré stojí na několika svědeckých výpovědích osob, které mají tisíc a jeden důvod vypovídat v neprospěch obžalovaného. Pravda a láska tak zase jednou nezvítězí nad lží a nenávistí, a výjimečně zcela po právu.

Stalo se.

25 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 4615

Pouhý rok stačil Městskému soudu v Praze, aby projednal naši správní žalobu proti již třetímu rozhodnutí Ministerstva vnitra o odmítnutí registrace Sudetoněmeckého sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zatím je k disposici pouze výrok rozsudku, avšak lze se důvodně domnívat, že i poslední rozhodnutí bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost, jak jsme ostatně sami navrhovali.

Nyní je otázkou, co dál. Registrační řízení běží čtyři roky a osm měsíců, a taktika ministerstva obstruovat naši činnost opakovaným vydáváním nepřezkoumatelných rozhodnutí slaví úspěch: točíme se v bludném kruhu mezi ministerstvem a soudem první stolice a nemůžeme z něj ven. Máme čekat na další rozhodnutí, na páté, šesté, anebo bychom měli prohlásit pořad správního soudnictví za neúčinný a jít přímo k Ústavnímu soudu?
24 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 3963

A pak, že právo nemůže být zábavné: Úřad městské části Praha 1 hodlá zahájit přestupkové řízení s Bohuslavem Sobotkou za to, že ten jako premier navrhl jmenovat ministrem positivně lustrovaného Andreje Babiše. S podobnou mírou právní relevance by mohl být chodec, který přešel na červenou, stíhán pro rozpoutání útočné války.

Zajímavější bude arci osud správních aktů, které Babiš vydal a vydá. Pokud by fakt positivní lustrace vyšel najevo až později, nebyla by jejich platnost patrně napadnutelná, ale protože Babiš lustrační osvědčení nepředložil, ač k tomu byl povinen, lze zpochybnit jeho oprávnění k výkonu ministerských pravomocí a limine. Podobně, byl-li by ministrem jmenován nezletilec nebo nesvéprávný, a tento fakt by byl znám již v době jmenování, byla by nicotná všechna jednání, která by tato osoba jako ministr domněle učinila: ministrem se totiž nikdy nestala.

Můj odhad je ovšem takový, že Babiš si negativní lustraci na Slovensku prostě koupí a tím bude problém zažehnán.

12 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 3058