Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Případ Hitlerových projevů byl přidělen senátu soudce Hrabala
Jak plyne ze zprávy zastupujícího místopředsedy soudu, kausa vydání Hitlerových projevů byla přidělena osmému trestnímu senátu Městského soudu v Brně, jemuž předsedá soudce Martin Hrabal. Ten prý musí nejprve celou knihu prostudovat – což mu rozhodně nezávidíme.O soudci Hrabalovi máme pouze kusé informace, mediálně se presentoval v kause vulgárních e-mailů mezi vysokoškolskými profesory Hroch v. Horyna (zde i s videem z vyhlášení rozsudku). Onen skutek bylť arci podle našeho mínění spíše než přečinem demonstrací kvality a stavu špiček brněnské akademické obce (trestní právo by nemělo sloužit k postihování deliktů na úrovni krádeže třídní knihy), leč nepředjímejme, třeba bude jeho přístup v kause závadových předmluv rozumnější.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Hitlerovy projevy
- Počet zobrazení: 2817
Kausa methanol jako obraz právního státu v této zemi
Během několika dnů, možná již dnes, skončí vyhlášením rozsudku hlavní líčení s klíčovými obžalovanými v methanolové kause.
Předesílám, že obžalobou navrhované doživotní tresty nemám za zjevně nepřiměřené: vztah lhostejnosti k důsledku jednání pachatelů spolu s mimořádně závažnými následky, desítkami mrtvých, je plně odůvodňuje. Trestní zákoník ovšem ve zvláštní části obsahuje nesmyslně kasuistickou skutkovou podstatu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156 TrZ), za kterou je ve čtvrtém odstavci, v případě smrti nejméně dvou osob, stanoven trest v rozmezí pěti až dvanácti let. Na eventualitu, že může dojít k situaci, kdy se dvanáctiletý trest bude jevit nepřiměřeně shovívavým, autoři zákoníku jaksi nepomysleli, a proto musí soud tento nedostatek nyní řešit právně nečistým způsobem a sáhnout buď k trestu za vraždu anebo za obecné ohrožení, přičemž v obou případech mají obžalovaní k dobru silný argument, že speciální skutkovou podstatu, pod kterou je stíhané jednání dokonale podřaditelné, nelze ignorovat jen proto, že není potrestána dostatečně přísně.
Dalším aspektem je vina uplacených celníků, případně i policistů, o nichž je před soudem rovněž řeč. Její míra je s vinou pachatelů plně srovnatelná a v ideálním světě by skončili na lavici obžalovaných spolu s Křepelou, Fianem a dalšími i oni a odnesli si stejné, a možná ještě přísnější tresty. V České republice se nic takového nestane: fakt, že celníci a policisté v methanolu po celou dobu jeli
a z výtěžku inkasovali ve formě úplatků nemalé částky, bude zameten pod koberec. Tak funguje v této zemi právní stát, či spíše jeho imitace a atrapa – korupce se stala tak prevalentní a samozřejmou součástí veřejného života, že bych se nebál sáhnout k parafrasi: korupce je základem (tohoto) státu, jenž by mohl být od minuty přejmenován na Českou úplatkářskou republiku.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 12032
Pavel Rychetský není vůči Petru Kočímu podjatý
Ani trochu ne. Sice se domnívá, že by onen měl být nadosmrti vyškrtnut se seznamu advokátů, ale to vůbec neznamená, že by k němu pociťoval cokoli jako zášť, nepřátelství nebo jinou formu nelásky: vždyť přece složil soudcovský slib a soudce podjatý prostě být nemůže! Nevěříte-li, přečtěte si onu nehoráznost sami.
Řízení o ústavní stížnosti, které se tím mění ve frašku, dále na tomto blogu sledovat nebudeme, a procesně reagovat, bude-li to nezbytné, budeme pouze v takové míře, aby to Petru Kočímu nemohlo způsobit další šikanu; rozhodnutí o ústavní stížnosti, přirozeně nepříznivé, posléze na znamení úcty k Pavlu Rychetskému vytiskneme na jemný papír a rozděleno na vhodně dimensované díly zavěsíme k použití do nejmenší z místností v mém bytě.
Osobně jsem si P. Rychetského z doby jeho vládního působení vážil a proto naprosto nechápu, proč se nyní sveřepě odmítá vyloučit již z druhé kausy, v níž je osobně zainteresován a nemůže být proto nestranný: prvním byl případ vítkovských žhářů, ve kterém poškozené zastupoval Pavel Uhl, Rychetského protégé a advokát jeho vlastní kanceláře Rychetský, Hlaváček, Krampera a partneři.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Lucie Šlégrová
- Počet zobrazení: 3730
Rozkaz zněl jasně
Ano, jasně: antisemitských incidentů musí být ve výroční zprávě pražské židovské obce víc než vloni, pokud možno výrazně víc. A tak musel přijít na pomoc malý podvod: projdete-li přehled počínající na str. 11 a budete pozorní, nemůže vám ujít, že až do 2. května 2013 je vše zdánlivě v pořádku, ale pak se uděje zázrak přírody, a užaslý pozorný čtenář sleduje, že se mezi incidenty loňské přimíchaly, jakoby nedopatřením, ty z předloňska. Jen podle data v URL je jejich celkem třicet, přičemž to, že je u nich uvedeno správné, o rok posunuté datum, usvědčuje Obec z vědomé a záměrné lži a podvodu.
Zázračnými počitadly Věry Tydlitátové to začíná, a podvody podobného kalibru – na tento, mimochodem, naletěla všechna česká media – to končí.
Kontrolní otázka: domníváte se, že se židovská obec za nyní toto faux pas omluví a zprávu opraví? Jsem asi naivní, ale přese všechny špatné zkušenosti s ní si myslím, že ano.
Aktualisováno.
Obci jsme napsali a napjatě očekáváme odpověď.
Aktualisováno.
Nevěříte, že existuje cosi jako institucionální paměť? Děláte chybu: mění se lidé, mění se okolnosti, ale způsob, jak instituce reaguje na podněty určitého druhu, jsou pevně dané po celou dobu její existence.
Lukáš Beer napsal České televisi upozornění na podvod ve zprávě o antisemitismu, přirozeně včetně všech odkazů, a odpověď, která mu přišla, je typově naprosto shodná s tou, jakou by státní předchůdkyně zmíněné poslala v r. 1975 divákovi, který by upozornil na faktické chyby v dokumentu ÚV KSČ.
Živě si představuji, jak se paní/slečně Malečkové orosilo čelo z představy, že někdo Židovské obci přišel na podvod, a možná se musela poradit s nadřízeným, jak má nejlépe odpovědět. Stav se blbou, to máš nejjistější,
zněla nejspíš rada zkušenějšího.
Zde máte onen skvost:
Vážený pane Beere,
děkujeme za Váš zájem o Českou televizi i za ohlas k našemu zpravodajství.
Článek na webu ČT24, který zmiňujete, vychází z informací, které uveřejnila ČTK a Židovská obec v Praze. Konkrétní články nebo příspěvky, které jsou považovány za antisemitistické, však nejsou uvedeny, proto ani nelze hovořit o původu v roce 2012 nebo 2013.
Vašeho podnětu si ale v každém případě vážíme a ponecháváme si jej jako námět k možnému využití.
Budeme rádi, pokud zachováte České televizi přízeň a obrátíte se na Divácké centrum i v budoucnu.
S pozdravem a přáním hezkého jara
Žaneta MalečkováČESKÁ TELEVIZE
Divácké centrum
Kavčí hory
140 70 Praha 4
Tel.: 261 136 113
Fax.: 261 014 101
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
http://www.ceskatelevize.cz
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Naše případy
- Počet zobrazení: 9514
A. B. Bartošovi s láskou věnuje Česká televise
Nevesel, ba žalostiv byl by předvolební život v této skutečnou demokracií nenavštívené zemi, kdyby nebyl aspoň jeden předvolební spot ředitelem příslušné veřejnoprávní sdělovací instituce zakázán. Původci zakázaného díla si obvykle nemají důvodu stěžovat, neboť tato forma propagace je levná a účinnější než cokoli, co by to televisního nebo rozhlasového vysílání dokázali sami vpravit.
Před evropskými volbami, touto škraboškou zakrývající demokratický deficit Evropské unie (jež, jak jako přesvědčený eurofederalista již dlouho tvrdím, se buď zreformuje nebo v bolestech zanikne, ale neodbíhejme), připravila takový spot skupina podivínů okolo novináře Adama B. Bartoše a Ladislava Zemánka; přesný název jejich truchlivého spolku po mně, prosím, vědět nechtějte, schopnost vybrat název snadno zapamatovatelný není oné skupině stejně jako jiným, notabilně např. Pravým Cibulkovcům, vlastní.
Zde je:
Vidíme pot pourri všech zel, co jich soudobé konspirační theorie znají: přistěhovalectví, islamismus, svobodné zednáře, sionismus, surveillance state, povinné očkování, euro, chemtrails, 911, Matrix a nakonec přirozeně pereniální ikonu všech antisemitů, Leopolda Hilsnera podřezávajícího košeráckým nožem naši modrookou holku
Anežku.
Osobně soudím, že takto pojatý volební spot je spíše než pro politologa materiálem pro psychiatra, avšak klíčová otázka je tu jiná. Totiž: je přijatelné, aby se ředitel rozhlasu a televise stali v předvolebním období garanty zákonnosti nebo dokonce politické korektnosti k odvysílání předloženého materiálu?
Jsem přesvědčen, že nikoli, takovou roli musí plnit nezávislý orgán veřejné moci, např. Nejvyšší správní soud, a své ingerence do volebního procesu by při tom měl omezit na naprosto nezbytné minimum. Jestliže dosavadní případy proskribovaným spotům a jejich tvůrcům spíše dopomáhaly k popularitě, jak dlouho bude trvat, než některý příliš iniciativní (nebo, jak prostý lid praví: předposraný) ředitel pocítí nutkání pomoci svému volebnímu favoritovi a zakáže spot jeho konkurenta?
Jestliže mám všechny dosavadní zákazy za excesivní a v demokratické společnosti neodůvodněné (a ten poslední, v tomto textu traktovaný, asi ze všech nejvíc), za daleko větší nebezpečí pokládám samotnou možnost takové předvolební selekce, soustředěné do rukou dvou lidí, ředitelů veřejnoprávních medií.
Jistě lze namítnout, že bude-li kontrola spotů svěřena soudu, dostane při známém soudcovském alibismu rozhodování o výsledku voleb do rukou znalci na extremismus kvality Svoboda, Mazel nebo Papiežová, avšak i to je lepší, než praxe stávající, kdy je garantem naší správné volby sám rozhlas nebo televise.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Adam B. Bartoš
- Počet zobrazení: 4544
240 / 504