Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Mírné tresty za útok v Duchcově
Dnes uložil Krajský soud v Ústí nad Labem v prvním stupni tresty za loňský brutální útok v Duchcově. Rozsudek byl k útočníkům značně shovívavý: od roční podmínky po tři roky vězení.
Takové tresty arci neodpovídají závažnosti toho, co se stalo: útok byl veden ve skupině z pohnutky, kterou nelze než hodnotit jako zavrženíhodnou (Romové se před incidentem pokusili ukrást poškozenému bicykl), a jeho následkem je těžké ublížení na zdraví, s jehož způsobením nemohli útočníci dost dobře nebýt srozuměni; někteří obžalovaní byli nadto již pro trestnou činnost různého druhu trestáni, takže adekvátní by byly tresty mezi šesti a osmi roky vězení, pro mladistvého iniciátora útoku polovina.
Otázkou je, nakolik k rozsudku přispěla zmocněnkyně poškozených Klára Kalibová, která místo, aby řádně hájila jejich zájem, pronášela do medií výroky jako Podle poškozených šlo o rasistický čin. Nicméně říkají, že v každém národě žijí rasisté a nelze uplatňovat princip kolektivní viny
, což je tvrzení sice pravdivé, ale zmocněnci poškozeného podobná hodnocení nepříslušejí; ten by měl především dbát ochrany práv svého klienta: jestliže se snad osobně nedomnívá, že útok byl motivován rasisticky (a ani já si to nemyslím), a její klienti jsou opačného názoru, je její povinností zastoupení vypovědět.
Protože je Kalibová advokátní koncipientkou Michala Mazla, lze její postup hodnotit jako zaviněné porušení povinností advokátního koncipienta, za něž by měl následovat kárný postih od České advokátní komory: ale počkat, ta přece trestá opačné jednání než nedbalé hájení práv klienta!
Akutalisováno.
Server Romea zveřejnil video z ústního vyhlášení výroku rozsudku. Doporučuji: kontrast mezi popsanou brutalitou útoku a směšně nízkými tresty nemůže být zjevnější. Připomínám, že k disposici měl soud sazbu od pěti do dvanácti let [§ 145 odst. 2 písm. a), h) TrZ].
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 11973
Padla facka, padla na schodech aneb O trojím metru
Nechápu to. Chrastavský atentátník
Pavel Vondrouš na veřejnosti zaútočil na presidenta Klause kuličkovou pistolí, za což byl pravomocně odsouzen pro trestný čin a od soudu odešel s podmínkou.
Ministr Miroslav Kalousek na veřejnosti zfackoval drzého spratka, a dostal v přestupkovém řízení tisíc korun pokuty.
Ústecký herec Jiří Maryško nafackoval radnímu Eichlerovi, opět veřejně, leč ani on před soud nepůjde.
Nerozumím tomu, v čem je Vondroušův čin tak strašný, že musel být posouzen (a odsouzen) jako přečin násilí proti úřední osobě, jestliže Kalouskovo i Maryškovo brachiální násilí zůstalo pouhým přestupkem.
Napadá mne, že hlavní rozdíl zřejmě spočívá ve statusu útočníka, resp. napadeného: i když už nejsme dobrých dvě stě padesát let nevolnými smraďochy a aspoň na papíře Ústavy a Listiny jsme si všichni rovni, v očích vrchnosti (a jí sloužících OČTŘ) zůstává stavovský rozdíl mezi dělníkem Vondroušem a hercem Maryškem nesmazatelný. Facka na ústeckém schodišti byla fackou mezi rovnými, a s jejím dárcem proto nemůže být naloženo stejně jako se sprostým poddaným Vondroušem.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 6019
A když nejde o knedlík?
To je potom česká justice daleko shovívavější. Vezměme takového Jana Komárka, jehož obžaloba vinila z toho, že způsobil škodu téměř půl miliardy korun v souvislosti s nevýhodným nákupem elektřiny pro svého zaměstnavatele, Správu železniční a dopravní cesty. Nyní byl pravomocně zproštěn, a jak uvádí agenturní zpráva, Komárkovi podle HN nikdo neprokázal, že při podpisu kontraktu věděl o tom, že ceny ve smlouvě neodpovídají aktuálním tržním cenám. Bývalému řediteli prý pomohlo i to, že v zákoně o SŽDC ani ve vnitřních předpisech nic řediteli organizace nepřikazuje, aby s jejím majetkem hospodařil zodpovědně.
Poměry u Městského soudu v Praze znám dost dobře na to, aby mi bylo jasné, že tento rozsudek nebyl zadarmo (i když nebyl levný). A podobný výsledek čekám u Tomáše Kadlece, jenž rovněž, ve státních službách, zázračně zbohatl.
Kdyby pánové ukradli knedlík, byli by na tom hůř.
Můžeme však být klidní, spravedlnost zvítězí aspoň u komunistického prokurátora a vraha Heliodora Píky Karla Vaše. Bude degradován. Posmrtně.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 5973
Kausa knedlík
Paní A. K., pomocnou kuchařku, přistihl její zaměstnavatel, Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, příspěvková organisace, ana si z práce odnáší potraviny nezanedbatelné hodnoty, mj. maso, zelí, sušenky a knedlíky. Věc měla arci háček: kdyby tak A. K. nebyla učinila, skončily by tyto potraviny v drtičce. Přestože zaměstnavateli nebyla způsobena žádná škoda, se zlodějkou zrušil pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. Proti čemuž se tato bránila, leč, jak informuje Tribun, neubránila, a Nejvyšší soud, v senátu složeném z předsedy Jiřího Doležílka a soudců Zdeňka Novotného a Ljubomíra Drápala (obou bývalých komunistů, přirozeně) judikoval v její neprospěch.
V posuzovaném případě nebylo – jak vyplývá z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu i rozsudku soudu prvního stupně – pochyb o tom, že žalobkyně jednáním, které jí bylo vytknuto v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 2. 11. 2010 (dne 27. 10. 2010 se pokusila odnést ze svého pracoviště potraviny, které byly majetkem žalovaného), zaviněně porušila jednu ze základních povinností zaměstnance řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, vyplývající z ustanovení § 301 písm. d) zák. práce.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 10659
V Tišicích dobojováno
V Tišicích se dostavila očekávaná koncovka, a po neuvěřitelných dvou a půl letech bude obecní vodárenská společnost nucena rozhodnout o žádosti člena zastupitelstva pana Ch. o informace. Což ovšem ještě zdaleka neznamená, že by mu nějaké informace musela poskytnout: na to si počkáme možná do příštího desetiletí.
Krajský soud v Praze, jehož správní senát byl za předchozí výkon kritisován námi i Nejvyšší správním soudem, si tentokrát opravdu dal na čas, takže informace, pokud ji náhodou dostane, bude mít pro žadatele už nejspíš jen historickou hodnotu.
Tak, bohužel, fungují v České republice soudy. Krajský soud v Praze za jeho jinak správný rozsudek tentokrát rozhodně nepochválíme, neboť justice delayed is justice denied. Vyjma nejsložitějších případů by mělo být o každé správní žalobě rozhodnuto nejpozději do půl roku: když to jde ve většině zemí světa, musí to jít i tady.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Informační právo
- Počet zobrazení: 4550
245 / 504