Autorem blogu je 
Paní A. K., pomocnou kuchařku, přistihl její zaměstnavatel, Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, příspěvková organisace, ana si z práce odnáší potraviny nezanedbatelné hodnoty, mj. maso, zelí, sušenky a knedlíky. Věc měla arci háček: kdyby tak A. K. nebyla učinila, skončily by tyto potraviny v drtičce. Přestože zaměstnavateli nebyla způsobena žádná škoda, se zlodějkou zrušil pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. Proti čemuž se tato bránila, leč, jak informuje Tribun, neubránila, a Nejvyšší soud, v senátu složeném z předsedy Jiřího Doležílka a soudců Zdeňka Novotného a Ljubomíra Drápala (obou bývalých komunistů, přirozeně) judikoval v její neprospěch.
S výrokem rozsudku bych se snad ještě dokázal smířit, ius abutendi je silné oprávnění, které nelze pomíjet, leč v žádném případě nikoli s jeho odůvodněním, zejména v této passagi:
V posuzovaném případě nebylo – jak vyplývá z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu i rozsudku soudu prvního stupně – pochyb o tom, že žalobkyně jednáním, které jí bylo vytknuto v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 2. 11. 2010 (dne 27. 10. 2010 se pokusila odnést ze svého pracoviště potraviny, které byly majetkem žalovaného), zaviněně porušila jednu ze základních povinností zaměstnance řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, vyplývající z ustanovení § 301 písm. d) zák. práce.
Chtějí tím soudruzi soudcové říci, že nezničení ke zničení určeného je porušením povinnosti řádného hospodaření? Nebo snad A. K. majetek zaměstnavatele nedostatečně střežila a ochraňovala a vystavila ho tak nebezpečí poškození, ztráty, zničení (sic!) nebo zneužití?
Komentáře
tak je sporné, že jen tak zbyly 3 šišky knedlíku, lahve zelí a sušenky.
Další den nebyly knedlíky - proto likvidace.
To jsou v Česku samí miliardáři ze smetiště! Tito soudci by se k nim měli hrdě přidat!!
Pokud nekdo objednal/uvaril extra jidlo z duvodu 'aby zbylo pro zamestnance' je to poruseni radneho hospodareni.
Na vyjadreni souhlasu/nesouhlasu s rozhodnutim soudu chybi udaje.
Z obecneho hlediska je prikradani na pracovisti klasickym ceskym vychcankovskym zvykem, legalni vsak neni, pokud neni primo povoleno v pracovni smlouve, si myslim.
Sprava a ochrana majetku je v Cesku stale jaksi zasmodrchana, chybi jasne normy, byt toto rozhodnuti soudu pokladam za spravne...Oduvodneni by se melo opirat mimo ztracene duvery take durazneji o autoritu zamestnavatele a nedotknutelnost majetku-knedliku ..:-) To "strezeni" je mi jaksi nepatricne znejici, snad vhodne v pripade vrtani se v nose a hazeni nalezenych holoubku do polevky...
Manzel mel ve Statech na starost restauraci a prvni narizeni se tykala nakladani s produktem, tedy jidlem... Ve smlouve byla take moznost si kupovat prebytky a za jakych okolnosti si brat jidlo domu... Neohlasene maso ci zeli objevene pri kontrole pri odchodu by byl legitimni duvod k okamzite vypovedi.. V Americe lidi kradou jako straky taktez, jen je tu vetsi pravni zkusenost a mene socialisticke drzosti, prikladem bud komunisticke uvedomeni blogu Tribun...
Kradez je trestni cin sam o sobe a proto si myslim, ze az druhotne zalezi na tom, co a kolik toho ta pani cajzla.. Neplatilo by ani oduvodneni , ze ma doma hladoveho manzela, ktery nepracuje a proto ho musi zivit.
Ja vim, ze pani kucharinka musela krast uz predtim, pac mela uz ustanovene NADOBY na zeli, vybrala si zabalene susenky, a.t.d..
Kdo vi, kolik rizku si nastrkala do bombardaku mezi stehna....
Co se krádeží týká: krade-li relativně chudý člověk, ve většině případů stihne vše spolehlivě utratit, což má na ekonomiku dobrý vliv (mnozí odborníci tvrdí, že ještě lepší jsou války, kde se nejen krade, ale též ničí). Pokud krade jen několik vyvolených zvolených, potom obvykle peníze mizí na různých ostrovech, což v praxi znamená, že musíme hledat investory, nebo znárodňovat, nebo válčit. Jako prevenci před mnohem horším scénářem navrhuji legalizovat okrádání zlodějů. Předlohou budiž jemně poupravený zákon o exekucích. Nebojte, nedoufám, že něco takového projde: žádný parlament nebude podporovat zdravou konkurenci. P.K.
Ano, jedná se o porušení povinnosti řádného hospodaření (byť by se jednalo o řádné zbytky, tj. plánované, stornované aj., nikoli vyšizené). Hlavním důvodem je zájeme zaměstnavatele, aby se uměle nenavyšoval objem zbytků. Stejně tak se jedná o vystavení majetku nebezpečí ztráty nebo zneužití - kde jinde takové nebezpečí může nastat než v tašce odnášené domů?
Jinak vytvářením odpadu není majetek zničen, ale je pouze zpracován. I odpadky zůstávají majetekem zaměstnavatele, nejedná se o zničení majetku.
Odůvodnění lze postavit buď na tom, že i věc určená k vyhození zůstává vlastnictvím zaměstnavatele a zaměstnanec není oprávněn si ji přivlastnit, anebo že pokyn zaměstnavatele je svatý a zaměstnanec, který se od něj odchýlí, vždy hrubě porušuje pracovní kázeň. Ne ale tak, jak to NS udělal, to je právní nonsens.
denik.cz/.../...
Jejda a co to řešit jako krádež? To co se děje v hospodách, na stavbách i jinde, kde je možnost si něco "přikrást" se jistě dá řešit ještě krapítko důsledněji, než jen pouhým hodinovým vyhazovem. Samozřejmě můžeme se bavit o hodnotě vzniklé škody, ale já myslel, že doba kdy platilo "Kdo nekrade, okrádá rodinu" už je pryč.
nemělo zapadnout tvrzení žalované, že došlo k porušení zájmu
strávníků, tj. NS ani memohl moc vycházet z premisy, že to byly běžné
zbytky. To nebylo skutkově prokázáno.
NS nemůže přezkoumávat skutková zjištění, ale mohl by rozsudek nižších soudů zrušit za situace, že by skutková zjištění měl za neúplná a nedostatečná. To neudělal, a proto i my bychom se měli zdržet odvážných skutkových hypothes.
Ano, ale zaměstnavatel se spokojil "jen" s hodinovou výpovědí, místo aby celou věc oznámil jako krádež, podvod, zpronevěru nebo jánevímco. Tj. pokud by chtěl být "drsnější" tak mohl a paní může být ráda, že to přikrádání řešil pouze takhle.
Pravděpodobně žertujete. To není rolí dovolacího soudu v občanském soudním řízení, ale věcí žalobkyně, která neunesla břemeno tvrzení a důkazu.
Kdo je NS, aby od stolu bagatelizoval majetková práva zaměstnavatele, navíc je snad povinnou náležitostí nejprve vyvrátit tvrzení bagatelnosti?
V tomto případě navíc soud vychází ze staršího rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, "že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.) nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění - jako v projednávané věci), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
A samotná okolnost, že zboží má být zlikvidováno = nestačí, jako tvrzení i důkaz je to na žalobu pro ospravedlnění málo. Tím spíše pokud se lze i přesto "obohatit na úkor klientů zaměstnavatele" (velmi snadné ošidit rozvážené obědy, a pak odnášet šišky knedlíků a lahve zelí, "které by se jinak vyhodily").
Více dovolací soud neřešil a ani nemusel. Podstatné je, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení / důkazu - že šlo o bagatelní věc přirovnatelnou k sponce - a nikoli "oběd nejméně pro 8–10 strávníků (igelitová taška plná houskových knedlíků v množství odpovídajícím 3 šiškám, dvě litrové láhve přílohového zelí s masem a 4 originálně balené sušenky „Tortina“)"
Zaměstnavateli stačí obrana proti negativnímu tvrzení žalobce - "že žádné důvody nejsou", tj. stačí prokázat, že se pokusila odcizit majetek zaměstnavatele. Tečka viz sp. zn. 21 Cdo 2596/2011. Více prokazovat nemusí.
okolnosti. Není již jeho břemenem klást si hypotetické námitky,
bagatelizovat vlastní majetkové škody, a sám si na ně odpovídat
(poškození strávníků atd.). Pokusila se odcizit nikoli zanedbatelný
majetek. Klapka. Více judikatura nežádá. Je na žalobkyni, aby odůvodnila
případnou výjimku, ne na firmě, aby prokazovala, že majetek by opravdu
upotřebila atd.
Vycházel-li soud dovolací s premisy, že útok na majetek zaměstnavatelův, byť v míře sebebagatelnější, je subsumovatelný pod ustanovení § 55 odst.1 lit.b) zák.práce, prosím, žádný problém s tím nemám. Pak, ovšem, bylo věcí soudu dovolacího, aby vyložil dikci zákonodárce "výjimečně" a "zvlášť hrubým způsobem"; odkaz na prehistorickou prejudikaturu a zásadu Ordnung muss Sein je nedostatečný. Zmínil princip vzájemné důvěry, to je v pořádku, ale v pravdě, ad absurdum, nedokážu sobě představit, že zaměstnavatel ztratí v zaměstnanci důvěru po té, co zaměstnanec strčí do kapsy tužku za Kč 3.00 (zaměstnanec, samozřejmě, bude tvrdit, že si jí tam strčil při plnění pracovních povinností, a pak jí tam zapoměl), takovým způsobem, že jej, třeba i převedeného na jinou práci, nedokáže zaměstnávat alespoň po dobu běhu výpovědní lhůty (dikce "výjimečně"); stanovení jakési právem očekávatelné výše hrozící škody, aby bylo lze považovat porušení povinnosti za "žlášť hrubé", bylo věcí právě dovolacího soudu, no, nedělo se.
Je pravda, že žalobkyně si sama nasvinila do pelechu. Vymyslet si hloupější báchorku, než že to je nesnězený oběd (tři šišky knedlí, 2 l Sauerkraut, a čtyři balení sušenek), opravdu nemohla. Ponechám-li stranou, bylo-li tam maso (což podle appellačního senátu nebylo prokázáno; ovšem nutno připomenout, že actori incumbit onus probandi) a sušenky (nevím, co si mám představit pod pojmem "čtyři balení", ale vzhledem k tomu, že "kradeno" bylo z polní kuchyně pro celý prapor, asi šlo o větší krabice), tak 2 l zelí a tři šišky knedlí (byť "válečných" z obchodu) může za svůj oběd, a zbytky od oběda dvou kolegyň, označit jenom absolutní trotl. To však nezbavuje dovolací soud povinnosti zodpovědět otázku v širším poli působnosti a pro širší okruh "zájemců" - od čeho by tam jinak byl, že.
Sečteno a podtrženo, tento výkon dovolacího soudu je sice dostatečný, tedy na čtyři. Na okres dobrý, na dovolací až tak ne.
Vedoucí pracovník ve státní správě pravidelně organizoval pod záminkou stmelování kolektivu oslavy narozenin s popíjením alkoholických nápojů v pracovní době v zařízeních zaměstnavatele. Dostal výpověď, žaloval neplatnost a uspěl. Že prý podřízení v opilosti nic nezdemolovali, takže dobrý.
Nebo z nedávné doby ti generálové, kteří přece "škodili jen málo"...
Rád bych se zeptal místní právnické veřejnosti, která se vyzná v trestním řízení na možnosti postupu vůči očtř(možnost stížnosti, její náležitosti a komu jí adresovat), který opakovaně předvolává k podání vysvětlení osobu, která odmítla vypovídat. Má vyšetřující orgán právo osobu, která odmítla vypovídat opakovaně předovlávat? A za jakých okolností? Zdá se mi, že jde pouze o nátlak v důkazní nouzi. Proto žádám o radu jak se vůči takovému postupu bránit? Děkuji za odpovědi.
Vyloučit "komisaře" z vykonávání úkonů v tr.řízení lze pouze pro podjatost, oprávněnost, či neoprávněnost, stížnosti není v tomto vůbec relevantní (stejně bude shledána nedůvodnou, věřte mi).
Ale je třeba si uvědomit, že SZ obsahoval i řadu příkazů pro zaměstnavatele, jejichž společným příkazem byl zákaz lakomství a velkorysost:
Především byl ve SZ zákaz paběrkování, čili zákaz toho se vracet v brázdě při sběru obilí, v sadu a vinici. Cokoliv zbylo, byl díl pro chudé, vdovy a sirotky. Ti kdo byli spravedliví (Obéd v rodokmenu Krista, kniha Rút) dokonce nechávali paběrky záměrně.
Zaměstnanec a otrok měl právo se v sadu a na vinici najíst z úrody, dokonce je přikázáno, že ani zvířeti mlátícímu obilí se nesmí zavázat ústa. Sv. Pavel v NZ z toho odvozuje právo na mzdu kazatele, ale toto bylo dokonce navíc. Mzda byla povinná (a její zadržení jeden z nejvíce vážných hříchů volajících do nebe, vedle krve Abelovi a hříchu Sodomy). Ale navíc zde byla povinnost dát odměny i z mimořádného požehnání, kterým byla úroda.
Jednou za 3 roky měli chudí nárok na desátek z výnosů na velké slavnosti.
Velkorysost byla cílem a lakomství prokletím. Likvidace použitelného jídla by byla nemyslitelná.
Proto si myslím, že je správné, pokud jako incentiv zaměstnavatel umožní podíl na deputátním uhlí, bramborách, kopírce, obědech... V mně blízké školce nikdo nikdy děti nešidil. Ale vždy tam byly zbytky - normované porce byly přemrštěné a děti si přidávaly, ale neplýtvalo se a zaměstnanci je mohli za levný peníz sníst (až co zbylo), nebo si i někdy odnést. Kontrolovala to kuchařka.
Morální přesah rozsudku bych proto uvítal.
RSS kanál komentářů k tomuto článku