Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Úvahy a komentáře

O baseballce s nápisem Na Cikány… jsme psali skoro před dvěma lety, podivujíce se, že soudy dosud nevyřešily spor o omluvu za delikt, k němuž došlo v létě 2001.

A vida, netrvalo dlouho a krátce po desátém výročí incidentu padl nový pravomocný rozsudek.

To bude radosti, z takové omluvy!

Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svých stránkách analysu, kterou se jeho úředníci pokoušejí přesvědčit vládu i veřejnost, že nápad rozpustit (resp. pozastavit činnost, což fakticky znamená rozpuštění s podmíněným odkladem) Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM) není dobrý, a posudky čtyř odborníků, kteří, jak se dalo předpokládat s ohledem na to, že byli vybráni ministerstvem, se s jeho závěrem ztotožnili.

Tyto dokumenty nejsou bez zajímavosti, už proto, že předpokládaný vývoj politické situace v nadcházejících letech směrem k vyšší radikalisaci soupeřících sil i veřejnosti učiní otázku eliminace oposičních politických subjektů justičními (a tedy z principu nedemokratickými) prostředky tak aktuální, že by se celkem snadno mohlo jednat o vůbec nejdůležitější aspekt domácí politiky.

Ne tedy pásmo na měření, nýbrž přenosové, přesněji jeho šířku neboli bandwidth. A nejen to. Hned objasním:

Na svém blogu vystavila Věra Tydlitátová osm ilustračních fotografií, jednu zobrazující sochu, ostatní kathedrálu Notre Dame de Paris, pocházející ze serveru IHNED.cz, a to tak, že do tagu IMG umístila odkaz na cizí server.

Čímž, zřejmě nevědouc, čeho činí, kromě toho, že porušila autorská práva k fotografiím, ukradla serveru IHNED.cz i přenosové pásmo, neboť každý, kdo si její článek zobrazí, stahuje fotografie přímo z tohoto serveru. Prvé je protiprávní, druhé toliko neethické, ani jedno jí ovšem čest nedělá.

Před několika týdny jsem byl požádán, abych poskytl Konservativním listům e-mailový rozhovor na thema boje proti tzv. pravicovému extremismu, čemuž jsem rád vyhověl. Otázky kladl Dušan Stuchlík.

Jak známo, vláda vyslala na Slovensko třicet armádních lékařů, kteří pomohli slovenské vládě zlomit odpor stávkujících lékařů. Formálně se tak stalo podle ustanovení čl. 43 odst. 5 písm. b) Ústavy, tedy pod fikcí vojenského cvičení. V takovém případě je povinností vlády parlament toliko neprodleně notifikovat, přičemž kterákoli komora může absolutní většinou svých členů takové rozhodnutí vetovat (odst. 6).

Nedivím se Milanu Štěchovi, že má k takovému postupu výhrady a hodlá iniciovat u Ústavního soudu kompetenční spor podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy. Bohužel, zvlášť v posledních letech je ústava v této zemi chápána nikoli jako základní zákon země, ale jako challenge, překážka, kterou postačí pokud možno co nejnápaditěji obejít, na čemž svorně participuje pravice, levice i samotný Ústavní soud.

Ale můžeme být rádi, příště by také mohl být výjezd – nebo příjezd – stávkokazů traktován jako turistický zájezd, a k němu není souhlas parlamentu potřeba vůbec.